PowerPlay Magazine

Letní olympijské hry 2012 jsou už za námi, celých 19 dní jsme mohli pozorovat ty nejlepší sportovce ve svých disciplínách na „jednom“ místě a určitě nejenom na mě to kouzlo Olympijských her dolehlo, ani jsem tam nemusel být, i když bych tam byl rád, ostatně na Olympiádu mě neustále zvala televizní reklama a i ona byla stejně jako celá prezentace naší malé zemičky velmi trefná a s humorem na pravém místě. Klikující autobus, hodně populární holinky aneb boty do nepohody, a to vše bylo podpořené skvělým zázemím a sportovními výsledky. To mluvím hlavně o našem Českém olympijském domě, který byl na české poměry opravdu velkým projektem a poskytnul nám zázemí pro velmi dobrou prezentaci jak Olympiády pro nás televizní diváky, tak pro prezentaci České republiky ve Velké Británii a vlastně i v celém světě, bylo to místo pro potkávání se sportovci, pro slavení medailí, pro vysílání živých vstupů do vysílání z něj a pro mnoho dalších záslužných věcí, všem co se na tomto projektu podíleli, bych chtěl poděkovat za to, že jsme díky nim schopní něco takového udělat, i když by se určitě našla hromada odpůrců, kterým se nelíbí, že se v dnešní době dává tolik peněz na takové projekty, ale kdo nás ve světě reprezentuje lépe než naši sportovci? Měli bychom se proto snažit je co nejvíce podporovat ve chvílích, kdy ji potřebují, protože Olympijské hry jsou vrcholem jejich čtyřletého přípravného cyklu a pro některé z nich třeba vrchol sportovní kariéry, takže třeba třicetileté práce a tréninku.

Dostal jsem se tedy až ke sportovcům, i v tomto směru byly pro nás hry velmi povedené, to lze zjistit ihned po spočítání medailí, ale nebuďme tak povrchní, je toho zde mnohem více pozitivního. Jestli si živě vzpomínáte na LOH v Pekingu 2008, tak tam jsme jednak nezískali tolik medailí, ale podstatné je také to, z jakých disciplín a kdo je získal. Po těchto LOH jsme byli hodně skeptičtí a šířily se spekulace o tom, že český sport upadá, že už nemáme tolik dobrých sportovců a že už to ani nebude o moc lepší, spíš se to bude ještě zhoršovat. Je asi jasné, že to vše jsme minimálně na nějakou dobu dokázali popřít, ale je pravda, že už před Olympiádou jsme věděli, že horší než v Pekingu asi nebudeme, čtyři roky jsou totiž dlouhá doby a hodně našich sportovců během nich vylétli do světové špičky, ale potvrdit to na Olympiádě? To není jen tak, naštěstí naši sportovci v tom byli docela úspěšní. Ono je to tak, že si hne každý myslí, že jakmile je někdo velký favorit, tak to půjde samo, ale jednoduše se musím smířit s tím, že každé naše želízko v ohni medaili nezíská, je zbytečné donekonečna litovat toho, že třeba tento tu medaili nezískal, protože kdyby Olympiáda byl opět znovu, zase by ji nezískal třeba někdo, kdo ji tentokrát má. Z toho důvodu já jsem maximálně spokojený, mrzí mě jen trochu zmar Slováků, jejich sportovci jim přinesli určitě nemálo zklamání a jejich sport zřejmě v té krizi, které jsme si my u nás báli, skutečně nastala, takže jim přeju určitě hodně štěstí. Organizace ze strany pořadatelů byla samozřejmě také dobrá, i když po skandálu s prohozenou vlajkou KLDR za Jižní Korei jsem si řekl, že hůře začít nemohli, nakonec se ale Londýn s tou ctí, že může jako první město potřetí organizovat LOH popasovalo dobře, i když taková akce v tak obrovském městě samozřejmě způsobí nějaké problémy, hlavně v dopravě, ale to nám bylo snad všem jasné. Neuvěřitelné byly hlavně divácké kulisy na VŠECH sportovištích a dokonalá realizace právě těch sportovišť

Tak to by bylo takové hlavní shrnutí LOH  2012 v mých očích, zkrátka si myslím, že je skvělé, že se tahle tradice stále dodržuje a i s její budoucností to vidím velmi pozitivně, však olympijské značka prodává skoro sama a ve velkém, a je to také obrovská příležitost jak si finančně polepšit a hlavně podpořit sport (nejen) v pořadatelské zemi.Dobré bylo podle mě i zprostředkování Olympiády pro mě jako televizního diváka Českou televizí, bylo to na vysoké úrovni stejně jako většina akcí a turnajů co tato televize vysílá, i když si nemyslím, že má Olympiáda a jiné velké akce na veřejnoprávní budoucnost.  Nicméně nemůžu se nezmínit o našich sportovcích a tak alespoň o každé naší medaili, kterých jsem získali dohromady deset a pouze o jedinou zaostali za maximem s Atlanty.

Sportovní malorážka - Adéla Sýkorová (4.srpen)

Obrovské drama jsme si asi všichni užili při sledování tohoto finále, kde Adéle střílela výborně a díky tomu si výrazně polepšila a získala další cenný kov pro naši zemi, v tu chvíli třetí, bylo to přesně to překvapení, v jaké jsem doufal, minule se na olympijské střelnic blýskla Kateřina Emmons, tentokrát hodně překvapila Adéle Sýkorová. 

400m překážky - Zuzana Hejnová (8.srpen) 

Tuhle medaili stavím hodně vysoko, protože je to obrovský úspěch naší atletiky, ve sprintu je to vůbec první medaile ze sprintu pro samostatnou Českou Republiku. Zuzaně se závod povedl od startu až po finiš.

Kajak K4 - Havel, Trefil, Dostál, Šterba (9.srpen)

Neuvěřitelné vyrovnaný závod byl pro diváka neuvěřitelně napínavý, našim sportovcům se moc nepovedl start a poté vyčkávali na svůj nástup hluboko vzadu, ale už od poloviny nastavili tempo a doháněli celé startovní pole. Nakonec vydělali na odpadnutí Slováků v posledních metrech, čímž se uvolnilo třetí místo pro naše sportovce, za Maďary a prvními Australany.

Kánoe K1 - Vavřinec Hradílek (1.sprna)

Tak na naši první medaili pamatujeme asi všichni, neuvěřitelné napínavá podívaná. Vavřinec po neúplně povedeném semifinále vyjížděl na trať ve finále jako jeden z prvních, ale čas předchozího závodníka překonal o více než sedm sekund! Pak už se jen čekalo na to, jestli tento skvělý čas někdo překoná, to se povedlo jako jedinému největšímu favoritovi, tím byl Ital Molmenti.

Tennis dámská čtyřhra - H+H(Hlaváčková-Hradecká), 5,sprna

Těmto holkám jsem opravdu hodně věřil, však před několika týdny byly na Wimbledonu druhé a olympijský turnaj se hrál na stejných kurtech! Holky byly  celkem jisté, procházely turnajem celkem hladce, ale ve finále byly nad jejich síly sestry Williamsovi, ale podle mě by je neporazil žádný dámský deblový pár v dohledné historii. 

Skif muži - Ondřej Synek (3.srpna)

Tímto stříbrem se fanouškům moc nezavděčil, sice jsme učitě slavili, ale fanoušci byli hlavně natěšení na první zlato, Synek ale na jistého Novozélanďana nestačil, a tak "pouze" obhájil střibro z Pekingu, na zlato jsme si museli den počkat. 

Skif ženy - Miroslava Knapková (4.srpna)

Naše hrdinka a myslím, že nyní i velká osobnost našeho sportu, hlavně si u lidí získala velkou přízeň a respekt, protože jela s ohromným sebezapřením, protože nejen finálovou jízdu absolvovala přes ohromnou bolest, vše si ale nechala pro sebe. I s jejím zraněním ale soupeřky doslova zesměšnila a nedala jim žádný prostor, už do začátku tvrdila muziku ona!

Hod oštěpem - Barbora Špotáková (9.srpna)

Olympiáda už pomalu končila a my jsme měli pouze jedno zlato, na Barboru byl určitě i o to větší tlak, všichni ji věřili a čekali na zlato. Ona byla ale naprosto v pohodě a hned první hod byl tím vítězným, nikdo ho už nepřekonal, tedy až na Barboru samotnou, která ještě o hodně vylepšila, když se přiblížila 69 metrům. Soupeřky porazila rozdílem třídy.

Moderní pětiboj - David Svoboda (10.srpna

V Pekingu ho neposedný a neposlušný kůň stál možnost porvat se o medaili, tentokrát nadchnul celý národ poměrně nečekaným zlatem a je to pro mě nejmilejší překvapení nad výsledkem nějakého našeho sportovce.

Horská kola - Jaroslav Kulhavý (11.srpna)

Také se mu hodně věřilo, protože jeho sport je hodně na očích a on patří do jeho světové špičky, což také potvrdil, když se pár stovek metrů dostal před Švýcara Nina Schurtera, všichni jsme se pomalu radovali ze čtvrté zlaté medaile. Poslední tři dny pršel zlatý déšť!

.          .           .           .           .

Takhle jste před LOH 2012 tipovali počet medailí, které naše výprava získá, a tipovali jste správně.