PowerPlay Revija

Dnes tu pro vás máme rozhovor s vítězem nejvyšší basketbalové soutěže v Česku, kterým se stal manažer Temlis se svým týmem Temlisovi drtici. Zároveň drží unikát v tom, že v obou sezonách se dokázal umístit do 3. místa a vybojovat si účast v Lize mistrů. Na naše otázky tedy odpovídal manažer, který vede momentálně tým s nejvyšším týmovým koeficientem u nás.

Úvodem ještě jednou gratuluji k mistrovskému titulu. Tvůj klub je aktuálně tedy nejúspěšnější po dvou sezonách, jako jediný ses probojoval v obou sezonách do semifinále, loni 3. místo, tentokrát dokonce vítěz ligy, máš nejvyšší týmový koeficient v naší zemi. Jak velkou si myslíš, že budeš mít oproti ostatním výhodu, když si hned zpočátku nového sportu zahraješ dvakrát po sobě Ligu mistrů? Máš velkou šanci vybudovat u nás první basketbalový velkoklub, vidíš to podobně?

Díky moc, první i druhá sezóna se doopravdy povedly a nezbývá než dodat, že základní kámen k stabilizaci týmu a budoucího chodu je položen snad dostatečně pevně. Liga Mistrů je taková třešnička na dortu, ale nezveličoval bych to nijak. Když si vezmeme, že sponzor nám na sezónu dá 100M a já dostanu 5% bonus, tak to není žádná přehnaná výhoda. V přepočtu na týdny to udělá +/- 500k týdně a to sám uznáš, že není nic zásadního, co by měl někdo závidět. Plusem je určitě získané TK, ale to je s velkým otazníkem, protože záleží od soupeřů ve skupině LM. A pokud jde o vybudování velkoklubu? Toto až tak optimisticky nevidím. Konkurence je čím dál větší. Stále je řada týmů, které dostaly na začátku nalosováno daleko lépe a ten zlomek TK získaný v LM nebude mít velký vliv.

Jak se ti podařilo skloubit Ligu mistrů s ligou tak dobře, že jsi mohl právě i v lize opět bojovat o nejvyšší příčky? Prozraď trochu ze své strategie nasazování hráčů do soutěží a hospodaření se sezónní energií.

Upřímně, není za tím žádná velká věda. Měl jsem štěstí na hratelnou skupinu LM, což v další sezóně už nebude, takže jsem získal nějaké to TK a nevyplýtval ani moc energie.

První dvě finálová utkání v hale soupeře jsi prohrál. Jaké sis v tu chvíli dával šance na celkové vítězství, věřil jsi tomu, že můžeš třikrát za sebou vyhrát a dokráčet k mistrovskému titulu?

Finále, velké finále, to byl doopravdy souboj se vším všudy. První zápas finále jsem zapomněl nastavit a tvrdě doplatil na svou laxnost. Druhý zápas už byl lepší, ale výhra z toho nebyla, takže jediné co se v PO počítá, nepřišlo. V tu chvíli jsem si říkal, že jen zázrak mi pomůže sérii otočit. Doma jsem ve vítězství věřil, z mého pohledu totiž domácí prostředí přidává dost, a tak jsem tajně doufal i v tuto pomoc. Vyhrál jsem poměrně přesvědčivě oba zápasy a z předpokladu 20-80 po prvních dvou zápasech jsem se přiblížil opět titulu na 45-55, přeci jen mě čekal zápas venku a ono se to nakonec povedlo, co více si přát?

V rozhodujícím pátém utkání jsi po třech čtvrtinách vedl o jediný bod a stejně těsným rozdílem jsi nakonec také vyhrál po základní hrací době. Sledoval jsi live přenos tohoto utkání a jaké pocity jsi při něm zažíval?

Live přenosy semifinále a následně i finále jsem sledoval poctivě, takže jsem zažíval ty dobré i špatné chvíle okamžitě u live přenosu. Pátý zápas finále byl doopravdy velmi vyrovnaný, chvíli tahal za kratší konec můj finálový soupeř stoctonn a chvíli já. Úplně přesně jak se říká: „Každý chvilku tahá pilku". Nakonec se o ten jeden jediný bod usmálo štěstí na mě a pocit radosti se dostavil naplno. Každý si může říkat, co chce, ale vyhrát ligu v Česku, Slovensku či jiné doopravdy velké komunitě je jeden z vrcholů, který lze jen těžko nahradit něčím jiným. Když vidím na zdi některých lidí malých komunit, jak se těší z obrovského úspěchu, přičemž jsou o parník silnější než zbytek týmů ve své zemi, tak o to lepší pocit mám, v jaké konkurenci se mi toto povedlo.

Vlastníš týmy i ve zbylých třech sportech, já vím, že pro tebe je momentálně basketbal prioritou. Je pro tebe výhra první ligy v basketbalu největším dosavadním úspěchem na PPM? A jakých nejvyšších met jsi dosud dosáhl v ostatních sportech, kterých si považuješ?

Vždy byl pro mě prioritou hokej, jenže ten se nijak neupravoval, a tak logicky přišla velká stagnace. Asi málokoho baví více jak 3 roky dělat naprosto vše stejně bez jakékoliv vidiny nějakého vylepšení. Hokej tak bohužel u mě zapadl do stereotypu dalších sportů, proto jsem se rozhodl ke stejnému kroku jako sezónu dříve misula a rozprodal jsem svůj tým, abych hrál s 15-letými českými hráči a pomohl tak do budoucna reprezentaci. Díky tomu vím, že dělám něco, co v budoucnu snad někdo zúročí a je tam alespoň vidina nějakého cíle, což je pro mě rozhodující. Pokud nevidíte světlo na konci tunelu, máloco vás potom baví. A basketbal? To bylo pro mě doopravdy vysvobození, navíc když basketbal mám jako sport doopravdy rád. Hokej jsem se rozhodl odepsat, fotbal jsem nikdy nehrál s velkou chutí a to stejné můžu napsat i o házené, která mě ze všech dostupných sportů na PPM chytla absolutně nejméně, dalo by se spíše říct, že vůbec. Když tedy srovnám účast v II. hokejové lize s titulem z basketbalu, je určitě basketbal pro mě zatím nejúspěšnějším PPM sportem.

Máš pocit, že jsi za ty dvě sezony již dostatečně pochopil principy hry, tedy alespoň co se týká tréninků hráčů a taktických možností nebo postupuješ v tomto směru spíše intuitivně?

Pochybuju. Principy hry nejsou asi až tak zásadně složité, ale stále tam je kupa otazníků, které bude třeba odkrýt. Trénink hráčů si nemyslím, že by byl moc složitý, až na minimální výjimky se v tématu Dojmů dokážu shodnout s tím, co zaznělo od manažéra Tomigo, na toho v budoucnu pozor, může to být nepříjemný soupeř.

Které týmy momentálně považuješ za největší konkurenty, případně které manažery považuješ za nejschopnější? Tedy z těch, proti kterým jsi v prvních dvou sezonách basketbalu válčil v první lize.

Jo, tak toto není lehké odpovědět, protože nová sezóna bude doopravdy strašně vyrovnaná. Jak jsem už napsal, postupem času se dostávají výš a výš týmy, kterým počáteční los pomohl, a tak se nahoru dostávají i manažeři, kteří nejsou až tak schopní, ale prostě měli jen štěstí. Tím pádem se stále ještě dá očekávat relativně velká fluktuace týmů směrem nahoru i dolů. Tuto otázku by bylo asi třeba rozdělit na dvě podotázky s tím, kdo bude mít nejsilnější tým a kdo je doopravdy schopný v budoucnu patřit k těm nejlepším. Nahoře bychom určitě měli vidět manažery: lenuska, Duko9, Roman 40, LatyJ  a snad i mě či mého finálového soupeře manažera stoctonn.

Sledoval jsi už, kdo postoupil do první ligy v této sezoně, případně od kterých nováčků cítíš největší hrozbu?

Sleduju to pravidelně, nováčci přijdou silní a vlastně pro zábavu a konkurenci v lize to je jen dobře. Nerad bych někoho vynechal a rozzlobil a tak pro jistotu nebudu nikoho konkrétního jmenovat.

Za rohem jsou již také první volby na post reprezentačního manažera, mezi kandidáty můžeme vidět také dva tvé soupeře z ligy, a to také tvého finálového soupeře. Neuvažoval jsi ty osobně o tom, že bys kandidoval do reprezentace? Případně nepřehodnotil jsi teď situaci po dvou úspěšných sezonách, že bys do budoucna reprezentaci v basketbalu zkusil? A máš nějaké zkušenosti z reprezentací v jiných sportech alespoň jako asistent?

Upřímně mě reprezentace až tak neláká, obzvláště v Česku, kde když se něco nepovede, dostanete to pěkně sežrat a vlastně jediné, na co každý druhý čeká, je moment, kdy vám to může pořádně podsunout. PPM hraju, protože se chci bavit s přáteli a rozhodně ne proto, abych se s někým, kdo má jiný pohled na věc, dohadoval. Navíc reprezentace je další časový závazek a ten nemám. Třeba zkusím vést své ovečky později v hokeji, ale nijak se k tomu nehrnu.

Jaké máš vůbec aktuálně ambice se svými týmy v ostatních sportech na PPM? Já vím, že jsi byl hodně úspěšný v hokeji, kde jsi došel celkem brzy až do druhé ligy a máš i stadion a zázemí na vysoké úrovni, přestože jsi začínal až v 8. sezoně. Proč ses rozhodl rozprodat tým, neměl jsi motivaci dojít až na vrchol také v nejvyšší hokejové soutěži?

Ambice mám doopravdy nulové. Hokej jsem rozprodal, protože mi přišlo až moc snadné hrát vršek II. ligy a do I. ligy se mi nechtělo. Nějaký mezistupeň nebyl a já se rozhodl, jak jsem se rozhodl. Ničeho nelituju a to je to nejdůležitější, hokej je ve stádiu, kdy vím, že se kdykoliv do II. ligy můžu poměrně snadno vrátit - jen chtít.

Jaké je podle tebe pořadí sportů podle toho, které se nejvíce tvůrcům vyvedly? Považuješ také basketbal zatím za nejlepší dílo tvůrců PPM?

To je čistě subjektivní, mám rád hokej a dlouho jsem k tomu sportu hodně vzhlížel. Každopádně, pokud bych to měl brát alespoň trošku nestraně, tak nejpropracovanější je asi basketbal, následovaný fotbalem, hokejem a házenou.

Co ti v basketbalu stále chybí, co bys přidal, vylepšil, změnil apod.?

Téma Nápadů a Vylepšení, ať už v Česku či na Slovensku, je plné zajímavých doplnění a to i těch, které jsem tam já sám zkusil napsat. Zda někdy něco z tohoto bude, to se uvidí. Bohužel to nijak víc ovlivnit nelze.

Na závěr otázka, co očekáváš od následující basketbalové sezony? Konkurence v lize bude určitě zase vyšší, budeš mít opět ambice na nejvyšší příčky, a jak budeš postupovat v Lize mistrů? Donutí tě větší konkurence v lize větší opatrnosti s energií v této evropské soutěži?

Co bude, to bude. Já se vždy snažím zařídit až dle situace, která nastane. Těžko teda něco předpokládat, vše bude záležet od štěstí, od toho, jak kdo k nové sezóně přistoupí a dalších faktorů. Jedno je fakt, nová sezóna bude zajímavá. Nikdo nemá dopředu vůbec nic jisté a o to jde.

My děkujeme manažerovi Temlis za vyčerpávající rozhovor a přejeme jemu i vám ostatním mnoho zábavy s tímto stálem čerstvým PPM sportem, kterým basketbal je. Podělte se i vy o své dojmy z uplynulé basketbalové sezony či z basketbalu na PPM obecně. Napište nám do komentářů pod tímto rozhovorem. A nebo pokud rádi diskutujete, navštivte diskutní fórum Dojmy z hraní basketbalu.