Revista PowerPlay

V dnešní části seriálu České hokejové legendy si připomeneme poslední dva slavné hokejisty působící před rokem 1945.

Josef Šroubek

Ing. Josef Šroubek (2. prosince 1891 - 29. srpna 1964 Praha) byl český fotbalista a především úspěšný lední hokejista, který se zúčastnil deseti mistrovství Evropy a tří olympiád, které byly zároveň též mistrovstvími světa. Vstřelil první gól nově vzniklého Československa v mezinárodním zápase.

Josef Šroubek hrál od mládí především fotbal. Začínal s ním ve Spartě Praha v roce 1905. Často však přestupoval (SK Slavia Praha, Viktoria Žižkov, Brno). Hrál i za fotbalovou reprezentaci. Mnohem více se však na mezinárodním poli prosadil v hokejovém dresu.

Lední hokej hrál od roku 1910 za ČSS Praha a velmi brzy se stal důležitým hráčem hokejové reprezentace. Byl členem mužstva, které získalo první titul mistra Evropy. Po první světové válce k němu přidal další tři esa. Největší slávu si však získal, když vstřelil jediný gól československé reprezentace na olympijských hrách v roce 1920, který znamenal zisk bronzových medailí. Reprezentoval celkem ve 40 zápasech, v nichž vstřelil 18 gólů.

Výtečný technik i v hokeji měnil klubový dres, když hrál rok za Spartu Praha a následně v roce 1924 zamířil do Slavie Praha. Byl velmi populární.

Reprezentační úspěchy:

Olympijské hry - bronz 1920

Mistrovství Evropy - zlato 1911, 1912, 1922, 1925, 1929; stříbro 1913, 1921, 1926; bronz 1923

Jiří Tožička

Jiří Tožička (14. listopadu 1901 Praha - 15. května 1981) byl československý hokejový útočník, který získal dva tituly mistra Evropy a zúčastnil se tří zimních olympiád.

Tožička začínal se sportem ve Slavii Praha. Hrál také například fotbal. Jako hokejista přestoupil nejprve do Sparty Praha, ale do hokejové reprezentace se dostal až jako hráč LTC Praha. Stalo se tak poprvé v roce 1928, kdy odcestoval na hokejový turnaj hraný v rámci druhých zimních olympijských her, které byly zároveň třetím mistrovstvím světa. O rok později se dočkal titulu mistra Evropy. Reprezentoval potom s pravidelně až do hokejového turnaje hraného na zimních olympijských hrách v roce 1936 včetně. Připsal si v reprezentačním dresu 51 utkání, v nichž zaznamenal 16 gólů. Klubovou hráčskou kariéru končil v I. ČLTK Praha, s nímž jako první porazil v rámci nově ustavené ligové soutěže svůj bývalý klub LTC Praha. Stalo se tak v roce 1941, když v novém působišti zastával funkci hrajícího trenéra.

Jako trenér se Tožička osvědčil i po druhé světové válce. V 1952 vedl reprezentační mužstvo na turnaji hraném v rámci zimních olympijských her v roce 1952. Se zcela nově se tvořícím mužstvem, které předtím nemohlo po vykonstruovaném procesu reprezentovat na dvou mistrovstvích světa, dosáhl příznivého umístění. Zároveň byl však znechucen nepřiměřeně tvrdou hrou, kterou rozhodčí toleroval a rozhodnutím LIHG o nutnosti sehrání dodatečného rozhodujícího zápasu se Švédy, který Československo odsunul z pozice zajišťující olympijskou medaili a titul mistra Evropy. Více se pak raději zaměřil na trénování mládeže v Kladně a v Praze. V roce 1959 mu byl udělen titul zasloužilý mistr sportu.

Reprezentační úspěchy:

Mistrovství světa - bronz 1933

Mistrovství Evropy - zlato 1929, 1933, stříbro 1936, 1952 (jako trenér), bronz 1931, 1934, 1935

Zdroj: Wikipedie