POWERPLAY 雜誌

Před několika dny začala osmnáctá hokejová sezona. My se ještě vrátíme do sezony minulé, ve které náš seniorský reprezentační výběr získal zlatou medaili, a to po dlouhých deseti sezonách. Za tímto úspěchem stojí manažeři Bure97 a Robin Archer,a proto jsme je požádali o menší rozhovor.

Pánové, vítám Vás u nás v redakci a dovolte mi, abych Vám pogratuloval ke zlatu.

1. Jaké jsou Vaše pocity z vítězství?

Bure97: Mockrát děkuji za gratulaci. Pocity jsou úžasné, byla to náročná cesta, která nám vzala také nemálo času, ale tato práce se nám nadmíru vyplatila. Jsem moc rád a RA jistě taky, že se nám podařilo dosáhnout tohoto úspěchu a vrátit titul mistrů světa po deseti sezónách zpět do Česka.

Robin Archer: Definoval bych to jako splnění cílů. Ve skutečnosti to bylo jako být hrází tam, kde voda nemá žádný problém projít, pokud bude jen trochu chtít. Ergo: Byl zadržen nezadržitelný tlak, zkrocen živel, ...přibližně tak nějak to cítím, protože jsem respektoval sílu soupeřů a kvalitu jejich manažerů.
Pro mě je ale důležitější, že tlak ve hře ani náhodou nedosáhl tlaku na nás osobně. A k tomu bych rád dodal, že pod tlakem se dělají chyby a tedy se ani nedivím, že to tak dlouho ke zlatu trvalo. A pokud se klima nezmění, čekejme si v klidu, klídečku donekonečna. Taky můžeme čekat skoro logicky i to, co provedl aktuálně na MS jeden Švéd. Bezva naschválek. A vím jistě, že mu docela rozumím.

2. Pojďme se vrátit na začátek sezony a to k Vaší kandidatuře. Původně kandidoval pouze Bure97, který těsně před volbou představil svého asistenta a tím definitivně převážil rozhodnutí komunity na svoji stranu. Jak se ti podařilo Robin Archer přesvědčit?

Bure97: Tak já jsem kandidoval už sezónu předtím, ale kandidátku jsem podával až v druhé polovině sezóny a ve volbách byl úspěšnější jilas13. Další sezónu jsem tam hodil kandidátku hned a měl jsem většinovou podporu manažerů, kterou opravdu definitivně umocnilo zveřejnění mého asistenta, teda Robin Archera. Už během sezóny, když jsem měl výraznější podporu komunity, tak mě RA slušně odmítnul s tím, že do repre nechce s nikým a nikdy ani nechtěl přičichnout. Na konci sezóny jsem mu napsal ještě jednou, s tím, že on je pro mě číslo jedna a bez něj si to nedokážu představit. A podruhé už mě odmítnout prostě nemohl, zvlášť když jsme ze stejného města a známe se osobně.

3. Robine, jak dlouho ses rozmýšlel vzít nabídku na asistenta a proč jsi ji přijal?

Robin Archer: Michala znám od jeho malinkatého dětství, jako spoluhráče mého syna Robina v reálném hokeji. Vídali jsme se v mnoha kabinách několikrát za týden celé roky, s jeho tátou (skvělým chlapem a bubeníkem týmu podpory) jsme jezdili (za významné podpory a účasti obou maminek) po celé republice i do zahraničí synky podporovat ve hře a klukům to šlo fakt solidně, kam jsme přijeli, tam nás nikdo nepřehlédl a už vůbec nepřeslechl a děti vozily medaile a zářily. Bylo komu fandit, a tak jsme neměli co řešit a děti si to užívaly, a my byli šťastní, že to dětem jde. Radioaktivní rodiče, no co už.
Nejdřív jsem Míšu velmi slušně odmítl (z důvodů všeobecně známých), přestože o sobě víme na PPM dávno, sleduji jeho tým a kroutím hlavou, jako kdysi, když v Rakousku hrál na ledě parádně a dal i góly a my tam suverénně vyhráli mezinárodní turnaj dětí do 9 let.
Napodruhé už jsem to prostě nedokázal odmítnout, důvody si nechám pro sebe, kód je ale výše.

4. Již na začátku sezony jste prohlásili, že do sezony jdete s jasným cílem (zlato) a jasnou taktikou. Můžete ji čtenářům prozradit?

Bure97: Tak cílem bylo samozřejmě zlato, protože jsme si byli vědomi toho, že tým na to máme a hlavně si oba jdeme za svým cílem. Každá medaile by pro nás byla dobrá, ale cílem bylo opravdu zlato. Taktika byla během přípravy zkušební, takže jsme zkoušeli různé taktiky, včetně těch, které naší reprezentaci v daném zápase vůbec neseděly. Na začátku sezony jsme si jedno odpoledne, které se protáhlo až do pozdního večera, spolu sedli a udělali už ten den nominaci hráčů do reprezentace na danou sezónu a dvě sestavy - jednu pro MS a druhou pro větší část přípravy. Taktiku jsme na každý zápas hlavně na MS řádně promýšleli po důkladné analýze soupeře a nakonec jsme šli do většiny zápasů s ofenzivnější taktikou, která se nám opravdu vyplatila.

Robin Archer: Nebyla to taktika, nýbrž strategie, a ta byla založena na dokonalé a podrobné analýze soupeřů na MS a lidsky přátelské syntéze blízkých lidí, kteří tahají za jeden provaz, protože mají tentýž cíl a tutéž nemalou ambici. Ergo: naše dohoda vždy jistá a čím "šílenější řešení", tím lépe pro celkový výsledek (řekněme Michalův nezničitelný superman Šrámek, co dával na jeho osobní pokyny soupeřům v PO vždy z kraje zápasu náskok, čímž je dokonale zblbnul a zaskočil, abychom je pak dokonale odrovnali).

5. Jak probíhala příprava během sezony?

Bure97: Příprava během sezóny byla o sehrávání hráčů a také, jak jsem již zmínil, o tom vyzkoušet různé taktiky v různých situacích (zápasech). Konec přípravy byl hlavně o dosehrávání hráčů pro MS.

Robin Archer: Začali jsme osobní schůzkou u nás doma, obklopeni výpočetní technikou (a něco pivkem) jsme se nerozešli, dokud nebyla strategie pro sezónu hotová. Sedm kompletních útoků s obranami (3 pro MS a 4 pro přípravu), náhradníci na všechny posty, mezi nimiž hlavně univerzálové, díky tomu volná místa pro naděje naší komunity (později snad i Míšova maskota), které by mohly uváznout v opuštěných týmech. Strategie pro celou sezónu, do kdy sehrávat hráče budoucnosti, kdy spustit ostré zbraně před MS, co a jak hrát na MS, co kdo bude dělat a kdy a dokdy, všechno, všecičko. Oba jsme plánovité typy, žít ze dne na den neumíme, vlastně asi ani nedokážeme. No a v důsledku dálnice před námi, ...no a jak rychlé nakonec bylo naše fáro, jste asi nepřehlédli...

6. V průběhu sezony se na reprezentační diskuzi probírala „kauza" Aleš "Mistr světa s.17" Pospíchal a Milan "Šilher" Hilšer. Jak to vidíte s odstupem času?

Bure97: Ano, za Pospíchala mě komunita málem ubila. Předem jsme se dohodli s RA, že si můžu do repre dát nějakého svého hráče a to jsem taky během sezony udělal. Byl to takový náš maskot, ale i s menším taktickým úmyslem "dělat ze sebe blbce", který stejně většina komunity nepochopila. Zarazilo nás také to, že jsem za jeho případnou nominaci mohl být klidně od vedení PPM nějak potrestán, i když nechápu z jakého důvodu by to bylo, jestli kvůli pár tisícům z odměny za zápas nebo kvůli jednomu nezvýšenému tréninku skutečného reprezentanta. Podle mě by měl mít reprezentační manažer pravomoc dělat jakékoliv taktické prvky. Můžu ale komunitu ubezpečit, že cílem nebylo mé vlastní zvýhodnění, jaké taky, že?

Robin Archer: Šilher zkrátka v 17. sezóně ještě nebyl objektivně oporou ani Poison Arrows, o reprezentaci raději ani nemluvě. Víc ho, blbečka, táhly ženské, než hokej, ale vše si v průběhu sezóny postupně ujasňoval a nakonec mi téměř slíbil, že se hokeji bude asi věnovat. Tak uvidíme v příští sezóně, zda zase nekecal, protože se kolem něj točí až příliš mnoho bab na každém jeho kroku. Takže téměř nechytal v klubu a trápil nás celou sezónu s Míšou i v bráně repre, ...prostě hňup...
P.S. Míša nebyl a není podvodník, neděkujeme za podporu na diskuzi od konkrétních lidí ve smyslu "blokace" repre manažera pro podvod. Něco takového by na repre diskuzích v celém ostatním světě PPM nebylo ani teoreticky myslitelné. Tak aspoň tudy: díky za Vaši podporu v sezóně šikulíni, ...no snad jsem to s těmi písmeny nepřehnal.

7. Vraťme se k MS. Jak z Vašeho pohledu probíhalo?

Bure97: Báli jsme se základní skupiny, která podle nás byla skupinou smrti, ale naštěstí jsme si s ní hravě poradili po vítězství nad Brazílií, prohrou po nájezdech s Ruskem a drtivou výhrou nad Polskem. Štěstí se přiklonilo na naši stranu i tím, že Rusko šlo hrát po prohře s Brazílií o udržení, a tak jsme šli do osmifinálové skupiny s maximálním počtem bodů. Následovala prohra po nájezdech se Srbskem, ale tento zápas byl absolutně zlomový, když po první třetině, kterou jsme vyhráli 3:2, střídal kvůli nižší procentuální úspěšnosti, doteď skvěle chytajícího Svátka, v bráně Šrámek. Od té doby už Šrámek svého kolegu do brány nepustil. A to díky dvěma vychytaným nulám - výhra 1:0 po nájezdech nad Slovenskem a 4:0 nad Francií, kde jsme oba týmy šetřili na čtvrtfinále a hráli VN důležitost. Celé MS jsme odehráli se sestavou pro MS, která se jen detailně lišila od sestavy pro MS, kterou jsme si určili na začátku sezony. Ve čtvrtfinále jsme se obrovsky báli Litvy, která byla snad nejtěžším možným soupeřem, kterého jsme mohli dostat. Nastoupili jsme, tak jako do všech playoff zápasů, na tři pětky a díky skvěle chytajícímu Šrámkovi, strojeně pracující obraně a produktivitě (hlavně ve 3. třetině) našich útočníků jsme překonali papírově absolutně nejlepšího brankáře na PPM Žabolise hned 6x a po výhře 6:1 šli na Lotyše, kde to byl boj na krev, ale Šrámek po prvním inkasovaném gólu střelou ze 17. vteřiny zápasu svou bránu už zazdil a víc nepustil. A tak jsme vedli a nakonec pečetili svou výhru při soupeřově powerplay do prázdné branky na 3:1. V tomto zápase jsme byli o trošku lepší, ale soupeř odolával opravdu statečně. A konečně finále, před kterým jsme se bavili o taktice, ale nakonec i potřetí v playoff zvolili aktivní napadání, které se nám dařilo. Finálový zápas byl opravdu vyrovnaný a rozhodla naše produktivita a hlavně Šrámek v bráně, kterému jsem natolik věřil, že jsem mu dal opět přednost a tento tah se nám vyplatil, když inkasoval opět jenom jednou! Co dodat, jsme Mistři světa!

Robin Archer: Už jsem to pustil na oficiální repre diskuzi, klíčem k titulu byli v ZS po Rusech Poláci, v OFS po Srbech Slováci a pak ve ČF Litva, která si 3. třetinu asi nezasloužila. Lotyši byli jako dokonalý stroj, podle mě přehlední a zcela jasní (na rozdíl od neřízené střely z nádherné Francie), ve finále očekávaní Poláci, které není možné ani náhodou porážet do nekonečna, o to víc jsme si dalšího vítězství cenili. A jen drobné varování našim nástupcům, v Polsku máme vybráno asi na dvě sezóny dopředu, tak bacha.

8. Který z hráčů Vás příjemně překvapil a který naopak zklamal?

Bure97: Jak jsem již několikrát psal, tak brankář Šrámek je hrdinou tohoto mistrovství. Nejlepší brankář celého MS s procentuální úspěšností zákroků 97.18 a průměrem pouhých 0.86 obdržených gólů na zápas!!! Neskutečná bilance! Dále bych vyzdvihl náš druhý útok Smělík (nejlepší střelec MS - 7 gólů) - Kittler - Kaločai, kterému jsme po tom, co jsme viděli, jak se jim daří, dávali větší čas na ledě. Tito tři byli tři nejlepší hráči v kanadském bodování MS. Na čtvrtém místě je doplnil velezkušený borec Prchal. Do první jedenáctky kanadského bodování MS se dostali ještě další tři čeští hráči - Durďák, Jaborský a pro mě skvělý obránce Říha, který dal v playoff dva veledůležité góly, když je bylo nejvíc potřeba! Celý tým táhl za jeden provaz, takže není hráč, se kterým bych nebyl spokojený.

Robin Archer: Bude to znít asi divně, ale jednotliví hráči jsou jen smítka v engine hry, je mi jedno, jak který hraje, vnímám hru asi jinak, vím ale jistě, že správně. Nedělám zásahy do sestav v klubu ani když to nejde a nejde a já vím jistě, proč to nejde, s výjimkou brány, že. Neměnit vítěznou (úspěšnou, nebo aspoň potenciálně úspěšnou) sestavu je zde rozumné a podle mě i logické. V tomto jsme se s Míšou snadno shodli. Poté, co jsme vyždímali živiny ze Svátka, přišel odpočatý Šrámek a poněkud to dotáhl. Míša mu věřil a já zase Michalovi. Hráči v poli to nějak přežili a jsou mistři světa. O protestech z jejich řad nevím, jen Koločai se slunil tak dlouho, až se mu zvýšila teplota, tak jsme to řešili ve finále dokonalou náplastí, jinak pohoda.

 9. Oba jste si vyzkoušeli poprvé, jaké to je vést reprezentační výběr. Je něco, co Vás překvapilo? Co byste chtěli změnit na chodu reprezentace? (např. společná energie, turnaje atd.?)

Bure97: Já jsem už jednou působil jako asistent reprezentace Velké Británie U20, ale celé jsem to vlastně vedl sám, protože manažer na to neměl čas, takže jsem trošku věděl, jak to funguje, ale tehdy jsem do toho nevěnoval tolik úsilí jako teď. Myslím, že nás nic nepřekvapilo, vše jsme tak trošku čekali, včetně tlaku ze strany komunity. To byl také důvod, proč jsme během playoff zápasů MS nechodili vůbec na diskuzi, abychom se soustředili pouze na taktiku, kterou jsme si stanovili a nenechali se strhnout. Jestli bych chtěl něco změnit? Ani moc ne. Oddělená energie má plus v tom, že reprezentační manažer není tolik odkázaný na mateřské kluby hráčů, o to to bylo ale zase v minulosti zajímavější. Kdysi jsem ale podával návrh na uspořádání tzv. Olympiády na PPM jednou za 4 sezóny, a když jsou teď v plném proudu už 4 sporty, určitě by to hru mohlo hodně oživit. Předtím by byla kvalifikace, takže na olympiádu by se museli jednotlivé reprezentace v jednotlivých sportech nejdřív dostat, což by vzbudilo i větší zájem o reprezentaci i během sezóny a to ve všech sportech, i když kvalifikace běží pořád ve fotbale na MS na PPM. Každopádně by to bylo zajímavé a dokonce bych umožnil si vzít do reprezentace na Olympiádu hráče jakéhokoliv věku, takže v hokeji by mohl hrát se seniory třeba 19letý či 20letý talent.

Robin Archer: Vést repre je jako vést úspěšně v sezóně vlastní klubový tým. V repre je třeba neustále vnímat, že hrajete s nejlepšími hráči největší komunity tohoto virtuálního světa a pokud z nich poskládáte tým správně, pak už jej berete jen jako parádní nástroj, který se v čase pouze nějak opotřebuje, ale slouží jinak pořád stejně, pokud ho umíte i správně používat a pokud nic neočekávaného nezničí jeho hlavní funkci, třeba ho nezlomí, nebo jinak nepoškodí jeho funkce. Vím i o jiných strategiích (řekněme rotace hráčů), ovšem pak je těžko říci, co bylo příčinou vítězství, nebo prohry. Vím ale jistě, že Fini vědí, co se ve ČF stalo. A píšu to jen proto, že Poláci jinak hráli skoro stejně, jako my.
Moje názory na to, že by nás měli v reprezentacích všech kategorií zastupovat pouze manažeři, kteří znají dokonale nástroj a ukázali už v minulosti, jak kvalitní nástroje umí používat, nebudu skrývat ani do budoucna. Musí každopádně platit obé najednou, dokonalá znalost nástroje i jeho perfektní použití.
Překvapení žádná, náš tým fungoval po celou sezónu při jeho používání, až na pár výjimek, jak měl. No a výjimky ve fungování jsme řešili tak, že prostě při příštím použití zase byly funkce obnovovány.

10. Hodláte někdy společně znovu kandidovat, třeba i v jiných kategoriích, či zemích?

Bure97: To je otázka, kterou si položíme časem. Komunita nám teď určitě ještě víc věří a třeba to zase někdy zkusíme. Ale zatím vychutnáváme chuť zlata!

Robin Archer: Nikdy se nemá říkat nikdy, z toho jsem se v poslední sezóně už vyléčil. Takže UVIDÍME, řekl slepý. Co vím ale jistě, jen tak brzy reprezentovat nebudu. Dále vím jistě, že nebudu kandidovat v jiných zemích, a to z racionálních a logických důvodů.
A závěrem mi dovolte poděkovat ještě jednou všem, kteří našemu týmu na MS v 17. sezóně srdcem fandili a drželi mu palečky, Vám všem titul se vší vážností věnujeme. A budeme si do budoucna všichni přát, ...JEN HOUŠŤ!

Děkuji za rozhovor a užijte si oslavy.