PowerPlay Magazine

Jakou cenu má zvyšovat úroveň zázemí?  Mají zaměstnanci nějaký smysl? Co je lepší - platit zaměstnance nebo denní náklady za zázemí? Tento článek poodkrývá  odpovědi na tyto otázky.

Zázemí a zaměstnanci. O to tu dnes poběží. K této úvaze mne vyprovokoval další článek manažera Ciukitu. uveřejněný v PP magazínu. Je v něm naznačen postup, jak zjistit vliv jednotlivých úrovní zázemí a vliv zaměstnanců. Při hledání odpovědi na tuto otázku si autor nejdříve odstranil vliv zaměstnanců. Jednoduše se to dá udělat u zázemí PeO.

V obrazovce zaměstnanci nastavíme své zaměstnance jako nezařazené (pokud nějaké máme). V obrazovce průzkum se nám pak objeví progres prozkoumání za den podle úrovně zázemí, které máme. Když to udělalo několik lidí, tak se získala následující tabulka (údaje na začátku a na konci tabulky jsou doplněny aproximací) vlivu úrovně zázemí bez zaměstnanců:

 
Pokud má někdo rád vzorečky tak je to
P= 3 + U*(U+1)/2,
kde P je progres při úrovni U bez vlivu zaměstnanců.

Můžete si to sami zkusit a určitě vám to vyjde. Vliv zvyšování úrovně zázemí tedy známe (sice jen u PeO a jen u progresu zkoumání za den, proč by to ale jinde mělo být jiné?).

Nyní se podívejme na vliv zaměstnanců. Ten zjistíme opět snadno, střídavě zařazujeme jen jednoho zaměstnance jako hlavního, jako asistenta a nakonec oba dva. Jen tak mimochodem zjistíme, že atribut hlavního se započte jen 60%, atribut asistenta 40% do celkového vlivu zaměstnanců bez vlivu zázemí (v okně zaměstnanci). V obrazovce průzkum současně zjistíme, o kolik nám po zařazení zaměstnance narostl celkový progres. Výsledek se dá vyjádřit jednoduchým vzorcem:
Pzam = P * Zam / 200 ,
(Zam=200*Pzam / P)
kde P je progres bez zaměstnance (tabulka  zde nahoře) a Zam je efektivita zaměstnanců z obrazovky zaměstnanci (60% efektivity hlavního + 40% asistenta).

Celkový progres je roven součtu P + Pzam (vše v %).
Maximální přínos zaměstnance (efektivita = 100%) tak může být 50% progresu příslušné úrovně zázemí. Příklad: Při 15. úrovni zázemí a dvou 100% zaměstnancích dosáhneme absolutního maxima na PPM, a to 123 +123/2 = 184,5% progresu zkoumání za den. Další tabulka ukazuje maxima pro jednotlivé úrovně:

Tyto úvahy však již v článku nejsou. Další část článku se bohužel zabývá pouze dokazováním toho, že čím je větší zázemí, tím je větší vliv zaměstnanců. To ale jednoznačně plyne z výše uvedeného vzorce. Daleko zajímavější je porovnání, zda se vyplatí navýšit úroveň zázemí nebo zaměstnávat zaměstnance.
To se ale musíme podívat na další tabulky a odhadnout platy zaměstnanců. Výpočty nemá cenu provádět pro malé hodnoty zázemí, tam je zcela patrné, že se drahý zaměstnanec nemůže vyplatit. Kdo mi nevěří, tak si může spočíst, že dva zaměstnanci o úrovni 80% na úrovni 3 zvýší progres o 3,6 % ( 9 * 80/200 =3,6%), tedy ani ne o jednu úroveň. Na úrovni 12 (81 * 80/200) to je 32%, tedy více jak dvě úrovně a platí se za něj stejný plat.

V další tabulce je uvedeno jakou úroveň by měli mít zaměstnanci, aby se jejich příspěvek rovnal navýšení o jednu úroveň (podobnou lze vytvořit pro rozdíl o dvě úrovně):

 Při pohledu na tabulku je patrné, zda se nám vyplatí zvýšit úroveň zázemí nebo platit zaměstnance. Pokud jsme například na úrovni 10, tak při navýšení o jednu úroveň se nám zvýší denní náklady o 16500 a stojí nás to 21,6M. Pokud bychom tohoto navýšení chtěli dosáhnout pomocí zaměstnanců, potřebujeme Pzam=11%, pak efektivitu Zam vypočteme pomocí již známého vztahu (Zam=200*Pzam / P) a vyjde nám Zam = 200*11/58, což je 38%. Pokud tedy seženeme dva zaměstnance s efektivitou větší než 38% za plat do 16500 denně je to výhodnější než navyšovat zázemí. Navíc ušetříme 21,6M.

Nemá cenu zde provádět další početní žonglování. Návod zde je a vypočítat si to tedy může každý z vás pro svojí konkrétní úroveň sám.

Má to však jeden háček. Náklady zázemí jsou stálé, u zaměstnanců se neustále zvedají. Mít zaměstnance na vysoké úrovni za současné peníze asi nebude dlouho možné. Dá se ale předpokládat, že v okamžiku, až náklady za zaměstnance přerostou rozumnou míru, tak dojde ke změně, jak se to stalo např. u platů hráčů.

Nezodpovězenou otázkou zůstává, zde tento výpočet, který byl prokázán jen u průzkumu v rámci PeO, platí i pro ostatní zázemí. Ještě dvě zázemí by mohla zobrazovat celkovou efektivitu a to Vzdělávací středisko a Sportovní akademie. Bohužel, tato úvaha nikam nevede. U vzdělávacího střediska se jen opisuje hodnota zaměstnanců a u Sportovní akademie se raději neuvádí vůbec nic. Pokud je pravda to, co je uvedeno v návodu, tak další možností by mohlo být zkoumání Vzdělávacího střediska (nárůst efektivity lektorů by měl záviset jen na jejich efektivitě a ne na úrovni střediska). Na další možnosti ale určitě přijdete i vy.