PowerPlay Magazín

Přijměte pozvání k seriálu zabývajícím se historií československého a posléze českého hokeje. V prvním díle z osmi chystaných Vám nabídnu stručný pohled na samotné počátky hokeje v našich krajích. Víte, kdy se odehrál vůbec první hokejový zápas na našem území? Kdo byli slavní "Mušketýři s hokejkou"? Řeč bude také o prvním zlatém úspěchu a věřte nebo ne, tak právě letos tomu bude už 100 let. Myslíte si, že hrát hokej v rámci Letní olympiády je nesmysl? V tom případě Vás následující řádky přesvědčí o opaku.

"Kanada" okouzluje Čechy

Na přelomu 19. a 20. století začíná na tehdejším území Čech, které bylo v té době ještě součástí Rakousko-uherského mocnářství pomalu vytlačovat tehdy velmi populární hru zvanou "bandy" hokej kanadský, tehdy zvaný jednoduše "kanada". Hra, která má v dalších více než 100 letech přinést českému národu nejednu radost, se stává populární především v Praze, kde již na počátku 20. století působí asi pět týmů. Z té doby, přesněji z 6. ledna 1901, pochází i zmínka o prvním odehraném utkání, dobový tisk referuje o výhře Slavie nad Bruslařským závodním klubem 11:4.

Český svaz Hockeyový

Rychle se rozvíjející a stále populárnější kanadský hockey dostává 19. listopadu 1908 oficiální záštitu v podobě uznání stanov Českého svazu Hockeyového a to především z iniciativy velkého sportovního nadšence, propagátora sportu a sportovního funkcionáře pana Emila Procházky (1874-1942). Paradoxní je především fakt, že Český svaz Hockeyový je v době uznání stanov c.k. místodržitelstvím už 4 dny po Francii druhým členem mezinárodním federace Ligue Internationale de Hockey sur Glace (LIHG). Nic tedy nebránilo vzniku první české hokejové reprezentace.

Hokejoví mušketýři

V Chamonix 23. ledna 1909 se začíná psát historie české hokejové reprezentace. Zápas proti Club de Patiners Paris reprezentující Francii prohráváme vysoko 1:8. Historicky prvním střelcem národního týmu, který nastupoval ve slavistických dresech, se stal Jan Palouš (1888-1971), který v roce 1955 napsal slavnou knihu Mušketýři s hokejkou, ve které popisuje nelehké začátky vrcholového hokeje u nás. V dalších utkáních přišly porážky se Švýcarskem, Velkou Británií a Belgií. Předseda LIHG Louis Magnus přesto dokázal ocenit bojovnost Čechů a do budoucna před nimi varoval jako před obávaným týmem. Z turnaje si Češi odvezli vedle porážek i mnoho ponaučení, šokováni byli například tím, že soupeři zajíždí s pukem za jejich branku. Po návratu do Čech se snažili všechny nové poznatky šířit dál. A první úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat.

Češi mistry Evropy

Po úspěchu turnaje v Chamonix se rozhodla uspořádat o rok později mezinárodní hokejová federace (LIHG) první oficiální Mistrovství Evropy. Zvítězila Velká Británie, český národní tým si svou premiéru na vrcholné akci odbyl až o rok později. 2. mistrovství Evropy v ledním hokeji 1911 se konalo v Berlíně za účasti čtyř týmů. Češi nebyli původně zařazeni do rozlosování, protože na turnaj dorazili až v den jeho začátku. Organizátoři nakonec svolili k naší účasti, ale pouze pod podmínkou odehrání dvou utkání v úvodní den turnaje. 15. únor 1911 je tak jediným dnem v hokejové historii Česka, kdy národní tým nastoupil ke dvěma zápasům a oba vyhrál, nejprve nad Švýcarskem 13:0 a poté nad domácím Německem 4:1. V posledním zápase byla naším soupeřem Belgie a po výhře 3:0 nezbývalo Čechům nic jiného než se radovat ze stříbrného poháru pro mistry Evropy. Nejlepším střelcem turnaje se stal útočník Jaroslav Jarkovský s devíti brankami. Pořádání turnaje o rok později připadlo právě obhájcům titulu, ale turnaj hraný v Praze dopadl neslavně. Rozhodující zápas, ve kterém stačila Čechům proti Německu remíza, ovlivnila náhlá obleva. Němci po neuznané vyrovnávací brance opustili kluziště, branka jim sice byla dodatečně uznána, ale konečná remíza 2:2 stačila Čechům k obhajobě. S tím se ovšem nechtěli smířit a po jejich protestu bylo rozhodnuto, že se zápas musí opakovat. K tomu ovšem nikdy nedošlo a výsledky turnaje byly později anulovány. Češi si tak na další titul museli počkat, po stříbru z roku 1913 dokázali zvítězit na turnaji konaném v roce 1914 v Berlíně. Vzhledem k změnám, které nastaly po právě vypuknuvší 1. světové válce, to byl jejich poslední úspěch pod hlavičkou Čech.

Československo

Po vzniku Československa byl ustanoven v roce 1919 Československý svaz hokejový (lední hokej, bandy, pozemní hokej). První velkou akcí byl olympijský turnaj hraný v rámci Letních olympijských her 1920 v belgických Antverpách. Turnaj přinesl historicky první srovnání zámořského a českého hokeje. Prohry s Kanadou 0:15 a USA 0:16 ukázaly, že se máme stále co učit. V souboji o bronzovou medaili narazili Čechoslováci na Švédsko. Jedinou branku zápasu vstřelil Šroubek a národní tým se tak mohl radovat nejenom z historicky první olympijské medaile, ale také z medaile světové. V roce 1982 byl totiž turnaj zpětně uznán jako 1. Mistrovství světa v ledním hokeji. Další olympijský úspěch byl ovšem československým hokejistům na dlouhé roky zapovězen. V roce 1924 se konal Týden zimních sportů v Chamonix a Československo v něm doslova utrpělo prohru s Kanadou v poměru 0:30. Tato porážka je dodnes historicky nejvyšší v dějinách našeho hokeje. Zajímavostí je, že  Týden zimních sportů v Chamonix byl o rok později  oficiálně prohlášen za 1. zimní olympijské hry. Za to na evropském šampionátu se ČSR dařilo, v roce 1922 získali Čechoslováci zlato na turnaji ve Sv. Mořici, v sestavě národního týmu se poprvé objevil později legendární Josef Maleček. Do vypuknutí 2. světové války pak Čechoslováci dokázali vybojovat další tři tituly mistrů Evropy, pětkrát stříbrnou a čtyřikrát bronzovou medaili. Na světových šampionátech, které se do roku 1930 konaly v rámci olympijských her, pak dokázali získat dvě bronzové medaile a to v letech 1933 a 1938. V sezóně 1936 - 1937, přesněji řečeno 3. ledna 1937 také začala psát své dějiny celostátní ligová soutěž a to zápasem mezi SSK Vítkovice - AC Sparta Praha (1:1). Vyjma sezóny 1940-1941, to získali titul hráči I. ČLTK Praha a sezóny 1944 - 1945, kdy se z důvodů válečných událostí liga nehrála, získali všechny mistrovské tituly hráči LTC Praha.

Štvanice

Legenda jménem Štvanice leží na stejnojmenném pražském ostrově. Dnes již dávno zapomenutý stadión byl svědkem nejedné hokejové bitvy, čtyřikrát hostil zápasy Mistrovství světa a ve všech případech dokázali domácí hokejisté získat medaili. Stadión byl původně domovem jedenáctinásobného ligového šampióna LTC Praha. Ve třicátých letech patřil LTC mezi nejlepší evropské kluby, několikrát dokázal vyhrát Spenglerův Pohár, nejprestižnější klubový turnaj své doby. Důležitým okamžikem pro československou hokejovou historii je příchod Mateje Buckny (1903-1996), který nastoupil v roce 1935 k LTC jako hrající trenér. A byl to právě kanadský Slovák, který dovedl československý národní tým k prvnímu titulu mistrů světa. Tyto nejslavnější chvíle štvanického stadiónu ovšem měly teprve přijít.

Josef Maleček - Jágr první republiky

Nejslavnější hráč meziválečného československého hokeje se narodil 18.6 1903 v Praze a s hokejem začínal ve Spartě Praha, v letech 1927-1943 hájil barvy LTC Praha a v průběhu 2. světové války odešel v roce 1943 na Slovensko, kde oblékal dres ŠK Bratislava. Po emigraci v roce 1948 působil jako hrající trenér v HC Davos. Reprezentační dres oblékl v 107 případech a dokázal vstřelit úctyhodných 114 branek. S národním týmem dokázal získat celkem 12 medailí z ME (4 zlaté, 4 stříbrné a 4 bronzové) a k nim návdavkem dvě bronzové medaile z MS. Za svou kariéru vstřelil více jak 1000 branek, několikrát se stal jak nejlepším ligovým střelcem, tak i nejlepším střelcem evropských šampionátů. V roce 1931 se mohl stát prvním českým hráčem hrajícím NHL, ale nabídku New York Rangers odmítl. Po ukončení kariéry pracoval mimo jiné jako redaktor rádia Svobodná Evropa. Zemřel na selhání srdce 26.9 1982 v Bay Portu v Americe. Od roku 2003 je členem Síně slávy IIHF.