PowerPlay Revija

Před několika dny začala dvacátá čtvrtá hokejová sezona. My se ještě vrátíme do sezony minulé, ve které naše dva reprezentační výběry získali dvě zlaté medaile a třetí zaznamenal jeden z nejhorších výsledků na mistrovství světa, a to třinácté místo. Za kormidlem jednotlivých týmů stáli manažeři  Kalores, Denial, Rubinus a proto jsme je pozvali do naší redakce na menší rozhovor.

Pánové, vítám Vás u nás v redakci a dovolte mi, abych Vám pogratuloval ke zlatu a nesestupu.

Nejdřív se zeptáme našich zlatých hochů. Jaké jsou Vaše pocity z vítězství?

Kalores: Ahoj, pocity z vítězství jsou samozřejmě skvělé. Vyhrát poslední zápas sezony je vždycky skvělý pocit. To se zkrátka nikdy neomrzí. (smích)

Denial: Je to skvělý pocit, hlavně bezprostředně po utkání, kdy si můžete konečně oddechnout, že to vyšlo.

Naopak na straně neúspěchu se ocitl Rubinus s nejmladším reprezentačním výberem. Jaké jsou tvé pocity z nepovedeného mistrovství?

Rubinus: Já nevím, prostě brankáři nechytali, střelci nestříleli a vůbec start byl celkově slabý. Pak jsme sice již jen vyhrávali, ale ta skupina o udržení byly stejně nervy. Jsem docela rád, že se objevil u dvacítky kandidát, který povede loňskou osmnáctku a já si mohu dát oraz.

Jaká byla příprava během sezony?

Kalores: Příprava byla nudná, jak už přípravy v hokeji bohužel bývají. Je škoda, že ty týdny, během nichž o nic nejde, nejsou obohacené nějakými turnaji nebo kvalifikacemi na MS. Cokoli jiného by hru v přípravné fázi sezony oživilo.

Ale Ty se určitě ptáš na něco trochu jiného, viď? Tak začátek přípravy byl samozřejmě o nějakém vybírání nových hráčů a přemýšlení, koho z kádru reprezentace uvolnit a koho si nechat. S Tomem (NoviK) jsme do týmu přivedli několik nových mladých hráčů, které jsme hned od začátku sezony začali sehrávat. Protože těch nových kluků nebylo málo, výsledků v přípravě jsem se před začátkem sezony trochu obával. Ono se řekne, že v přípravném období o výsledky nejde, ale kdo se chce v tom reprezentačním kalendáři dívat na samé prohry, viď? Takže ač o výsledky nešlo, samozřejmě jsme prohrávat nechtěli.

Většinu přátelských zápasů vedl můj asistent Tom. Na rozdíl ode mě se mu pár přáteláků hned na začátku sezony výsledkově podařilo a tak si na mě vymyslel, že povede přáteláky až do doby, dokud neprohraje. V půlce sezony prohrál ve Finsku, tak mě k tomu pustil. Já jsem následně skvělým výsledkem 11 : 1 vyhrál v USA, ale v dalším zápase mi vedení stejně zase sebral, syčák jeden. (smích)

Ve skutečnosti jsme se v přípravě samozřejmě nezaměřili na výsledky, ale na sehrávání hráčů a taktik. A zároveň jsme se už dlouho dopředu připravovali na MS. Běžné tipovačky, které pořádáme ke každému přáteláku, jsme postupně rozšířili až do modelu, který jsme manažerům nabídli v průběhu MS.

A do toho jsem si ještě vymyslel, že budeme kandidovat na pořádání MS u nás. Bohužel nás ve volbách porazili Dánové, u nichž se MS seniorů konalo v historii PPM poprvé.

Denial: Výsledky v přípravě byly slušné, ale prioritou bylo samozřejmě sehrávání hráčů a taktik

Rubinus: Příprava byla dobrá, i když jsme se zase nevyhnuli výměně za jednoho nesehraného hráče, protože ten lepší během sezóny poměr jakžtakž dotrénoval. Experiment s nízkou mi nepřesvědčil, měli jsme asi pár bodíků sehranosti navíc, ale zase zhruba o to méně energie, takže nula od nuly. Pokud bych někdy vedl zase osmnáctku, což momentálně jako pravděpodobné nevidím, asi bych ty gólmany důsledně sehrával a přebývající by hrál na úkor centrů ve 4. pětce.

U juniorských výběrů zaleží na „ročníku". Jak hodnotíte ten, který jste vedli?

Denial: Nejhorší to bylo s golmany, kdyby se nám zranil Pecháček, tak by jsme měli velké problémy. Vždyť druhého golmana Cibulku během MS předehnal o rok mladší Kacík. Naše obrana byla bezkonkurenčně nejsilnější. V útoku jsme až takový náskok neměli, ale jenom díky tomu, že jsme měli skvěle vytrénovanou střelbu. Přičteme-li bohaté zkušenosti našich hráčů, tak to byla prostě nejlepší generace/ročník.

Rubinus: Ročník je na naše poměry asi maximálně průměrný, i když nějací hráči s dobrou výdrží SV se k seniorům jistě podívají. Já bych viděl potíž především s gólmany, ty nemáme nejlepší téměř pravidelně. Možná, až někdy rozpustím svůj klub, pokusím se nějakého vychovat. Škoda, že jsem tehdy Ikru neprodal, měl-li by štěstí na to, aby někde nezakřížkoval, mohl mít ty zlaté se seniory třeba i on.

Vraťme se k MS. Jak z Vašeho pohledu probíhalo?

Kalores: Sice jsme hned v prvním zápase s nejslabším týmem naší skupiny ztratili bod s Dánskem, v dalších zápasech jsme byli ale suverénní a i nám začaly pomáhat výsledky ostatních týmů. Díky tomu jsme už po prvním zápase osmifinálové skupiny měli o postupu do čtvrtfinále rozhodnuto a mohli jsme začít šetřit energii.

Během celého turnaje jsme vyhráli všechny zápasy kromě zápasu osmifinálové skupiny se Slovenskem, v němž jsme šetřili energii na další zápasy. Prohrát na VN jen 1 : 0 se soupeřem, který hraje VV, také nebylo nepříjemné.

Denial: Základní skupina byla doslova katastrofální a mohli jsme být rádi, že jsme vůbec postoupili. Díky tomu už jsme si v osmifinálové skupině nemohli dovolit zaváhat. Zpřeházeli jsme sestavu a najednou to začalo klapat, vždyť v posledních šesti zápasech jsme nedostali více jak dvě branky. Jinak zklamáním byl jeden z velkých favoritů na medaili a tím byl tým Finska. Manažer Finska ukončil působení na PPM a jelikož si nezvolil ani asistenta, tak Finsko hrálo bez manažera. Překvapením bylo pro mě Lotyšsko, rozhodně bych ho ve finále nečekal.

Rubinus: Probíhalo katastrofálně. Již před MS jsem psal, že příprava byla dobrá, ale na MS nám to nijak nepomůže. A to se splnilo do puntíku. Se Španěly by se zkrátka 0:5 prohrávat nemělo. První dvě střely soupeře, dva góly v naší síti ... Pak již brankář držel až do vystřídání, ale útok také selhal. A náhradník v bráně odešel v závěrečné třetině, zatímco útok, darmo mluvit. A to ti Španělé nás docela nechutně přestříleli. Sice MS vyhráli, s těmi jejich ratingy fakt nevím, skoro mi napadá teorie, že přepočet vybere nějaké týmy, kterým pak pomáhá. (smích) Tragédie pokračovala s Kanadou, zase první střela na nás a gól. Tu druhou tentokrát chytil, ale podobně si vedl i náhradník. A my byli venku. Bohužel poslední den Polák na nás nešetřil, takže těch 4:0 je asi náš nejlepší výkon na MS. A když naopak překvapivě šetřil Kanaďan, tak nepomohl - a sám šel za to do osmifinále jen se dvěma body a vypadl, dobře mu tak. Tady bych ještě vypíchl tu chybu, že naše pětky hrály stejné časy, zatímco měly hrát mých oblíbených 3x26+22. I se Španěly, ale tam by nám to nepomohlo, zatímco u té těsné prohry s Kanadou to třeba znamenalo právě ten rozdíl, vlastně nám k postupu a tedy případnému reparátu v osmifinále chyběl právě ten bod s Kanadou, no. Moje blbost, na Poláky jsem to již přehodil a fungovalo to, ale zase jsme se o záchranu dost trápili. Se Srby jen v prodloužení, s Bulhary jen o gól a zaplať pánbu, že s Rusy to byl již jen přátelák o 13.místo, jinak nevím ... Když vynechám to nastavení, zdá se, že moje strategie šetření sil protáčením hráčů je pro osmnáctky příliš riskantní, nevyšla dvakrát za sebou. Před MS jsem psal, že mě zajímá jen první místo, čímž bylo myšleno právě to riskování - a bylo jasno po dvou dnech.

Který ze zápasů na MS byl nejtěžší?

Kalores: Nejtěžší zápas jsme odehráli se Slovenskem v semifinále. Bylo to z mého pohledu takové malé finále. Nic proti Rusku, mělo na MS dobrý tým, především v obraně měli velkou sílu, ale to pravé finále jsem prožil už v semifinále proti jilas13ovi a jeho Slovensku. Nebyl to zápas jako každý jiný. My si s jilas13em ten vzájemný zápas na ostří nože přáli dlouho dopředu. Za celé tři sezony u repre jsem s ním hrál několikrát, nikdy ale o nic nešlo. Teď konečně. Na zápas jsem se strašně moc těšil, ale přiznávám, že jsem byl zároveň dost nervózní. Nechtěl jsem s ním prohrát. S Tomem jsme věděli, že tým máme silnější než jilas, a jediné, čeho jsme se před zápasem měli obávat, byla taktika. A jilas13 nás takticky fakt trefil. Naštěstí to nakonec díky 3. třetině vyšlo.

Denial: Jak se to vezme, nejvíce jsem se obával Slovenska v osmifinálové skupině. Ale svým vývojem byl pro mě nejhorší zápas ten, který měl být nejlehčí. A to byl zápas proti Finsku, které ještě 56.minutě vedlo o jednu branku, to jsem měl opravdu nervy.

Rubinus: Nejtěží byl ten se Srby. První zápas skupiny o záchranu, s vědomím, že při selhání to budeme muset honit s Rusy, neměl jsem z toho dobrý pocit. A když nám v závěru vyrovnali a jezdily se nájezdy, bylo to na prášky - na rozbíjení pivních lahví o stěnu sice nedošlo, ale nervy to byly tedy pořádné.

Který z hráčů Vás příjemně překvapil a který naopak zklamal?

Kalores: Potěšili mě všichni. (smích) Popravdě neumím říct, jestli mě někdo překvapil nebo zklamal. Já to tak neberu. Pro mě je PPM pouze hra čísel, ne sympatií ke jménům hráčů, a je mi proto jedno, jestli do první pětky postavím na centra Kaločaie, Špátu nebo Vančuru. Proto to se mnou měli manažeři hrající naší tipvoací hru dost složité, protože nikdy předem netušili, kdo v jaké pětce nastoupí a kdo komu může na gól přihrát.

Denial: Todorov opět předvedl skvělý výkon a stejně jako na MS U18 ovládl bodování. Skvěle opět zachytal i Pecháček. Bylo skvělé, že první tři pětky dokázaly pravidelně bodovat. Zklamáním byla základní skupina, výkon celého útok byl špatný, ale nejvíce zklamal v bráně Cibulka.

Rubinus: Zklamali brankáři i střelci. I když Podhola z toho nakonec vytáhl solidních 92%, podepsal se na obou úvodních zápasech. Já tedy individuální statistiky moc nevnímám, ale teď jsem se mrknul a těch 5 gólů Nedorosta je asi slušných, jenže takové střelce bychom potřebovali alespoň tři. A když se podívám na +/-, tak bilance Nejdla -7 je otřes. A nějak nezafungovala tvořivá křídla s nahrávkou. Takový Matušinec si třeba ani neškrtl, je pravda, že byl v sezóně dvakrát po sobě zraněný na delší dobu a na MS málem ani nejel - zvažovaný náhradník se ostatně zranil krátce před MS, také na dost dní.

Dva z Vás tuto sezénu nekandiduje u reprezentací. Hodláte někdy znovu kandidovat u naší reprezentace?

Denial: V nejbližší době ne, ale třeba s Temlisem znovu omladíme a opět se ukážeme u juniorských reprezentací. (smích)

Rubinus: Nikdy neříkej nikdy. Ale vyhlásil jsem si akci rok bez PRO, takže u naší repre to vidím nejméně na 4 sezóny pauzy. A nehodlám ani nikomu dělat asistenta. Někde v cizině, to by bylo něco jiného - to bych bral jako výzvu. Škoda, že se teď v Belgii přihlásil nějaký domácí manažer, se zkušeností těsně nad 50, takže jediná jeho kvalifikace je Belgičan, ale co - když nezvolí, nezvolí, bude volno, dobře jim tak, já bych je dal dohromady.

Naopak Kalores již počtvrté kandiduje u seniorské reprezentace. Co tě u reprezentace drží? Nelákají tě i mladší ročníky?

Kalores: Co mě u reprezentace drží? Hele, já na to odpovím úplně jednoduše. Mě ta práce u repre prostě strašně baví. Proto je možné, že budu kandidovat i popáté. (smích) I když tedy přiznávám, že o té současné čtvrté kandidatuře jsem původně neuvažoval. Už mi vůči české komunitě přišlo hloupé, aby její reprezentaci vedl jeden manažer pořád dokola. Několik lidí, se kterými jsem kvůli reprezentaci v nějakém pravidelnějším kontaktu, mi ale dalo najevo, ať koukám pokračovat. Tak pokračuju, no. 

A mladší ročníky? Neříkám, že by mě nelákaly. Docela rád bych si jednou v budoucnu zkusil U18. Je to nejtěžší kategorie. Ale nechci se do toho motat borcům, jakými pro mě jsou misula, Sali5, Temlis, Denial,feri1947, fallout, Ty a další manažeři, kteří se mladým věnují. Vy si ty hráče od patnácti let pipláte a měli byste to být právě vy, kdo tu juniorskou reprezentaci s těmi svými hráči pak odehraje. Takže zatím ne, juniory ať vedou tihle borci a já si ještě chvilku posedím na křesle u seniorů. Tam je pro mě teď velkou motivací zlatý hattrick.

Děkuji, že jste si udělali čas na rozhovor a ať se Vám všem daří.