
選擇國家: |
![]() |
斯洛伐克 |
Ať je to třeba skvrnami na slunci, hlavně je vše ok a v pohodě a to je super

Moje slova.
P.S. A dám si práci, aby to tak vydrželo co nejdéle.
P.S. A dám si práci, aby to tak vydrželo co nejdéle.

jak povídáš
ochutnají to až budou mít své vlastní spratky, ale od nás v tomto žádná podpora nebude- vnoučata bývají na rozmazlování
P.S. Jsme mladí kluci oba (i když už dlouho) a já tady prndám o vnoučatech


P.S. Jsme mladí kluci oba (i když už dlouho) a já tady prndám o vnoučatech

A proč taky neprndat, moje dcery už by klidně mohli nějakého toho prcka přinést, kdyby neměli na práci "důležitější věci", jako je užívat si života a dělat kariéry. Já byl teda jiný v jejich věku, kariéra stála až za rodinou. A pěkně v zpovzdálí, jinak by dnes byly moje dcery ještě na střední, pokud by vůbec byly...
P.S. Apropos, když byly stejně staré, jak synek, byla to pohodovka a brnkačka, nevím jestli to je tím, že to byly ženské, nebo tím, že je synek až třetí...
P.S. Apropos, když byly stejně staré, jak synek, byla to pohodovka a brnkačka, nevím jestli to je tím, že to byly ženské, nebo tím, že je synek až třetí...
jasně, byla jiná doba a pokud nebyla holka ve 20ti zbouchnutá, tak se na ní hledělo jako na prašivou
dnes děvčata, ale i kluci nikam nespěchají a dělají dobře- je logické se nejprve postarat o sebe- udělat karieru , zázemí a potom rodinu, než-li tomu bývávalo
P.S. Holky jsou chytřejší,ale žádné to říkat nebudeme, nic jim nepotvrdíme, vše zapřeme a nadále budeme lživě tvrdit že jsme to my ti chytřejší


P.S. Holky jsou chytřejší,ale žádné to říkat nebudeme, nic jim nepotvrdíme, vše zapřeme a nadále budeme lživě tvrdit že jsme to my ti chytřejší

Uvidíme, jak se budou na své pubertální děti tvářit v padesáti...
P.S. A jestli uznají, že jim ta kariéra fakt stála za to, aby se dřeli v dokonalé práci a obobkovávali, kvůli své práci, své potomečky...
P.P.S. Moji rodiče měli oba taky práci ještě před rodinou, tak nějak jsme se se ségrou a bráchou vychovali navzájem a já (coby nejstarší) jsem byl dokonalý produkt ulice, je zázrak, že jsem ještě ani jednou neseděl...

P.S. A jestli uznají, že jim ta kariéra fakt stála za to, aby se dřeli v dokonalé práci a obobkovávali, kvůli své práci, své potomečky...

P.P.S. Moji rodiče měli oba taky práci ještě před rodinou, tak nějak jsme se se ségrou a bráchou vychovali navzájem a já (coby nejstarší) jsem byl dokonalý produkt ulice, je zázrak, že jsem ještě ani jednou neseděl...



Dnes bohužel s tímto co se děje na školách nesouhlasím, školství je na špatné úrovni a chybí tam spousty prvků -hlavně respekt vůči učitelům...
P.S. Igor Hnízdo, to byl pan učitel a všichni by si z něj měli vzít příklad

Ahojky chlape, nezapomeň mě vzít, jako 48. kouska, já zde zato budu tvrdit muziku, slibuji...

No ty brďo, ani mi facky ve škole nepřipomínej, dostal jsem jich od (m)učitelů nepočítaje, ostatně doma to nebylo o moc jiné a na ulici ani nemluvě. JJ, být v životě fackován je paradoxně taky k něčemu, člověka to naučí v první řadě dostávat, ale, a to hlavně i rozdávat. Nakonec v solidní rovnováze. Taky umění vyhrávat i prohrávat je v té samé rovnováze a taky si časem rozmyslíme, co je rozumné hájit a co už ne, protože to bude bolet...
P.S. Mé vítězství nad mými rodiči bylo dosaženo dne, kdy mi otec oznámil, že už nemá smysl, aby si o mě otloukat ruku, to mi bylo tuším 14 a byl jsem skoro stejně vysoký jako on a utekl bych mu s přehledem kdykoli a kdekoli, asi mu tehdy došlo, že je nejspíš důvod, proč to nedělám...
P.P.S. Změnil tehdy strategii a jen mluvil a nutil mě to poslouchat, ale já se naučil to neposlouchat, pak jsme se po mojí maturitě neviděli a neslyšeli přes 10 let...
P.P.P.S. A když jsme se pak potkali, už jsme byli natolik vzdáleni, že s tím nešlo nic dělat, ani kdybychom chtěli. A co nejhůř, už jsme se dávno ani nepotřebovali.
Takto si to se synem nezařídím, takto teda ne.
P.S. Mé vítězství nad mými rodiči bylo dosaženo dne, kdy mi otec oznámil, že už nemá smysl, aby si o mě otloukat ruku, to mi bylo tuším 14 a byl jsem skoro stejně vysoký jako on a utekl bych mu s přehledem kdykoli a kdekoli, asi mu tehdy došlo, že je nejspíš důvod, proč to nedělám...
P.P.S. Změnil tehdy strategii a jen mluvil a nutil mě to poslouchat, ale já se naučil to neposlouchat, pak jsme se po mojí maturitě neviděli a neslyšeli přes 10 let...
P.P.P.S. A když jsme se pak potkali, už jsme byli natolik vzdáleni, že s tím nešlo nic dělat, ani kdybychom chtěli. A co nejhůř, už jsme se dávno ani nepotřebovali.
Takto si to se synem nezařídím, takto teda ne.

Inu otec tvrdohlavý- syn také a co z toho vzejde-odloučení - smutné, ale takový je život, ale evidentně chyba nebyla na straně syna- otec to neměl dopustit, ale zpět k nám- já jsem na tom obdobně- bylo mi 6 když se rodiče rozvedli a k otci jsem našel cestu až kolem 15 roku svého života a už bylo pozdě, dnes je to otec ale jen názvem, než-li činy-proto my nic takového nedopustíme

JJ, rodiče si nevybíráme a oni se dělí na ty, co jim na nás záleží a je to vidět celý život, a na ty ostatní. Tedy nebuďme těmi ostatními, poučme se z chyb jiných, jinak náš život nebude mít tu správnou kvalitu...
P.S. Raději to už ukončíme, co říkáš.
P.S. Raději to už ukončíme, co říkáš.

你喜歡的遊戲主題
最新主題