POWERPLAY 雜誌

Kdo by to byl řekl, že? Naši zvládli páteční bitvu skvěle, skoro to vypadá jako sen… Vždyť na tohle jsme nebyli zvyklí, poslední roky reprezentace byla spíše jen doplňkem v kalendáři, než tou smetánkou fotbalu, na kterou by chodily plné stadiony a u piva ji podporovaly přeplněné hospody… Zápasy fotbalové reprezentace mají být příležitostí pro diváky vidět nejlepší fotbalisty v zemi, které jako fanoušek musíte milovat. Jako by se tohle pojetí už ztratilo.

Ovšem v pátek, přesněji v pátek jednoho už chladného večera, se stalo něco nečekaného. Já nás určitě jako favority neviděl, nějaká ta vyšší výhra v Litvě, to pro mě moc neznamenalo. Byl to klíčový zápas, ale proti litevskému „B týmu“ jsme vyhrát museli, ani tak však na mě výkon nezapůsobil, utkání nemělo vysokou úroveň. Po losu baráže se začalo naplno spekulovat o našich šancích a sem tam přiletěl sebevědomý komentář z Černé Hory. Nebylo se čemu divit, Černá Hora má na to, jak moc mladý národ to je, silný tým, velké individuality...

To byl ale gól

Plán do zápasu vyluštil i bez pomoci grafologa každý fanoušek. Do Černé Hory, lépe řečeno černohorského pekla, potřebujeme dobrý výsledek. A jelikož tým je kompletní, žádné citelné oslabení neměl, mohli jsme si to s nimi na férovku rozdat. Kapitána Rosického jsem už dlouho takhle dobře hrát neviděl, opravdu tu pásku neměl jen na ozdobu, z čehož jsem ho občas podezíral. Jiráček, ale především Plašil, se vrhli na tu „černější“ práci a jak to šlo! „Mozart“ jasně ukázal opět záblesky fotbalové geniality, a pak se stalo to, co jsme potřebovali, jedna z komet Plzně dala fenomenální branku.

Vše pak probíhalo v naší režii a naštěstí jsme dali i druhou branku... Ale co chci tímto článkem říct? Neustále se spekulovalo o tom, že je reprezentace slabá, ale podle mě hrála dlouhou dobu hodně pod svými možnostmi, proces tvoření kádru byl dlouhý a v našem případě hodně komplikovaný, snad už všechna kolečka přesně zapadla. Jenomže vždy to bude závislé na tom, aby byli všichni zdraví, jinak půjde výkon strmě dolů, ale to tak bývalo u našich reprezentací snad vždy..

Samozřejmě nás ještě čeká odveta a vše je otevřené, ale vše hraje v náš prospěch!.

PS: Stejně by mě zajímalo, jak to bylo s těmi dresy, měnit je těsně před tak důležitým zápasem, podivné.