PowerPlay Revija

Skončila sezona 4, v posledním dni se odehrálo také finále II. Mistrovství světa v Maďarsku. Finálového ukání se účastnila i  Česká republika  a v napínavém utkání nakonec na nájezdy porazila  Finsko. Dvojice reprezentačních manažerů  Pubmaster a  Shaav tedy získala první medaili pro Českou republiku, a to hned tu nejcennější.

Redakce českého PP Magazínu tímto gratuluje oběma manažerům k ohromnému úspěchu na mezinárodní scéně. Cesta ke zlatu nebyla vůbec jednoduchá, ale naši reprezentanti zabojovali a cca 2 měsíce po zlatém úspěchu naší skutečné hokejové reprezentace také došli k titulu mistrů světa!

My vám přinášíme rozhovor s člověkem, který byl nejdůležitější postavou tohoto úspěchu, hlavní trenér reprezentace České republiky Pubmaster nám odpověděl na všechny položené otázky a zhodnotil tak celou sezonu strávenou ve funkci reprezentačního manažera.

Vysvětlíš čtenářům strategii hraní aktivního napadání během přátelských zápasů?

Tak důvodů bylo více. Jednak mě zajímalo, jak na to budou reagovat
trenéři ostatních týmů a tím pádem zase byl nějaký informační výstup
pro mě, jednak jsem doufal v to, že nám taky nějaký tým trefí
protitaktiku, abych měl zase trochu jinou sadu informací o chování
týmu a samozřejmě za tím byla i provokace směrem ke komunitě. Tak
nějak jsem doufal, že se zvedne vlna nevole a diskuze trochu ožije. To
se bohužel nestalo, tak nějak to asi všem bylo jedno a jestli nebylo,
tak se neozvali. Mně jako manažerovi kdyby někdo řekl, že reprezentační
trenér bude valit celou sezonu jen jednu taktiku, to bych asi vyskočil
jak čertík z krabičky a udělal na diskuzi menší průvan. A ono nic.
Aktivita na diskuzi v průběhu sezony pro mě byla jedním velkým
zklamáním.

Strategii na přátelské zápasy i během MS jsi vymyslel sám nebo ses i s
někým radil? Tvůj asistent Shaav prý sestavu a taktiku nedělal,
alespoň ne během přátelských utkání, radil ses s ním třeba během MS?
Dále je tu manažer Stream, kterého jsi již před sezonou zmiňoval jako
svého poradce, pomáhal ti také s vymýšlením strategie či taktik?

Tak strategie byla jasná od začátku: dojít co nejdál. Taktiky jsem
dělal komplet sám, od toho dal Shaav ruce pryč a nechtěl se toho
účastnit. Spolu jsme rozebírali sestavování jednotlivých formací,
zejména chvíle, kdy se musel měnit kus za kus kvůli energii, tam mi
strašně moc pomohl. Pak, když se hrubě nedařily přesilovky, jsme si
rozdělili úlohu a já dělal pp1 a on pp2. Měl jsem výhodu, že jsem mu
vyzobal lepší hráče. Za to mi nadával.  Stream je hlavní mozek za
celým naším úspěchem na tomto MS, ale jeho úlohu blíže nemohu
specifikovat, protože bych vás pak všechny musel zabanovat.

Jak fungovala komunikace s manažery hráčů? Někteří si stěžovali na
její nedostatečnost.
To je naprostá hloupost. Kdo měl nějaký problém, napsal a společně jsme
to řešili. Není jediný majitel, který, pokud mě kontaktoval, by byl
odbyt.

Kdo tě během volebního období nejvíce otravoval, popř. co tě nejvíce vytočilo?
Tak nemůžu říct, že by někdo otravoval. Do vrtule mě akorát točila
naprostá neaktivita na reprezentační diskuzi. Zbytek byl tak nějak v rámci
bontonu.

Během sezony u NT prosákly ven informace (sám sis postěžoval) o vašich
rozkolech nebo spíš nesouladu uvnitř týmu Pubmaster + Shaav. Na konci
sezony jste si ale po zisku titulu vzájemně notovali. Můžeš nám
prozradit, co bylo příčinou onoho nesouladu a jak jste k sobě opět
našli cestu?
Tak to nebylo nic kontinuálního. Byly některé záležitosti, ve kterých
jsme spolu prostě nesouhlasili, ale vždycky jsme byli schopni si to
vyříkat. Přijde mi úplně normální, že dva lidé mají na některé věci
dva názory. Oba jsme ale takoví, že to řešíme trochu prudčeji vždycky
ze začátku, ale pak si to sedne. O co konktrétně šlo, to nepovím.
Jak by řekl klasik: "what happens in Vegas, stays in Vegas".

Jakou energii měli v průměru reprezentační hráči před a po MS? Hrál
jsi čtyřikrát normální důležitost a pětkrát vysokou, kdo měl nejméně a
kdo nejvíce energie po finálovém zápase?

Před MS nejlepší 95, nejhorší myslím že 89 nebo 87. Teď po skončení
jsem to nesledoval, ale Václav Tomeš končil se 79, možná Jan Přibyl měl ještě
méně, ale to si nejsem jist. Tady jsme také udělali v nominaci dost
podstatnou chybu a tou bylo nenominování Alfova Blažeje Štefka. Tam Shaav
vyváděl, že není možné, abychom nominovali na MS hráče s energií 85,
ale ono se nakonec ukázalo, že do toho finále by se s takovou energií
moc dobře hodil a protože v té obraně si nemůžeme vybírat, pokud bych
se rozhodoval teď znova, Štefek by jel i s energií 85.

Minulé MS se hrálo na nízkou o 106, nyní tomu tak nebylo. Čím to
bylo způsobeno? Proč jsme v úvodu na nízkou nehráli, když energie
hráčů nebyla bůh ví jaká?

Tak řekl bych, že to, na jakou energii se hraje, je na MS hodně
podobné jako v ligách. Řekl bych, že existuje něco jako skupinové
podvědomí manažerů, když se kontrolují navzájem a nevědomky vzniká
koncensus, jak přesně se bude hrát. Naše situace byla prostá. Tipoval
jsem, že s námi ze skupiny půjdou Němci a Rusko, proto jsem hrál proti
Nněmcům normál - tři body do osmifinále. Tam hrát na nízkou by
bylo vyloženě nezodpovědné a skončit v základní skupině jen kvůli
tomu, že se hrála nízká místo normalní, to je pro mě neakceptovatelné
riziko. Další vývoj mi v tom dal za pravdu, i když Shaav chtěl hrát
nízkou proti Německu. Proti GB se dala hrát nízká též, jenže za
situace, kdy jsem nevěděl, jakou taktiku na ně zahrát, by to bylo
riskantní taky, navíc dvě výhry po sobě by nám daly jistotu osmifinále
a mohlo se taktizovat spíš v posledním zápase proti Rusku, což byl
cíl. Bohužel jsme proti Británii nevyhráli, takže do zápasu proti
Rusku se muselo na normál též. Tušil jsem, že Rusové můžou zahrát i
vysokou, ale jak jsem postoval na fóru, šance našeho nepostupu byla
něco kolem 4%, což už byl risk, který jsem byl ochoten přijmout. Abych
to shrnul, každý bod měl pro nás větší cenu, než ušetřená energie.

Během MS jsi byl nemile překvapen množstvím našich vyloučení. Jaké
byly rozdíly (podíly) mezi technikou a agresivitou? Tvé překvapení
budilo dojem, že jsi vyvážení mezi těmito atributy podcenil. Jak by to
tedy mělo vypadat podle tvého názoru?
Tak nevím, jestli přímo podcenil, spíš bych kulantně řečeno řekl, že
jsem tomu nepřikládal takovou důležitost. Ty rozdíly ale zase nebyly
nějaké dramatické. Nejvíc to bylo u Franty Spáčila, jestli se nepletu,
kdy začínal +- s o 8 nižší technikou než agresivitou, v jeho případě to
tedy bylo 10% agresivity, ale to byl ojedinělý úkaz, průměr se
pohyboval někde mezi 2-4 body nižší technikou než agresivitou. To je
třeba na ligové úrovni zcela zanedbatelný poměr a co je zvláštní,
všichni majitelé obránců tento poměr drželi, aniž bych to s nimi
probíral, čiliže nezávisle na sobě. Z tohoto jsem usuzoval, že ten
poměr je dostatečný. Navíc nám docházelo k vylučování křídel, kde
neexistovalo, aby byla agresivita větší. Můj názor je tedy ten, že
technika srovnaná s agresivitou bohatě stačí.

V magazínu jsi hodnotil pouze zápasy v základní skupině. Vraťme se ale
k osmifinálovým zápasům, v tom prvním přišla porážka s Finskem a
podobně jako v reálném MS v hokeji 2010 v Německu musela naše
reprezentace i zde o postup bojovat až do posledního osmifinálového
zápasu. Co se ti honilo hlavou po prohránem utkání s Finskem, obával
ses nepostupu do čtvrtfinále?

Tak ten zápas mě dost naštval, nechápal jsem, proč jsme prohráli, když
pukové hodnocení bylo jasně v náš prospěch. Navíc takovým rozdílem.
Samozřejmě hrozba nepostupu tam byla, respektive v té chvíli bylo
jasné, že musíme porazit Španělsko i Maďarsko, a proto jsme bohužel
museli trochu předčasně sáhnout po vysoké důležitosti. Tím jsme se
trochu zapykali, protože potom už to jinak než na vysokou nešlo. Ale
když se podívám zpětně, ti Finové i přes svoji relativně nízkou sílu
došli do finále ne náhodou, ještě si je budu muset proklepnout, co
stojí za takovým fenomenálním úspěchem, ale nějaké tušení už mám.

Podle čeho jsi nastavoval taktiky během MS v jednotlivých zápasech a
jak jsi spokojen s tím, jak jsi taktiky volil? Z 9 zápasů na MS jsi
dokázal čtyřikrát trefit protitaktiku, to je velmi slušné. Našemu týmu
trefili taktiku jen v základní skupině Britové, překvapila tě jejich
defenziva?

Tak protitaktiky jsem se snažil trefovat. Pokud bychom se dostali na 6
z 9ti, řekl bych si, že to už je slušné, takhle jsem +- na ligovém
průměru. Takže spokojenost pouze relativní, evidentně ani trefená
taktika nebylo to pravé ořechové. Systém volby je jednoduchý. V
ekonomii existuje takový fenomén, který je znám pod pojmem "vězňovo
dilema", ten problém řeší chování jednotlivců při daných vstupech a
pointou je, že daný jedinec se vždy snaží maximalizovat svůj výstup. V
podmínkách PPM k tomu přistupuji tak, že žádný trenér nechce, aby mu
soupeř trefil protitaktiku a teprve potom se snaží on trefit
protitaktiku soupeři. Samozřejmě toto nejde aplikovat u všech
manažerů, je skupina těch, kteří jsou absolutně nepředvídatelní a tam
je to spíš o intuici. Ale na některé to zabírá překvapivě dobře. To
byl případ zápasu proti Británii, tam jsem naprosto netušil, jak to
zahrát a nakonec jsem volil podle toho, že defenzívu nehráli téměř
vůbec na ligové úrovni, na reprezentační úrovni ji nezahráli snad ani jednou.
A tam jsem se napálil. To byla opravdu chyba, ale nakonec nás
nestála vůbec nic, takže je to jedno.

Jak téžké bylo vybírat taktiku pro odvetné zápasy, proti Rusku se
hrálo v základní skupině a v semifinále, proti Finsku v osmifinálové
skupině a ve finále. Podle čeho jsi volil taktiky v zápasech play-off?
Aktivní napadání, které jsi hrál během přípravy, jsi během MS použil
až v posledních dvou utkáních, tj. právě v semifinále proti Rusku a ve
finále proti Finsku, byl v tom úmysl vytasit se s touto taktikou zase
až v závěru turnaje a překvapit soupeře?

Tak těžké to nebylo. V té poslední fázi turnaje jsem si nějakým
způsobem vypěstoval cit pro taktiky, že v tom jsem si celkem věřil, že
nás netrefí protitaktikou. Obzvláště hrdý jsem na to byl v zápase
proti Srbsku, kde to bylo už trochu o nervech a Shaav byl lehce
nervózní, že nechávam opět totéž. Ale Srbové se chytli. U Rusů
jsem si myslel, že ofenzívu nezahrají, proto aktivko byla první volba
a nakonec jsem to i nechal, protože se mi líbilo, jak bylo poetické,
že proti aktivku se až v průběhu turnaje někteří ozvali, tak jsem tím
chtěl dojít do finále. Ve chvíli, kdy bylo finále doma, jsem nad
taktikou skoro nespal, ani jedna z variant se mi prostě nezdála, tak
jsem taktiku nechal až na šestou v neděli odpoledne. No a stala se taková
věc, že sestavu a taktiku jsem nastavil jinak, měli jsme hrát 4-3-3 a na
ofenzivní, asi jsem to nastavil už pozdě nebo nevím, ale ty taktiky se
neuložily. No naštěstí to dopadlo, jak to dopadlo. To, že jsme finále MS
vyhráli na aktivko a rozhodující gól dal Václav Tomeš, to je výsledek
z říše snů.

Na čtyři formace se hrálo v podstatě jen v základní skupině s tím, že
docházelo ke stahování po první či druhé třetině. Od osmifinálové
skupiny jsi hrál už pouze na tři formace, s výjimkou prvního utkání
proti Finsku. Co řekneš k této strategii, spoléhal jsi na to, že na
tři formace bude výkon lepší a navíc více hráčům pošetříš energii na
případné další zápasy? Když vlastně všechna utkání, do kterých jsi
nasadil vysokou důležitost, byla hraná na tři formace.

Tak v základních skupinách to bylo celkem jasné. Už kvůli přesilovkám
z podstaty věci musí chodit do prvních třech trojek to nejlepší, co
máme, pokud to nechceme šetřit. Stáhnutím hry na tři formace se dá
akcentovat ta síla prvních třech trojek a toho sem se snažil využívat.
Nemůžu ale říct, že by to neslo takové ovoce, jak bych si představoval.
Tři formace tam byly právě proto, že pokud chceme hrát na vysokou, je
rozdíl, pokud si odvaříme 16 nebo 21 hráčů.

Získal jsi zlaté medaile na MS, dosáhl jsi tedy úplného maxima. Kolik
pošty ti řádově přišlo po vyhraném finále? A co říkáš celkově na
podporu manažerů během celé sezony?
No pošty došlo dost, přesně to počítat nebudu, ale tak 100 kousků jen
za finálový večer určitě. Podpora, no nemůžu říct, že bych si na
podporu nějak potrpěl, ale potěší. Potěšila zejména ve chvílích, kdy
se moc nedařilo, ale to bylo vyloženě jen pár jedinců. Co mě spíš
dost zarazilo, byla téměř nulová aktivita na fóru během sezony, to jsem
měl pocit, že si tam občas píšu sám pro sebe. Zpětná vazba 00 nic.
Spousta manažerů pak, když se nedařilo, napsala, že to dělám blbě a že
oni to dělají jinak. Už se bohužel zapoměli zmínit o tom, jak to
vlastně dělají. Takže jen takové čeření vln bez invence a to já nemám
rád. Světlé výjimky jsou v tomto případě  samsa a  Mazakis, kteří sice
se spoustou věcí také nesouhlasili, ale normálně jsme byli schopni to
poštou probrat a za jejich zpětnou vazbu jsem moc rád.

Je po mistrovství. Když se ohlídneš zpět za sezonou u reprezentace,
které věci bys teď s odstupem času udělal jinak a na kterých naopak
trváš?
Jinak bych udělal nominaci na závěrečný turnaj a to tak, že bych vzal
pana Blažeje Štefka. Pak se nám tu teď ke konci sezony objevilo pár hráčů,
kteří na tom byli lépe, než bych očekával, takže to vidět dřív, zkusil
bych je postavit do přáteláků, aby nabrali nějakou sehranost. Další
věcí, kterou bych udělal jinak, by bylo rozhodně to, že bych se úplně
vybodnul na nějaké soutěže pro manažery. Stálo to akorát hodně úsilí a
nějaký efekt zvýšené aktivity na diskuzi to nepřineslo.

Nejlepší okamžik byl s největší pravděpodobností zisk mistrovského
titulu. Můžeš nám ale prozradit, kdy během sezony u národního týmu ti
bylo nejhůř?
Nejhůř bylo asi po osmifinálovém zápase s Finskem. Vůbec jsem nechápal
proč a jak. Od té chvíle jsem přestal sledovat live, takže každý další
zápas, to byly nervy to vydržet a zůstat dál od PC a o půl nebo v
celou vždycky jen rozkliknout report. A nejlépe nebylo po vyhraném
titulu, ale po porážce Ruska, kdy bylo jasné, že máme placku, to byl
opravdu nejlepší okamžik a byl i lepší než průměrný sex. (smích)

V dalších reprezentačních volbách jsi se rozhodl nekandidovat, jaké
jsou důvody tohoto tvého rozhodnutí?
Tak hodně to souvisí s předchozí otázkou. Jednak mě zklamala komunita,
která si celou sezonu hrála na schovávanou a na diskuzi nás bylo pár
nadšenců. Přitom zapojit se mohl každý a byla by to víc sranda pro
všechny. Dalším důvodem byli "fans", kteří po celou reprezentační sezonu
tipovali proti českému týmu. To je vyloženě na dělo, když někdo
natipuje v diskuzi proti ČR. Tohle se fakt děje jen snad u nás. Když
to srovnáme s diskuzí na Slovensku, tam je jednak mnohem víc živo,
jednak tam fandové fandí svému týmu mnohem víc. Další důvodem je taky
hra na schovávanou při volbách. Kolik tam bylo vážných kadidátek do
nědělního večera? Tady má spousta manžerů názor jen když se nedaří,
hlavně, že je ten názor jiný, ale už se nedozvíme jaký a ve chvíli,
kdy mají notoričtí stěžováčci šanci nasadit aspoň vlastni ksicht a
spíchnout kandidátku, výsledkem je zase nula. Výmluvy "nemám čas"
neberu, když u takového člověka jednoduše můžu omrknout aktivitu.
Chápu to jen tam, kde má daný manažer třeba rodinu, tam je to jasné.
Prostě takový ten moment, kdy se mají  slova proměnit v činy a
spousta manažerů se najednou začne schovávat a dělat, že tu vůbec
nejsou... to mě fakt znechutilo celou reprezentaci. A fakt, že někteří z nich
ani nestrávili úspěch celé české reprezentace, to už komentovat ani nebudu.
Celé vedení reprzentacee pro mě bylo extrémně časově náročné, po dobu MS jsem
tu trávil snad 4 hodiny denně a to je strasně moc i na mě. Navíc
zápasy jsem si ani pořádně neužil, protože to byly takový nervy, že od
zápasu v osmifinálové skupině proti Finsku jsem live nesledoval. Takže
teď se těším, až si dám nohy na stůl a v klidu si budu prohrávat se
svým klubem, protože tam to evidentně žíly nikomu netrhá.

Co Pubmaster a jeho reprezentační kariéra, bude někdy pokračovat?
Tak napsal jsem, proč teď ne. Pokud se změní klima a mlčící většina
se začne zajímat o reprezentaci jako celek, bude to mnohem přívětivější
prostředí. Lákala by mě U20, pokud se jí dočkáme, ale to je spíš
takový bonbonek na okraj. Zcela reálně, větší úspěch než zlato s
reprezentací ČR může být jen postup do TOP divize nebo zlato s jinou reprezentací,
než je ta naše. Samozřejmě kvůli jazykové bariéře pro mne připadá v
úvahu pouze reprezentace GB, USA nebo Irska, tam někde by mě celkem lákalo
udělat nějaký větší úspěch. Ale tuto sezonu si dávám pauzu, už toho
bylo trochu moc.

Jaké (a pokud vůbec) jsou vlastně rozdíly mezi vedením národního týmu
a ligového klubu?
Když jsem podával kandidátku na reprezentačního trenéra, bláhově jsem si myslel,
že to bude úplně to samé. Jenže postupy, které aplikuji v klubu, se od
těch reprezentačních trochu liší. Například na MS. Nedostatek techniky v klubu
prostě vyřeším tak, že přecvakám tréning a týden počkám. Jenže u
nároďáku je to hodně o komunikaci s majiteli. Když se k tomu přidá to,
že někteří neodpovídají nebo si do tréninku neradi nechají kecat, je
to pak o dost náročnější a to hlavně časově. Ale v tomhle směru byl
naprosto famózní třeba  Kityusz, který byl ochoten Vladana Truhláře trénovat i
jako marťana, jen aby se dostal na MS. Od manažera takového formátu je
to bezva přístup. Stejně tak  fallout byl super, protože jeho hráči
byli jednak perfektně připraveni, jednak měli suveréně nejvyšší
energii v týmu, takže s tím materiálem byla radost pracovat.
Další věcí je stavění formací. Neznám klub (snad krom  Enterprise),
který by si mohl dovolit postavit 6 zcela (nebo téměř zcela) podobných
pětek z hráčů vysoké kvality. Takže při stavění přáteláků a pak i
nominaci na MS někteří majitelé nejsou ochotni pochopit, proč zrovna
jejich ovečka nestartuje. Přidej k tomu ještě fakt, že jsme sehrávali
nováčky a výsledek je ten, že majitele celkově bych poprosil o trochu
víc té skromnosti.

Jak vidíš reprezentaci do budoucna? Má na to zopakovat zlatý úspěch v sezonách?
Takhle. Že cinklo zlato, to jsme měli štěstí jako prase. Když si
vezmeme minimálně postup z osmifinálové skupiny nebo semifinále proti
Rusům nebo finále. Toho štěstí bylo opravdu hodně a na zlatý úspěch to
štěstí mělo mnohem větší vliv než třeba taktiky či formace, které jsme
mohli dát dohromady. Když se podíváme, v jaké síle hráli Lotyši s Rusy
zápas o třetí místo, zcela objektivně by si zasloužili finále. A
nemluvě o Maďarsku nebo Slovensku. A bohužel, jen pokud se podíváme na
hloupoučké CZ hráčů nároďáků, ten náš má jednoho jediného z CZ přes
500. Srovnejte se Slováky nebo Lotyši.
Bohužel, jak já to vidím, v top hráčích nám pomalu začal ujíždět vlak.
V otázce SA vládně na českých diskuzích trudomyslnost a obávám se, že
není šance cokoliv zlepšit v tomto ohledu. Zcela otevřeně říkám, že
čtvrfinále bude i nadále prahem úspěchu a zaznamenal jsem i názory, že
ČR bude vozit medaile pravidelně. To bohužel nebude. Opravdu si
myslím, že zlato je historickým úspěchem, který teď ani nejsme schopni
docenit, že to přijde až časem.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Česká republika na PPM - oficiální web české hokejové reprezentace na PPM

Databáze českých reprezentačních hráčů - na této stránce můžete vkládat do databáze své hráče s reprezentačním potenciálem nebo pomoci s průzkumem hráčů jiných týmů

  PPM reprezentace - místní diskuze o hokejové reprezentaci na PPM