PowerPlay Magazín

Dnes v dalším díle seriálu o historii hokejových klubů zavítáme do Pardubic. Tamní klub HC Eaton Pardubice patří již mezi pravidelné účastníky naší nejvyšší hokejové soutěže a řadí se k těm nejúspěšnějším klubům české extraligy.

První hokejové utkání v ledním hokeji se v Pardubicích na Matičním jezeře odehrálo již v roce 1913, ale soutěžně se zde pravidelně začalo hrát až o sedmnáct let později. Pardubice si vybojovaly právo účasti již ve druhém ročníku první ligy v zimě 1937-38, ale vstřelily jediný gól a nezískaly žádný bod. V roce 1947 se klub dočkal otevření zimního stadiónu a o tři roky později postoupil definitvně do nejvyšší soutěže, kterou již neopustil. Do horní poloviny tabulky se poprvé Pardubice propracovaly v roce 1959. Zastřešení stadiónu Pardubice oslavily v sezóně 1959-60 třetím místem.

V dalších ročnících se klub pohyboval obvykle kolem poloviny tabulky bez výraznějších starostí o záchranu. Pardubický tým čekal na svou velkou chvíli do roku 1973, kdy nejprve vyhrál základní část, potom následné play off a tím tedy i první titul mistra ligy. Martinec byl nejlepším nahrávačem ligy s 23 asistencemi a získal první Zlatou hokejku. O rok později v Poháru mistrů evropských zemí zastavil Pardubice až ve finále celek CSKA Moskva. Na domácí scéně se tým držel mezi nejlepšími po titulu ještě tři sezóny. V dalších sezonách se klub opět odporoučel do středu tabulky.

Od roku 1982 začal i vzestup pardubického klubu směrem vzhůru. Již v roce 1983 se umístil na výborném třetím místě a v následujících třech letech se umístil dvakrát čtvrtý a jednou třetí. V následující sezóně 1986/87 se Pardubice dokázaly vyšplhat až na úplný vrchol naší nejvyšší soutěže. Tento úspěch se jim podařil zopakovat již v sezóně 1988/89.  Po tomto vydařeném období následoval další propad, který trval až do konce Československé hokejové ligy.

Do prvního ročníku samostatné české soutěže vstupoval tým poměrně stabilizovaný. Druhé místo získaly Pardubice po velmi vydařeném play-off, do kterého vstupovaly až z 6. místa. Po druhém místě přišel ovšem na dva roky opět půst, který vyvrcholil nutnosti obhajovat v roce 1996 extraligovou příslušnost v baráži.

Pardubice od krizové sezóny v play off nechyběly, i když v něm od roku 1998 včetně hned pětkrát skončily v prvním kole. Několik let se tak do Pardubic stěhovala pouze individuální ocenění pro hráče i trenéry. Například P. Sýkora si 26 zásahy vystřílel v roce 2001 titul ligového krále střelců. Rok 2001 byl významným i kvůli přestavbě stadiónu, který se přejmenoval na Duhovou arénu. Pardubičtí junioři získali republikový titul o rok dříve. V letech 2003 a 2004 se útok mladíků Průcha, Koukal a Kolář zařadil do seniorského týmu, který vyhrál základní část soutěže. Ani v jednom z obou ročníků ale mužstvo nezvládlo v play-off klíčové sedmé utkání série, což zapříčinilo v prvním případě zastavení se těsně před vrcholem kvůli Slavii a ve druhém pak nedozírné zklamání z vyřazení osmým týmem tabulky a sice Plzní. Čtvrtého titulu se Pardubice tedy dočkaly až v roce 2005 pod vedením kapitána Jiřího Dopity a po příchodu reprezentačního slovenského gólmana Jána Lašáka. Díky zrušenému ročníku NHL se v pardubickém dresu navíc sešlo útočné trio Jan Bulis, Michal Mikeska (21 gólů + 34 asistencí) a Milan Hejduk, které ohromilo tím, že obsadilo první tři příčky v produktivitě celé Extraligy. Titulem nejlepší hráč play-off byl oceněn další navrátilec Aleš Hemský, který se s Průchou a P. Sýkorou dostal i do kádru mistrů světa. Poslední titul je ještě v živé paměti. Do Pardubic se vrátil legendární brankář Dominik Hašek a vychytal pro nejhokejovější město u nás už páté prvenství v naší nejvyšší soutěži.

Tak a je konec dalšího dílu. Příště se můžete těšit na klub s rudým S ve znaku, pražskou Spartu.

Úspěchy:

Vítěz nejvyšší domácí soutěže 1972/1973, 1986/1987, 1988/1989, 2004/2005, 2009/2010

Pohár mistrů evropských zemí – 2. místo (1974, 1988)

Minulé díly

HC Energie Karlovy Vary
HC Mountfield České Budějovice
Bílí tygři Liberec
Dukla Jihlava
LTC Praha
Kometa Brno