Revista PowerPlay

K dokončení série o ZOH schází již jen pár článků a mezi olympijskými sporty, o kterých zatím nebylo nic napsáno, je i krasobruslení. Je to sport zajímavý hlavně pro ženy, protože pro jeho hodnocení je třeba jistého estetického cítění. Avšak i mezi velkou spoustou mužů, kteří hodnotí hlavně supervýkonné hráče hokeje a jiných vyloženě mužských sportů, se najdou tací, kteří se rádi podívají na hubená avšak dobře stavěná těla sportovců a sportovkyň, která létají vzduchem, jakoby měly křídla. Toto je článek o nich....

O sportu

Krasobruslení je jedním z bruslařských sportů, který spočívá především v přenesení estetického cítění a přednesu na lední plochu. Jde o umělecké ztvárnění piruet, kroků a skoků. Krasobruslaři se setkávají především v soutěžích na národní i mezinárodní úrovni. Namátkově např. Mistrovství Evropy, Mistrovství světa, Mistrovství čtyř kontinentů, či ZOH. Kromě závodních exhibicí však existují i tzv. lední revue, kde jde opravdu pouze o uspokojení oka divákova a ne o medaile.

Jako první prostory pro krasobruslení byly používány přírodní zamrzlé plochy (rybníky, řeky). Až v roce 1876 v Londýně vzniklo první umělé kluziště. V roce 1960 v Tokiu byl postaven největší zastřešený lední stadion světa, který se rozkládá na ploše 4000 m². V roce 1976 se Japonci vytáhli ještě více, když postavili největší otevřené kluziště světa, měřící 15 400 m².

Bez bruslí si krasobruslení asi těžko představíme. Přece jen podívaná na krasobruslaře v botaskách vietnamské výroby by asi nebyla úplně interesantní. A tak je již samozřejmostí, že má každý na nohou brusle skládající se z nože a boty. Nože jsou vyrobeny z oceli a jejich šířka se pohybuje v rozmezí mezi 3 až 4 mm. Pokud jste někdy zkoušeli skočit trojitého Rittbergera na rybníku a místo toho jste si přinejmenším pěkně natloukli oblast těla, kde končí záda a začínají nohy, tak to nebylo pouze vaší nešikovností. Krasobruslařské brusle se totiž s běžnými bruslemi nedají srovnávat. Nůž krasobruslařských bruslí je totiž mírně ohnut, což umožňuje sportovcům provádět obraty. Mimo jiné má také dvě hrany (vnitřní a vnější), mezi kterými je dutina. Hrany umožňují závodníkovi velmi rychlou jízdu, která je důležitá pro správné najetí ke skoku. Samotný skok, stejně jako piruety, pak umožňují závodníkovi zoubky, které jsou na špičce nože a to i u mužských bruslí. Boty, na které je nůž připevněn jsou vytvořeny na míru závodníkovi nohy a pro bezpečnost jsou silně vyztuženy především v oblasti kotníku tak, aby drželi nohu ve správné poloze. Šněrování dosahuje až k lýtkům závodníka.

Dnes již automatickou součástí závodníkova vystoupení je kostým. Avšak i zde jsou dána jasná pravidla, která určují např. to, že kostým nesmí pobuřovat, neměl by odvádět pozornost od závodníkova výkonu. Dříve bylo pravidlem, že ženy museli mít sukně. Dnes již mohou ženy vystupovat v kalhotách, je-li to explicitně uvedeno v pravidlech, které každoročně uveřejňuje ISU. Muži musí závodit v kalhotách, které však nesmí být trikotové. Další pomůcky či ozdoby, které nejsou pevně přidělány ke kostýmu, jsou nepovolené. Kostýmy se staly jedním z hlavních prvků uměleckého projevu společně s hudbou a zvoleným tématem a jsou hodnoceny. Od roku 1924 již ženy nejezdí v sukních o délce až po kotníky, což jim umožňuje předvádět velmi složité figury.

Soutěžní disciplíny se dělí na: Jednotlivce (muži a ženy), sportovní páry, tance na ledě a synchronizované krasobruslení.

Historie

Již v roce 1174 se objevila první zmínka o bruslení, které však s dnešním sportem nemělo téměř nic společného. Jediným synonymem byl snad led. Břit nebyl kovový ale kostěný a nebyl na botě připevněn vertikálně nýbrž horizontálně. Ve 13. A 14. století se v Holandsku začalo bruslit na dřevácích a nápad truhláře změnil dějiny, když tento umístil kovový břit poprvé vertikálně. Brusle se tak daly lépe ovládat a lidé poprvé odložili hole, o které se do té doby opírali. Císař Rudolf II. uspořádal na svém dvoře roku 1610 velký karneval na ledě. To přispělo k rozšíření této zábavy. Madame de Pompadour, Napoleon Bonaparte, Napoleon III. i Stuartovci se oddali naplno své nové zálibě v bruslení.

V roce 1742 vzniká první bruslařský klub. Sport se dělí na rychlobruslení a krasobruslení. Za zakladatele moderního krasobruslení je považován Jackson Haines.

Velmi sportovní charakter krasobruslení vznikl díky Švédovi Ulrichu Salchowovi, který také vynalezl brusle se zoubky, díky nimž vznikly silnější odrazy vedoucí ke krásným skokům.

První olympijské hry se konaly roku 1908 v Londýně.

Na přelomu 20. A 21. století je silně obsazené především mužské krasobruslení (Brian Boitano, Alexander Fadeev, Viktor Petrenko, Elvis Stojko, Alexej Yagudin a Evgeny Plushenko). Trojité i čtverné skoky zámořských a ruských závodníků zvyšují náročnost tohoto sportu.

I mezi ženami jsou ale jména velmi zvučná (Kristi Yamaguchiová, Lu Chenová, Maria Butyrská, Michelle Kwanová a Irina Slutská).

Sportovní dvojice mají zajímavé zastoupení, avšak v poslední době dominuje především pár Tatiana Totmiania a Maxim Marinin, čtyřnásobní mistři Evropy a dvojnásobní mistři světa.

Tanec na ledě je nejmladší krasobruslařská disciplína, v které vynikají především anglické a ruské (sovětské) páry.

Česká účast na ZOH 2010

Tomáš Verner, Michal Březina a pár Kamila Hájková a David Vincour, to jsou závodníci, kteří budou reprezentovat ČR v krasobruslení na ZOH 2010 v Kanadském Vancouveru.

Tomáš Verner se narodil 3.června 1986 v Písku a pod vedením Vlasty Kopřivové a Michaela Hutha je nyní významným českým krasobruslařem. Měří 178 cm, bydlí v Borovanech a vystudoval Fakultu sportovních studií Karlovy univerzity. S krasobruslením začal v pěti letech. Trénuje na stadionech Hasa v Praze a Ice-Dome v Oberstdorfu. Na jaře roku 2009 obsadil první místo ve světovém žebříčku krasobruslařů. V roce 2009 získal zlatou medaily na ME v Záhřebu. Je největší nadějí českého krasobruslení za poslední roky. V prosinci minulého roku bojoval dlouho s nachlazením, díky čemuž nemohl trénovat. Od Silvestra již je ale plně tréninkově zatížen , myslí na medaili ze ZOH 2010 a touží po tom, aby mohl dát pořádnou lekci nejlepšímu světovému krasobruslaři Pljuščenkovi.

Michal Březina se narodil 30.března 1990 v Brně, kde také dodnes bydlí. Měří 172 cm a s krasobruslením začal v sedmi letech. Trénuje pod vedením trenérů Petra Starce, Karla Fajfra a Karola Divína v Brně a v Oberstdorfu. Velice nadaný krasobruslař se pravidelně umisťuje na prvních až čtvrtých příčkách důležitých krasobruslařských soutěží.

Kamila Hájková se narodila 25. září 1987 v Poličce a bruslit začala v šesti letech. Měří 170 cm. Začínala v samostatné ženské kategorii, ale posléze se dostala do páru s Davidem Vincourem.

David Vincour se narodil 14. března 1984 v Brně. Měří 189 cm a s krasobruslením začal až ve dvanácti letech. V tancích na ledě ale není nováčkem. Dříve pět let zastupoval v této disciplíně Rakousko.

Program na ZOH 2010

Českoslovenští medailisté v kategorii mužů, ve které máme největší zastoupení:

ZOH 1960, Squaw Valley (USA): Karol Divín - stříbro

ZOH 1972, Sapporo (Japonsko): Ondrej Nepela - zlato

ZOH 1984, Sarajevo (Jugoslávie): Josef Sabovčík - bronz

ZOH 1992, Albertville (Francie): Petr Barna - bronz

Olympijští vítězové v kategorii mužů: