PowerPlay Magazín

V dnešním článku doprovodíme na basketbalové MS, startující již tuto sobotu, naši nejstarší seniorskou kategorii. Manažerem seniorů je Temlis. Ten už toho ale do našeho magazínu napovídal spousty, proto jsem dal dnes slovo jeho asistentovi stoctonnoni. A můžu vám už nyní na začátku článku slíbit, že se nudit nebudete. Tak tedy vítej v naší redakci, stoctonne.

Kalores: Na PPM hraješ všechny 4 sporty. Čím je pro tebe basketbal na PPM lákavý? Je na něm něco, čím tě baví víc než jiné sporty? Nebo rozdíly nevnímáš?

stoctonn: Hraju všechny 4 sporty, ale basket mě baví nejvíce, protože jsem byl v prvé řadě na jeho začátku při spuštění a také proto, že jsem ho asi 9 let aktivně hrál a myslel jsem si, že mu dobře rozumím. Díky tomu, že zde oproti ostatním sportům bylo v basketu mnohem více taktických variant hraní a díky svým znalostem jsem mohl správnou taktikou a výběrem správných hráčů přehrát ostatní a vyhrávat. Byl jsem sice také u začátku házené, ale tam jsem začínal až v 5. lize. I když jsem během 2 sezon postoupil až do 3., trochu jsem tím zameškal a velké rozdíly v příjmech těch, co hráli od začátku ve vyšších ligách, se na mém účinkování dost projevily. Trvalo dost sezon, než jsem se dostal ještě výše. Ted balancuji mezi 2. a 3. ligou. Ještě horší to bylo ve fotbale a v hokeji, kde jsem naskočil hodně pozdě a tam už není šance se dostat úplně nahoru.

Kalores: Já si s tebou dovolím trochu nesouhlasit, protože dostat hokejový klub do nejvyšší lig žádné umění není. Starých hodně kvalitních hráčů je plný trh a pokud jde o samotné účinkování v nejvyšší lize, tak toho se dá dosáhnout velice snadno. Otázkou je samozřejmě dlouhotrvající výstavba zázemí, ten časový posun je samozřejmě znát.

stoctonn: Tak. Proto jsem se rozhodl v basketu koupit si start ve 2. lize a jak jsem psal výše, díky znalosti basketu jsem hned protřídil tým, který jsem dostal a okamžitě ho doplnil hráči, které jsem potřeboval. To spolu se znalostí hry a dobré taktiky vedlo k celkem hladkému postupu do 1. ligy, kde jsem stejným způsobem, pokud si dobře pamatuji, hned během 3 sezon byl 3krát ve finále a jednou i získal titul.

Kalores: Než se dostaneme k reprezentaci, rád bych se věnoval tvému klubu Kotěhůlky Spurs. Patříš mezi top manažery, tvůj klub hraje kromě 1. sezony neustále nejvyšší ligu. Kterého úspěchu si ve vaší síni slávy vážíš nejvíce?

stoctonn: Pokud jde o klubové úspěchy, tak právě ty první 4 sezony byly z mé strany myslím velmi dobré. Potom ovšem přišlo velké rozčarování ze hry, ke kterému nejvyšší měrou přispělo chování vedení PPM a tolerance podvodů, které nechali dělat jednoho nejmenovaného manažéra. Ten tím získal obrovskou výhodu a vlastně těmito kroky na dlouhou dobu, která trvá až dodnes, ovládl celé dění v tomto sportu u nás v české komunitě a nejvyšší lize. V prvních sezonách se mi ho ještě dobrou taktikou dařilo porážet, ale postupem času už byl díky svým obchodním transakcím natolik silný, že ani taktika už k jeho poražení nepomohla. Tím vlastně odsoudil všechny ostatní týmy pouze ke hře o 2. a další místa, což většinu hráčů odradilo a buď skončili, nebo už do té hry nedávají tolik energie. To je přesně můj případ, protože už nejméně 5 posledních sezon hraji jen ze setrvačnosti, což se projevuje i na výsledcích mého týmu.

Kalores: Tohle téma je dost ožehavé. Českou komunitou vcelku výrazně rezonuje. O co v této ožehavé otázce jde, jsem se zeptal jednoho nejmenovaného zkušeného manažera a následně i Vladyho.

Anonym: Tak popořádku. Na začátku basketu prodával lamy, které neměli vůbec žádnou hodnotu za 2-3 milióny. Nakoupil obrovskou hromadu kreditů a 24 hodin (takže celý den) byla na PPM aktivní reklama pouze na jeho prodávané hráče právě za ony 2-3 mega.
Ze začátku se mu všichni smáli, že je blázen a nikdo je nekupoval. Jenže nakonec se vždycky nějaký blbec našel a hráče, jehož hodnota ve skutečnosti byla sotva 10k, za vyvolávací cenu 2,2 mega koupil. Dneska to samosebou nejsou žádné peníze, ale na začátku basketu, kdy nikdo neměl peníze, to byla hromada peněz. Obdobně neprodával jen hráče, ale i zaměstnance. Bylo to do oka bijící, když si takové hráče kupovaly týmy, které do té doby nikoho nekoupily. Několik manažerů se proti tomu ozvalo, že tenhle člověk porušuje pravidla a ligová diskuse I.1 tehdy opravdu "žila". A tak byla diskuse první ligy několikrát zavřena Zdenallem a dalšími moderátory. Na přímou otázku Zdenall už nikdy neodpověděl a pouze napsal, že je zakázano komentovat rozhodnutí moderátorů.

Velmi zajimavé přitom bylo, že naprosto drtivá většina manažerů, kteří od Lenušky v první sezoně hráče za 2 a víc mega koupili, do týdne na PPM skončila. Díky těmto finančním machinacím on ostatním manažerům finančně utekl a začal budovat stadion a zázemí mnohem dříve, než se k tomu dostali ostatní.

Do diskuse následně někdo napsal, že Lenuška věnoval PPM velké peníze. Jo, nevěnoval je jen tak, koupil si za ně kredity. Moc kreditů, tisíce kreditů. Prostě a jednoduše si koupil úspěch ve hře. Logicky přece nebudou trestat někoho, kdo je takhle sponzoroval. Akorát si nejspíš neuvědomili, že přišli o potencionální další platiče.

vlady: Ahoj, je to hlupost. Viem, ze mal podozrive predaje, ale to je tak vsetko. Gamemasteri to urcite preverovali, ale ked nemame dokazy, nemozeme nic robit. Neuveritelne, ze ludia toto stale riesia.

Kalores: Jak se zdá, tak řeší. Na další otázky mi vlady zatim neodpověděl. Pokud odpoví, budu článek ještě editovat.

Kalores: Uf. Trochu jsme se zasekli, promiň stoctonne. Vrátíme se k naší seniorce. Už delší dobu na konci sezony tak poskakuješ se svým klubem mezi 3. - 5. místem. Jsou lenuska a Temlis tak daleko, že jim v play off nemůžeš vzdorovat?

stoctonn: Jak jsem řekl před chvílí, před hodně dlouhou chvílí (smích), jedním z důvodů, proč jsem nyní tam, kde jsem, je ztráta motivace hrát pouze o další místa, než o titul, ale jsou v tom i jiné příčiny. Chtěl jsem jít cestou vlastních odchovanců a nekupovat cizí posily, takže jsem všechny peníze dával do výstavby centra a hlavně akademie. Bohužel mé představy zcela selhaly a dodnes, přestože jsem měl ze všech našich týmů zdaleka nejdříve akademii na nejvyšší úrovni, jsem z akademie nezískal jediného hráče použitelného pro 1. ligu. Tím se stalo, že jsem dlouhou dobu nedoplňoval kádr mladými nadějnými hráči, kteří by se postupně začleňovali do týmu, a držel bych vysoký standard, takže síla mého týmu postupně klesala oproti ostatním. Později jsem se rozhodl prodat pár zkušených hráčů, rapidně omladil a postupně se budu zkoušet zase propracovat na špici. Temlis mi ukázal a dal naději, že výchovou dobrých mladých hráčů se dá postupem času smazat rozdíly, které vznikly těmi podvodnými nákupy a prodeji lenušky a už nastává pomalu čas, kdy ho vystřídá v čele naší ligy. Další velkou ranou ke ztrátě motivace bylo rozhodnutí vedení PPM dát ruce pryč od vývoje a vylepšování hry a vlastně jakési konzervaci všech sportů. Tím zasadili asi smrtící úder, který vede k neustalému úbytku aktivních hráčů a zkomírání této manažerské hry.

Kalores: Jak tě napadlo pracovat po boku Temlise u seniorů?

stoctonn: S temlisem jsem už v počátcích reprezentace vedl naši U19. Potom jsme si dali určitou dobu pauzu a před minulou sezonou mě oslovil, jestli bychom naši spolupráci neobnovili a nevedli spolu reprezentaci Slovenska. Jelikož nám předtím spolupráce klapala, tak jsem ani chvíli neváhal a přijal jeho nabídku. Doufal jsem, že mi to vrátí chuť do hry a dostanu opět zpátky ztracenou motivaci. Po lonské sezoně u slovenské reprezentace se temlis na poslední chvíli rozhodl převzít tu naši a tak nějak automaticky jsem šel do toho s ním

Kalores: Připomeňme si jen váš společný úspěch ze 7. sezony. S U19 jste v její první reprezentační sezoně získali stříbrnou medaili, jaké máš na tu dobu vzpomínky?

stoctonn: Jo, to byla dobrá doba, to mě ještě hra hodně bavila a těšili jsme se z každého úspěchu. Bohužel v dalších sezonách jsme vždy měli smůlu v zápase, který rozhodoval o úspěchu nebo neúspěchu v dané sezoně a vypadli v osmifinále, i když jsme do něho šli jako nasazená 1 proti 4. To mi náladu trochu kazilo a s ostatními, již zminovanými důvody, jsem se této hře přestal věnovat naplno. Ale na tu dobu vzpomínám opravdu rád

Kalores: Takže co nyní se seniory? Cinkne další medaile?

stoctonn: No to nevím po té naší kvalifikaci. (smích)

Kalores: Jak moc jste před začátkem sezony pracovali s kádrem? Přišel někdo nový / odešel z něj někdo?

stoctonn: Přiznám se, že já pro stavbu stávajícího reprezentačního kádru neudělal vůbec nic. Už v předcházející sezoně jsem díky jiným aktivitám v létě nedával do dění u reprezentace plné úsilí a navíc v této se mi do toho zapletly i problémy v rodíně, takže téměř veškeré dění u reprezentace zůstalo na krku temlisovi. Ze mně se stal téměř jen pozorovatel, některé věci jsme sice spolu konzultovali, ale výběr hráčů byl vyloženě pouze na něm. Ono k žádným velkým změnám ani dojít nemohlo, protože ještě pořád na většině postech nejsou lepší hráči, než byli ti stávající

Kalores: Tak pojďme přímo ke kvalifikaci. V prvním zápase doma Turecko.....a prohra. V hokeji outsider ousiderů. (smích) Jaká byla nálada?

stoctonn: Tak zpočátku jsme si mysleli, že kvaldou projdeme hladce a ještě pošetříme energii a zapracujeme do týmu mladší hráče, tak jako jsme to dělali dříve, ale hned 1. zápas jsem měl na starosti taktiku já. Přestože si myslím, že jsem ji nenastavil špatně, tak jsme prohráli a trochu si zkomplikovali situaci. Nálada samozřejmě nic moc.

Kalores: Ve druhém zápase jste prohráli znovu, tentokrát v Portugalsku. Ti do toho mlátili se vší silou na VV. Co k tomu zápasu s odstupem dodat?

stoctonn: Ještě pořád jsme věřili, že tu kvalifikaci zvládneme s ušetřenou energií. po druhém zápase jsme si ale uvědomili, že nebudeme moci jít stejnou taktikou stejnou jako v předešlých sezonách a budeme muset hrát naplno, abychom se vyhnuli velkému fiasku, že bychom jako první manažeři reprezentace nepostoupili z kvalifikace.

Kalores: Co jste si potom říkali po třetím zápase kvaldy, když jste do třetice prohráli, tentokrát o 3 body s Bulharskem. Ještě minutu a tři čtvrtě před koncem jste o 5 bodů vedli. To už jste přitom ani vy energií nešetřili.

stoctonn: No...vím, že vymlouvat se na okolnosti, které neovlivníme, není to pravé, ale v tomto zápase nás opravdu zařízl přepočet. Poté, co jsme zvýšili důležitost na vysokou a soupeř to po předcházející čtvrtině vlastně zabalil a snížil na VN, jsme tu čtvrtinu prohráli o 12 bodů, Jak uvádíš, ještě 100 sekund před koncem jsme vedlo o 5 bodů, nakonec jsme prohráli trojkou v poslední vteřině. Co k tomu dodat?

Kalores: Není moc co dodávat. Po třech kolech kvaldy jste neměl výhru a situace začínala být kritická. Zlomili jste to v Norsku, kde jste vyhráli a poté zdolali i Turky a Portugalce. Vrátili jste se do hry o postup...

stoctonn: Po prohře s Bulharskem jsme už opravdu měli nůž na krku a věděli jsme, že už nesmíme zaváhat. Byly to fakt docela nervy, ale po vítězství v Turecku už jsme věřili, že to dotáhneme k dobrému konci. Po vítězství s Portugalci jsme měli volné kolo a když Turci prohráli i s Nory, věděli jsme, že nám stačí už jen 1 výhra.

Kalores: A té jste naštěstí dosáhli. Nejprve jste prohráli s Bulhary, pak jste ale porazili Nory. 

stoctonn: Přestože jsme věděli že nám stačí 1 výhra tak to dlouho vypadalo, že si ji odvezeme už z Bulharska. Bohužel poslední čtvrtina opět přinesla bodovou smršt pro soupeře a nakonec jasnou porážku. V posledním zápase už od poloviny zápasu bylo vše jasné a mohli jsme si oddychnout, žádné oslavy se ale nekonaly a víme, že nás ještě čeká perná práce uspět na nadcházejícím šampionátu

Kalores: Tak jaké jsou tedy ambice českého týmu a jeho manažerů před MS?

stoctonn: No, o ambicích po dost problematické kvalifikaci je opravdu těžké mluvit, ale samozřejmně tam nejedeme s tím, že tam chceme paběrkovat. Cílem je vždy vítězství a pokud se vrátíme s jakoukoliv plackou, budeme spokojeni. V každém případě opět bude hranicí úspěchu a neúspěchu osmifinálový zápas, kam se jistě přes základní skupinu dostaneme a ten snad zvládneme. Máme sice ve skupině asi největšího favorita Čínu a velmi silnou Kanadu, ale věřím, že si povedeme dobře a jednoho z těchto soupeřů porazíme v následném čtvrtfinále a popereme se o medaile. Co se týče dalších favoritů, tak jistě to budou tradičně i Maďaři a íránci, nicméně nejtěžší možní soupeři nás opravdu čekají již v základní skupině

Kalores: Držím vám na nadcházejícícm MS palce. A doufám, že se s námi čtenáři v diskusním fóru podělíte o své dojmy.