POWERPLAY 雜誌

K dnešnímu rozhovoru jsem do naší redakce pozval jednoho z nejzkušenějších manažerů PPM vůbec. Hokej na PPM hraje od samého začátku. V prvních sezonách hokeje sbíral jeho tým tituly a ve špičce se udržel i v dalším průběhu hry. Jak on sám říká, byl by ve špičce i nadále, kdyby „nevyhořel". Nejen o tom jsem si povídal s falloutem.

Kalores: Ahoj Jardo, vítám tě v naší redakci. Jsi jedním z posledních pěti aktivních manažerů, kteří v 1. sezoně hokeje tady na PPM hráli 1. ligu. Ostatní manažeři, kteří tehdy v 1. sezoně nejvyšší soutěž hráli, svoji činnost na PPM ukončili. V počtu přihlášení do svého konta jsi na celém PPM 20. v pořadí. Získal jsi několik titulů. Považuješ se díky těmto údajům za legendu PPM?

fallout: Nejsem typ, který by měl své „hrdiny" či „legendy", takže odpověď na tuto otázku je jasná - navíc počet přihlášení či délka hraní z nikoho legendu nedělá...

Kalores: Výsledky by ale mohly. A ty tvoje byly od začátku perfektní. První sezona PPM, první titul pro tvůj tým. Vybavíš si takhle zpětně některé detaily ze samotného začátku hry, z průběhu sezony nebo z finále? A ne aby ses na výsledky podíval do historie. (úsměv)

fallout: Malá oprava - sice první sezona, ale v mém podání už druhý titul, jelikož se mi podařilo vyhrát nejvyšší soutěž i v tzv. zkušební sezoně, v té době ještě mezinárodně obsazené - proto jej uvádím také, neboť si ho cením o něco více, než titulu z první sezky, kde prostě z počátku bylo i pár týmů, jejichž manažeři dělali vyloženě školácké chyby (jako vražení veškerých financí do nákupu jednoho hráče apod.). A právě tato „zkušební sezona" rozhodla o mém stylu hraní od první sezky. A do historie se dívat nemusím, mám uložené veškeré statistiky (včetně všech tahů ze sportovní akademie) mého týmu od úvodní sezony až do doby, kdy jsem hru na čas opustil. (smích)

Kalores: Já si nikdy žádnou obdobnou databázi statistik nedělal. Proboha, tos u toho musel trávit hodiny. Když to vezmeš zpětně, mělo nebo má takový přehled statistik tvého týmu pro tvoje hraní nějaký podstatný význam? Nebo se jedná jen o zdroj informací, který v člověku vyvolává spíš jen pocit nostalgie?

fallout: Spíše to druhé, ale já mám prostě všemožné statistiky rád, jsou podstatnou součástí toho, proč podobné manažery hraji. A zase tolik času to nezabere, jen si prostě ukládám na začátku a na konci každé sezony veškeré statistiku dostupné ve hře. Navíc jsem si v excelu vytvořil pomocnou tabulku se všemi hráči pro lepší sestavení jednotlivých lajn dle soupeřů a potřeby urvat body v určité fázi sezony (jednou vyrovnané, podruhé jednu nabouchanou lajnu s větším prostorem na ledě, na 3 lajny (max. v PO, jinak nepoužívám) apod. Navíc mi slouží jako podklad pro to, koho nechat v sestavě a koho trénovat jen pro pozdější prodej (nesnáším hráče 15 a 16 let s SV 5/6, ti si u mne opravdu moc nezahrají).

Kalores: Jaké vůbec byly začátky samotného PPM? Jak se tvořily týmy, jak fungoval trh, jaké bylo zaujetí do hry?

fallout: Hraní od počátku mělo jednu velkou výhodu - oproti současnosti byl naprosto nepatrný rozdíl v síle jednotlivých týmů i  jejich zázemí, takže výsledky byly více závislé na taktice a stylu hraní. Zpočátku každý dostal na výběr, v jaké soutěži chce začít hrát - já zaškrtl druhou ligu, dostal jsem se do první, možná i proto, že jsem byl jedním z prvních zaregistrovaných, ti měli při výběru přednost (tuším někde kolem 32. místa celosvětově)...

Kalores: Taktiky se tehdy v průběhu zápasu měnit nedaly. Manažer nastavil jednu taktiku pro celý zápas. Vyhovuje ti více tehdejší taktizování nebo současný model, v němž má manažer možnost měnit taktiky po třetinách?  

fallout: Upřímně, nový systém prakticky nevyužívám - já taktice nikdy nedával prioritu, i když uznávám, že své místo tu též má. Já se vždy v taktice zaměřoval na svůj tým, ne na soupeřův (snad s výjimkou pár duelů v PO, kde jsem se snažil ne o to, abych chytil soupeřovu taktiku, ale spíše o to, aby on nechytil mou - což se samozřejmě i tak občas stalo).

Kalores: V průběhu prvních čtyř sezon hokeje na PPM jsi slavil titul třikrát + ten tebou zmiňovaný titul z nulté sezony. V čem tehdy tkvělo kouzlo týmu HC Ježená?

fallout: To dosti souviselo právě se stylem hraní, kterým jsem začal hrát již od „nulté sezony". Zpočátku v první lize podobných týmů moc nebylo, takže to mi nakonec zajistilo úspěch. Vsadil jsem vše na hraní na nízkou (i přesto, že jsem byl často i po polovině sezony daleko blíže sestupu než PO), koupil jsem gólmana a jinak jsem všechny prostředky (kterých zpočátku moc nebylo) vrážel do stadionu a zázemí. Ostatně u nás jsem (pokud se nepletu) měl jako vůbec první kompletně postavený stadion. A právě díky tomu, že mnoho soupeřů v první lize tehdy nehrálo ne nejnižší možnou důležitost, tak v PO už většinou oproti mému týmu odpadaly...

Kalores: Narazil jsi na finance. Říkáš, že prostředků tehdy moc nebylo. Chápu, že díky menším stadionům jste měli mnohem nižší příjmy od MP. Mám tomu rozumět tak, že i příjmy od GS byly výrazně nižší? Nemáš někde v databázi uloženo, jaké byly tvoje týdenní příjmy na začátku hry?

fallout: Jako vše, mám uloženo i toto. Pokud se dobře pamatuji, dostal každý tým na začátku hry startovné 2M. No a jinak jsme v první sezoně měli všichni prakticky stejné příjmy (konkrétně u mne to bylo 291 000 týdně od GS a 6 360 od MP - to je pálka, což? (smích)). No ale už na konci první sezony (hlavně díky výhře) už mi příjem narostl na 4 064 801 od GS týdně (tedy prakticky jsem dostával týdně to samé, jako v první sezoně za celou sezonu) a 102 776 týdně od MP.

Jelikož v průběhu druhé sezony se mi podařilo kromě výhry v lize i značně navýšit s týmovým koeficientem i kapacitu stadionu,  do třetí sezony jsem již vstupoval s velmi příjemnými sponzory - 10 019 450 týdně od GS a 906 384 týdně od MP.

Kalores: Když se řekne "začátky PPM", na které manažery si vzpomeneš nejvíc?

fallout: Jelikož jsem na PPM přešel od konkurenčního hokejového manažeru, sledoval jsem zpočátku převážně ty, kteří  k němu „přešli" se mnou, jako byli galanin či alf (se kterým jsme si to rozdali o první titul tady), jako fanda jihlavské Dukly pak jsem samo sledoval ostatní dukláky (jako např. arthura) a v neposlední řadě ty, které jsem považoval za své největší konkurenty - vždy je dobré sledovat konkurenci a třeba se od nich něco přiučit...pokud mám jmenovat, tak už od počátku to byl standa (který sice z počátku měl trochu „pecháčka", když většinou končil před finálovými branami, potom na pár sezon z nejvyšší ligy zmizel, aby se vrátil a v současnosti ji naprosto opanoval - což by se mu mělo zatrhnout, čeho je moc, toho je příliš, nicméně klobouk dolů před ním (smích)), ty nejlepší dravce, přišlé z nižších soutěží, jako JTB, studenak či pubmaster,  či manažery, se kterými jsem zpočátku hojně diskutoval nejen nad taktikou hraní tohoto manažeru (protože to bylo pro všechny nové, dalo se zpočátku diskutovat opravdu velmi zajímavě a člověk se často dozvěděl opravdu podnětné věci) - za všechny jmenuji např. mazakise, RA či samsu, zakladatele tehdy jednoho z prvních (a opravdu velmi dobře vedeném i obsazeném) kreditních turnajů - Sranda cupu.

Kalores: Jsi jedním z nejúspěšnějších klubových manažerů historie české komunity. Přesto jsi jako hlavní kouč nikdy nevedl reprezentaci. Nelákala tě?

fallout: Ne. Jednou jsem sice dělal asistenta shaavovi, ale to byl asistent jen naoko, všechno si musel oddřít sám, chudák. (smích) Od počátku razím názor, že asistent je zbytečnost, vše by si měl řídit hlavní sám a tak jsem k tomu asistentovi taky přistupoval. (smích) Snad jen, kdyby vyloženě hlavní neměl z nějakého nepředvídatelného důvodu možnost krátkodobě repre vést, pak má asistent své opodstatnění, jinak pokud nemá čas, nemá ani kandidovat. Vyzkoušel jsem si repre u konkurenčního manažeru a to mi stačí - jsem spokojen, když se nějaký můj hráč do repre podívá, ale priorita to pro mne není. Navíc nemám rád, když mi někdo mluví do vedení týmu, zastávám tak trošku v tomto směru diktátorský přístup. U mého týmu v tomto směru logicky problém není, ale u repre je (nebo dříve alespoň rozhodně bylo) mnoho těch, kteří prakticky s každým rozhodnutím repre manažera polemizovali...a mne by opravdu nebavilo neustále odpovídat na to, proč hrál ten či onen, proč byl do repre vybrán ten či onen, proč byla taktika taková či maková apod.. Na vše bych musel odpovědět jednoduše jedním slovem „proto", což by určitě komunitu moc nebavilo. (smích)

Kalores: V 19. sezoně jsi svůj tým přejmenoval na HC na viděnou a PPM jsi opustil. Byly v tom konkrétní důvody nebo jsi byl prostě jen vyhořelý?

fallout: To druhé, prostě mne to přestalo bavit. Mě vždy nejvíce bavilo sledovat, jak mí hráči (které jsem si pořídil již od jejich dorosteneckého věku) rostou a zlepšují se. A v první lize (pokud chtěl člověk hrát nahoře) prostě nejde jen tak zařadit lajnu těchto mladých, aby se zlepšovali a nabírali zkušenosti bez toho, aby se tým nepropadl. Mnohokrát jsem proto volal po zavedení tzv. juniorských lig, ze kterých by mohli mladí po získání zkušeností plynule přejít do dospělého týmu, leč bezvýsledně. Zavedl se naopak pro mne naprosto zhovadilý a zbytečný systém nechráněných hráčů (byť uznávám v lepší formě než u konkurenčního manažeru, kde právě tento systém mne donutil hru nadobro opustit). A tak i když jsem měl stále tým i finance na to hrát o čelo první ligy, už jsem, jak říkáš, vyhořel a tak jsem se rozhodl hraní nechat. Ostatně nebyl jsem první ani poslední, kdo to udělal..

Kalores: Tým se postupně propadal až do nejnižších pater. Zničehonic ses k němu vrátil. Co tě přivedlo zpět?

fallout: Občas jsem se ze zvědavosti do PPM podíval, na diskuzi a na případné novinky, které by mne zaujaly (speciálně jsem tajně doufal právě ve vytvoření juniorských týmů, to by mne přilákalo okamžitě). A přestože žádné takové novinky se neudály, tak když jsem se přihlásil ke konci minulého roku, zjistil jsem, že můj tým by měl padat do páté ligy, čímž bych definitivně přišel o možnost se do mého týmu vrátit...a tak jsem si řekl, že by to přeci jen byla škoda o tým nadobro přijít, proto jsem jej obnovil. A rozhodl se hrát jen s mlaďochy, což má jednu obrovskou výhodu - nemusí mne zajímat výsledky, nemusím se přihlašovat pravidelně, jen nastavím automatický trénink, mrknu a (prakticky vždy) ihned vyhodím hlásící se nováčky do týmu, shlédnu pokrok v tréninku, trh a mám hotovo, bez nějaké větší snahy a času.

Kalores: Jaká je teď strategie tvojí hry? V týmu máš 30 hráčů, kterým je 16 let. Budou vychovaní na kšeft nebo s nimi plánuješ spojit budoucnost déle? A nemáš příp. obavu z toho, že nebudeš mít dostatek peněz na prodloužení jejich smluv na VT?

fallout: Já prioritně nikdy nevychovávám hráče na kšeft - nedělal jsem to dříve a nedělám to ani nyní. Taktika je v současné době jasná - minulou sezonu jsem nakoupil hráče s SV 6/6, 15 let (pár jich mělo 16) a ti nej hráli celou sezonu. S těmi, kterým padla SV, se holt rozloučím, protože (jak jsem odpovídal již výše), nemám rád hráče s SV 5/6 v 15 a 16 letech - ani sedmnáctky moc s SV 5/6 nemusím, ale ty nej jsem ochoten vzít na milost. A tak holt ty, kteří brzy padnou, prodám, jakmile budu mít adekvátní náhradu. Nyní bych např. kvůli poklesu SV potřeboval min. 3 pravé beky, ale jaksi jsou nedostatkovým zbožím, zatím se mi nikoho sehnat nepodařilo. Nikam nespěchám, neočekávám, že v období, kdy by ti současní měli jít na NT, budu hrát ve stejné sestavě, každou sezku ty s nejhorším potencionálem nebo kvalitami odstřihnu a buď někdo dorazí z akademie, nebo z trhu a ti tým doplní. A tak (pokud to tak dlouho vydržím) půjde na NT ve stejný okamžik tak max. 6 až 8 hráčů a ty budu schopen udržet, když budu chtít.

Kalores: Kteří z tvých současných hráčů jsou ti nej?

fallout: Spokojen jsem s nákupem obou Němců (Eric Clemens a Danny Nagelkrämer - pozn. red.) a Filipa Housera, to jsou hráči s nej průměrnou kvalitou na dané atributy v mém týmu. No a jinak pár manažerům (výhradně našincům) jsem do pošty před tím, než dali své hráče na trh, slíbil, že když je opravdu na trh dají, pokusím se je získat a když se to povede, že u mne budou v základu - a já když něco slibuji, tak se to snažím i dodržet - a tak se u mne nakonec zabydleli např. Tibor Gořula, obránce typu Suchého (pokud je tu ještě nějaký pamětník), Vlastimil Opekar či Havel Čech. I když ten mě poklesem SV tedy rozhodně nepotěšil, takže po získání adekvátní náhrady je horkým kandidátem pro trh.

Kalores: Stavíš před sebe a svůj tým plný mladých kluků nyní nějaké cíle? Bude z toho jednou triumfální návrat do nejvyšší soutěže?

fallout: Žádné cíle si nedávám - i když jak píši výše, standovu dominanci už by chtělo zastavit (smích), ale to bude spíše na jiných. Já chci hrát zatím s mladíky, pokud se urodí pár pěkných kousků, které mi bude líto prodat, pak třeba se časem podívám do vyšších pater, ale nepředbíhejme. Stejně tak je pravděpodobné, že si jednoho dne řeknu, že to balím definitivně, ale to ukáže až čas.

Kalores: Zastavit Standovu dominanci nebude úplně snadné, snad i proto, že hraje obdobným stylem, kterým jsi hrál ty. V play off se mu to samozřejmě vyplácí. Je podle tebe v české komunitě někdo, kdo by mohl v nejbližších sezonách na přerušení Standovy dominance pomýšlet?

fallout: Těžko říci, já momentálně první ligu moc nesleduji, jen se na konci sezony podívám, kdo ji vyhrál - a od té doby, co jsem skončil, je to pořád jeden a ten samý. (smích) Nemám přehled o tom, jak jsou na tom soupeři standy v nejvyšší lize ohledně složení kádru a jeho perspektivě, takže opravdu nemohu seriozně odpovědět. Ale standa je držák, prakticky jako jediný z těch, kteří od první sezony bojovali o přední příčky v nejvyšší lize, tam zůstal dosud, což zaslouží velké uznání. Na druhou stranu, kdysi jsem na diskuzi na otázku, jestli už těch titulů nemám dost, odpověděl, že bych chtěl minimálně dorovnat jihlavskou Duklu, takže možná motivace by se do budoucna našla, ale to by mi mezitím nesměl v počtu titulů standa utéct o parník. (smích) Jak píši výše, uvidíme, co přinese budoucnost, nemožné není nic, možná se ještě někdy do první ligy podívám - a nebo taky ne.

Kalores: Jardo, při mém posledním rozhovoru pro PP Magazín, který jsem dělal s   ferim1947, jsem se v posledním úkolu inspiroval mým předchůdcem v naší redakci, manažerem rbo. Ten si kdysi vymyslel abecedu. Ty jí určitě znáš a zvládneš...aspoň o trochu lépe než  feri1947. (smích)

fallout: OK, tak tedy:

A: automat - využívám jak na trénink, tak shánění zápasu, jsem tvor vesrkze pohodlný

B: brankář - základ, bez kterého se úspěch udělat nedá

C: cena - zrovna se nejen já podivují nad tím, kam až za právě příchozího dorostence může vyšplhat

D: diskuze - i zde občas podnětná, jinak spíše na odlehčení, jako všude

E: eso - vždy je dobré umět vytáhnout nějaké eso z rukávu, nebo z akademie (což bohužel moc neumím)

F: finále - jakmile se tým prokouše do finále, je sezona úspěšná. I když prohraná finále mne zase tak nebaví - mor na tě JTB: (jediný mne 2x ve finále porazil)

G: gól - to pravé ořechové, čím více branek v síti soupeře, tím lépe

H: hra samotná - přestože jsem ji na čas opustil, stále zastávám názor, že je to v dané oblasti nej hokejový manažer, který znám

Ch: ty jsi ale chuj, co mohu vymyslet na CH? Max. chuť na cokoliv, která někdy je a někdy chybí (včetně hraní této hry)

I: intuice - i já na ni častokrát při nastavení taktiky spoléhám

J: Ježená, vesnička, ze které pocházím a která dala název mému týmu (jen ty baby v logu jsou z dovozu)

K: kapitán - u mne platí jednoduché pravidlo, kapitánem může být jen vlastní odchovanec, tudíž jich tuto funkci u mne zatím plnilo pouze pár hráčů: nejdéle paradoxně věčný simulant Kulhánek (zasvěcení vědí (viď Stando (smích)), jak dokázal místo hraní neustále navštěvovat lékaře - dokonce 2x ihned poté, co se vyléčil se cestou od doktora na led opětovně zranil - no jak říkám, simulant

L: liga - ať už je to první liga nebo šestá liga, je třeba ji vyhrát, jednoduché pravidlo

M: mistr ligy - to je správné oslovení na konci sezony

N: nula - na kontě vlastního gólmana vždy potěší

O: odehraný zápas - když je vítězný, je to správné, když ne, je chyba v PPM, asi napíši upozornění do otázek a odpovědí

P: průzkum - základ pro tuto hru, bez solidního průzkumu je koupě hráče vyložený hazard

Q: quasi - TAK TROCHU nevím, co k tomu říci

R: Řezáč - můj odchovanec a též brankář, co pomohl vychytat první zlato pro naši republiku - za zásluhy dožívá v mém týmu, stejně jako simulant Kulhoš

S: síla týmu - žádná věda, čím větší, tím lepší

T: touš - bez něj by hokej nebyl hokej, alespoň ne ten lední

U: univerzál - takové hráče mám v týmu rád, zejména v obraně či na křídle se vyplatí jednoho či dva mít, v případě zranění se tak snáze poopravuje sestava

V: výhra - opět velmi jednoduché, hráči musí jít na ledě za výhrou, flákače nesnáším

W: watt - fuj, to je ale výkon, něco tady na w zplodit

X: xerox - vím, že se kopíruji, ale opravdu nevím, nevím...

Y: yard - tuto délkovou jednotku jsem měl vždy rád, proč asi...takže už jen několik yardů a Jarda bude mít s abecedou pokoj

Z: závěr - a jsem u konce, uff, to byl ale zápas

Kalores: Díky pane. Nejen za tenhle poslední zápas, který jsi nakonec zdárně dokončil. Díky za celý rozhovor. Přeju, ať se ti v budoucnu daří a třeba se zase někdy potkáme v naší redakci.