PowerPlay Magazine

Jak v PPM nejlépe budovat  zázemí? Vystačíme s jednoduchou radou nebo existují různá doporučení?

Tímto článkem se pokusím navázat na anketu, kterou v dubnu zpracoval opox pod názvem "Jaké zázemí je nejdůležitější".
Tentokrát jsem se neptal manažerů na jejich názor, ale všímal si jejich skutečné aktivity v této oblasti. Uznávám, že pro zkušené borce může být otázka budování zázemí vyřešený problém, určitě se ale ještě najdou ti, kteří nemají tu stoprocentní jistotu.

Zázemí je celkem sedm a většinou si je dělíme podle důležitosti do několika skupin. Jednotlivá zázemí s vývojem týmu mění svojí důležitost, otázku budování zázemí ještě komplikují zaměstnanci, kteří mají také svůj proměnný vliv.

Zpočátku je rozhodování celkem jednoduché. Prioritu mají zázemí, která přímo ovlivňují trénink hráčů, což jsou tréninkové prostory a regenerační prostory. Trénink ovlivňuje i zdravotní středisko (zranění a nedoléčení hráči netrénují) ale již ne tak viditelně a také jen u části hráčů (vím o maximálně pěti netrénujících hráčích najednou, většinou to nepřesáhne tři hráče). A máme zde první rozhodnutí ohledně rozvoje zdravotního střediska. Podívejme se na graf, který obsahuje data 240 týmů (I. ligy ČR, Slovenska, Maďarska a Ruska , vždy 80 týmů z I. II.a III. ligy), konkrétně stav k 17.7.2010.

(klikem na graf se zobrazí zvětšený)

Priorita tréninkových prostorů (TP) je zde patrná. Jen 9 týmů je má na úrovni 9, ostatní mají alespoň 10 a plných 126 má úroveň 11. Zdravotní středisko má vrchol na úrovních 7,8 (dohromady 135 týmů), víc má jen 20 týmů.
Z grafu je patrné, že manažeři považují za nejdůležitějších zázemí TP, zatímco ZS pro ně takový význam nemá. Dále vyplývá z grafu, že zcela poslední je středisko údržby. To má vrchol na úrovních 4,5,6 (celkem 172 týmů) a jen 24 týmů má vyšší úroveň.

Zázemí se  podle přisuzované důležitosti rozdělila do čtyř skupin. V té nejméně důležité je jediné zázemí - SÚ. Na trénink hráčů nemá žádný vliv, ovlivňuje jen ekonomiku týmů, ale nijak podstatně. Pokud  autoři hry chtěli, aby všechna zázemí byla stejně důležitá, tak zejména u SÚ to zatím neplatí. Otázkou ale je, až někdy v budoucnu dojde k finančnímu nedostatku (a jistě k němu dojde), zda nebude toto zázemí důležitější než dnes. Zatím ale převládá praxe, že přílišná investice do tohoto zázemí se nevyplácí. Opravy i poškození jsou totiž generovány zcela náhodně. Je paradoxem, že čím máme větší úroveň tohoto zázemí, tím víc platíme, aniž vidíme přímý efekt z této vyšší úrovně (neexistuje viditelná vazba např. mezi velikostí stadionu a povinnou velikostí tohoto zázemí). Podle mne by tu ke změnám tímto směrem mohlo dojít.

K zdravotnímu středisku patří do druhé skupiny od konce vzdělávací středisko. Manažeři mu přisuzují prakticky stejnou důležitost jako zdravotnímu středisku (na úrovni 7,8 je 130 týmů). V obou případech se jedná o střediska, jejichž důležitost narůstá s vyspělostí týmu. Vzdělávání má vliv zejména na zaměstnance a ti začínají mít smysl až u vyšších úrovní zázemí. Nejčastější rozdíl mezi TP a VS nebo ZS jsou 3 až 4 úrovně (128 týmů). Já osobně řadím VS o jednu až dvě úrovně výše, je to ale určitě ovlivněno tím, že hraji I. ligu.

Na závěr jsem si nechal tři zázemí, jejich vrchol je o 1 úroveň nižší než u TP. jednoznačně se jedná o zázemí, které ovlivňují trénink hráčů, ale ne tolik jako TP. Jsou to: SA, RP a PeO.

U střediska RP platí prakticky totéž jako pro TP. Čím je vyšší úroveň tohoto střediska, tím lépe hráči trénují. Proto toto zázemí budují manažeři jako jedno z prvních.

Další středisko, které ovlivňuje kvalitu hráčů je sportovní akademie. Na rozdíl od TP a RP, kde je jasný vztah mezi úrovní zázemí a vlivu na trénink, zde tento vztah neexistuje a o úrovni hráčů i jejich budoucím trénování rozhoduje náhoda. Té sice můžeme trochu pomoci  zvyšováním úrovně zázemí, kdy se nám nabídne více hráčů a později  s vyšší kvalitou našich zaměstnanců se zvyšují i počáteční hodnoty nových hráčů. Je to však sázka na náhodu. Hra je navíc vymyšlena  tak, že až do úrovně zázemí 6 nemáte zaručeno, že vám bude nabízeno více hráčů než 2. Teprve na úrovni 7 máte jistotu, že vám hra nabídne 3 až 4 hráče. Nabídka  4 hráčů, pokud máte smůlu, může zůstat až do úrovně 14. Když si uvědomíme, že sezóna má 16 týdnů, což znamená 8 nabídek, tak na nejčastější úrovni (10) je vám, pokud máte smůlu, nabídnuto 24 hráčů, pokud jste dítkem štěstěny, tak 48 hráčů. Když přijde den nabídky, tak je cca 6200 týmům v ČR nabízeno (můj odhad) 12 - 18 tisíc hráčů. Jaká je asi pravděpodobnost, že z těch vám nabízených 4 až 5 hráčů bude alespoň jeden kvalitní? Pravděpodobnost nám říká, že většina kvalitních hráčů směřuje do nižších lig. Přesto se snažíme osudu pomoci a SA stavíme co největší, zpočátku s podivem, co nám to chodí, později na tento fakt rezignujeme a když opravdu někoho potřebujeme, jdeme na trh. Úroveň SA má také význam pro kemp, což je sice milé, nicméně jen okrajové zpestření hry a na naše uvažování to většinou vliv nemá.

Třetím zázemím této skupiny je PeO. Zázemí PeO se umísťuje na takto vysokém místě vzhledem k rozšířenému přesvědčení, že na jeho úrovni záleží velikost příspěvku od sponzora. Je to pravda, ale ne úplná. Pokud se dostanete do PO, hrajete PVP nebo LM, tak máte sponzorský příspěvek v té největší kvalitě zajištěn i bez vysokého PeO. Pomocí PeO se však dá pro ty méně úspěšné smlouva vylepšit. Není to však zas taková sláva, jak si někteří myslí. Podle mne má ale PeO další důležitou funkci, ovlivňuje rychlost přezkoumávání. Před nákupem si můžeme hráče, o kterého se zajímáme, přezkoumat, abychom znali kvalitu jeho atributů, a také je dobré přezkoumávat i hráče soupeře. Své hráče sice také můžeme prozkoumat, u nich to ale není zase tak důležité, protože ti se nám prozradí sami tím, jak trénují.

Největší počet manažerů volilo pro jednotlivá zázemí (TP, RP, PeO, SÚ, VS, SA, ZS) úrovně (11, 10, 10, 5, 7, 10, 7). Zajímavé je, že přesně tuto kombinaci měl v době psaní článku jen tým HC Trapas   z ligy II.1. Pokud rozšíříme inteval o ± 1 úroveň pro každé zázemí, spadne do tohoto intervalu 86 týmů (36%).

Pokud vytvoříme uvedené grafy po jednotlivých ligách, tak mezi I. a II. ligu v prioritách nenajdeme žádný rozdíl. Mírný rozdíl v prioritách je v III. lize, kde SA, TP, RP i PeO jsou nejčastěji na úrovni 10. (u ZS,VS a SÚ žádný rozdíl oproti I. i II. lize není,  viz grafy zde). Pro tento fakt se nabízí jednoduché vysvětlení. Mezi I. a II. ligou není zatím tak výrazný rozdíl ve zdrojích a výstavba nových úrovní zázemí je spíše omezována dobou výstavby. Ve III. ligách už je zdrojů méně, proto se omezuje výstavba dražších úrovní zázemí.

Zcela neprobádanou oblastí jsou zaměstnanci. Zdá se, že si každý z nás pořizuje zaměstnance zejména proto, že to dělají druzí a protože si myslíme, že to nemůže uškodit. Koneckonců, každých 14 dní nám zadarmo nabídnou pár kousků, tak proč je všechny odmítat. Občas se dají prodat na trhu, i když se zisky z prodejů hráčů se to nedá srovnat. Podle návodu se má jejich vliv  projevit při vyšších úrovních zázemí. Jenže při nárůstu tréninku cca o 0,2 bodu za den, nám vytrénování např. z počátečních CZ = 45 na  požadovaných CZ = 200 potrvá 7 sezón, což znamená, že když dosáhne zaměstnanec svého vrcholu, odejde do penze. Není proto divu, že řada manažerů má u těch důležitých zázemí čtyři i více zaměstnanců věkově rozvrstvených, aby až za dvě sezóny jim ti nejstarší začnou odcházet do penze nevznikla po nich mezera.

K úloze zaměstnanců se jistě ještě vrátím později, dnes mi chybí podrobnější informace a zaměstnance zatím, obdobně jako většina z vás, příliš neřeším.