PowerPlay Magazine

Každý týden vám budu přinášet zpověď jednoho z členů teamu PowerPlay Manager. Budu se ho ptát na otázky osobní, ale také pracovní.

Dnes se seznámíme s Robinem Archerem, osobou blízkou PPM teamu. Myslím, že není třeba Robina nějak zvlášť představovat, je pravidelným návštěvníkem fora a jeho nápady, taktiky a protitaktiky jsou již pověstné :)

Zdravím Robine, jsem moc rád, že jsi přijal mé pozvání do zpovědnice. Pozorně sleduji ve foru tvé příspěvky a názory, takže je jasné že bude o čem povídat.

Ahojky, rád jsem přijal. Ale nevím, nevím, jak bude možné, abych se rozhovořil, když tuším, že zde nějaké limity co do rozsahu asi budeš mít. Jak jsem Tě už varoval, jsem neuvěřitelně ukecaný. To je problém, …Tvůj problém...

Neboj, myslím, že nám gord007 nějak to místo nafoukne, jde o velice prestižní zpověď :)

Úplně nejhůř, třeba něco „lehounce“  smáznete, když tak… :)

K mazání se ještě dostaneme, neboj.  Tak začneme asi nickem a názvem teamu, co ty na to?

No co už? Nikdy jsem neměl žádnou přezdívku, celý první poločas mého života muselo být celé mé okolí zcela bez fantazie... Až před několika lety jsem byl nucen řešit zapeklitý problém, kdy nám celníci v Praze na Ruzyni zabavili celou importní zásilku zboží z USA, na níž netrpělivě čekal náš zahraniční zákazník. Nepohnul jsem s nimi a tehdy mi na pomoc přišla „Medusa“. Byla zaměstnána v dodavatelské firmě a na úvod naší konverzace mi oznámila, že moje jméno a hlavně příjmení je „otřesné“ a pro ni nevyslovitelné, pročež mě od této chvíle bude nazývat „Archer“, ona je „MedUSA“ (byla to nějaká doktorka…).

A bylo to. Jsem od té doby, a už zůstanu, „lučištníkem“, dodala k tomu prakticky už jen tři další slova, jimiž mě osobně charakterizovala (…rychle, tiše, efektivně…). K novému „příjmení“ jsem si půjčil od syna jméno, které jsem mu kdysi osobně dal. Tento nick jsem používal už několik let před vznikem PPM. Zde na PPM jsem k němu přidal „Jedovatými šípy“ a název stadionu to celé svazuje. Šípovým jedem je všeobecně známé (a velmi účinné :-) Kurare. A „centrem“ mého týmu je stadion a jeho zázemí. Všechno hezky anglicky, protože jsme multinacionální. Takže na Vás všechny denně „střílím“ své jedovaté šípy, namočené v „kotli“ jedu mého stadionu, přičemž je možné pouze být zasažen, nezasažen nebo šíp zlomit. Přičemž není snadné lámat snadno letící jedovaté šípy, že…

No, ses rozjel, sakra. Pomalu jak u výslechu, ještě lampa a pár příslušníků v obleku....  Kdo ví co by jsme se dozvěděli ještě o té Ruzyni a jedech.....  :)

Dodávka nesouvisela s jedy přímo, šlo o celosvětově patentované aerační zařízení pro technologii jedné velmi zvláštní ČOV někde v Rakousích. Co Vás bude více zajímat, s Medusou jsem se už nikdy poté, co zboží naši celníci nakonec uvolnili, nekontaktoval ani o ní neslyšel. Dobře mi tak…

Co tvé koníčky a zájmy?

Zájmy a hobby u mě souvisí s hodnotami. Na prvních dvou místech je moje rodina a práce, v tomto přesném pořadí. Pokud zbude čas, rád čtu (především historii, literaturu faktu, papírové knihy i web), miluji hudbu, kterou si pouštím ke každé svojí činnosti, mám rád nové filmy, jezdím na kole, rád (a snad i dobře) vařím i jím. Trošinku i chalupařím. Kromě čtení rád i píšu, většinou krátké útvary podobné nejvíce fejetonu (po spuštění „týmových novin“ s tím začnu i zde). Samozřejmě patří k mým libůstkám i PPM, především lidé kolem něj. V kostce je tedy možné říci, že když „nedojí“ rodina mě, tak „dojím“ já multimédia a net…

Velice pěkné, hraješ i jinou manažerskou hru nebo se na 100% věnuješ jen PPM?

Jsem rád, že mám nějaký čas alespoň na PPM, nehraji vůbec nic jiného. Hrál jsem i druhý nejlepší slovenský hokejový on-line, ze 12A jsem se tam prodral až do III. Ligy, ale pak přišel tento projekt a vybral jsem si tehdy ze dvou možností tu (na první pohled) méně logickou, tedy pro něco, co teprve vzniká opustit něco, co dělám už pár reálných let. Přiznám se bez mučení, že to bylo kvůli lidem, co za PPM stojí. A dále taky proto, že když už něco dělám, tak pořádně, jinak to pro mě nemá smysl. Když jsem začal flákat svůj tým na tom on-line, protože zde se mi líbilo více, raději jsem to tam zabalil…

Pověz nám, čemu ses věnoval, když jsi ještě byl v PPM teamu.

V létě 2007 jsem si na dovolené v Tunisu „rychle, hlasitě a efektivně zrušil“ levé koleno při volejbale. Celé léto jsem musel čekat, až po dvou operacích srostou měkké tkáně (přetržené dva vazy, šlacha, úpony a rozervané svaly). Mohl jsem pouze sedět u netu, a to celé dny. Tehdy jsem zakladatelům PPM nabídl podporu a později též pomoc, protože s tuttlem a maxem jsem se znal osobně už ze srazů v Brně, kde ještě zastupovali jiný on-line.

V Týmu české národní podpory jsem měl za úkol hledání partnerů, díky nimž by se projekt PPM dále zviditelnil. Byla to typická kancelářská práce, kluci z celého Týmu PPM mi posílali tipy na servery, které by mohly být pro nás zajímavé a já jsem s nimi navazoval kontakt a snažil se je přimět ke spolupráci, kdyby jen výměnu bannerů (i tanec s „nařídko podělaným“ by byl kolikrát smysluplnější zábavou). V té době jsem byl na diskusích PPM pečený i vařený, stíhal jsem tehdy i DK. A prostudoval vcelku do hloubky pořádný kus historie naší státnosti (zpracoval jsem tehdy pro svoji rodinu skriptum o třech dílech a cca 170 stranách z celé historie českého království, počínaje stěhováním národů a konče rozpadem monarchie a vzniku republiky). Rekonvalescence byla šíleným obdobím mého života, kdy jsem si poprvé uvědomil, co pro mě ve skutečnosti moje práce znamená…

Po návratu zpět do práce jsem to ještě asi čtyři měsíce táhl, jak se dalo, když mi ale majitelé nabídli post, který se vážně neodmítá, musel jsem z týmu po dohodě s Ivanem odejít z časových důvodů a od té doby mi zůstalo na památku V.I.P. Trošku více pilně jsem se PPM začal později věnovat až od startu Bety, kterou jsem bral za přípravnou fázi na ostrý start.

Víme o tobě, že jsi jedním z průkopníků hraní zápasů na nízkou důležitost. Dost se ti v této taktice daří, pověz nám o tom něco.

Nejde o taktiku, je to strategie, přičemž solidní taktická připravenost manažera je její součástí. Uvolněním, tedy zvýšením úbytků SE v čase (oproti Betě), s ohledem na důležitost zápasu, v samém úvodu 1. sezóny Pre-Final, došlo u mě k nezbytnosti přehodnotit urychleně připravenou strategii pro 1. sezónu. S Tomigem a jinými jsme to tehdy na „Dojmech“ rozebrali do šroubku a přijal jsem prakticky okamžitě jinou strategii pro 1. sezónu. Shodli jsme se tam tehdy, že vše ostatní (hráči, peníze, zázemí, stadiony atd.) máme prakticky všichni stejné, proto jediný významný rozdíl vznikne koncem sezóny v úrovni SE (která stanovuje velikost AE pro zápas, její zůstatek pak determinuje např. výši tréninku). Myslím, že jsme to chytili ještě zavčasu, dáno na vědomí to bylo všem a nikdy jsme se netajili podstatou této strategie. Zašel jsem až tak daleko, že si vedu podrobné údaje o zbytku SE základů týmů všech svých soupeřů v mojí lize. Připadám si jako ta lasička, co se každý večer vrací do toho samého kurníku…

Tvá pozice v tabulce a poměr výher a proher mluví za vše, ale ne každému se na nízkou důležitost daří. Co nám povíš k tomuto?

Celé to funguje tak, že už při vstupu do zápasu má můj tým (aktuálně) nějaký mírný náskok ve výši AE (s ohledem na aktuální výši SE obou týmů) a v průběhu zápasu se vlivem nižší důležitosti oproti soupeři rozdíl v AE stále prohlubuje. Dále vzniká další rozdíl v aktuální síle dvou týmů i tím, že hraji na 4 útoky a soupeř případně jen na tři. Síly ubývají v zápase soupeři významně rychleji a rozdíl AE v druhé části zápasu může udělat doslova divy. Kolikrát rozhoduje o výsledku zápasu. Mezi přáteli tomu říkáme NST (nízká strategie). Nejsem ani její průkopník, ani jsem ji nevymyslel, pouze vím, jak funguje a snažím se její podstatě ještě více porozumět (testuji ji), protože už v příští sezóně bude vlivů v zápase velmi mnoho a vliv SE (AE) bude pouze jedním z mnoha (důležitých). Pak buď jasno mít budu, nebo nebudu, raději bych ale svoji strategii pro 2. sezónu opřel o něco hmatatelného. Hrát NST chce velké srdce a ještě více štěstí (které občas přeje připraveným a dále těm, co mu kráčí vstříc). NST je pouze extrémním šetřením SE za „každou cenu“, třeba i vyřazení z NP, či za cenu porážek a debaklů. Tohle souvisí s mými cíli pro tuto sezónu. A nejhorší na tom je, že není nikde psáno, že je to správná strategie. V současnosti nás původní NST hraje už jen několik málo (cca do 10), není příjemné být dlouhodobě bit, jako žitečko. Vzorec NST jsem uvedl už i na diskusi, tak ho připíchnu i sem:

NST = (nízká důležitost + 4 formace x taktika + sebedůvěra – obavy) x štěstí na druhou :)

Mohl bys nám tu prosím nastínit jaký rozdíl asi tak vznikne v SE když jeden manažer bude hrát celou sezonu na nízkou důležitost a to i přáteláky a druhý manažer na normální důležitost a přáteláky na nízkou důležitost?? Neber prosím v potaz NP, kde nelze předpovědět počet zápasů. Vím, že je na to tabulka, ale ne všichni si to umějí spočítat, nebo o tom ani nevědí.

Ten výpočet je snadný i pro páťáka ZŠ. Vše je to pro ZČ, protože PO je cílem, tak tedy: 38x0,4-38x0,08=12,16% SE rozdílu, a to pro základy týmů (do týmů hráči přicházejí a odcházejí s nějakou SE, jsou zranění, kempy atd.). Je zde ale více proměnných, jsou týmy co nehrají přátelsky, tudíž šetří SE (na úkor sehranosti a zkušeností), což patří taktéž ke strategiím, každý ji máme jinou.

Podstatná v zápasové souvislosti ale není až tak SE, podle mě je celé kouzlo NST v AE a její spotřebě v zápase. Aby to bylo jasné, tak například mezi nízkou a normální důležitostí, i kdyby měly oba týmy na začátku zápasu shodnou AE, je rozdíl na konci cca 12-15%, pokud hrají oba týmy na stejný počet útoků. Pokud to porovnáte s tím výpočtem páťáka, pak Vám dojde, že něco máte po celosezónním „škudlení“ a něco jen svým okamžitým taktickým rozhodnutím. A to ani nemluvím o rozdílu v zápasové AE mezi nízkou a vysokou a zajímavý je i rozdíl mezi normálem a vysokou…

Tak a teď ke zpovědi :)

Věk: Letos VL

Jméno a příjmení: Roman „Archer“ (příjmení je fakt „dost otřesné“ :-)

Bydliště: DC moravského Slovácka (nápověda: nínodoH)

PPM hraji od:

Prvního dne Bety. Předtím jsem na fórech hrál hru, kterou pro nás na tomto multifunkčním herním superserveru budoucnosti organizoval přítel keanure (tipovačka na výsledky Gambrinus ligy). Byla to zde první skutečná hra, slíbil jsem mu tehdy, že to nezapomenu nikdy připomenout, už tehdy jsem se na diskusi opravdu dost dobře bavili...

Zaregistroval jsem se zde v květnu 2006.

Tak s Káčkem se znám také dost dlouho a vím tedy, co umí :)  Jen škoda že mu teď ten PPM Tip nejde moc od ruky :)

Keanyho znám už tři roky z diskusí, tedy dobře, nepochybuji o tom, že PPM Tip bude jednou excelentním doplňkem tohoto serveru, jako celku (hodně se na to těším a míním tam i něco prohrát :-), tedy nejen pro hokej, ale i pro ostatní sporty zde. Tahle „sázková kancelář“ se musí jen „strčit z kopce“, pak už ji nic nezastaví a obraty jí budou moci závidět i Sazka a spol. Kdyby se daly koupit, klidně bych si pár akcií PPM Tipu koupil, budou jednou přinášet ohromnou dividendu…

V teamu PPM jsem byl:

Od léta 2007 do konce zimy 2008.

S čím můžeš managerům pomoci:

Prakticky se vším, co je zajímá a jsem si správnou odpovědí jistý. Některé baví piklení, jiné žvanění na fórech, srandičky a blbinky. Vždycky jsem byl zásadně pro každou špatnost.

Jsou i nároční oponenti s nimiž diskutuji problematiku hodně do hloubky, a to oboustranně zcela otevřeně, včetně výměny některých dat o našich týmech. Hodně mých přátel zajímá můj názor na optimální taktiku v daném zápase, případně analýza už odehraného zápasu. Jsou zde i takoví s nimiž si prostě jen tak dopisuji a bavím se o běžných věcech. Díky zdejší korespondenci jsem poznal za ty tři roky velké množství skvělých lidí ze SVK, CZE, AUT (pozdravuji Mikeše :-) i GB. A celé jsme si to mohli (mnozí) vyříkat i osobně na srazu v Brně. Ten bychom chtěli se samsou a Scratem pořádat, jako tradiční záležitost a osobní schůzku přátel PPM i v budoucnu, a to začátkem každé sezóny, pěkně ve Štátlu...

Jaké vylepšení bych v PPM přivítal:

Blíží se chvíle, kdy hokej na PPM buď vylepšit už nebude možné, nebo jeho „vylepšování“ bude už zcela kontraproduktivní.

Cítím, že vztahy, které mezi námi byly v prvních ranných fázích PPM, rok i déle před spuštěním Bety, byly daleko více vstřícné a lidské, než jsou ty současné. Více nyní záleží na formě, než na obsahu sdělení a taky cítím, že demokracie, která byla vždy ozdobou diskusí na PPM tone v dogmatismu, formalismu, „snaživé úředničině“ a někdy až necitlivosti konkrétních odpovědných lidí. S tímto trendem nesouhlasím a vím jistě, že nepřišel od zakladatelů. Taky v tomto ohledu cokoli vylepšovat nebude nejspíš jednoduché, když jde o trend. Pouze moje dojmy, žádné pojmy…

Tady bych se asi na chvilku zastavil a pokusil se to s tebou trochu rozebrat. Myslím, že mnoho manažerů netuší o čem konkrétně je řeč. Myslím, že vše začalo nechtěným smazáním příspěvku na foru Sarthem, který se na foru přiznal a myslím i omluvil. Poté proběhla celkem ostrá a vyhrocená diskuze, při které zaznělo několik velice ostrých výrazů na adresu MODů.

Výše uvedené (v předchozí otázce) se netýká jen „kauzy Dojmy“, podle mě je to všeobecný jev. Jeho příčina může být kdekoli, s největší pravděpodobností v  neexistenci pevných a všeobecně uznávaných, podrobných pravidel k diskusi.

Neomluvil se nikdy a nikdo, přiznání potvrzuji (je možno je dohledat na straně 497, včetně vysvětlení a obsahu sdělení, snad je někdo mezitím nesmazal :-). Osobně jsem nikomu nic neadresoval, tím méně ostré výrazy, nikdy nikoho jsem zde neurážel, nepoužívám vulgarismy, jsem sám pro slušnou diskusi k věci, ostatně mých příspěvků je na diskusi několik tisíc. S willim a grabem jsem se snažil dohodnout podmínky „míru“, vůbec však dodnes nerozumím tomu, o co jim šlo ve skutečnosti. Celé si to může kdokoli a kdykoli zpětně pročíst na CZE diskusi „Dojmy z hraní Bety“ (od strany 488 - 507), závěry k tomu dělat nebudu, protože nechci a je to pro mě osobně uzavřená věc. Co bylo před touto stránkou a co po ní je nesrovnatelné. Nevím, jak vy, ale já z těch příspěvků „poté“ cítím i dnes, když to čtu, to napětí a vzdor. Kolečko se nám polámalo…

Neporozumění (včetně nedorozumění) a nepochopení, je smrtí diskuse, pokud ji definujeme jako demokratickou výměnu názorů. Pokud ale nemůžu svůj názor demokraticky sdělit, protože už onou snahou názor prezentovat (písemně), porušuji nějaké pravidlo a mohu být tudíž automaticky mazán, nejde ani o diskusi a už vůbec ne o demokratickou. Vzal jsem si z této „kauzy“ ponaučení a přijal osobní opatření. Opakuji, něco se změnilo a my diskutující to nejsme…

No, tak v tom se s tebou tak úplně neshodnu, ale reagovat budu až po tvém vysvětlení :)

Máš právo na svůj názor, jako ho mám i já, vysvětlení ale najdeš v jeho ryzí podobě na výše uvedených stránkách…

Můžeš prosím říct, v čem konkrétně byl problém a proč se vše tolik vyhrotilo?

O žádném hrocení z žádné strany nevím a tu diskusi sleduji po očku dosud. Pokud někde problém byl, musí to říci ti, kteří o něm vědí. Dokonce i ty smazané příspěvky už není možné číst. Ať tak, či onak v důsledku je po diskusi, protože chybí motivace cokoli rozvíjet, pokud jsou „nějaké problémy“ v samé podstatě komunikace mezi přáteli (rampy smajlů, ploty vykřičníků, sem tam výraz, který „přehlédnout“ není žádný problém, protože nejde o urážku, pouze psanou formu hovoru, to vše na off-topic diskusi). Tohle je (podle mě) asi ta podstata oné příčiny. Na Dojmy chodili kamarádi s emocemi, nikoli s informacemi, chtělo to trochu citu pro situaci a život by šel na Dojmech dát tudy, kudy více jak půl roku předtím. Z pošty (kterou naštěstí mazat nemožno, pročež jsme zatím tam :-) vím, že u několika lidí zůstal hořký a trpký pocit z toho, že Velký bratr se už „nejen dívá“…

Důsledkem toho jsou pak další nepříjemnosti ze strany diskutujících, dráždících moderátory už zcela cíleně (s tímto v žádném případě nesouhlasím). Jinak se ty následné reakce = další provokace „smutných lidí“ velice podobají chování vzdorovitých lidí v nesvobodě (nebo něčím zklamaných, či poškozených).  Jen můj názor, který je o hodně lehčí okamžitě odmítnout, než se nad ním zamyslet.

Sakreš, to jsme se dostali na pěkně smutnou a tesknou notěnku…

Říkáš tady, že chybí pevná pravidla na diskuzích, to si dovolím nesouhlasit. V menu hry je sekce PRAVIDLA a tam je dost jasně vypsáno, co je na diskuzi zakázáno. Poslední dobou dochází na foru ze strany manažerů k dost častému porušování pravidel. Zrovna v tomto konkrétním případě, o kterém se bavíme, byla tato pravidla porušována a tolerována dost dlouho. Znáš to přísloví o tom džbánu? Tohle se myslím přesně stalo. Doufám, že neprozradím nic tajného když ted řeknu, že pravidla se kompletně předělávají. Chystá se něco jako bodovací systém a to kompletně pro celou hru. Ale to už jsme myslím od zpovědi dost odbočili. Takže jdeme dál.

Už jen drobnost. Vám se utrhlo ucho u džbánu, nám kolečko polámalo. Problém je v tom, proč vlastně?  Pokud subjektivní pohled na věc převažuje nad objektivním, a pokud neexistuje „odvolací orgán“ a případný trest i pro druhou stranu, pokud udělá chybu, i kdyby tímto „trestem“ byla jen povinnost se veřejně omluvit, můžeme čekat problémy i v budoucnu. Ba co víc, můžeme očekávat jejich prohlubování, případně i další eskalaci napětí. A tohle mě opravdu netěší a už vůbec není možno říci, že bych si to přál…

Tak pojďme tedy dál, prozradíš mi něco o sobě:

Jsem ženatý, mám tři děti (dvě dospělé dcery a pubertálního, aktuálně velmi „nevycválaného“, syna), VŠE - fin, manažer středně velké a.s., detailista až analyticky-puntíčkářský typ, pravicově smýšlející, ateista (neznaboh a rouhač, tudíž žádné Nebe, asi…), recesista se smyslem pro humor a partu, típek pro týmovou práci, sangvinik, ve znamení Lva (čínského roku Draka), životem otřískaný a zkušený, začínající už i užívat (konečně!) plodů celoživotní práce, když děti vylétávají postupně jedno po druhém z hnízda…

Oblíbená hra:

Mojí nejoblíbenější hrou je Život, hraji ji nejméně 17 hodin denně a vím jistě, že mě nikdy neomrzí.

S živými lidmi hraji nejraději šachy, kdysi jsem je hrál závodně a měl i dost vysokou výkonnostní třídu.

Pokud chci trápit UI, pak je pro mě nejlepší  Age of Empires II a III, (Sid Mayer´s) Civilization (I-III).

Pro hraní si s „virtuálně živými“ doporučuji jednoznačně, vždy a všude, …pouze nejkrásnější společenskou hru - PPM…

Oblíbené jídlo:

Domácím sádlem maštěné patenty (praváky nebo též lokše) s makem a cukrem, k nim zasmažená hrstková polívka se zeleninou.

Oblíbený nápoj:

V létě vodní meloun přímo z ledničky, jinak chladná čistá pitná voda nebo minerálka. Úplně nejhůř, když tak, přívlastková, odrůdová a ročníková bílá i červená vína z mého rodného regionu. Speciálně Modrý Portugal, nejlépe nějaký ten zralejší archív.

Zkoušel jsi někdy Moldavská vína?

Pil jsem už vína skoro z celého světa, ale vína z Moldavy dosud nikoliv. Mimochodem, ani víno z Uzbekistánu, Íránu či Nigérie jsem ještě nepil. Dovez Moldavu na sraz do Brna, já zase vezmu trochu našeho Vavřinečka, dáme si…

Dobrá, pokud dorazím, tak dovezu :)

Oblíbená hudba:

Rock a heavy methal od konce 70. let až do současnosti, především pak artrock – Yes, Marillion, Rush, Pink Floyd, Genesis, ale i Nazareth, Led Zeppelin, Status Quo, Black Sabath, Metallica, Accept… Sólové věci od Roberta Planata, Petera Gabriela, Phila Collinse atd. atd. Jsou celá dlouhá časová období, kdy neposlouchám nic, než klasiku. Dal jsem si tu práci a mám nyní ucelené diskografie hudby všech žánrů, kterou jsem od dětství miloval. Do konce svých dní si to asi všechno ani nestihnu poslechnout, i kdybych už nic nesháněl (o čemž pochybuji). TOP písnička všech dob je podle mě Ship of fools od Roberta Planta, na druhém místě je Bravado od Rush a třetí Dry land od Marillion. Někde do první stovky je i hymna mého týmu s přiléhavým názvem Poison Arrows, kterou na jeho počest složil Mike Oldfield…

Tvůj tip na dovolenou:

Jen kolo a vše co na něm uvezete (uvidíte, jak málo toho vlastně skutečně potřebujete), partu skvělých přátel a projet Šumavu, nebo české Švýcarsko, nebo třeba Nízké Tatry, či Malou Fatru. Kdysi jsme jako mladí kluci chodili s partou na vandr, s usárnou na zádech. Aktuálně bych to nazval cyklovandrem. Žádné nocování v hotelích, nebo byť i stanech, …pěkně ve stohu (nebo vlastnoručně postaveném bivaku). Náš život je tak fádní, že „vystoupit“ z něj občas rovnou do lůna přírody nikomu nezaškodí. Fakt doporučuji a slibuji, že dostanete odpověď na důležité otázky, které zní:  Kdo jste a jací jste?

Tak tohle bych vřele doporučil všem ...náctiletým!! V dnešní uspěchané době plné počítačů, internetu, koloběžek, multikin a dalších pro ně velice důležitých věcí je to spíše hodně vzdálené sci-fi :):)

Fantazie? To jako, že to nejde? Úplně všechno jde, když se chce. Jak říkal můj děda:

„Enom malušenké děcko a pokažené hodiny nejdú“…

Já děkuji Robinovi za zpověď a skvělou spolupráci!! Přeji mu mnoho úspěchů a to nejen na PPM, ale i v osobním životě!!

Další zpověď bude až za cca 14 dní. 

Autor: Dannys