PowerPlay Magazín

Dnes bych vám chtěl připomenout jednoho z nejlepších tenistů historie. V sobotu 16.2. oslavil kulaté narozeniny - 60 let. Bouřlivák a skvělý hráč John McEnroe. Podle mě byl tenis v době, kdy John hrál daleko hezčí a zábavnější. 

Za svou kariéru vyhrál John McEnroe 77 turnajů ATP, z toho 7 grandslamových turnajů:
- Wimbledon - 1981, 1983, 1984
- US Open - 1979, 1980, 1981, 1984 
Světovou jedničkou byl 170 týdnů, poprvé v roce 1980, naposledy 1985.
Prize money: 12 547 797 USD
Jeho největší soupeři byli: Jimmy Connors, Björn Borg, Ivan Lendl.

Narodil se 16. února 1959 ve Wiesbadenu (Německo), kde jeho otec sloužil v americké armádě. Po roce se stěhoval s rodiči do New Yorku. 

Mladý John o sobě dal vědět tenisovému světu již v roce 1977 ve Wimbledonu, kde překvapil jako americký dorostenec, který se jako první v historii probojoval z kvalifikace až do semifinále, v němž nestačil na Connorse 3:6, 3:6, 6:4, 4:6.

V roce 1979 vyhrál prvně US Open. Ve finále porazil Vitase Gerulaitise 7:5, 6:3, 6:3

V roce 1980 jde až do finále Wimbledonu. Někteří odborníci tuto bitvu označují za největší wimbledonské finále historie. Borg vedl nad J. McEnroem 2:1 na sety. Ve čtvrtém setu vedl 5:4 a neproměnil 2 mečboly a set šel do tie-breaku. Borg nevyužívá dalších 5 mečbolů, McEnroe naopak 6 svých setbolů, ale sedmý už ano a set získává američan po tie-breaku 18:16. Nakonec se ale Borgovi přeci jen podařilo po 3 h a 53 minutách ukončit vítězně zápas 1:6, 7:5, 6:3, 6:7(16:18) a 8:6. „Byl sem tak blízko vítězství, které mi proklouzlo mezi prsty. Ale i tak jsem si jist, že jednou Wimbledon musím vyhrát.“ říkal po zápase McEnroe.

V roce 1980 vyhrává podruhé i US Open. Ve finále poráží Björna Borga 7:6, 6:1, 6:7, 5:7, 6:4

Hned následující rok 1981 se mu už daří vyhrát i Wimbledon. McEnroe moc chtěl ten turnaj vyhrát. Bylo o něm slyšet celý turnaj. Hned první den při zápase s Tomem Gulliksonem házel raketou, řekl rozhodčímu, že je nic netušící hlupák, hlavního rozhodčího označil za idiota, a když vycházel ze šaten, křikl, že kromě prestiže nemá Wimbledon už vůbec nic. V dalších kolech se z rozhodčích stali podvodníci, hlupáci a dokonalá hanba lidstva. Hlavní rozhodčí Fred Hoyles si jen povzdechl: "Od té doby, co jsem ve Wimbledonu jako hlavní rozhodčí, jsem něco podobného nezažil!" A pak přišla scéna ve Wimbledonu zcela nepředstavitelná. Johnova snoubenka Stacy onemocněla a odletěla do Kalifornie. Pro novináře to byl možná i důvod, proč si do Američana rýpli. Začala tisková konference po semifinálovém zápase McEnroe - Frawley: "Johne, je to pravda, že vás Stacy opustila? Prý už má dost vašich nálad," zeptal se jeden anglický novinář. McEnroe se postavil a zařval: "Ne!" Dral se ven z místnosti. V polovině se otočil a křičel: "Nic vám do toho není! Jste všichni lháři! S takovou sebrankou už nechci mít nikdy nic společného! Je mi z vás nanic!" A vyběhl ven. Ale to už se jeden americký novinář vrhl na anglického tazatele, dostal ránu do obličeje, ale hned ji oplatil. Pak začala dlouhá rvačka a ve chvilce leželo na zemi devět novinářů. Večer všechno vysílala televizní společnost BBC a zvala na finále. "Co udělá ten nevychovaný Američan. Čím nás zase překvapí?" ptaly se noviny. Těsně před finále Borg prohlásil: "Vím, že už není možné pořád vyhrávat. A John je výborný tenista. Má temperament, hraje útočně, i když je pravda, že se na dvorci někdy chová zvláštně. Osobně jsem však s ním nikdy neměl žádné problémy. Myslím si, že není tak zlý, jak se někdy zdá." A Američan vstoupil na centrální dvorec, jako by to nebyl on. Stále si v duchu opakoval větu, kterou mu černý krajan Ashe řekl těsně před zápasem: "Ve Wimbledonu si musíš uchovat čistou hlavu, jen tak můžeš vyhrát." I on to přece před šesti lety proti Connorsovi dodržel. Na rozhodcovský stolec usedl sedmatřicetiletý Robert Jenkins z Walesu, ale v té chvíli bylo jedno, kdo tam je. "Jen klid, jen se nerozčiluj, víš přece, co ti říkal Archie," opakoval si i v okamžicích, kdy si myslel, že se rozhodčí spletl. Nevyčerpával se zbytečným řečněním, nerozptyloval se. Borg už přece jednou musel ve Wimbledonu prohrát... Zastavuje Borga v jeho tažením za 6 wimbledonským triumfem v řadě a zastavuje jeho neskutečnou sérii 41 vítězných utkání za sebou a vyhrává Wimbledon 1981 ve čtyřech setech 4:6 7:6 7:6 6:4. McEnroe zvedl wimbledonskou trofej nad hlavu, vyfotografoval se s ní a na chodbě řekl reportérovi americké rozhlasové společnosti: "Musíte uznat, že jsem se při finále choval úplně vzorně. Chtěl jsem, aby i Amerika uznala, že jsem nakonec hodný chlapec." Pak chvíli pobyl na tiskové konferenci, převlékl se do texasek a vyběhl ze šaten. Pozdravil se s rodiči a ujížděl na letiště Heathrow. Tam utekl novinářům, přičemž rozbil dva keramické poháry. Běžel pak přes celou letištní plochu. Ke Concordu kvůli němu znovu přistavili schůdky. "Zavřete dveře, honem zavřete dveře," křičel. Za pár hodin měl začít slavnostní wimbledonský bál, na kterém vítězové dvouhry tančí sólo a dostávají čestné členství v All England Clubu. McEnroea to ale nezajímá. Na Kennedyho letišti se schoval za letištní budovu. Až ho našli. Šel letištní halou a řekl jenom: "Co vám mám povídat, všechno víte." Novináři však nebyli spokojeni. "Porazil jste přece Borga ve finále Wimbledonu." John povídá: "Tak vidíte, že všechno víte." ale novinář znovu: "Ale ten Švéd je nejlepší tenista na světě!" John už odcházel, ale ještě se otočil. Zvedl prst a řekl větu, která v tom letištním šumu snad ani nebyla slyšet: "Je výborný a patří mezi nejlepší tenisty světa." Aby svá slova zdůraznil, opakoval: "Ano, patří mezi nejlepší." Otočil se a zmizel v tom velkém městě.

V roce 1980 stihl ještě vyhrát po třetí i US Open. Poráží ve finále znovu Borga 4:6, 6:2, 6:4, 6:3.

V roce 1982 jde znovu do finále Wimbledonu a tentokrát jako favorit. Ale za soupeře mu je jeho asi největší rival Jimmy Connors. McEnroe vede 2:1 na sety a v tie-breaku čtvrtého setu 4:3 a chybí mu 3 míčky k vítězství. Avšak Connors tie-break vyhrává v poměru 5:7 a pak i celý zápas 6:3, 3:6, 7:6, 6:7, 4:6. V tomto finále, po titánské bitvě dvou gigantů všemi odepisovaný Connors triumfoval. "McEnroe byl tehdy nejlepší na světě a tráva jeho nejlepším povrchem," vzpomíná. "Mě už tehdy hodili do starého železa. To vítězství bylo mým největším zadostiučiněním." Další rok na sebe křičeli při turnaji ve Wembley. Connors došel k síti a protivníkovi řekl: "Moje děti jsou líp vychované než ty. Uklidni se, nebo tě seřežu, jako umím seřezat je."

Další 2 wimbledonské tituly získává hned v letech 1983 a 1984. V roce 1983 poráží ve finále Chrise Lewise 6:2, 6:2, 6:2 a o rok později vrací vše i s úroky Connorsovi 6:1, 6:1, 6:2. Očekává se, že bude dobývat Wimbledon i nadále. Ale k tomu již nikdy nedošlo. I když Wimbledon hrál až do roku 1992, tak se již dostal jen 2x do semifinále (1989 a 1992) a 1x do čtvrtfinále (1985).

Úspěchy slavil i ve čtyřhře. Nejčastěji hrál s krajanem Peterem Flemingem, se kterým vyhrál 4x Wimbledon (1979, 1981, 1983 a 1984). Když se Fleminga novináři ptali kdo je nejlepší deblový pár, odpověděl: "J. McEnroe a kdokoliv..." Pátý svůj deblový triumf ve Wimbledonu dobývá až ve svých 33 letech s Němcem Stichem v roce 1992. V maratonském finále, které se muselo dohrávat až v pondělí, zdolali krajany Grabba a Reneberga 5:7, 7:6, 3:6, 7:6 a 19:17. Za 6 hodin a 20 minut. US Open vyhrál v deblu 4x - 1979, 1981, 1983, 1989.

V roce 1984 vyhrává již po čtvrté singl US Open. V semifinále vyřadil Connorse 6:4, 4:6, 7:5, 4:6 a 6:3. Ve finále si pak hravě poradil i s Ivanem Lendlem – 6:3, 6:4, 6:1.

Na French Open se dostává nejdále v r. 1984, do finále. Kde vedl nad Ivanem Lendlem 2:0 na sety ale nakonec prohrál tuto pětisetovou bitvu 6:3, 6:2, 4:6, 5:7 a 5:7. A dodnes tuto prohru nese velmi špatně. Sám americký rebel se na prašných pařížských galejích nikdy k titulu nedopachtil. Když se k němu na jaře 1984 přiblížil, nechal ve finále Ivana Lendla otočit z 0:2 na 3:2. „Nejhorší porážka v životě, pořád mi v noci krade spánek,“ přiznává John McEnroe.

Na Australian Open se nejlépe dostal do semifinále r. 1983, kde prohrál s Wilanderem.

Velký podíl má i na úspěších týmu USA v Davis Cupu. Vyhrává „salátovou mísu“ hned 4x – 1978, 1979, 1981 a 1982. Tuto sérii dokázalo přerušit jen Československo v roce 1980. Celkem odehrál v této soutěži za USA 12 let. A drží jeden z rekordů: v roce 1982 zdolává ve čtvrtfinále M. Wilandera 9:7, 6:2, 15:17, 3:6 a 8:6 za 6 hodin a 32 minut!

McEnroe byl znám svou bouřlivou povahou, často se hádal s rozhodčími o sporné míče, a to i velice nevybíravým způsobem. Jeho chování si vynutilo přitvrzení pravidel ATP, podobné výstřelky jsou od té doby disciplinárně trestány. Jeho prohřeškům by se dal věnovat samostatný článek. Hned v roce 1981, v prvním kole dostal pokutu 1 500 dolarů, když umpirového rozhodčího označuje za „největší verbež na světě“. Na turnaji ještě sdělil vrchnímu rozhodčímu, že je "zadkem světa". Pak po finálovém vítězství nad Borgem měl automaticky dostat členství v All England Clubu… Leč nedostal a reaguje po svém. Nešel na tradiční bál, kde měl zahajovat tancem s vítězkou ženské dvouhry, půvabnou Chris Evertovou… S odůvodněním: „Radši večer strávím s lidmi, kteří mě podporovali než s osmdesátiletými staříky, kteří mi vyčítají, že jsem potrhlý“. Nepřístojné chování McEnroea, vulgárního artisty s červenou čelenkou, údajně způsobilo, že britská královna odmítla nadále navštěvovat Wimbledon. Na US Open zase řval při zápase na Tomáše Šmída „jsi komunistickej bastard“. Někdy byl podezříván, že hádky vyvolával schválně. Aby hráče vyvedl z tempa. Nakonec ho ale do All England Cubu vzali a dokonce i do tenisové síně slávy (1999).

John McEnroe má 5 dětí. 2 syny a dceru s herečkou Tatum O´Nealovou, kterou si vzal v roce 1986 a osm let později se rozvedli. 2 dcery má s hudebnicí Patty Smyth, se kterou se oženil v roce 1997. Vlastní galerii na Manhattanu, vede tenisovou akademii, je televizním komentátorem. 

Po letech se opět scházejí. Ve Wimbledonu komentují pro BBC. McEnroe od začátku turnaje, Connors začíná o týden později. Společně za reportérský pult neusednou, každý dostane na starosti jiné zápasy. Pro jistotu. Obavy šéfů BBC z jejich prvního setkání však byly zbytečné. Connors si procházel areál, když dospěl k boxu komentátorů u centrálního dvorce a spatřil dávného soka, ponořeného do práce. Vešel dovnitř, zabrala ho kamera. McEnroe nehnul brvou a divákům do mikrofonu řekl: "Dámy a pánové, pozdravte Jamese Scotta Connorse." Pak si přece jen rýpl: "Že si přeješ, abys pořád hrál, když koukáš na ty mladý kluky?" Ale Connors, který opustil profitenis až ve čtyřiceti, zachoval klid. "Víš ty, co? Mám radost, že mé hrací dny jsou pryč."
McEnroe versus Connors. Kdysi to byl nejžádanější tenis na trhu. Dva Američani, oba skvělí leváci, bouřliváci, showmani – a nenáviděli jeden druhého. Connors o McEnroovi prohlásil: "Měl jsem sto chutí ho zabít. Ale radši jsem hrál, než abych jako on řval na rozhodčího, sběrače a diváky v první řadě." McEnroe o něm řekl: "Jimmy mě nazval dítětem a já mu řekl, co mi může políbit. Dělal jen to, co mu vyneslo prachy. Nic jiného ho nezajímalo." 
Dřív se k sobě ve Wimbledonu chovali jako hulváti. McEnroe vypráví o dusné atmosféře před semifinálovým duelem v roce 1977: "Vešel jsem do šatny a snažil se Jimmymu říct: Ahoj, ale ani na mě nepohlédl. Neuznal vůbec za vhodné registrovat moji existenci." Connors tehdy vyhrál, o tři roky později však uspěl jeho soupeř. Connors alespoň McEnroovi při zápase ukázal obscénně vztyčený prst. "Když se dva borci chtějí zničit, dělají takové věci. Nenáviděli jsme se, špinili. Jinak by to nebyla ta správná rivalita," říká. "Někteří lidé mě milovali, jiní nesnášeli. Já se jen snažil být zábavný," povídá a vybízí: "Potřebujeme na kurtech vzrušení. Vezměte si baseball: trenéři vybíhají a nadávají rozhodčímu, řvou na sebe navzájem. Je to šílené, ale tribuny bouří nadšením. Lidi křičí u televize, komentátoři křičí. Tak by tomu mělo být i v tenise." Kdo to zařídí? "Tenisová akademie Johna McEnroea v New Yorku," hrdě oznamuje. "Nebudu tam své svěřence odrazovat, když začnou křičet, klít a házet raketama. Chci tvrdý chlapy, které nepoloží těžké chvíle." Zamyslí se a dodá: "Řeknu jim: Vemte si příklad ze mě a Jimmyho. My byli ti správní zlí hoši." Dnešní McEnroe, s dávno šedivějícími vlasy, se svěřuje: "Chcete říct něco bláznivého? Jsem příliš starý už i na veteránský tenis. Věřili byste tomu? Úplně starej chlap." Connorsovy vlasy zůstávají hnědé. Copak si je barví? "Ne. Jsou přirozené," říká. Vůbec vypadá dobře. Ušklíbne se. "Jen zvenčí. Vnitřek je zhuntovaný."

Po letech na otázku, jaký má vztah s Ivanem Lendlem odpovídí: „Nebyli jsme nejlepší kamarádi na kurtu, nejsme ani teď a nikdy nebudeme. Ale myslím, že jsme si navzájem pomohli do vyšších tenisových sfér. Respektuju, co do tenisu přinesl, jeho profesionalismus. Snad z nás naše zajímavá rivalita udělala lepší hráče. Myslím, že udělala. Moc jsme se nemuseli, ale o to to bylo zajímavější.“ Na otázku na Lendla a finále French Open v roce 1984 (Lendl vyhrál svůj první grandslam kariéry po setech 3:6, 2:6,6:4, 7:5, 7:5) odpovídá: „Nejraději bych byl, kdybychom o tom nemluvili. Pořád to bolí. Pokud bych měl vybrat jeden zápas, tak to byla moje nejhorší prohra. O tom není pochyb,“. Na pivo spolu opravdu nepůjdeme,“ přiznal. „Ano, je to nejbolestivější vzpomínka ze všech. Úplně jsem ho ničil, přehrával. Jenže pak jsem vychladl, opustily mě emoce, a to mě stálo zápas. A jemu to obrátilo kariéru, konečně začal vyhrávat grandslamy. Z člověka, kterým jsem tehdy v podstatě opovrhoval, jsem udělal velkého šampiona.“ Dodává.

Když se ho novináři ptají na Borga říká: „Byli jsme dobří přátelé a měli jsme spoustu nezapomenutelných zápasů.“ Když se k Johnovi donesla Informace o tom, že Borg hodlá v aukci prodat své wimbledonské poháry z let 1976-1980 a k tomu i dvě vítězné rakety. A vyřešit tak svojí finanční situaci. Zavolal mu McEnroe a prodej mu rozmluvil. "Borgu, co tě to vzalo, copak ses úplně zbláznil?" citoval McEnroea. "Volal mi několikrát a ptal se, co to vyvádím." "Prostě jsem věřil, že mohou potěšit nějakého tenisového nadšence. Nicméně uvažoval jsem špatně a dnes to beru zpátky," prohlásil Borg.

Když v roce 2009 na US Open vyřadil Novak Djokovič hladce 6:1, 6:3, 6:3 Štěpánka, bylo dostatek času na Novakovi srandičky. Tentokrát začal napodoboval na kurtu Johna McEnroea. Po vzoru legendy podával a křičel na prázdný umpire pro rozhodčího: "Ten míč byl dlouhý…To nemyslíte vážně!" atd. McEnroe se dlouho nerozpakoval a vypálil z komentátorské budky. Jeden servis, mrsknutí raketou, podařený volej a další teatrální výkřiky hněvu. „Johnny Mac je skvělý, nikdy nezkazí žádnou legraci. Tohle prostě lidé chtějí,“ vyprávěl potěšený Djokovič, jenž se u sítě se slavným předchůdcem se smíchem objal. "Zahrát si s Johnem byla legrace, což fanoušci chtějí. A zvláště v tuto dobu," řekl Djokovič. Když se pak McEnroea novináři ptali, jestli by se v padesáti neměl už trochu šetřit, a ne takhle po nocích hrát tenis…odpověděl s potměšilým úsměvem: „Přeci jsem musel toho mlaďase ztrestat, aby měl úctu ke stáří. Co ten si dovolí? (kroutí hlavou) Ale vážně, vždyť nejdůležitější je, že se lidi baví. A Novak jim chce zábavu poskytnout, přeci mu to nezkazím. Ještě nejsem takovej starej páprda. Vždyť sport je čím dál tím důležitější, lidi se potřebují uvolnit a cítit, že se nehroutí svět, protože z televize nic jiného neslyší.“
Když se ho novináři ptali, proč tak málo dnešních hráčů ukazuje emoce, odpověděl: „Prostě to přehnali s pravidly. Za našich dob brali mě, Connorse nebo Nastase jako blázny, kteří utekli z blázince a prostě příliš zpřísnili pravidla. Tím odradili další, aby na kurtu ukazovali svoji osobnost, což byla podle mě velká chyba. Až nyní si uvědomují, že takové osobnosti potřebují. Dneska umí hrát tenis každý, ne každý už ale dokáže pobavit lidi, probudit v nich energii.“

Když se ho před deseti lety ptali novináři: Vy jste se narodil v Queensu, pár kilometrů odtud, US Open jste vyhrál čtyřikrát. Nejste zklamaný, že po vás nic nepojmenovali? Odpověděl: „Možná záchody by mohli pojmenovat po mně. Ba ne, Billie Jean a Arthur si tohle uznání zaslouží, udělali toho pro tenis strašně moc. Ale i já jsem už čtyřicet let součástí tohohle turnaje. Ještě když se hrálo ve Forrest Hilus, sbíral jsem tam jako malý kluk míčky, hrál jsem tenhle turnaj šestnáctkrát, čtyřikrát ho vyhrál. Narodil jsem se kousek odtud, stále v New Yorku žiju. Trochu by mě zklamalo, kdyby po mně něco nepojmenovali. Ale ještě mají čas.“
Klení a výbuchů hněvu byli diváci svědky u McEnroea i v jeho pokročilém věku Na to v jednom interview odpověděl, že toho lituje, ale je to součást jeho povahy.

Johnův mladší bratr Patrick hrál tenis také. 10 let na vrcholové úrovni, ale tak dobrý hráč jako John nebyl. Ve dvouhře byl jeho největší úspěch semifinále Austrálian Open (v r.1991). A pak v roce 1995 čtvrtfinále US Open. Ve čtyřhře byl lepší než v singlu: v r. 1989 vyhrál French Open. V r. 1991 byl ve finále Australian Open. Ve Wimbledonu a na US Open se dostal 2x do čtvrtfinále.

John McEnroe nikdy ze světa tenisu nezmizel. Setrval u něj jako daviscupový kapitán, trenér, novinář, komentuje zápasy. Objevil se i v několika filmech, kde většinou hrál sám sebe. Např. KURS SEBEOVLÁDÁNÍ, WIMBLEDON anebo ZOHAN: KRYCÍ JMÉNO KADEŘNÍK.

Krátké video z finále Wimbledonu 1980 McEnroe - Borg ZDE 

Krátké video ze semifinále US Open 1980 McEnroe - Connors ZDE

Krátké video z finále Wimbledonu 1982 McEnroe - Connors ZDE

Krátké video ze semifinále US Open 1984 McEnroe - Connors ZDE

video r. 2009 Novak Djokovič - McEnroe ZDE