PowerPlay Magazine

Je zde třináctý díl rubriky. Třináctka, pro někoho šťastná, pro někoho nešťastná. Pro mě osobně je toto číslo šťastné a doufám, že v tomto případě bude i pro vás, protože vám přináším rozhovor s úřadujícím vicemistrem první ligy!

Manažera Robin Archer asi není potřeba nějak dlouze představovat, jelikož spousta z vás se s ním již setkala buď zde v české komunitě manažerů PPM, někteří ho dokonce znáte i třeba z nějakého toho srazu v rámci PPM, kterých se již uskutečnilo také požehnaně, vezmeme-li v úvahu to, jak dlouho, resp. spíš krátce, je spuštěn na PPM hokej, tedy vůbec první sport v tomto souboru manažerských her. Pro nespočet PPM manažerů je tento člověk také velkým učitelem, skvělým teoretikem a vlastně jakýmsi odborníkem na problematiku hokejového zápolení zde na PPM, díky čemuž je považování jeho osoby za veledůležitý článek komunity zcela nezpochybnitelné. Mimo toho se také on sám v jisté době, zejména v začátcích hokeje na PPM, angažoval v PPM týmu jako člen národní podpory pro Českou republiku. Společně s manažerem samsa stojí také za založením vůbec prvního kreditního turnaje na PPM, který nese název Sranda Cup, který se již nyní, v raném věku hokeje na PPM, stává takřka legendou. Taktéž patří mezi organizátory několika již zmínených srazů manažerů PPM, které značnou měrou přispívají k rozvoji komunity, vzniku nových přátelství a dodávají svým způsobem hře také další náboj.

Tým Poison Arrows začal v první sezoně ve druhé lize, kterou zcela jasně ovládl, když základní část vyhrál s náskokem 16 bodů na druhé místo, aby v play-off utrpěl jen jedinou porážku v semifinále a dokráčel k titulu v lize. Navíc se v národním poháru se probojoval až do 9.kola. Ve druhé sezoně se představil jako nováček ve více než skvělém světle, když dokázal v základní části vybojovat 5.pozici, kterou následně proměnil v účást ve finále ligy, kde podlehl obhájci titulu z první sezony   HC Ježená. V národním poháru dokráčel tentokrát ještě dál, až do osmifinále. Ve třetí sezoně si tým vyzkouší účast v další soutěži. Jednat se bude samozřejmě o Ligu mistrů. Držme tedy všichni palce, ať se první účast v této soutěži vydaří!

Manažer Robin Archer se vám představuje:

Ahojky, jmenuji se pořád ještě Roman a bylo mi letos 45 let, žiji se svojí rodinou v centru Hodonína. Jsem téměř 25 let ženatý a rodina byla, je i zůstane tím nejcennějším, co mám. Profesně jsem manažerem ve středně velké strojírenské a.s., jsem promovaný ekonom obor finance, v průběhu let jsem strávil i problematiku práva, marketingu a spoustu technických znalostí, včetně podrobných znalostí ISO norem.

Jsem tak trochu ateista, což je na jihu Moravy docela neobvyklé, zvláště, když pocházím z rodiny, kde křesťanská víra je prakticky bytostně spjata se všemi kolem mě. Už babička mi říkala, že jsem neznaboh, protože jsem odolával už od dětství vcelku úspěšně víře v jedinou a všeobjímající bytost a spíš nahlížel na své okolí, jako na náhodou, přírodou a lidmi kolem mě řízené prostředí, v němž bude daleko rozumnější spoléhat na sebe a pevné lidské pilíře kolem, než na Boha Všemohoucího. Moje otázky uváděli rodiče mých rodičů i moje rodiče samotné v úděs a odpor, moje argumentace byla natolik logická, že by musel být oponentem někdo hodně znalý, aby mě přesvědčil. Takové jsem potkal až o hodně později, to už bylo však na víru v Boha velmi pozdě...

Ano, jsem i rouhač (nevěřit v Boha je totiž hříchem samo o sobě) a vím to, ale snažím se žít přirozeně podle desatera, jak to jen jde, když už lidi bulíkuju, nebo kecám (lež je pouze jednou z mála výjimek, potvrzujících však pravidlo), tak dobře vím, proč tak činím, přičemž jsem si vědom možných důsledků, ale snad to jednou před Nebeskou branou všechno vysvětlím...

Krásu nechci najít v Ráji po životě, raději už nyní ve svém okolí, co když žádný Ráj není a já to zde jen tak ošulím a pak stejně nic už nebude. Co pak? Mám takovou soukromou teorii, jejíž podmínkou ale paradoxně je, že Bůh existuje. On totiž posílá duše na tuto zemi za poznáním, aby obaleny masem, tím i tělesnými potřebami a živočišností, získaly tyto duše zkušenosti, případně i pokoru a kdoví co všechno ještě. V bolestech, utrpení, nedostatku, smrtelnosti a tím i pomíjivosti byly motivovány hledat, aby nakonec došly nějakého poznání či uvědomění si něčeho důležitého, na co musíme dojít všichni samostatně a odděleně. A v lásce, porozumění, přátelství, sounáležitosti a nalezením schopnosti slušně a nikoli na úkor jiného přežít, v jinak extrémně nepřátelském a nepřejícím prostředí, vše s ohledem na naši zranitelnost, našly podstatu svojí, jinak časem i prostorem neomezené, existence...

Jak jsi se dostal k PPM?

Už od roku 2005 se znám osobně ze srazů hááčka v Brně s tuttlem i maxem. Gioela s DebiKem jsem poznal později. Na srazu, který byl někdy na jaře 2007 (tuším v únoru, nebo březnu) jsem se od nich dověděl, že mají zájem vytvořit vlastní herní server a že začínat budou hokejem. Stačilo to jen posledovat a byl jsem mezi prvními, kteří se sem regli a dál už mě byla plná diskuse, až na nějaké ty přestávečky.

Nakonec jsem si dal vlastní úkol pro českou komunitu zde, který se snažím plnit tak, aby to bavilo mě, i ty kolem mě. Moje podpora projektu PPM není v agitaci, spíše v něčem, co J.A. Komenský nazval Schola Ludus. Jako metodu jsem použil Osbornem (Alex Faickney) definovaný a popsaný brainstorming, který užívám i ve své profesionální praxi ke skupinovému řešení modelových problematik.

Jako většina lidí zde, i já rád analyzuji za pomocí logiky vše, co mě obklopuje. Všechny hry (sporty) na PPM jsou a budou matematickými úkoly (zadáními), tedy budou mít vždy reálné a současně logické řešení. Jeho hledání je to, co nás spojuje. Jdu nějakým směrem a to buď sám a jiní mě doprovázejí, nebo doprovázím jiné jejich směrem, a to vždy současně. Přičemž mám na problematiky názor, jako ho mají i oni. A v diskusi na společná témata se vzájemně obohacujeme a podporujeme v hledání nových směrů a pochopení všeho kolem nás.

Takto vznikl tým relativně hluboce zasvěcených a znalých, který nyní využívá něčeho, co můžeme nazvat „společné know-how úspěchu na hokeji PPM". Velmi dobře jsme vyladili všechny herní, taktické, ekonomické a jiné poznatky tak, že se blíží maximu, které lze o hře v této její fázi mít k dispozici. A jednoznačně prokázali v praxi, že to funguje, protože jsme tyto poznatky aplikovali, každý sám za sebe.

Naše práce nekončí, pokud chceme být úspěšní i nadále, protože tato hra má nejméně tři fáze, jimiž musíme projít, z Bety známe celou první a počátek té druhé fáze. Stačí jen, abyste si položili otázku, kam dospěje hokej PPM v desáté sezóně, kde již poběží druhá ze tří fází naplno a podle mě se budou někteří z nás už připravovat na fázi třetí.

A chcete něco k těm třem fázím? Jsou to jen moje názory: 1. fáze jiskra zážehu - tedy okresní a krajský přebor, tedy vznik nových klubů a jejich umístění v ligách na základě prvotních poznatků o této hře v praxi, s jejich prvotním rozvojem, tak do 6. sezóny; 2. fáze přihořívá - velké extraligové kluby, tedy velmi pokročilé znalosti ze všech oblastí hry i ekonomiky, tak do 12. sezóny; 3. fáze hoří plamenem - vznik velkoklubů, tedy naprosto dokonalé zvládnutí propracovanosti mezi ekonomikou a výsledkovým úspěchem. Zatímco v 1. fázi jsou našimi soupeři manažery vedené týmy v ligách, ve 2. a 3. fázi nám všem na hokeji PPM, kteří se toho dočkáme, bude nepřítelem na život a na smrt výhradně pan Bankrot...

Rád se s lidmi setkávám a díky těmto setkáním vzniklo už velké množství mých kamarádství. Až na jedinou výjimku (potvrzující pravidlo), jsem se zde na PPM setkal jen s lidmi, kteří mají stejnou krevní skupinu, jako já a s nimiž to vidím na dlouhé a dlouhé přátelství. Naštěstí není můj věk žádnou překážkou toho, abych nemohl kamarádit s mladými lidmi, řekněme ve věku mých dětí. Generace věkového rozdílu je překlenuta otevřeností a vzájemným respektem, takže to funguje parádně, ostatně stejně, jak to dělám ve svém osobním životě odjakživa...

Jak hodnotíš uplynulou sezonu? (liga, NP, výstavba stadionu, obchody)

Uplynulá sezóna byla pro můj tým opravdu velmi úspěšná, přestože jsem se základní částí Extraligy jen tak, tak po haluzi protrápil, na poslední chvíli až do PO. A vlastně jsem ani vůbec nic za celou sezónu nevyhrál.

Jenže mými cíli byly pro 2. sezónu jednoznačně ekonomika a investice. Z tohoto pohledu se podařilo dokonce více, než jsem si naplánoval (plánovaný sezónní obrat 98M jsem nakonec dorval až na 152M), druhá sezóna dala Šípům v důsledku velmi dobrou nabídku GS a za prodej TV práv a taky LM, tím i skvělou výchozí pozici do 3. sezóny.

I 3. sezóna hokeje PPM bude mít v mém týmu akcent v ekonomické a investiční stránce hry, protože základnou, kterou míním co nejrychleji vybudovat, dám rámec svému klubu pro 2. fázi hokeje PPM. Až se totiž srovnají fixní náklady (zvýšení poplatků za stadion a zázemí, při očekávaném růstu platů) s horní možností jejich financování, nebude už možné investovat (bez rizika), takže nastane podle mě něco jako „udržovací období", a to bude přechodem mezi 1. a 2. fází hokeje, jak jsem ji popsal výše. Až zde půjde o to, kdo ustojí svoji ekonomiku v souladu s úspěchy týmu.

V tomto období nezkrachovat bude uměním (jen málokdo bude schopen dát včas nohu z finančního akcelerátoru, pokud autu nepoběží naplno jeho výkonnostní motor), avšak pokud udržíme zázemí i stadiony úspěchy svých týmů (! - ničím jiným to nepůjde), usadíme se skutečně pevně ve 2. fázi, protože díky zázemí zajistíme dostatečnou rychlost růstu silových parametrů týmu hráčů (tréninkem a regenerací nárůst CZ našich hráčů, vysoký level SA s vyšší pravděpodobností příchodu kvalitních a vytrénovaných juniorů, PEO, coby základ úspěchu směrem ke sponzorovi, ZS chránící klíčové hráče od absencí v zápasech a VS, které pákou přes zaměstnance zvedne najednou na málem dvojnásobek efektivitu vybraných zázemí, na osazení všech zaměstnanci s 200% nebude mít nikdo z nás). Jen mé dojmy, žádné pojmy...

Z rozhovoru, který vyšel v PP Magazínu před finále 1.ligy jsme se již dozvěděli o Tvých plánech pro nadcházející sezonu, avšak nezmínil jsi se o NP a především o Lize mistrů, do které jsi se probojoval. Jak daleko bys chtěl dojít v této soutěži a jak se na ni těšíš?

Plánuji hrát dost pravidelně NST v ZČ LM i v úvodu NP stejně, jako v lize. I tak mě to bude stát týdně 0,44% SE, tedy vedle víkendového Sranda cupu. Jakékoli plýtvání SE by znamenalo téměř jistý výsledkový kolaps mého týmu v závěru sezóny, tedy v době, kdy půjde zase o všechno.

Přednost měla a bude mít vždy liga, protože právě výhradně tam se rodí základní předpoklad budoucí finanční stability týmu, kterému se prozaicky říká „ligový úspěch" (tedy zajištění PO v lize pro tým). Případný neúspěch bude vždy pohromou a sanování jeho důsledků bude chtít krizového finančního manažera v každém z nás, přičemž výsledková stagnace týmu bude pouze jeho mírnějším důsledkem, finanční potíže budou jeho symptomem, až do následujících stabilních úspěchů, případné následné trvalejší neúspěchy povedou už pak šmahem k bankrotu...

Ale abych tu jen nestrašil nebo nedošlo k nedorozumění. Samozřejmě, že budu chtít uspět v LM, a to taktikou i skvělou sezónní strategií (tedy NST). Míním hrát o postup do PO v LM, když skupina se zdá být na první pohled „vcelku hratelná". V NP, neumím ani odhadnout, kam to nakonec dotáhnu. Parádní by bylo tak 7. kolo, protože týmy ze IV. a V. lig (kterými se to v NP bude po 3. kolem hemžit nevídaně) už svoje vizitky poslaly v minulé sezóně. Jsou tam skvělí manažeři a mají kolikrát špičkové týmy. NP, nejméně v CZE (SVK a jiných špičkových hokejových zemích PPM) bude stále víc a více Ruskou ruletou, než soutěží, především díky roztomilosti působení paní Proměnné...

Na stadionu máš v jednom sektoru již rozestavěné sedačky. Jak to vidíš do budoucnosti s případnou další výstavbou sektorů pro sezení? Není to určitě levná záležitost, navíc výstavba trvá celkem dlouho.

Netajil jsem se nikdy tím, že jak jsem přešel po Malých tribunách na stání (M TnSt), které byly za babku a na druhý den hotové, rovnou na Velké TnSt a stadion pro 2.000 diváků dokončil do 17 dnů po startu 2. sezóny (aby se mi úplné náklady na tuto investici vrátili z tržeb za vstupné už ve třetí třetině ZČ), a to hlavně kvůli presscentrům. Další fází investic do stadionu bude rovnou nákup Velkých tribun na sezení (V TnSe), které mají už 2 presscentra a restauraci. Takže přeskočím investice do Malých a Středních TnSe, pročež budu mít daleko menší náklady na bourání, které by mi vznikly, kdybych šel postupně po jednotlivých menších typech TnSe, také ušetřím fůru času, kterého nebude brzo nazbyt.

Jsem si vědom toho, jak vysoké náklady (denní i stavební) tyto tribuny mají a že jejich délka výstavby je dlouhých 55 dnů i to, že v důsledku bude jejich návratnost několik sezón, ovšem skutečnost, že celkové denní náklady dlouhodobě „naředím" relativně nízkými náklady na V TnSt je velmi příznivá, dále si od toho slibuji zvýšení cílové návštěvnosti při domácích zápasech (po jejich dostavbě), díky Restauracím, nezajímavé není ani další posílení týmu v domácích zápasech, díky dvěma presscentrům na jedné tribuně. Navíc stavbou přímo V TnSe celý proces urychlím, protože času na výstavbu mezistupňů není dostatek s ohledem na vývoj ve hře...

Investice do Stadionu musí být průběžné u všech z nás, kteří pomýšlíme na dlouhodobý úspěch. Zastavit výstavbu není možné (nejméně z důvodu smluv o TV právech). Propočítal jsem si to a díky dobré nové smlouvě s GS, mám naplánováno pro 3. sezónu (do startu PO) ještě jednu V TnSe, takže bych pro PO připravil kapacitu pro 2.700 diváků, z toho 1.200 sedících, dvě restaurace a 10 presscenter.

Jde o moji vlastní strategii (jíž musím zajistit finančně), kterou jsem si ověřil už v Betě a kterou míním jednoduše v čase zrealizovat do důsledku, takže můj stadion pro 2. fázi hokeje na PPM bude mít 8 Velkých TnSe o kapacitě 4.800 míst k sezení a každopádně tam bude i 16 presscenter a 4 restaurace, to ostatní si ještě zvážím. Až potom plánuji první infokostku, kdyby tento stadion nebyl naplněn ani v PO.

Spousta manažerů by Tě ráda viděla ve funkci manažera české hokejové reprezentace na PPM. Ty jsi se rozhodl v následujících volbách nekandidovat, čímž se naskýtá o dost více prostoru ostatním. Jistě ale dění kolem reprezentace sleduješ, a tak sis určitě také prohlédl kandidáty. Můžeš naší redakci odtajnit své favority nebo tipy na vítěze voleb? A jaký by měl vůbec takový reprezentační manažer být? Existuje možnost, že bys třeba někdy v budoucnu kandidoval nebo to vylučuješ?

Moje rozhodnutí o nekandidování na post reprezentačního manažera (RM) bylo konečné už v létě. V dohledné době se můj přístup k této problematice v žádném případě nezmění. Důvod je jeden, ale významný, tedy nedostatek času. Jsem přesvědčen o tom, že máme v naší CZE komunitě velké množství špičkových manažerů hokeje, kteří jsou schopni reprezentaci dokonale řídit a dokonce si myslím, že velmi významně úspěšně. Nekandidováním se však v žádném případě nezříkám spolupráce s RM, pokud by měl zájem o pomoc v oblasti, kterou bych dokázal zajistit.

Mým kandidátem pro post RM je člověk, kterého znám osobně už několik (reálných) let. Jedná se o dlouhodobého člena CZE národního podpůrného týmu samsu, jehož bude asistentsky podporovat šéfredaktor CZE PP Magazínu a tester gord007, autor databáze českých hráčů. Tahle dvojice je pro mě zárukou slušnosti, serióznosti, pracovitosti, znalostí, kontinuality, komunikativnosti, kreativnosti a dovedností, které prostě RM a jeho asistent musí mít. Nyní i v budoucnu. Podle mého názoru musí být RM i jeho asistent osobnosti oba a je dobré znát oba předem. Pokud vím, nikdo jiný svého asistenta nepředstavil, potom bych se obával jak by repre mohla zajistit kontinualitu po případném ukončení činnosti RM.

Podle mě patří samsa k favoritům, vedle něj má šanci stát se RM též developer hokeje PPM a tester Mazakis, který se účastnil a účastní přímo testingu repre modu a podílel se (a stále podílí) na přípravě organizace a systému reprezentací i MS a OH.

Jen aby volby RM vyhrál nakonec opravdu ten, který k tomu má předpoklady, protože jinak bych o možnosti úspěchu naší reprezentace opravdu pochyboval.

Pokud bys měl tu moc něco na PPM vylepšit, změnit nebo přidat, co by to bylo? Nebo je vše přesně podle Tvých představ?

Jednou se toho možná dočkám, protože tím zlobím maxa i tuttleho při každém osobním setkání. Rád bych, aby se realizoval projekt Světový pohár (SP), tedy uzavřená soutěž, která by se hrála v úterý vedle NP.

Do SP by bylo nasazeno 8.192 týmů podle aktuální výše TK a hrálo by se to tak, jak se hrají NP, tedy jednozápasovým play off systémem v průběhu celé jedné sezóny hokeje PPM.

NP by vedle toho startovaly až ve fázi redukce po finále z 256 týmů, byly by tedy méně masové a ve všech národních ligách by se jich účastnil stejný počet týmů (čímž by odpadly disproporce v zisku TK u velkých oproti malým hokejovým zemím na PPM a dále by odpadly různé starty NP v různých zemích, srovnaly by se férově možnosti vyhrát NP ve všech národních ligách, díky jednotným podmínkám nasazení atd. atd.).

Do NP by byly nasazeny v dané fázi všechny týmy z dané národní ligy, a to podle TK, tedy včetně těch týmů, které už vypadly případně i ze SP, což by motivovalo všechny týmy v ligách bojovat o 256. místo v národním žebříčku TK, kde by byla účast jistá ve SP, případně po vyřazení i v NP. Tyto týmy by zahajovaly už prvním úterkem v sezóně SP a pokud by byly vyřazeny v prvních fázích, ještě by jim to díky TK mohlo vyjít v nasazení do NP.

Myslím, že i prestiž NP by tak vzrostla a že by všichni, kteří by je hráli měli jistě vysokou úroveň hned od počátku, takže by byly pro spoustu manažerů skutečnou výzvou od prvního zápasu až po finále.

A taky se moc těším na úplné dokončení hokeje PPM a start Bety fotbalu, která byla avizována již na jaro roku 2010. Doufejme, že se vše podaří a nebudeme ve skluzu.

Jak hodnotíš komunitu na PPM? A myslíš, že je něco, co by mohlo udělat pobyt v PPM komunitě ještě lepším?

Rozumně mohu hodnotit jen českou komunitu na PPM, protože k ní směřuje prakticky plným záběrem můj zájem zde. Jednoduše jde o lidi, kteří si zde chtějí většinou odpočinout od reality „všednosti" svých životů, ostatně stejně, jako já. Schází se zde (většinou velmi pravidelně), někteří cíleně s ostatnímu v minikomunitách, jiní jen tak náhodně. Dalo by se to přirovnat k procházce po hlavní třídě města, nebo schůzce v některé z jeho hospůdek.

Jsem zastáncem oné sofistikovanější podoby života komunity, tedy cíleného řízení svého okolí, zařazení se do nějaké vymezené minikomunity a působení v ní v nejméně střednědobém horizontu.

Takto pojaté to je oboustranně nejvýhodnější, navíc minikomunita, která má svůj nepsaný, ale pevný řád a nejméně jeden až dva společné prioritní zájmy, drží nejen zde dokonale pohromadě a ještě je schopna velmi zajímavého progresu, který je na herním serveru jistě přínosem v důsledku, pro všechny její členy, a to díky informacím sdíleným společně. Pokud je jedním z jejich společných zájmů úspěch jednotlivců v dané herní činnosti, pak to funguje synergicky, když se jednotlivé efekty nesčítají, nýbrž rovnou násobí, protože skupina lidí vždy byla a vždy bude zcela přirozeně nositelkou progresu...

Navíc se ukázalo, že mnozí z nás jsou schopni vystoupit z anonymity, kterou jim virtuální prostředí na začátku umožní a stávají se v čase i prostoru konkrétními lidmi, kteří mají zájem o osobní kontakt s takovými, jací jsou oni sami. Pokud dopadnou dobře i tyto osobní kontakty, pak už nebrání nic tomu, aby byla minikomunita velmi pevnou součástí širší národní komunity.

Vlastně je to jednoduché, učit se důvěřovat ve světě, kde si naši důvěru (hlavně podle denního zpravodajství) prakticky už nikdo nezaslouží a živit tak naději, že v tomto světě ještě existují lidé, jimž důvěřovat by se mělo nejméně zkusit, protože pokud to bude fungovat, máme jako druh ještě šanci. Jsem přesvědčen, že drtivá většina lidí na světě je normálních a slušných, důvěryhodných a seriózních. Podle dacanů není možné soudit celou společnost, přestože společensky k tomu naše země, jako celek, jistě inklinuje.

A jediným rizikem jak pro komunitu (její jednotlivce), tak i minikomunity jsou vždy asociálové, tedy individualisti, přesvědčení o tom, že jednotlivec může fungovat lépe sám, než v rámci společenských vztahů. Takoví jedinci zde jsou taky a jen minimum z nich je takových, že je jejich prioritním zájmem minikomunitám i jednotlivcům škodit. V takovém případě je na tom minikomunita o hodně lépe, protože přirozeně chrání své volné členy, hůře jsou na tom jiní jednotlivci, kteří jsou na problém úplně sami a nemohou jej s nikým sdílet.

Česká komunita na PPM hokeje je jednou z největších, nejlépe organizovaných a jako celek sdílí ohromné množství významných poznatků, které jsou nezbytné pro její celkový úspěch. Jsem rád, že patřím právě do této komunity, která má navíc schopnost velmi blízce spolupracovat i s komunitami jinými, a to na všech úrovních.

Jak již jsi zmínil, zúčastňuješ se pravidelně mnoha srazů okolo PPM, ať už jde o brněnské či mikulovské srazy. Nezvažoval jsi již možnost, že by ses v lednu podíval také do matičky Prahy?

Zvažoval a zvažuji, ostatně na Vašem diskusním tématu ke srazu jsem to jasně vyjádřil. Problém je pouze v tom, že jste to rozjeli s velmi velkým předstihem (prakticky dva měsíce předem), takže zatím neumím opravdu říci, co bude v polovině ledna příštího roku.

Pokud ale budu mít volno a pokud budu zdravý, případně pokud tím své zdraví neohrozím (chřipajzna by v té době měla kulminovat), rád bych se za Vámi přijel podívat. Váš sraz bude velký a sejde se zde spousta lidí, kteří to mají na Moravu příliš daleko. Navíc jsem přesvědčen, že budete pořádat sraz v Praze tradičně a dlouhodobě, takže vidět založení této tradice je lákavé, navíc pro fajn šmekra, že...

Co očekáváš od hostování, jehož spuštění brzy přijde a co může tato funkce manažerům i celé hře přinést nebo co zcela jistě přinese? Ať už klady či zápory.

Tak především, hostování zas tak brzy nepřijde. Je to příliš komplexní funkce trhu, kterou programovat, implementovat a testovat zabere hodně lidského času a energie. Toho času, který není a té energie, která se nyní zaměřuje zvolna k plnému nasazení na fotbal...

Závěry posledního srazu v Bratislavě sice hosting neodkládají, ale širší logika sděleného je neúprosná. Nyní bude prioritou fotbal a jeho Beta verze někdy na jaře roku 2010. A jde o strategicky důležité rozhodnutí zakladatelů, kterému osobně velmi dobře rozumím...

Stručně k hostování. Půjde o funkci trhu, kam může manažer poslat až 5 svých kmenových hráčů. Tito hráči budou dále pravděpodobně vybaveni ještě dalšími informacemi („obchodními podmínkami"), především o cílové lize, kam hráč může jít, cílovém klubu - jeho úrovni zázemí TP a RP, případně i jinými podmínkami. Dále se sjedná hostování na pevnou dobu, danou systémem, tedy zpravidla na jednu celou sezónu. Hostování hokej PPM obohatí o další zajímavou funkci trhu a umožní v budoucnu manažerům TOP týmů (velkoklubů), aby své špičkové juniory, které už nemohou nacpat do základní sestavy, nenechali „v šatně" zakrnět a umožnil jim hrát a růst dočasně jinde, pročež také současně v zájmu cílového týmu, který tím posílí.

Dražit by se měly denní platy hráčů, tedy to, kolik je cílový tým hostování hráče schopen týmu mateřskému platit denně za hostování hráče. Fungovat to tedy bude stejně, jako leasing s nulovou akontací, přičemž možností dražby výše splátek. V této souvislosti je nutné sdělit, že systém zajištění hostování proti podvodům bude muset být ještě sofistikovanější, než byla svého času ochrana trhu hráčů, takže nebude spuštěn dokonale neověřený systém, jinak by to mohlo hokej PPM velmi poškodit. Zakladatelé jsou si vědomi toho, jak jsme bystří a schopní, pokud jde o využití příležitostí ke snadnému a rychlému zbohatnutí...

Vyčlenil jsem už na začátku 1. sezóny pět vhodných hráčů a začal jejich přípravu pro hostování, mám je stále a počkám s nimi. Jsou totiž jako víno, čím starší, tím lepší, takže paradoxně, čím přijde hostování později, tím lepší hráče tam mohu poslat. Od hostování očekávám další významný zdroj příjmů, dále také v budoucnu o poznání snadnější zařazování skvělých mladých hráčů do základní sestavy, protože mezi nezkušeným a zkušenějším zde rozdíl byl a zůstane.

Pokud vše dobře půjde, mohlo by být hostování zprovozněno koncem 3. nebo v průběhu začátku 4. sezóny hokeje, tedy v létě 2010. V té době by tak mohl být hokej PPM už kompletní.

Chtěl bys na závěr něco vzkázat nováčkům, tvůrcům nebo celkově všem manažerům na PPM?

Chtěl bych všem z Vás, kteří jste se statečně dočetli až sem, poděkovat za trpělivost a popřát Vám hodně příjemných chvil na těchto stránkách, hodně úspěchů při manažerském řízení Vašich týmů a také hodně úspěchů ve Vašich osobních životech. Budu se s Vámi těšit na shledanou na diskusích i srazech PPM.

Tvůrcům bych rád poděkoval za sebe i ostatní, kteří se zde hrou baví a popřál jim hodně dalších úspěchů a progresu v jejich projektu. Mnozí z nás víme, že to nemáte lehké a víme i to, že to v budoucnu lehké mít nebudete, přesto Vám věříme...