PowerPlay Magazín

Když sem byl hodně mladý miloval sem fotbalový tým Bayern Munchen a jeho tenkrát největší hvězdu - Franze Beckenbauera. V Praze 6 - Ruzyni, kde sem se narodil jsme hráli krom mládežnického soutěžního fotbalu za TJ Ruzyně, také malý fotbálek na louce v oboře Hvězda. Na branky z lešenářských trubek, které nám vyrobil kamaráda táta a my si je na té louce zakopali do země. Občas nám louku posekal někdo, kdo potřeboval seno, někdy jsme museli vzít srpy a alespoň kus si vysekat sami. Někteří jsme si tenkrát založili tým a do něho nabrali další kluky ze školy. Jeden kamarád měl tým Glasgow Rangers. Druhý spolužák založil „anglický“ Chelsea FC. Kluci ze sousední Liboce se časem přidali s některým slavným jihoamerickým klubem, ale jméno už si nepamatuji. Já založil Bayern Munchen. S kamarády z „Mnichova“ jsme si pořídili z Ruzyňské fotbalové šatny červené stulpny. Červené trenýrky každý měl doma. Každý z nás si sehnal červené triko a na něj jsme si přes šablonu nastříkali bílým sprejem číslo, na hruď nápis Adidas. Já měl na zádech vždy číslo 5, které nosil na dresu i císař František - Franz Beckenbauer. V Německu přezdívaný „der Kaiser Franz“. Bohužel sem ho mohl pořádně vidět až na ME 1976, na které sem se koukal doma s dědou na naší červenobílý televizi. Teda 100% si pamatuji na sledování finále ČSSR - NSR 2:2, na penalty 5:3. Ale pojďme již k samotné legendě světového fotbalu, kterou bych Vám chtěl dnes připomenout.

Vyhrál s Bayernem v letech 1972–1974 tři ligové ročníky za sebou. Následující sezóny získal také udivující hattrick tří po sobě jdoucích vítězství v PMEZ (1974-1976). Bylo to symbolické střídání stráží. Ajax Amsterdam po třech letech vítězství na trůně vystřídal Bayern, který rovněž vyhrál třikrát. Jinými slovy: Cruyffa vystřídal Beckenbauer. Ti dva toho měli hodně společného a k jejich soupeření se ještě dostaneme. Fanoušci se dodnes přou, kdo z nich byl lepší. Na bavorský velkoklub tenkrát prostě neměl nikdo. Byl to bezesporu nejsilnější tým německých dějin: v bráně Sepp Maier, před ním Císař Beckenbauer, Hans-Georg Schwarzenbeck, Paul Breitner, Franz Roth, Uli Hoeness nebo Gerd Müller.

Beckenbauer nastoupil v Bundeslize ke 424 zápasům a nastřílel 44 gólů. V reprezentaci odehrál 103 zápasů a vstřelil 14 gólů. Za NY Cosmos odehrál 132 zápasů a vstřelil 21 gólů.

Na svých 3 MS odehrál 18 zápasů a vstřelil 5 branek. 

Je dvojnásobným držitelem Zlatého míče pro nejlepšího evropského fotbalistu (1972, 1976). Jen pro úplnost dodejme, že kromě dvou zlatých získal také dva stříbrné míče - 1974, 75…Beckenbauer byl vůbec prvním obráncem, kterému se podobné cti dostalo.

4x získal v Německu ocenění Fotbalista roku (1966, 1968, 1974 a 1976). 

Franz Anton Beckenbauer se narodil v poválečném Mnichově-Giesingu 11.9.1945. Aby si mohl s kamarády koupit míč, museli sbírat starý papír a železo. „Někdy jsme našli taky granáty,“ vzpomíná Beckenbauer v rozhovoru. Píše se, že se v osmi letech sám zapsal do žáčků týmu SC Mnichov 1906. Ve čtrnácti letech přešel do juniorky Bayernu. Beckenbauer po maturitě pracoval u pojišťovny Allianz v Mnichově a po práci kopal za druholigový Bayern. Jeho tehdejší kamarád a další pojišťovák Wolfgang Steiner vypráví, jak se s ním Beckenbauer radil, jestli nemá hodit fotbal za hlavu a věnovat se plně kariéře v pojišťovně. „Stál na křižovatce a nevěděl, co pro něj bude lepší.“ 

V červnu 1964 - debutoval za amatéry Bayernu. V tom samém roce se, ještě jako amatér, dostal k prvnímu mužstvu. 

1965 - již hrál v Bundeslize jako profesionál. Za Německý národní tým si zahrál prvně v září 1965.

1965/66 - skončil s Bayernem třetí v čerstvě vzniklé nové německé lize (Bundeslize) a vyhrál s ním i německý pohár. To začal být Bayern silným klubem. 

1966 - stříbro z MS 1966 v Anglii. Beckenbauer byl již hvězdou tohoto MS, kde Němci získali stříbrné medaile (vyhrála Anglie). Získal ocenění nejlepší mladý hráč mistrovství světa.

1966/67 - skončil s Bayernem třetí v čerstvě vzniklé nové německé lize (Bundeslize) a vyhrál s ním i německý pohár. To začal být Bayern silným klubem. 

1967 - vyhrál s Bayernem Pohár vítězů pohárů - PVP.

1968/69 - mistr Německa i Německý pohár (získal svůj první double). Franz se stal kapitánem Bayernu a hned přivedl svůj klub k prvnímu ligovému titulu. V této době zkoušel post libera (místo postu záložníka), na kterém začal hrát novým způsobem, a stal se tak asi největším představitelem útočné hry stoperů. 

1970 - bronz z MS v Mexiku. 

1971/1972 - titul mistr Německa. Rozhodující zápas sezony byl první zápas hrající se na novém Olympijském stadionu a byl zároveň první živě vysílaný zápas bundesligové historie. Bayern porazil Schalke 5:1

1972 - zlato z ME v Belgii. Tým Německa porazil ve finále Sovětský svaz 3:0. Až na tomto zlatém Euru mohl Velký Franz ukázat, co v něm skutečně je. Spolupracoval s robustním Schwarzenbeckem, spoluhráčem z Bayernu. Schwarzenbeck měl za úkol rozbíjet soupeřovy útočné nájezdy, Beckenbauer přebírat míče a vyvážet je dopředu. Toto rozdělení funkcí fungovalo perfektně.

1972/1973 - titul mistr Německa.

1973/1974 - titul mistr Německa. A prvně s Bayernem vyhrál Pohár mistrů evropských zemí – PMEZ. Porazil ve finále Atlético Madrid 4:0.

1974 - zlato z domácího MS v Západním Německu. Vítěz Zlatého míče pro nejlepšího hráče mistrovství světa. Nabití Němci bez problému postoupili do finále, když vyřadili Jugoslávii i Polsko. Ve finále je však čekal těžký oříšek: supersilné Holandsko vedené na hřišti Johanem Cruyffem. Měl to být a byl to Cruyffův turnaj. Nizozemci předváděli krásný fotbal. Celá Evropa jim přála vítězství, Cruyffovi obdivovatelé se těšili, až uvidí svou modlu přebírat trofej. O vítězství týmu Rinuse Michelse nikdo nepochyboval. Hned ve druhé minutě se Cruyff nadechl k nevídanému sólu přes půl hřiště, doběhl do pokutového území, chystal se ke střele... Nevystřelil však, byl faulován a kopala se penalta. Té se ujal Johann II. Neeskens, věrný Cruyffův souputník, a nemýlil se. Po sto sekundách utkání svítilo na ukazateli skóre 0:1. Nebyli by to však Němci, kdyby složili zbraně. Inkasovaný gól je ještě více nabudil a typickou buldočí zarputilostí bojovali dál. Odměnou bylo poměrně rychlé vyrovnání, o které se znovu z penalty zasloužil Paul Breitner. Čas postupoval a hráči se pomalu chystali do šaten, poločas se blížil, když se k míči dostal zabiják Gerd Müller a poslal Němce do vedení. Stejný výsledek platil i po devadesáti minutách, a tak mohl Franz Beckenbauer nad hlavu pozvednout zlatý pohár pro vítěze. Stal se vlastně prvním, komu se to podařilo, neboť starý pohár s bohyní Niké navždy získala Brazílie po svém třetím triumfu v roce 1970. Světový fotbal patrně nepamatuje lepší reprezentační obranu, než mělo na turnaji Německo. Berti Vogts, Franz Beckenbauer, Hans-Georg Schwarzenbeck, Paul Breitner, v bráně Sepp Maier. To byla hráz, kterou snad nešlo překonat. A ofenziva? Herbert Wimmer, Uli Hoeness, Günter Netzer, Gerd Müller, Jupp Heynckes nebo Wolfgang Overath. To byli hráči, kteří se navždy zapsali do dějin nejen německého fotbalu.

1974/1975 - vítězství v PMEZ. Ve finále Bayern porazil Leeds United 2:0.

1975/1976 - vítězství v PMEZ. Ve finále Bayern porazil Saint-Étienne 1:0 a stal se tak třetím klubem, který dokázal vyhrát PMEZ ve třech po sobě jdoucích ročnících.

1976 - stříbro z ME v Jugoslávii. Západní Německo tenkrát prohrálo ve finále ME s ČSSR na penalty. Němci jsou před zápasem velkými favority, již po pětadvaceti minutách však prohrávají 0:2 (trefili se Dobiáš a Švehlík). Znovu však prokazují nenapodobitelnou touhu a odhodlání a minutu před koncem základní hrací doby srovnávají na 2:2 (D.Müller a Hölzenbein). Po bezgólovém prodloužení na řadu přicházejí penalty. A v nich... to už všichni znáte. Uli Hoeness ve čtvrté sérii nepromění, načež o vítězství Čechoslováků rozhoduje legendárním dloubákem Antonín Panenka. Na Beckenbauera se nakonec nedostalo. Měl jít kopat pátou penaltu, ovšem ta už byla zbytečná... "Na ten hořký pocit nikdy nezapomenu. Nyní už vím, jak se cítil Johann Cruyff, když jsme je ve finále MS porazili," svěřoval se smutně Císař.

1976 - vítěz Interkontinentálního poháru 

1977 - Beckenbauer přijal lukrativní nabídku, aby hrál v North American Soccer League za tým New York Cosmos. Vydává se tak ve stopách Krále Pelého pomoci Američanům milovat fotbal.

1977-1980 byl 2x vítěz Soccer Bowl (severoamerická liga) s New York Cosmos 

1980-1982 Po třech letech a dvou ligových titulech v USA se však stěhuje zpět do Německa, a sice do Hamburgeru SV, s nímž dokonce v roce 1982 vyhrává německou ligu.

1982-1983 - Po dvou letech se však znovu vrací do USA, aby ještě na rok pomohl hráčům Cosmos. Získává s New York Cosmos v USA svůj třetí titul. V New Yorku nakonec i uzavírá kariéru. Je mu osmatřicet let a cítí, že je nejvyšší čas... 

1986 - Téměř okamžitě po příjezdu do Německa dostává Beckenbauer nabídku na místo kouče národního týmu a přijímá. Na místě trenéra národního týmu střídá nevýrazného Juppa Derwalla a hned v roce 1986 se s tímto nepřesvědčivým týmem dostal v Mexiku do finále s Argentinou, které však prohrál 2:3. 

1988 - ME absolvoval coby trenér jen 1x. Konalo se v roce 1988 doma v Německu a získal s týmem bronzové medaile, když nestačil v semifinále na Holandsko 1:2. Bronz dostávali oba poražení semifinalisté.

V roce 1990 vedl na MS v Itálii poslední západoněmecký tým před sjednocením na mistrovství světa a vyhrál ho, když ve finále porazil Argentinu 1:0. Stal se tak spolu s Mariem Zagallem, a Didierem Deschampsem jedním z pouhých tří lidí, kterým se podařilo vyhrát Mistrovství světa jako hráči i jako trenérovi. Po příjezdu z Itálie celou zemí oslavovaný trenér Beckenbauer překvapivě odchází z funkce a ujímá se francouzského přístavního klubu Olympique Marseille. A i zde byl úspěšný. Ač ve městě hraběte Monte Crista strávil pouze rok, i tak se stihl zapsat do srdcí fandů mistrovským titulem.

1994 - stal se prezidentem Bayernu Mnichov. Ale usedl i na lavičku bavorského velkoklubu. Výsledek? Mistrovský titul. Beckenbauer jako-by trofeje přitahoval. Zní to takřka neuvěřitelně, ale kamkoli přišel, tam se vyhrávalo. Císař vždy těžil ze svého charizma a vlivu, díky nimž si naprosto bezezbytku získával podporu svých svěřenců, spoluhráčů i trenérů.

1996 – Vítěz poháru UEFA. Po mistrovské sezoně sice skončil, za rok se však znovu vrátil. Opět na rok...tentokrát sice bez ligového titulu, zato však s triumfem v Poháru UEFA. Byla to vlastně úplně poslední trenérská sezona Franze Beckenbauera. Po ní se začal věnovat výhradně prezidentské funkci

V roce 1998 se stal viceprezidentem Německého fotbalového svazu (DFB).

V roce 2006 šéfoval perfektně připravenému mistrovství světa v Německu. Byl šéfem organizačního výboru. A svůj úkol zvládnul, jak jinak než, znamenitě. Jinak to totiž ani neumí. Beckenbauer nikdy neuměl pracovat jinak než na sto procent. Své o tom ví i nejrůznější mezinárodní firmy, kterým Císař dělal tou dobou reklamu v televizi. V krátkých reklamních spotech vystupoval již přes pětadvacet let. Ročně si díky tomu přišel v přepočtu na zhruba šedesát milionů korun. Pěkný důchod pro dědečka… I když dědeček je pro něj snad až sprosté označení, když si uvědomíme, že se po třetí oženil v šedesáti jedna letech... Prvně se oženil s Brigitte Beckenbauer (sňatek: 1966–1990). Měl s ní 2 děti: Stephan Beckenbauer a Michael Beckenbauer. V tomto manželství měl ještě utajovaný vztah s Dianou Sandmannovou. Pak si ale vzal svou druhou manželku Sybillii, (měl s ní dítě: Thomas Beckenbauer) a po dvanácti letech se rozvedl (1990–2004). Druhou manželku vystřídala o generaci mladší sekretářka Bayernu, Heide. Ta Beckenbauerovi vychovává dvě děti. Noel Beckenbauer, Francessca Beckenbauer zatímco on tráví život cestováním. "Mým domovem se stalo letadlo. V roce 2006, při turnaji v Německu, jsem jej použil ve 330 dnech roku," vypráví. Na zápasy létal vrtulníkem a stíhal i nemožné. „Nerad se nudím“ reagoval.

Do roku 2011 byl členem exekutivy světové federace FIFA, ale zrovna tahle funkce mu image nezlepšila.

V roce 2015 mu zemřelo jedno z 5 dětí - syn Stephan Beckenbauer (46let).

V roce 2016 zahájila etická komise Mezinárodní fotbalové federace FIFA řízení kvůli podezření z korupce před volbou pořadatele mistrovství světa v roce 2006 v Německu. Vyšetřováno bylo šest podezřelých včetně legendy německého fotbalu Franze Beckenbauera. Byly prověřovány možné neoprávněné platby a smlouvy, které vedly ke zvýhodnění pořadatele mistrovství světa 2006, a s tím související financování. Německo tehdy v hlasování výkonného výboru FIFA o pořadateli světového šampionátu porazilo Jihoafrickou republiku 12:11. Novozélandský zástupce Charlie Dempsey tehdy odmítl volit, protože podle svých slov byl pod obrovským tlakem zvenčí. Bývalý předseda organizačního výboru Beckenbauer jakékoliv provinění odmítl, nicméně později uznal chybu, že během působení ve funkci podepsal několik dokumentů, aniž by si je přečetl.

Jeho jedinou oficiální funkcí v současnosti je pozice čestného předsedy Bayernu Mnichov, kde strávil nejlepší léta kariéry. Většina fanoušků se domnívá, že bývá nazýván Císařem pro svou suverénní a klidnou hru i celkové vystupování, sám nositel velebného označení vše vysvětluje jinak: "Jednou hrál Bayern přátelský zápas ve Vídni a mě vyfotili vedle busty císaře Franze Josefa. Tak od té doby jsem Císař." 

Fotbal v Beckenbauerově pojetí vypadal jako velmi snadná záležitost. Chodit za každou cenu do soubojů? Proč? Zběsile a upachtěně bojovat o každý míč? Není to zbytečnost? Bělostný dres německé reprezentace, které Beckenbauer dlouhá léta dělal kapitána, zůstal kolikrát po zápase bez špinavé šmouhy. I tehdy, když byla z ostatních hráčů parta šmudlů. Nebylo to tím, že by se Beckenbauer "ulejval". Naopak, byl klíčovou postavou mužstva. Jenže záložník a později libero předcházel soubojům inteligencí a předvídavostí. A když získal míč, přesně ho přihrál. Když spoluhráči nevěděli, co dělat, poslali balon Beckenbauerovi. Na něj bylo spolehnutí. Téměř nechyboval, týmu vždy dodával klid. I proto jej milovali trenéři. 

"Přetvořil fotbal v umění," řekl o něm jednou spoluhráč Willi Schulz.

"Díky nepřekonatelné technice mohl hrát fotbal i se šálkem kávy v ruce" řekl o něm slavný argentinský trenér Cesar Luis Menotti. 

Slavný Pelé jednou prohlásil: "Franz se narodil jako génius“.

„Když se s ním potkáte, na všechno o vás si vzpomene, vezme vás kolem ramen a ptá se, jak žijete,“ říká jeden z bývalých Beckenbauerových spoluhráčů.

„S vrozenou elegancí uměl brát druhé jako sobě rovné,“ vypráví bývalý reprezentant Antonín Panenka, který se s Beckenbauerem sešel jako spoluhráč ve „výběru světa“ v několika exhibičních utkáních. „V kabině se třeba před zápasem mluvilo o tom, kdo bude kopat trestňák. Byli tam mnohem slavnější hráči než já, ale on ukázal na mě a řekl: Počkejte, máme tady specialistu," směje se Panenka.

Franc Beckenbauer říká vděčně: „Fotbal mi dal úplně všechno. Nic víc jsem od něj žádat nemohl“

Beckenbauer je výjimečný muž - dokázal uspět jako hráč, trenér i funkcionář. Sám Pelé jej před lety prosil, aby se stal novým prezidentem UEFA. Pro Němce neexistuje větší modla. Přízeň si budoval celý život. Pro svou zemi vždy bojoval naplno. Třeba na světovém šampionátu 1970, v nervy drásajícím semifinále proti Itálii, odehrál část zápasu s bezvládně svěšenou rukou přivázanou k tělu (dohrál se zlomenou klíční kostí, následek smolného pádu). Když nastoupil za Německo, šlo prostě vše ostatní stranou. Když fanoušci na klubových stránkách volili nejlepší jedenáctku historie Bayernu Mnichov, Císař byl vybrán na stoperské místo spolu s kolegou Schwarzenbeckem. Prestižní magazín Kicker, Německý fotbalový svaz i FIFA jej označili nejlepším německým hráčem všech dob, vrcholným uznáním pak bylo, když jej Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků (IFFHS) zvolila za třetího nejlepšího fotbalistu 20. století. Lepší byl jen první Pelé a druhý Johann Cruyff.

V dresu Bayernu nikdy nenastoupil lepší fotbalista...