PowerPlay Magazin

Ve čtvrtek 31. července se měl konat od 18:00 hodin přípravný hokejový zápas mezi prvoligovým Havířovem a extraligovými Vítkovicemi. Říkal jsem si, proč tedy po delší odmlce zase nezavítat na hokej. Zatím jsem žádný zápas proti extraligovému týmu neviděl. Rozhodl jsem, že to tedy napravím. I když se jednalo „jen" o přípravný zápas, během kterého se dalo počítat s řadou nepřesností a také s ne zrovna nejvyšším nasazením z obou stran, vydal jsem se na „místo činu".

Havířovští fanoušci už dlouho dopředu mobilizovali celé město, aby se vydalo na tento velmi atraktivní duel v bílém. Už tehdy se dalo počítat s tím, že v takzvaný „Den D" bude k vidění pravé bílé peklo. Tyto předpoklady se také naplnily. I když před začátkem zápasu pršelo, lidé si cestu na stadión našli. Těžko odhadovat, zda by pěknější počasí přilákalo více lidí - to už teď není důležité. Přibližně půl hodiny před začátkem zápasu jsem si koupil vstupenku a poté jsem se vydal na stadión. Hledal jsem ideální místo, na kterém bych mohl pořídit pár fotografií a především video z úvodu utkání.

Jak přibýval čas, hala se začínala plnit. Výsledek byl takový, že hala byla velmi slušně zaplněna. I když se našla některá místa, která nebyla obsazena, na celkovém dojmu to rozhodně neubralo. Před zápasem se oba kluby nechaly slyšet, že se jedná o výjimečný duel a rozhodně nebudou chtít nic jen tak vypustit. Rivalita těchto klubů, ale především rivalita v hledišti, byla znát po celou dobu utkání. Do Havířova si také našel cestu tábor vítkovických fanoušků. Ti byli už několik dní před zápasem informováni, aby si dávali pozor na různé projevy náklonnosti k svému klubu. Policisté například doporučovali, aby za žádnou cenu nenechávali v autech vyvěšené tradiční malé klubové dresíky s čísly nebo aby třeba nenosili klubové symboly.

Auta jsem neobcházel, viděl jsem jen ty klubové symboly. Někteří vítkovičtí fanoušci přijeli do Havířova se svými šálami a dresy a měli je po celou dobu utkání. Nezjišťoval jsem, zda třeba o nějaký z nich po utkání nepřišli... Dost už řečí okolo tohoto duelu - podtrženo, sečteno - mělo se jednat o velmi zajímavé utkání, které mělo nabídnout porovnání prvoligového a extraligového klubu. Havířovští fanoušci si připravili po vhození úvodního buly zajímavou choreografii, kterou jasně dávali najevo svým rivalům, že v hledišti budou dnes udávat tempo právě oni. Choreo hodnotím jako povedené, však můžete posoudit sami ve videu, které naleznete pod anketou na konci článku.

Havířovští hokejisté odehráli celou první třetinu velmi dobře. Dostávali se do šancí, avšak gól ne a ne vstřelit. Vítkovice na mě působily v první třetině takovým vyčkávacím dojmem. Hráči čekali, co mohou od svého prvoligového rivala čekat. Ano, když se řekne porovnání prvoligového a extraligového klubu, každého hned napadne, že by měl extraligový zástupce s přehledem vyhrát. No, vše záleží na několika faktorech. Vítkovice měly například z jedné třetiny tvořený tým z juniorů. V kádru Vítkovic chybělo například několik hráčů, kteří zrovna byli na reprezentačním srazu českého A-týmu.

1. třetina tedy skončila nerozhodně. Během přestávky nebylo nic zajímavého k vidění, za malou zmínku stojí snad jen fronty na dámských toaletách, které přetrvávaly i po začátku druhé třetiny. No jo, dámy to nemají tak lehké jako my muži... 1. třetina byla mimo jiné ve znamení několika vyloučení a řadě nepřesností na obou stranách. Ve 31. minutě utkání poprvé gólově udeřily Vítkovice. Roman Szturc dokázal propálit domácího gólmana Danečka. Po prvním gólovém úspěchu svého klubu prezentovali vítkovičtí fanoušci choreo doplněné o pyrotechnickou „vložku". Po tomto výstupu byla hala značně zaplněna dýmem z pyrotechniky. Jakoby nestačila pravidelně se vyskytující mlha na ledě, která musela hráčům značně znepříjemňovat viditelnost.

Ve 35. minutě zvyšoval Vojtěch Tomi na 2:0 pro Vítkovice. Havířov rázem nemohl navázat na tempo hry z 1. třetiny. Vítkovičtí hráči se dostávali do potřebné pohody a bylo vidět, že s největší pravděpodobností už svého soupeře do žádného gólového obratu nepustí. I když se občas objevila nějaké ta šance pro AZ, vždy byla neúspěšná. Ve 45. minutě se po zmatku v havířovském brankovišti prosadil podruhé Roman Szturc. O několik minut později ohlásil hlasatel, že utkání sleduje 3 483 fanoušků! Na přátelské utkání se jednalo o slušný počet. Do konce třetí třetiny se už nikdo další nedokázal prosadit. Zápas byl rovněž ve znamení častých vyloučení na obou straních. Domácí hokejisté měli dnes bohužel střeleckou smůlu. Ale o nic nejde, tady tento zápas neznamenal žádný bodový zisk ani ztrátu. Přípravné zápasy jsou především od toho, aby se hráči dostali do potřebného tempa, sehrávali se a samozřejmě aby trenéři zkoušeli nové hráče.

Souboj na ledě vyhrály jednoznačně Vítkovice. Avšak pomyslný souboj na tribunách vyhrála jednoznačně domácí Havířovská zvěř, která rozpoutala v hledišti pravé bílé peklo. Co z toho, že Havířov prohrával, domácí kotel neustále podporoval své hokejisty a z nepříznivého stavu si nic nedělal. Fanoušci Vítkovic byli slyšet ve chvíli, když zrovna domácí fanoušci nefandili. Překřičet havířovský kotel bylo pro vítkovické fanoušky takřka nereálné. Atmosféra byla parádní, svého rozhodnutí, navštívit tento zápas, rozhodně nelituji. Výsledek pro mě nebyl důležitý, shlédl jsem zápas, který byl obohacen o skvělou atmosféru. Přiznám se, že při úvodní choreografii domácího kotle jsem měl husí kůži. Tohle mi po té mé delší odmlce, kdy jsem nechodil na hokej, chybělo. Něco takového při televizi nezažijete, tohle můžete zažít jen na vlastní kůži. No nic, zítra se zajdu podívat na přátelské utkání Havířova proti polské reprezentaci do 20 let...

Miniaplikace