Majalah PowerPlay

Vážení čtenáři a čtenářky,

vítám Vás všechny u nového magazínu s názvem "Historie NHL". Postupně se budete dovídat, jak vznikala NHL, jací tam byli hráči apod. Tento magazín bude vycházet každý týden v neděli. Nebudu to dlouho zdržovat a vrhneme se na první díl. Začneme od úplného začátku.

Hokejový pravěk

Hra, která bolí

Půl tisíciletí před naším letopočtem provozovali Řekové jakýsi druh pozemního hokeje.

Později si tuto hru osvojili také Římané, jejichž legie ji zavlekly na území dnešní Velké Británie. Podobný pozemní hokej hráli také severoameričtí a jihoameričtí Indiáni. Ti první mu říkali 'shinny', druzí používali výraz 'chueca'.

No a jak vznikl právě dnešní název hokej (hockey)? Podle jedné verze poangličtěním starého francouzského výrazu 'hoguet'. Takto se právě nazývala zahnutá pastýřská hůl, tvarem nápadně podobná pozdější hokejce. Další verze si všímá slova 'hokska', což je pojem pro staré egyptské míčové hry, podobné pozemnímu hokeji, která se právě ještě dnes hraje na egyptském venkově. Kanaďané však považují za nejvěrohodnější třetí verzi: indiánský název 'hoghee', který znamená 'bolí to'. Byl výstižný: poražení v této hře byli biti holemi po hlavě, což muselo být otřesné.

Indiáni na ledě

První, kdo začali hrát "prahokej" na ledě, byli právě kanadští Indiáni.

Používali však krátké tenké hůlky, a protože ještě neměli brusle, běhali po ledě v mokasínách.

Dokážete si to představit jak to muselo vypadat?

Brusle byly nejprve objeveny v Evropě. Anglická, holandská a dánská mládež se klouzala na dřevěných bruslích po zamrzlých jezerech, kanálech a řekách již v jedenáctém století. Ještě o něco dříve se jezdilo na kostech přivázaných k botám koženými řemínky. Brusle se potom dostaly s přistěhovalci i do Severní Ameriky a kolem roku 1830 už zaznamenala historie první náznaky dnešního hokeje na bruslích. První hokejové utkání na ledě sehrály údajně v únoru 1837 Dochester Club proti Uptown Club z Montrealu. Střetnutí se ale nedohrálo, neboť rozčilení fanoušci vnikli na hrací plochu poté, co dal Dochester vedoucí gól. Zápas z tohoto důvodu musel být ukončen. Další historku máme z roku 1855, která vypráví o vojácích kanadské královské jízdy ubytovaných v Kingston Téte du Pont Barracks, kteří si při uklízení sněhu v přístavu připnuli brusle a s vypůjčenými holemi na pozemní hokej začali prohánět po očištěné ploše starý míček na lacross. Základy organizovaného ledního hokeje položil až v roce 1878 montrealský student W. F. Robertson tím, že sjednotil pravidla hry.

První zápas podle těchto pravidel byl sehrán o rok později mezi týmy studentů McGill University v Montrealu.

Ačkoli pravidla mluvila o devíti hráčích, nastoupilo jich tehdy na každé straně neuvěřitelných třicet!

1885: Z devíti na sedm

Hokejový rozmach vyvolal nutnost řádné organizace. Proto se v roce 1885 sešla v Montrealu skupina příznivců hry a ustavila Amatérskou hokejovou asociaci Kanady. Jedním z prvních zásahů nového řídícího orgánu bylo snížení počtu hráčů - z devíti na sedm. Ve stejném roce vznikla ve městě Kingstonu první organizovaná liga: hrály v ní Queens University, Royal Military College, Kingstons a Athletics. První vítězství v této soutěži patřilo Queens University nad Athletics 3:1. Zápas však poznamenaly různé technické nepříjemnosti. Když dala některá strana gól, byla vždy přerušena hra, aby si hráči mohli lépe upevnit brusle. Brankáři měli s bruslemi největší problémy, kdykoli totiž chtěli jejich hranou zablokovat střelu, pokaždé jim bohužel odletěly.

Narodil se „Hattrick"

Největší vliv na šíření hokeje v Kanadě měli vojáci. Ve městech, kde nebyla ledová plocha nebo zamrzlé jezero, bruslili chlapci po zledovatělých ulicích. V novinách se o takových výrostcích psalo jako o 'surovcích', co ohrožují životy ctihodných mužů a žen. V této době hokejového nadšení se Kanaďané zasloužili o vznik známého sportovního pojmu - 'hat-trick'. Jak známo, dosáhne jej hráč, který vstřelí za zápas tři branky. V plenkách bylo v té době i rozhodování zápasů. Rozhodčí měli své místo mimo ledovou plochu a po ledě chodili v botách jen při zahájení hry. Domácí tým mohl - podle tehdejších regulí - v průběhu hry libovolně měnit rozhodčího. Někdy se proto stalo, že byl rozhodčí vyměněn i osmkrát, než konečně vyhovoval domácím. Kdo by toto rád viděl i v českých ligách?

Kapesník vystřídala síť

Kanaďané považovali hokej za svou národní hru od roku 1890. I když pravidla se neustále měnila. Ve velmi svízelné roli se tehdy ocital třeba brankový rozhodčí. Musel být velice duchapřítomný, hlavně ve chvíli, kdy se akce přiblížila k místu, na kterém stál. Chránil ho jenom brankář a jeho vlastní reflexy. Rozhodčí totiž stál pouze několik stop za hrací plochou a musel uhýbat před ranami holí nebo před letícím pukem. Gól signalizoval tím, že zamával bílým kapesníkem, který měl vždy zastrčený v kapse u košile. Někdy však mezi diváky cítil velkou nespokojenost a tak raději kapesník dával zpět do kapsy. Šťastný nápad dostal Francis Nelson. Tomu při procházce v přístavu mu padla do oka rybářská síť, která potom byla natažena v brance a učinila přítrž věčným dohadům byl či nebyl gól, alespoň na pár desítek let.

To je pro tento "pilotní" díl vše. Já děkuji za přečtení, doufám že se Vám článek líbil. Pokud chcete pokračování, stačí napsat. Mějte se hezky a protože příští článek vyjde až 24.12, tak přeji všem bohatou nadílku pod stromeček.