PowerPlay–ს მაღაზია

Dnes končí základní část hokeje. Poslední zápasy rozhodnou o posledních účastnících PO i těch neodvolatelně sestupujících. Jací jsme vlastně manažeři? Jak přistupujeme ke svým výhrám, ale zejména prohrám?

Klasik říká, že jsou jen dva typy manažerů – úspěšní a neúspěšní. Chceme-li patřit k těm prvním, pak musíme vědět, na koho zaútočit můžeme a komu se raději vyhnout širokým obloukem. Umění odhadnout protihráče z nás učiní obávaného hráče, který dokáže dlouhodobě vyhrávat a vyhýbat se zbytečným a trpkým prohrám.

ZÁKLADNÍ TYPOLOGIE MANAŽERŮ
Uvolněný typ (loose)
Uvolněný manažer má minimum zkušeností, ale nadšení by mohl rozdávat. Spoléhá se na štěstí a nevadí mu ani slabá síla týmu.

Opatrný typ (tight)
Opatrný manažer si pečlivě vybírá, s jakými hráči bude hrát, jaké kupovat na trhu i získávat ze SA. Má dobré znalosti hry, klade důraz na strategii a umí si spočítat pravděpodobnost výhry. Prohry považuje za normální součást hry a každé vítězství ho těší.

Agresivní typ (aggressive)
Agresivní manažeři používají vysokou důležitost hry častěji než ostatní. Jsou ochotni divoce hrát až do (většinou hořkého) konce. Jejich „úmrtnost“ je veliká. Vydrží většinou hrát maximálně dvě až tři sezóny.

Pasivní typ (passive)
Pasivní typ nechává systém hrát za sebe. Sestavu mění jen v případě zranění hráčů nebo když nějaký mladý hráč svými atributy předčí nějakého hráče ze sestavy, trh ho nezajímá, taktiku týmu mění nahodile.

V málokteré hře můžete zažít takové výkyvy jako v PPM. Jeden týden nebo dokonce několik týdnů porážíte kohokoliv, další dny vás stíhá jeden propad za druhým. Zvládnout tuto divokou jízdu vyžaduje ocelové nervy, železnou disciplínu a titanové sebevědomí. V PPM není podstatné, jak silný tým máte, ale jak dobře s ním umíte nakládat a jak zadobře jste s paní náhodou.

Občas nastane stav mentálního zmatení nebo frustrace, během kterého manažer sahá po méně než optimální strategii, která obvykle přechází v nepatřičně agresivní hru. Tento stav je velmi úzce spojován s termínem steam (bouřit), steam označuje více hněvu a agresivity. Jak již bylo zmíněno výše, nejčastějším zdrojem frustrace jsou nešťastné prohry. Dalším faktorem může být paradoxně uvědomění si vlastní chyby v nedávné hře, která člověka začne hlodat a nutí ho k dalším chybám. Poslední věcí mohou být také různé životní trable, např. rozchod s životním partnerem, finanční tíseň či jiné podobné stresové situace.

Pokud bychom byli schopni se efektivně vypořádat s frustrací, pak by se naše hra velmi blížila optimu. Každý hráč má ale svá vlastní řešení, jak se s frustrací vypořádat, každý je rozdílný, nicméně, je tu  základní pravidlo.

Toto pravidlo je velmi jednoduché - prostě když cítíme, že nehrajeme svou nejlepší hru, pak bychom měli inklinovat k pasivitě (pasivnímu typu), případně zájem o hru na několik dní omezit.

Manažeři často argumentují , že se do špatné situace mohou dostat i s tím nejlepším týmem, kdy opakovaně prohrávají, protože PPM je jen o štěstí a ne o dovednostech. Nicméně, spousta manažerů si uvědomuje, že z dlouhodobého hlediska nejlepší hráči - ti hráči, kteří dělají nejvíce správných rozhodnutí - časem vyplují na špičku.

Hodně štěstí do dalších bojů .....