PowerPlay Magazín

V dnešním článku bych se rád věnoval tréninku techniky u hokejových obránců. Věc notoricky známá, dalo by se říct. V minulosti atribut, který se u obránců netrénoval, po jedné z pozdějších úprav ovšem nutnost, kterou musel každý rozumně pracující manažer respektovat. Jsou ale slova zmíněná v návodu skutečným dogma, které je nutné dodržovat nebo je dobré se nad tréninkem techniky trochu pozastavit? O to bych se rád pokusil.

Pojďme se nejprve podívat, co nám říká návod ke hře. Obránci mají jako hlavní atribut obranu, dodnes jsou v návodu jako sekundární uvedeny nahrávka a agresivita. V popisu samotného atributu techniky se dočteme následující: "V defenzivní činnosti je tento atribut potřebný zejména při osobních soubojích. Pomáhá hráčům vyhrávat osobní souboje díky dobré práci s hokejkou a rychlosti, čímž zároveň snižuje i procento nečistých zákroků hráče, což se projeví na nižším počtu vyloučení."

Dlouhodobě je mezi manažery zde na PPM zažitý trénink techniky u obránců na úrovni 50 procent hlavního atributu. Není to ale příliš vysoká úroveň? Netrpí tím pak trénink ostatních atributů, které by namísto techniky mohly být u hráčů lépe trénované? Pojďme se podívat, s jakými obránci nastoupili finalisté posledního seniorského MS Francouzi (dvojnásobní mistři světa z posledních dvou sezón) a Finové, které jsem vedl já s Javertem.

Obrana Francie

Obrana Finska

Co je z přiložených obrázků zřejmé? Z 12 obránců, kteří za své země odehráli finále posledního MS, byl pouze jeden jediný, Francouz Jean-François Piguet, trénovaný podle zaběhlého modelu, tedy s technikou ve výši 50 procent obrany. Všech ostatních jedenáct finalistů MS se v menší či větší míře zaběhnutému modelu vzdalují.

Rekordmany v našem finském týmu byli Valtteri Puoliväli se svými 20 procenty techniky oproti obraně a dnes již mutant v tomto ohledu Iivari Granberg, kterého s ohledem na neskutečnou výši zkušeností a menšímu výběru potenciálních mladších náhrad nemohou Finové z kádru vyřadit. I letos bude jedním z finských pilířů.

Ve francouzské reprezentaci je dodnes jedním ze základních stavebních kamenů Raphaël Vimont. I on je poznamenaný pády atributů (dnes je jeho technika pouze 14 procent obrany), přesto i letos bude na MS jistojistě hrát.

Necelá 4 vyloučení na zápas

Návod ke hře hovoří v souvislosti s trénováním techniky u obránců o snížení počtu vyloučených. Ve finále MS bylo vyloučených celkem sedm, dvě na straně Finů, pět na straně Francouzů.

Za celé MS byli Francouzi vyloučení celkem 29krát, což činí průměr vyloučení 3,22 na zápas. Při hře v oslabení inkasovali pouze dvakrát.

Finové byli v průběhu MS vyloučení celkem 33krát, což činí průměr 3,67 vyloučených na zápas. V oslabení jsme inkasovali také pouze dvakrát.

Oba finalisté se v průběhu celého předchozího MS udrželi na úrovni zhruba tří a půl vyloučení na zápas. Jak moc je to vysoké číslo vzhledem k tréninku techniky obránců, kteří za své země hráli? Jaké hodnoty by případně obě země dosáhly, kdyby byli všichni obránci trénovaní podle zaběhnutého modelu ve výši 50 procent hlavního atributu? Jedno a půl? Dvě? Jak podstatný je to rozdíl, si musí odpovědět každý sám za sebe. 

Dva zcela rozdílné pohledy

Dva zcela odlišné pohledy na trénink obrany u obránců nám poskytli manažeři Mazakis a Rubinus.

Mazakis: Co se týká tréninku techniky obránců, jsem konzervativní. Už v návodu se píše: V defenzivní činnosti je tento atribut potřebný zejména při osobních soubojích. Pomáhá hráčům vyhrávat osobní souboje díky dobré práci s hokejkou a rychlosti, čímž zároveň snižuje i procento nečistých zákroků hráče, což se projeví na nižším počtu vyloučení. V začátcích PPM, kdy se všemožně vše propočítávalo, zkoušelo, se došlo k názoru, že rychlost, agresivita a i technika by měla u beků činit 50% hlavního atributu. Toho jsem se také celou dobu držel. Samozřejmě jsou výjimky. Obránce s nízkou kvalitou techniky trénuji méně, minimálně však 42% hlavního atributu. Co se týká statistik trestných minut, nemám žádné výkyvy, hráči, kteří jsou v základní sestavě, jsou standardně trénováni.
Řadu sezon zkoumám české juniory, ten trend trénování techniky u ostatních beků je shodný jako u mého týmu, tedy v rozmezí 40-50% hlavního atributu. Samozřejmě najdou se výjimky, kdy technika dosahuje řadu různorodých hodnot. Převážně je to způsobeno špatným tréninkem, kdy se trénuje hlavní atribut – obrana. Existují manažeři, kteří bekům záměrně trénují techniku o dost méně než je na PPM tradičně obvyklé. V současné reprezentaci U18 je jeden takový extrém Adrian Melichar, který má techniku na 20 % hlavního atributu. Kdybych zůstal u reprezentace,Melichar by tam nebyl.
Chápu, že sport se vyvíjí, hokej se kdysi taky hrál na poločasy, nesmělo se přihrávat dopředu, byla zakázána hra tělem, ale PPM je hra o „jedničkách a nulách“, žádný nový zásah od počátku PPM do zápasového přepočtu nebyl proveden, tak proč tak „náhlé“ změny v uvažování, jak trénovat techniku u obránců? Nechápu. Zkrátka starýho psa nové kousky nenaučíš. Budu se držet svého.

Rubinus: Asi není nic objevného, že technika je důležitá. A potřebují ji všichni, takže dokud hráč není prozkoumán, dostává u mě obvykle 1. trénink právě techniku, ono se to později po průzkumu vždy srovná. V návodu je, že technika je důležitým vedlejším atributem všech kromě beků, ale i u nich by měla být na stejné úrovni jako agresivita. A tady už se dá diskutovat. Já to beru podle kvalit, přičemž 50% je určitý základ a dle mých dávných experimentů bych za nutné minimum, kromě beků, bral 47-48% hlavního atributu.

Pokud jde o obránce, říkám už dlouho, že právě zde 1/3 stačí. Pokud je někde kvalita, dám klidně 50%, ale na rozdíl od jiných pozic nikdy víc a to i v případě, že jsem dal kvůli kvalitě agresivitu na 55%. Pokud bek na technice kvalitu nemá, mám tak nějak pocitově ověřeno, že 33% je postačující minimum. A je možné ušetřená % využít jinde - střelba, nahrávka, v případě blbého rozložení kvalit i útok, však on se takový hráč v přesilovce neztratí, nebo využít k tomu, že hráč natrénuje více obrany, tam se to ale projeví negativně na jeho platu. Jinak zkušenosti z mezinárodní scény naznačují, že těch dříve téměř absolutně požadovaných 50% je draze zaplacený omyl našich mnohých reprezentačních manažerů. Přidám i vzpomínku na své začátky, kdy v nižší lize někteří soupeři bekům techniku vůbec netrénovali - měli v souladu s návodem víc vyloučených, ale také kvůli vyšší obraně dost slušnou úspěšnost v oslabení - právě to mě tehdy přivedlo ke hledání nějakého kompromisu a výsledkem těchto pokusů je právě to minimum 33% - počet vyloučení navíc není tolik, aby se to nedalo kompenzovat jinde.

Jak vypadá česká seniorská reprezentace

Kdybychom se měli řídit návodem ke hře a hranicí 50 procent hlavního atributu, byl by stav u české seniorky tristní. Protože se po zkušenostech z Finska blížím spíše Rubinusovu názoru, vyhlašuji za top obránce našeho nároďáku Ondřeje Baníka.

Tak co? Kterému názoru se blížíte vy? Mazakisovu nebo Rubinusovu? Jak trénujete techniku obráncům vy?