POWERPLAY 雜誌

Jelikož jsem to starý popleta, tak jsem pozvánky na rozhovor popletl a poslal ji nejprve asistentovi Jardovi (prajouda). Ten mě upozornil, že jsem to zvoral a tak jsem narychlo volal hlavnímu trenérovi Jakubovi (pankubak), který všeho nechal (dokonce i dítě zapomněl v parku!) a dorazil za námi. Museli jsme i tak začít o hodinu později, protože si vzpomněl na mladýho a vracel se pro něj.

Poté jsem už konečně mohl otevřít šampaňské a za zvuku písně We are the champions od Queenů oba pozdravit „Ahoj MISTŘI“. Koukám, že jste se za svazové peníze pěkně vyšňořili – zlaté hodinky, zlatá bižu, zlatý zuby a dokonce zlatý spoďáry! To zírám! (smích) Kubo, stejně jako v rozhovoru s Terkou budeme předpokládat, že vyhraješ volby na hlavního trenéra České reprezentace U19. Jestli se tak nestane, tak (nie)je někde chyba (pšt), protože jsi jediný kandidát. A jelikož nemáš soupeře, tak jsem pro tebe nehlasoval, aby jsi moc nespychl. (smích) Bude i nadále tvůj asistent Jarda (prajouda) nebo si radši vybereš někoho jiného? Je vůbec možné rozdělit Pata a Mata??

Jakub: Chtěl jsem si užít pověstných 5 minut slávy, tak jsem nasadil do ikonky zlatou placku z MS, aby soupeři věděli, že nejsem zase taková lama (smích). Po včerejším přátelském zápase s Ruskem ale odhazuji všechny zlaté šperky a cennosti, opět začínáme tvrdě pracovat na případném úspěchu.
Bohužel v Česku je slabý zájem vést reprezentaci, tak jsem zůstal v kandidatuře sám. Jelikož to bude moje poslední sezona u reprezentace tak jsem sám zvědav, kdo letos podá kandidutaru do U19. Asistent Jarda zůstává a jsem za to moc rád, protože jeho přínos pro reprezentaci je velký a odvádí hodně černé práce, která na první pohled není tak vidět. Pat a Mat jsou bouráci a musí být spolu (smích)!

Otázky budou podobné. Pojďme se tedy podívat postupně na loňské tažení U19. Kvalifikace se vyvíjela nad očekávání dobře a po čtyřech výhrách v řadě bylo v podstatě rozhodnuto o postupu na MS. Čekali jste, že to půjde takto hladce, i když jste kompletně celou kvalifikaci hráli na velmi nízkou(!)?

Jakub: Kvalifikace je příjemné zpestření třeba proti hokeji, kde jsou jen do MS samé přáteláky. Spousta zemí nesmyslně plácá energii a v kvalifikaci hrajou naplno. My jsme věděli, že náš tým je hodně silný a po prvním kvalifikačním zápase s Francií, kde jsme je porazili proti jejich vysoké bylo jasné, že je to dobrá strategie a nebylo pro mě překvapení, že jsme si v pohodě zajistili už po 4 zápasech postup na MS.

Jarda: Abych pravdu řekl, tak jsme si v kvalifikaci hodně věřili, měli jsme kvalitní tým a hratelné soupeře, navíc jsme si s Kubou rozuměli jak v sestavách tak i v taktice, to si myslím, je pro pohodu v týmu to nejdůležitější.

Nervy, které jsme ušetřily v kvalifikaci, se nám převelice hodily v základní skupině na Mistrovství světa! Neboť po dvou úvodních prohrách a vyrovnané skupině už byl přiložen nůž na krku a nesmělo se zaváhat. Jak vám bylo?

Jarda: No po zaváhání s Rumunskem a po menším fiasku s Polskem jsem byl dost nejistý, proto je výhoda že v týmu jsou dva, tím spíše, když se na druhého můžete ve všem spolehnout, takže jsme se nakopli a jeli dál. (úsměv)

Jakub: No asi mi to spousta manažerů, co vedli někdy reprezentaci neuvěří, ale fakt jsem byl úplně v pohodě a vůbec jsem si nepřipouštěl, že bychom se nedostali ze základní skupiny. Teď s odstupem času, když se na to podívám, tak ty dvě prohry byli klíčové, protože jak Rumunsko i Polsko nás čekalo v dalších fázích play off a my už dopředu věděli, co můžeme od soupeřů čekat.

Ve vyřazovací části jsme postupně narazili na velmi silné Lotyšsko, poté Rumunsko, překvapivě Polsko a nakonec nabitý Írán. Mohli by jste, pro naše čtenáře, stručně popsat jednotlivé zápasy?

Jelikož jsem chtěl stručné odpovědi, tak reakce Jakuba nebudu zvěřejněny. Ten blázen mi ke každému zápasu odvyprávěl slohovku! Takže zde má prostor Jarda.

Jarda: Zápas s Lotyšskem byl pro nás klíčový, ale paradoxně jsme z něho byli asi nejméně nervózní, naopak jsme si dost věřili, věděl jsem, že jsme do toho zápasu dali maximum, hlavně Kuba.

Na Rumunsko jsme šli zcela v pohodě a na Polsko s touhou pomsty za kvalifikaci.

Co se týče Íránu, tak tam mám absolutní okno, sice jsem statečně (na rozdíl od Kuby) sledoval všechny zápasy živě, ale u zápasu s Íránem jsem byl v rauši! Měli jsme jistou placku a zlato mělo být třešničkou na dortu.

Premiérově jsme se stali MISTRY SVĚTA v této věkové kategorii! I když si to každý manager ve skrytu duše přeje, opravdu jsi s tím počítal a kdy jsi tomu začal věřit, že to dopadne?

Jakub: Po loňských volbách, kdy jsem naposlední chvíli podal kandidaturu, jsem chtěl uspět, abych splatil důvěru všech, kteří mi dali hlas. Před MS bych bral i bronz všema deseti, byla to moje premiéra v U19 a měl jsem plán jak získat některou z medailí, ale respektoval jsem i sílu ostatních soupeřů. V medaili jsem věřil po výhře nad silným Lotyšskem a potom, co jsme předvedli proti Polsku, by byla velká škoda prohrát poslední zápas sezony, proto jsem před finále o zlatu nepochyboval (smích).

Jarda: Tak doufat v medaili jsem začal po výhře nad Lotyšskem a věřit ve zlato až fakt vteřinu po finále! (smích)

Otázka o nějakých změnách je asi zbytečná, nebo se pletu a zkusíte jinou cestu?

Jarda: Prakticky s Kubou dáváme dohromady víceméně nový tým, Kuba vybírá hráče a já se je snažím sehrávat a testovat, určitě můžu říct, že je to silově a typově jiný tým než minulý, takže určitě se budeme muset tomu trochu podřídit. ( v tom Kuba skáče do řeči – opět!)

Jakub: Pokuď něco funguje, tak je zbytečné něco měnit, teda pokuď chceš nadále zůstat v týmu i ty. (smích)

Pojďme se také podívat na tým. Spletl jsem se u U17, když jsem napsal, že jako jediní měli úzký kádr. Tady se mimo „mistrovskou“ 15ku hráčů objevili v průběhu celé kvalifikace pouze čtyři hráči ze širšího kádru. I zde bychom našli překvapivé jméno na MS a to je Martin Frehár, který dostal přednost před Radimem Benešovským. Proč tento systém a tento hráč?

Jarda: To je plně v kompetencí Kuby, řešíme to sice spolu, ale většinou tyto rozhodnutí nechávám na něm, on je ten co dává hlavu na špalek, takže co mi vybere s tím pracuji.

Jakub: Po vítězných volbách jsem převzal tým od Stoctona ve výborném stavu. Spousta hráčů, co jsme s nima počítali na MS, měli krásnou souhru. Po prvních třech přátelských zápasech jsme určili sestavu, která má jet na MS. Chtěli jsme je sehrát k požadované souhře, co jsme si určili a vzhledem k tomu, že kvalifikace probíhala v pohodě, tak jsme nemuseli dávat příležitost ostatním hráčům co v repre byli. Frehar nebyl vůbec v našich plánech, místo něho měl jet Šelbický na pozici silové křídlo. Zhruba týden před MS jsem se rozhodl, že Šelbický už nemá reprezentaci co přinést, tak jel mnohem perspektivnější Frehár. Šelbický už byl z reprezentace vyřazen a letos by měl Frehar nahradit Loumu, který odehrál výborné MS. Benešovský byl takovej výkřik do tmy a můj omyl, který ale reprezentaci nic nestál, protože neměl žádnou souhru. Když se podíváš na vyvolenou 15ku co jela, tak hned 7mi hráčům bylo 18 let, takže kostra letošní sestavy tam je. Jenom to budeme muset nějak vhodně doplnit.

Reprezentaci z věkových důvodů opouští 9 z loňska použitých 19ti hráčů! Sledoval jsi už v průběhu s10 hráče z U17? Popř. byl jsi s někým kvůli tomu v kontaktu?

Jakub: To je velkou výhodou U19, že nemusíme řešit trenink hráčů, protože už drtivá většina manažerů ví jak mají trénovat svoje hráče. Budeme mít velký problém na postu rozehrávače, musel jsem znova projít svoje poznámky, co mám v notebooku, abych někoho našel. Nakonec jsem byl v kontaktu s majitelem ze Srbska, který vlastní hráče Zatočila a ochotně mi vyšel vstříc i přesto, že se jeho hráč nevešel do loňské U17. Ohledně všech hráčů, co jsou v U19, jsou na moji zodpovědnost, jsem v tomto ohledu hodně nekompromisní a nenechám si do toho vůbec kecat. Naštěstí to ani Jarda nezkouší. (smích) (Jarda opravdu sedí a ani necekne – pozn. redakce)

Jestli si myslíte, že vám poděkuji, za to co u U19 děláte/děláme, tak jste na omylu. Chválu a gratulace čtete všude, kam se podíváte. A jelikož už je rozjetá nová sezóna, tak se neflákejte a koukejte makat na víc jak loňských 110%. Protože obhajoba je těžší než zisk prvního titulu. Prosté díky vám musí stačit. (smích, palec nahoru a mistrovský pohár)

Jakub: Makat určitě budeme, chtěl bych odejít s zvednutou hlavou a předat s čistým svědomím reprezentaci. Jsem rád, že i ostatní manažeři oceňují práci, kterou děláme pro U19 a snažíme se zapojit co nejvíce manažerů a jsme hodně aktivní na diskuzi a v tom hodláme dále pokračovat.

Na závěr našeho okénka v U19 jsme si navzájem gratulovali a chálili se, ale tím vás, naše čtenáře, nebudu zatěžovat. To někdy možná vyjde v samostaném vydání našeho časopisu. (smích)