マガジン

Dnes se vás trochu nezvykle nebudu snažit pozvat na živý přenos, ale na záznam, nebo lépe řečeno dokument. Dokument mapující průběh světového šampionátu v orientačním běhu, který od 20:00 vysílá ČT Sport (další reprízy pak zítra od 2:30 a od 8:55, v neděli od 6:30, nebo na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11274284390-ms-2015-skotsko/315297371282002/) 

Orientační běh jako takový snad nemusím představovat. Jedná se o neolympijský sport spočívající v absolvování kontrolních stanovišť (které vypadají takto) v daném pořadí pouze za pomoci mapy a buzoly v předem neznámém terénu. Takový běh může vypadat třeba takto - https://www.youtube.com/watch?v=yzwj1Ck87Es. Existují různé disciplíny a modifikace, těm se ale budu věnovat později. V Česku je registrovaných přes 8 600 běžců, mezi nejznámější a největší kluby patří Lokomotiva Pardubice, Žabovřesky Brno, Sportcentrum Jičín nebo Kotlářka Praha. Od roku 1966 se v tomto sportu koná mistrovství světa, od roku 2003 pak každoročně.

Česká republika pořádala světový šampionát třikrát. Poprvé v roce 1972 ve Starých Splavech (Doksy), podruhé roku 1991 v Mariánských lázních a naposledy hostila orienťáckou elitu v roce 2008 Olomouc. Titul mistryně světa si před domácími fanoušky vyběhla Dana Šafka Brožková (toho času pouze Brožková). První tituly mistrů světa pro Česko získali v roce 1991 shodně na krátké trati Petr Kozák a Jana Cieslarová. Zlatých medailí dosáhla i česká mužská štafeta v roce 2012 ve složení Dlabaja - Šedivý - Nikodým. Celkem nasbírali naši reprezentanti 20 medailí (5-7-8), největší mírou se na tom podílela Dana Šafka Brožková s 5 cennými kovy.

Neodpustím si zmínit snad nejznámější závod, ve kterém zvítězilo fair-play nad cennými kovy. V roce 2009 na světovém šampionátu v maďarských lesích došlo na třetím, a tedy závěrečném, úseku štafetových závodů k velkému dramatu. V tu chvíli vedoucí Švéd Martin Johansson se napíchl stehnem na větev a hrozilo mu vykrvácení. Jak druhá francouzská štafeta, tak i o bronz bojující štafety Norska a Česka zastavily a pomohly svému soupeři. Nor Nordberg běžel do cíle pro pomoc a Francouz Gueorgiou s Michalem Smolou odnesli Johanssona k nejbližší silnici, kde čekala sanitka. Švýcarská, ruská a finská štafeta, kterým spadly medaile do klína, je pak odmítli převzít na stupních vítězů a symbolicky si je ani nepověsily na krk.

Ale zpět k veselejší notě. Od začátku tu mluvím o různých disciplínách a právě nadešel čas si je krátce představit.

• LONG: Též nazývaný klasika. Čas vítěze zde překračuje 90 minut, převažují dlouhé rozestupy mezi kontrolami, významná je zde volba postupů a fyzická připravenost. Ve Finsku 2013 měřila trať téměř 20 kilometrů!
• MIDDLE: Jinak řečeno krátká trať. Běžně se běží něco málo přes 30 minut a na trati čeká mnohem více kontrol než při longu (letos rekordní počet - 25). Trať prověří hlavně mapově, nalezneme zde obtížnější dohledávky kontrol a časté změny směru.
• SPRINT: Nejkratší disciplína zhruba na 15 minut a běhá se zpravidla se ve městech. Vypadá například takto https://www.youtube.com/watch?v=I_FvYwVLyAU
• ŠTAFETA: Tříčlenná družstva.
• SPRINTOVÉ ŠTAFETY: Toto je nejmladší disciplína ze všech (poprvé se běžela v roce 2014). Oproti klasické štafetě se skládá ze 4 sprintových úseků - 2 muži a 2 ženy. Je divácky nejatraktivnější (protože individuální závody startují intervalově). V Česku byla tato disciplína k vidění například na MČR ve Valašském Meziříčí v květnu tohoto roku.

Nyní k samotnému šampionátu ve Skotsku. První medaile se rozdávaly v sobotu 1.8. v závodě sprintových štafet, které hostilo pobřežní město Nairn (obrázky). To nabídlo úzké uličky starého města, ale i písečné duny. Startovní pole čítalo 32 štafet, favority byli Švýcaři, obhájci titulu z roku 2014. Naše štafeta obhajovala 7. místo. Na 1. úseku všem vytřela zrak Dánka Klingenbergová a předávala s náskokem 46 sekund. Denisa Kosová byla zpočátku v čelní skupině, postupně se však propadala a předávala Janu Procházkovi 14. se ztrátou 1:16. Na druhém úseku o něco ubyl náskok Dánů na jejich pronásledovatele. Procházka předával Janu Petrželovi na 12. pozici. Ten ale přeběhl hned první kontrolu v dunách: "Vůbec jsem to tam nepochopil, přeběhl jsem tu kontrolu asi o 50 metrů. Takže hned na jedničku přišel 30 vteřin zásek a bylo po závodě." Petržela tak tak udržel 12. pozici, ale Janě Knapové předával už se ztrátou 2:23. Na čele závodu doběhli Švýcaři dánskou štafetu, Švédi ztráceli necelých 20 sekund. Jenže Dánka Almová na posledním úseku navázala na Kingenbergovou a v cíli byla jasně první. Zato Švýcaři a Švédi ztráceli a v závěru se před ně dostaly štafety Norska a Ruska. Mapa s traťemi závodu zde.

O den později v neděli byly na pořadu závody ve sprintu. Ty hostilo město Forres (obrázky), nabízející historické centrum s velkým množstvým průchodů a úzkých uliček vybíhajících z hlavní třídy. Kvalifikací prošla a na startu stála kompletní šestice českých závodníků pro tuto disciplínu - Jana Knapová, Denisa Kosová, Adéla Indráková, Jan Petržela, Vojtěch Král a Miloš Nykodým. Mapy mužské a ženské trati. Na 3,8 km dlouhé ženské trati s 21 kontrolami navázala Dánka Almová na své skvělé výkony ze sprintových štafet a o více než půl minuty porazila druhou Ukrajinku Volynskou. Bronz brala Ruska Vinogradová. Že je tato disciplína mnohdy těsná, ukázaly ženy na 4.-6. místě, které zaběhly shodné časy a o konečném pořadí rozhodovala cílová kamera a desetiny sekundy. Desetiny sekundy rozhodovaly i mezi nejlepšími Češkami - jedenáctá skončila Kosová a dvanáctá Knapová. Závod mužů byl mnohem vyrovnanější. Prvních 10 závodníků se vtěsnalo do rozmezí 14,5 sekundy. Vítězem se stal Švéd Leandersson, druhý skončil Švýcar Hubmann, třetí opět Švéd Lysell. Nejlepším Čechem se stal dvanáctý Král.