Hmmm, máš asi pravdu, neberu v zásadě hráče pod CZ300, to už musí být nejméně průměrně tříčtvrteční. Bohužel jen právě takové dostávám, tři hvězdičky, tři a půl, když už. Jednou už byla i čtverka, ještě nikdy 4,5* a 5*...
Bolí to, když se mrknu kolem sebe, aspoň jednoho parádního hráče dostal už prakticky každý z mých přátel a známých, nemám ani jednoho nadprůměrného a nemám chuť s tím bojovat na trzích. Nebudu vyhazovat prachy za něco, co mají ostatní v pohodě zdarma, prakticky už ze zásady je nebudu vyhazovat z okna a vystačím si ze světleji šedým průměrem, kam to jen půjde, pokud to půjde.
Cítím, že to na II. ligu bude zatím stačit a pokud mě někdo začne znásilňovat (směrem k první, kam zatím nepatřím, protože jsem se s tím nestotožnil), raději se zamyslím nad svým setrváním. Opravdu, tohle je a zůstane hra štístkařů, nemá to zde nic společného s pracovitostí, a to je to jediné, co bych PPM uměl vytknout z vykřičníkem. Z tučným a červeným...
Je šílené vědět vše o této hře a nemít chuť trávit mraky času na trzích a nekšeftovat (už pět sezón) s hráči, když víme, že je to jediná cesta přes aktuální hranici absolutní TOP síly týmu. Podle mě jsou týmy, postavené na kšeftování s hráči samou podstatou disbalance hry a tou též zůstanou a budou to zde masit a prakticky i demotivovat hráče v Extraligách. Krásně to bylo vidět v posledních sezónách v SVK I.1. Někteří raději odešli (např. Gapko a Nanuk, ale i jiní), než by se tím měli trápit. Tohle se jen prohloubí, protože ekonomika zde zůstane prvotní funkcí hry. Výše příjmů týmu ovlivní tuto hru v příštích obdobích, a to už neodvolatelně napořád. Nedostatek peněz bude znamenat beznadějnost a bezvýchodnost, tedy ukončování hry...
Jinak tohle je podstata zdejšího syndromu vyhoření, když zhasne i poslední světýlko na konci tunelu a není chuť už pokračovat dále (protože není kam), i kdyby to mělo znamenat spoustu práce, úspěch nehrozí. Ještě tak Fortuna by mohla pomoci, ale realisté jsou nohama na zemi. Začít znovu? Ale proč, ta chyba není v lidech, ona je v podstatě této hry.
Za tou naší prací by musel být vidět úspěch, nikoli náhoda. Objektivně nás hlodá trvalá smůla v tazích živé síly týmu a tu a tam i smolnější sezóna, nebo jiná pohromička, co lidem jen prohlubuje vrásky a přitom by mohli klidně dělat raději něco méně časově náročného, nebo ještě lépe vůbec nic...
P.S. I nadále platí, že něco, jako Forma týmu funguje s železnou přesností, fungují i "špatné a dobré sezóny" a pěkně smolná obdobíčka, kdy svůj tým prostě nepoznáváme a on si bez nás klidně týden i déle šlape vodu a nemá to s jeho silou vůbec nic společného. To vše chodí v rámci dokonale tikající ekonomiky, která neumí neúspěch odpustit a navíc hrozí v budoucnu i sankce za to, že se systémově v hokeji PPM sestupuje i postupuje (máme tedy sankce a vedle nich i medík, přičemž sankce budou možná 4:1 k medíku)...
P.P.S. Mezi zdejším nastavením ekonomiky a jednotlivými zásahy do silových a silově technických parametrů týmu je právě nejtěsnější hranice, jejíž protržení funguje stejně, jako protržení přehrady. JJ, voda je prevít, ale kam se hrabe na lidské emoce, které naše nynější přehrada drží už jen silou a mocí. A aktuálně se nepracuje ani tak na posílení hráze, ale několik drobných postaviček kutá svými krumáči rovnou do jejích základů. Těch ekonomických, na nichž celá stojí. (Když pod sebou někdo řízne větev, tak si rozbije hubu sám, že, ale protrhnout hráz, pod níž je nemalé kosmopolitní město s lidmi, to už je jiná!)
P.P.P.S. Ekonomický četník je to poslední, co zde ještě není a nebylo, pak už bude chybět jen četník diskuzní, kde bude stanoveno, že právo na názor je pouze tehdy, kdy je názor konzistentnější, než nekonzistentní...
Nesouhlasím s tím, že by náhoda byla objektivně k něčemu, kromě štěstí jedněch na úkor druhých (bez nejmenší vyváženosti). Uznej, tohle nemá s pracovitostí už společného vůbec nic, to je socialismus v pravé podobě, když za našimi okny funguje něco úplně jiného...
Méně rozporů a více ligiky a racionálna, pak se zase rozsvítí to světýlko na konci tunelu, co začíná zhasínat lidem na PPM.
Raději už mi neodpovídej...