დრო:

Your teams:
კომუნიკაცია
Public account
  PRO ზონა
1330 კრედიტი
იყიდე კრედიტები
შენ ხარ სახალხო ანგარიშში. თუ შენ გინდა ითამაშო თამაში ან ჩაერთო დისკურსიაში,შენ უნდა შეხვიდე შენ ანგარიშში. თუ შენ ახალი მომხმარებელი ხარ შენ უნდა დარეგისტრირდე.

  PowerPlay–ს მაღაზია

České hokejové legendy - S. Konopásek a B. Modrý


České hokejové legendy - S. Konopásek a B. Modrý

V dnešním díle seriálu "České hokejové legendy" Vám přinášíme informace o dvou hokejových legendách a spoluhráčích z týmu LTC Praha.

Stanislav Konopásek

Stanislav Konopásek (* 18. dubna 1923 v Hořovicích, Česká republika, † 6. března 2008) byl český hokejista, levý křídelní útočník. Po skončení aktivní hráčské kariéry se stal trenérem.

Během aktivní hráčské kariéry hrál postupně za kluby LTC Praha 1935-1950, Tatru Smíchov 1955-1956, Spartu Praha 1956-1962, Motorlet Praha 1962-1963. Nejvyšší ligovou soutěž hrál od roku 1940, odehrál kolem 130 utkání a nastřílel 92 gólů. Získal 3krát titul mistra ČSR.

Reprezentoval 50krát, za reprezentační mužstvo nastřílel 69 gólů. Nosil dres s číslem 5. Zúčastnil se mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1947, 1948 (hráno jako součást Zimních olympijských her) a 1949. V letech 1947 a 1949 získal titul mistra světa (historicky první dva tituly pro Československo, na MS 1949 střelec rozhodujícího gólu v zápase s Kanadou).

Komunistický režim násilně přerušil jeho hráčskou kariéru, když ho v roce 1950 odsoudil na 12 let odnětí svobody ve vykonstruovaném procesu za velezradu. Propuštěn byl po pěti letech věznění a práce v uranových dolech na Příbramsku v roce 1955.

Stanislav Konopásek paradoxně skonal den před 85. narozeninami svého někdejšího spoluhráče z útoku a kapitána mistrů světa Vladimíra Zábrodského. Vůdce slavné hokejové party, který za dosud nevyjasněných okolností procesu v roce 1950 unikl, žije od roku 1965 ve švédském Stockholmu. Konopásek by 85. narozeniny oslavil 18. dubna 2008.

Reprezentační úspěchy:

Olympijské hry - stříbro 1948

Mistrovství světa - zlato 1947, 1949

Ing. Bohumil Modrý

Ing. Bohumil Modrý (24. září 1916, Praha - 21. července 1963, Praha) byl legendární český hokejový brankář a politický vězeň.

Hrál za před válkou velmi populární klub LTC Praha, společně např. se Stanislavem Konopáskem. Ve své době byl považován za nejlepšího brankáře v Evropě. Jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a stříbrnou olympijskou medaili ve Svatém Mořici ve Švýcarsku (1948). Kromě hokeje hrál i českou házenou za Slavii Praha.

Bóža začal hrát hokej jako dvacetiletý v tehdejším klubu LTC Praha a již rok na to byl díky svým výborným fyzickým disposicím, talentu, uším i vzornému charakteru vybrán do národního mužstva.

Na olympijském turnaji ve Švýcarsku natolik zaujal, že byla Modrému nabídnuta možnost působit v Kanadě. Po návratu mu ministr Kopecký slíbil povolení ke hraní v NHL udělit. Jedinou podmínkou byla Modrého účast na MS ve Švédsku 1949. Ing. Modrý tuto podmínku splnil a přivezl odtud zlaté medaile. Přesto bylo později rozhodnuto jinak. Údajně by svým působením v zámoří ohrozil bezpečnost republiky, a tak Ing. Modrý po tomto vystoupil z reprezentace a přípravy mužstva na MS v Londýně 1950 se již neúčastnil.

Stal se ovšem obětí komunistického režimu. V březnu 1950 byl spolu s dalšími jedenácti spoluhráči zatčen a v tajném, politicky vykonstruovaném procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu. Jednalo se o neslavně proslulou „Causu Modrý," nebo „Případ Modrý." Na jaře 1955 byl po krutém věznění v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech a při těžbě uranové rudy na dole Barbora v Jáchymově bez ochrany proti radioaktivnímu záření propuštěn. Na následky věznění poté předčasně umírá - v roce 1963 ve věku necelých 47 let.

V roce 1968, pět let po své smrti, byl rehabilitován.

Dodnes není plně jasné, o co v kauze Modrý šlo. Vláda se obávala možné emigrace hráčů, o které uvažovali již na olympijských hrách ve Švýcarsku. To by byl obrovský morální políček celému systému - navíc když již předtím emigrovali například mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová a Jaroslav Drobný (mistr světa v hokeji a později i vítěz tenisového Wimbledonu). Dalším důvodem pak mohla být obava Sovětského svazu z československého týmu. SSSR poslal svůj tým na mistrovství až v roce 1954, kde kraloval. Byl by však sovětský tým první, kdyby se proti němu postavili několikanásobní českoslovenští mistři světa, kteří vynikali již před válkou?

Reprezentační úspěchy:

Olympijské hry - stříbro 1948

Mistrovství světa - zlato 1947, 1949; bronz 1938

Zdroj: Wikipedie