Čas:

Tvoje tímy:
Komunikácia
Public account
  PRO Zóna
1330 kreditov
Kúpiť kredity
Momentálne sa nachádzaš vo verejne prístupnom konte. Ak si chceš zahrať hru alebo prispievať do diskusií, musíš sa prihlásiť. Ak si nový užívateľ, musíš sa zaregistrovať.

  PowerPlay Magazín

Využití taktických možností ve fotbale - 5. díl: Rozestavení - druhá část


Využití taktických možností ve fotbale - 5. díl: Rozestavení - druhá část

Zdravím všechny příznivce ppm fotbalu, dnes nás čeká 5. Díl a jak jsem minule sliboval, projdeme si zbylá rozestavení. K jednotlivým rozestavením se ještě vrátíme i poté, kdy probereme ještě jednotlivé taktiky.

4-5-1

Tak tohle je beton jak vyšitej. Nečekejte, že se tady na ppm s tímto rozestavením dá hrát fotbal který v reálu praktikuje Plzeň. Pokud nastoupí dva týmy s tímto rozestavením na zdržování, dost možná se oba brankáři unudí J. Kdy tedy tohle vytáhnout? Rozhodně bych nevytahoval tohle rozestavení proti stejně silným či slabším soupeřům, pokud chcete vyhrát. Hodí se to k pokrytí silného soupeře, kde budete spoléhat na 0-0, případně že se vám podaří dát nějaká haluz. Je žádoucí, aby ten jeden útočník byl schopný a trochu vyčníval nad zbytkem (ratingově). Další posun k vytoužené plichtě můžete udělat vhodným rozestavením hráčů, pokrýt soupeřovy silnější stránky a doufat. Záleží, co čekáte od soupeře, ale útoky bych vedl hlavně středem, když je tam ten jediný útočník. Otázka typu nahrávek záleží hlavně na postavení soupeře, co hrává a pokud si věříte na převahu v záloze. Volil bych mezi krátkýma příhrama a normálem, dá se čekat, že přeci jen ve středním poli budete přinejmenším vyrovnaným protivníkem, když tam máte 3 hráče. (zvlášť pokud je všechny postavíte na střed) Pokud i se 3 záložníky čekáte, že vás soupeř na středním poli přejede, možná by bylo vhodné zvolit jiné rozestavení než 4-5-1.

A co naopak použít, když 4-5-1 vytáhne soupeř? Doma bych volil 3-5-2, eliminujete silnou zálohu, navíc na jednoho útočníka soupeře 3 beci stačí. Venku je to složitější, ale spíše bych šel do 4-4-2 na dlouhé náhry, s jedním postranním útočníkem a vedením útoků tady, abyste se vyhnuli přehuštěnému středu. Nejvíc samozřejmě záleží, co za „materiál" máte k dispozici.

5-4-1

K tomuto jen krátce, osobně nejsem příznivcem hry na 3 stopery. Měl by to být sice ještě větší beton než předchozí, ale naopak oslabená záloha ještě více přetíží obranu.. Pokud chcete hrávat beton, raději bych volil 4-5-1.

5-3-2

Podobné předchozímu, osobně bych to vůbec nepoužíval, rozestavení hráčů je nekompaktní a je to pustá hra na náhodu, které rozhodně naproti nejdeme.

3-4-3

To je jiný šálek kávy, asi nejofenzivnější možná taktika. Slabina 3 beků  vzadu už byla zmíněná minule. V jistých případech doma to může být proti slabším soupeřům velmi efektivní, ale největší pozor si musíme dát na zálohu protivníka. Pokud totiž tam bude silnější, máme velký problém. Opět máme spoustu možností jak zvolit rozestavení, osobně bych volil 2 útočníky na střed a jednoho na křídlo, ale záleží co máme k dispozici. Tohle je taky možné použít třeba v závěru, kdy budete hrát vabank a je vám jedno, jestli prohrajete 0-1 nebo 0-2. Ale vždy dobře uvažujte co hraje soupeř, zvlášť pokud má ve zvyku hrávat dlouhé nahrávky na kvalitní útočníky, raději bych se tomuto rozestavení vyhnul.

4-3-3

Tohle je velmi zajímavá taktika. Prakticky se dá hrát jen na dlouhé náhry, protože pokud soupeř nemá opravdu slabou zálohu, bude tam lepší. Je to taky svým způsobem trochu nevypočitatelná taktika, pokud se vám podaří dostat dostatek balónů až k útočníkům, měly by být 3 body vaše, ale taky hrozí, že vás soupeř zatlačí tak, že ti 3 vepředu budou odříznutí a ani si neuprdnete. Každopádně, na soupeře se slabší obranou a silnější zálohou to můžete zkusit, zvlášť pokud máte dostatek kvalitních útočníků. Hráče do zálohy bych rozdělil rovnoměrně, do každého sektoru jednoho.

A na závěr analýza jednoho zajímavého reportu, kde se ppm přepočet ukázal v celé své kráse. Nezbývá než si povzdechnout, že to tak není vždy J Hlavní role hrají rozestavení 4-4-2, 3-5-2 a 4-5-1.

[odkaz]

Rozhodující zápas o titul českého mistra. Karty byly rozdány jasně, domácí studenak musel vyhrát, hostující Jimbici potřebovali k zisku titulu alespoň bod. Jelikož jsem měl tu čest se jako zástupce podílet na nastavení tohoto zápasu, můžu pak z reportu snadněji vyčíst to, co je jinak vidět jen obtížně.

Jimbulin hrává poměrně konzervativně 4-4-2 se zahuštěným středem, ale v několika těžkých zápasech venku vytáhl i 4-5-1. Naproti tomu studenak hrává doma převážně 3-5-2. Před zápasem bylo jasné, že Studenak je favorit, měl vyšší energii u naprosté většiny hráčů. K dispozici měl celkem 4 schopné CM (rat 23-26) a jen dva schopné krajní záložníky, Jimbik měl sice více schopných krajních, ale jen 3 použitelné CM, což se spolu se zvolenou taktikou ukázalo jako rozhodující.

Hosté vsadili vše na 0-0, domácí zvolili v prvním poločase raději 4-4-2 a v případě nevedení v HT se přecházelo na ofenzivnější 3-5-2. Bohužel nejsou k dispozici % držení míče po poločase, ale řekl bych, že minimálně  % na středu zálohy byla daleko více vyrovnaná. 4-4-2 se proti 4-5-1 takhle zahuštěným téměř nemělo šanci prosadit. % převaha v držení míče tak byla naprosto jalová, asi jako když Barcelona obléhá, obléhá, ale k ničemu se nedostane. Od hostů tedy vysoce efektivní beton. Možná si říkáte, proč tedy domácí začínali jen 4-4-2, ale pokud jste pozorně četli moje články, bude vám to jasné. Když hrajete kámen nůžky papír, soupeř dá 5x po sobě kámen, tak se vám minimálně bude honit hlavou, jestli bude mít nervy ho tam dát i pošesté.

K naprosto rozdílnému druhému poločasu přispělo několik faktorů:

1) Domácí změna na 3-5-2, kdy místo CD Sentelíka nastoupil na pozici CAM 1 ofenzivně trénovaný Černjul

2) Místo CAM Mikla přišel čerstvý CAM Bajcar

3) Zatímco v prvním poločase se vedly útoky přes relativně slabšího Maršouna, ve druhém se změnilo rozestavení na druhou stranu. Bylo to hlavně díky tomu, že Jimbulin opakovaně v poločase Maršouna měnil a místo něho přicházel čerstvý Spáčil, tak by pak útoky tudy nebyly tolik efektivní. Tady se naplno projevila výhoda univerzálnosti hráčů.

Uvedené změny tak vedly k výrazné převaze ve středním poli i na kraji, přetížení soupeře a následné kapitulaci. Samozřejmě 3-0 je vzhledem k počtu střel na bránu poměrně šťastný výsledek, ale z tohohle zápasu je pěkně vidět, že změnou rozestavení a vhodným střídáním se dá zdánlivě nedobytný soupeř celkem slušně přehrát.

Příště vás čeká jeden z posledních dílů, kdy projdeme jednotlivá taktická nastavení a jejich vhodnost k daným rozestavením, i když spoustu toho už jsem již nakousl. Zkusím najít také ještě nějaký zajímavý a názorný zápas, tentokrát na jiné taktiky.

Autor článku: JTB

Předchozí díly:

Využití taktických možností ve fotbale - 4. díl: Rozestavení - první část
Využití taktických možností ve fotbale - 3. díl: Jak Funguje přepočet
Využití taktických možností ve fotbale - 2. díl: Rozestavení hráčů na hřišti a jeho vliv na hru

Využití taktických možností ve fotbale - 1. díl: Atributy hráčů





Hodnotenie článku: Slabý - Normálny - Perfektný     Unikátnych prečítaní: 807

Zdieľaj na Facebooku   Zdieľaj na Twitteri   Zdieľaj na MySpace