PowerPlay Magazin

Máme tu premiéru mnou předem avizované rubriky, jejíž cílem by mělo v uvolněné atmosféře poznat jednotlivé manažery, kteří jsou mezi námi, i po jiné než ryze manažerské stránce zde na PPM. Já osobně jsem nadšený tím, že se hned v prvním vydání podařilo ulovit takového „sólokapra“. Fanoušek by se měl totiž zabývat především „fotbalovou kulturou“ mezi námi, a tak je skvělé, že můj respondent žije v zemi fotbalu přímo zaslíbené, a jež je celému tomuto sportu zároveň i jeho kolébkou, je to Anglie! Kdybych si mohl dovolit osobní vsuvku, tak pro mě je Anglie případně celá VB velkou slabinou, protože jsem si tuhle zemi velmi zamiloval, když jsem ji navštívil, i když na fotbal v mém případě bohužel nedošlo, nebyl čas.(úsměv) Osobní dojmy ale nyní ponechme stranou a raději si představme manažera „ otecko.

Při pohledu na jeho profil na PPM zjistíme, že  otecko vede dva prvoligové kluby v anglických ligových soutěžích, důkladnější analýzu jeho týmů ponechám na vás, nás bude totiž nyní především to jaký má tento manažer vztah k fotbalu a v neposlední řadě také to, jak se jinak tento na PPM slovensky komunikující manažer dostal až do Anglie.

Otecko se mi v poště představil jako Jozef, 32 let starý rodák ze slovenských Zarnovic. Do Anglie se vydal v roce 2004, toho času svobodný za svoji sestrou z pracovních důvodů. Za tu dobu skoro 9 let se samozřejmě hodně věcí změnilo. Jeho první práce byla ve výrobně čokolády v King´s Lynne, pak dva roky pracoval v Cambridge na koňské farmě, pak pracoval půl roku v Londýně, aby se pak opět vrátil do okolí Cambridge a práci s koňmi. Jeho zatím poslední krok ale vedl do Sheffieldu, kde poznal svou nynější manželku, se kterou má 4 roční dcerku a další přírůstek do rodiny oteckova rodina očekává v létě.

Otecko a fotbal

Fotbal hrál jako malý prý od jara až do zimy, a někdy dokonce i v zimě na sněhu. Své první soutěžní zápasy odehrál za žáky FK Zarnovice, ale ty byly také jeho poslední, zdravotní problémy mu znemožnily se fotbalu profesionálně věnovat. Jako fanoušek podporoval Slovan Bratislava, stejně jako celá rodina, ze zahraničních klubů se mu tehdy líbila hra Ajaxu Amsterdam, to byly časy jeho největší slávy za dob hráčů jako byli Davids, Overmars, Kluivert a další.  Už tenkrát ale začínal fandit také Barceloně, a i když rodina je samozřejmě na prvním místě, i Barceloně patří část jeho srdce. 

Aktivní vykonávání fotbalu u něj vzalo za své po začátku období, kdy musel začít chodit do práce často večerně. Proto raději často chodí bruslit na místní stadion se svou malou dcerkou. Fotbal jsou pro něj hlavně góly, i proto asi vždy nejraději hrál v útoku. Když sleduje fotbal, tak nejčastěji španělskou ligu a evropské poháry, anglická liga zůstává trochu překvapivě upozaděná, i když ji také sleduje, ale v tom případě většinou Arsenal, kterému také fandí.  

Jak jsem v článku popisují tuto rubriku zmínil, bude v tomto druhu článků zmínka i o jednom z oblíbených klubů každého respondenta, dnes to bude londýnský Arsenal, ke kterému má  otecko vzhledem k jeho hernímu projevu pozitivní vztah. Arsenal FC je dlouhodobě považován za tým, který se prezentuje velmi pohlednou hrou, a to především útočnou! Někteří tvrdí, že hraje vůbec nejpohlednější fotbal na světě, ovšem já ho mám zafixován spíše jako tým, kterému se ta absolutní špička stále vzdaluje, což fanoušky tohoto tradičního a historicky veleúspěšného klubu jistě velmi mrzí. V několika směrech je mi ale tento klub nesmírně sympatický, dlouhodobě se mu dostává skvělých ekonomických výsledků a podle mě je to jeden z nejlépe hospodařících klubů v Evropě, který se nebál jít ani do velmi nákladné výstavby nového stadionu, který ještě samozřejmě dodnes splácí. Jak už jsem ale zmínil, čekání na nějakou trofej je nesmírně dlouhé, skoro 8 let, a tak se tento klub potácí s problémy prodlužování smluv s hráči, kteří právě kvůli dlouhodobé neúspěšnosti prchají do jiných klubů, což je vzhledem k tomu, že Arsene Wenger nerad utrácí velké peníze velký problém, náhrada za odchodivší hráče totiž nepřichází většinou dostatečně kvalitní.

Řeč čísel

13 x titul v Premier League

10 x vítěz FA Cupu

2 x vyhrál Ligový pohár

12 x Community shield

Hovoří  otecko: „Nezapomenutelná byla pro mě dozajista návštěva fotbalového zápasu v rámci konání Olympijských her v Londýně, konkrétně semifinále fotbalového turnaje, které se odehrálo na Old Trafford. Zahrála si ho Brazílie s Jižní Koreou, jak jistě víte, Brazílie zaslouženě postoupila a hrála pak finále. Lístek stál 150 liber, takže to bylo pěkně drahé, ale dostal jsem ten lístek jako dárek k narozeninám od manželky. Seděl jsem v dolním poschodí přímo pod skyboxy, takže jsem byl velmi blízko hřišti a nafotil tak každého hráče Brazílie. Na to nikdy nezapomenu.“(úsměv)

Zdroj: oteckovo rodinné album

 PavelUngr:Ahoj, otecko, dovol mi tě přivítat u naší redaktorské propisky, možnosti mé první otázky využiji tak trochu k sobeckým účelům, mě samotného zajímá, jaké to je, když se někdo rozhodne k takové změně, jakou jsi udělal ty, když jsi se odstěhoval do Anglie, jak ses cítil? Byl jsi plný rozpaků?

 otecko:"No, nebyl jsem zrovna nadšený, moc se mi do VB nechtělo, ale sestra mi nabídla práci na farmě s dobrým platem, podle jejích výpočtů jsem si měl do roka našetřit na byt. Když to teď tak píšu, tak se musím velmi smát, protože nic z toho nevyšlo. Po mém příjezdu do Anglie práce nebyla, a já tak musel hledat novou, přes litevskou agenturu jsem se dostal do čokoládovny a jak to bylo dále, to už víte. Jak o tom tak s odstupem času přemýšlím, dnes bych asi zůstal doma, ale dost pravděpodobně bych dopadl jako svobodný, bezdětný a bez bytu."(smích)

 PavelUngr:Navštívil jsi od té doby ještě někdy Slovensko? Případně jak často tam jezdíš?

 otecko: "No, že se vůbec ptáš?! Samozřejmě! Slovensko miluji více než sebe samotného, i když samozřejmě méně než svou rodinu. Na Slovensku máme krásné hory, děvčata, koupaliště a v zimě kopu sněhu, taky tam jsou lépe řešené kohoutky na umývání.(smích) Jezdím na Slovensko 2x až 3x do roka, ale letos tam budu maximálně dvakrát, kvůli dítěti, které očekáváme. Před porodem si vezmu dovolenou + si k tomu zažádám o rodičovskou dovolenou, na kterou mám v VB nárok, takže budu s manželkou celý měsíc. Na Slovensko se před létem dostanu jen na jeden týden."(úsměv)

 PavelUngr:Teď už ale k tomu sportu, je mi jasné, že když jsi se rozhodoval, zda-li opustit či neopustit svou rodnou vlast, důležitější jsou jiné věci, ale přemýšlel jsi v kontextu se stěhováním do VB i o tom, že to budeš mít blízko například do Manchesteru na skvělý fotbal? 

 otecko: "No to jsem bral v potaz, ale v té době jsem věděl, že budu žít v King´s Lynne a tam je to blízko do Norwiche(východní Anglie), který toho času hrával druhou nejvyšší soutěž, takže těžko bych se šel podívat někam jinam než na druhou ligu, protože nejbližší prvoligový klub byl až v Londýně, další problémem bylo to, jak bych sehnal lístek, neměl jsem přístup na internet tak jako mám dnes, na internet jsem dostal jen v knihovně, kde jsem mohl být jednu hodinu denně zadarmo, kavárny v mém městečku nebyly. Jen těžko bych tak získal lístek do Londýna. Teprve až po mém přestěhování do Sheffieldu se můj sen o Premier league začal naplňovat. První šance byla, když Sheffield bojoval ve Wembley ve finále play-off druhé ligy a skutečně nikdy jsem jim nefandil tak jako v tento den. Bohužel jim to ale nevyšlo, prohráli tenkrát tuším s Hull City, a tak jsem musel na Premier league opět počkat. Po dvou letech jsem poznal velkého fanouška Manchesteru United, který mi řekl, že má zaplacené členství v klubu, a tak mi sežene lístek, pakliže se budu chtít jít podívat na zápas na Old Trafford. Nepřemýšlel jsem ani sekundu, když mi to nabídl, a to i když Manchester United zrovna nemusím, hodně zápasů vyhrávají šťastnými góly v posledních vteřinách, a  to nemám rád.(smích) Tak jsem se díky kámošovi dostal alespoň na jeden zápas Premier league. Byl to tuším zápas Manchesteru United s West Bromiwich(výsledek 2:2), seděli jsme až na hoře, nebyl lístek na nižší poschodí, ale zážitek to byl krásný."

 PavelUngr:Z tvých odpovědí to vypadá, jako by bylo dostat se na zápas v Premier league  skoro nemožné, pro mě je to skoro nepředstavitelné, když žiji tady v ČR. Skutečně tomu tak je? Vždyť kluby v Anglii většinou přece nemají vyprodané všechna svá místa permanentkám, ne?

 otecko: "Je to skutečně velmi těžké se na PL dostat, je to jednoduché jen když znáš někoho, kdo už je členem a vezme tě s sebou.  Nebo se můžeš sám stát členem, není to drahé, třeba členství v Manchesteru United stojí mého kamaráda 35 liber/rok, tak to je dobrá cena, když si představíš, že takový člen má 99% šanci, že se dostane na zápas. Samozřejmě je třeba objednat lístek dostatečně včas aspoň měsíc před zápasem, když jde o zápas se slabším soupeřem, ale když chceš na nějaký velký zápas, musíš to objednat hned v den, kdy spustí prodeje lístků. Vyprodá se to třeba klidně do hodiny takový zápas".

 PavelUngr:Víme o tobě, že v Anglii fandíš nejvíce Arsenalu, na jeho zápasu jsi někdy byl? Nebo je to stále nesplněný sen?

 otecko: Jo tak na Arsenal by jsem se velmi, velmi rád dostal, ale zatím je to nesplnitelný sen, i když nikdy nehovoř nikdy. Arsenal má nádherný stadion, který bych rád viděl i zevnitř, a proto plánuji jít na tour po stadionu, které klub organizuje pravidelně každé léto, možná i 365 dní do roka, ale to nevím jistě, před 5 lety to stálo asi 30 liber, nicméně jsem v té době neměl čas tam zajít, tohle léto se tam ale chystám na 90% jít! A třeba tam potkám i nějakého hráče Arsenalu.

 PavelUngr: Máš doma nějaké suvenýr třeba Arsenalu nebo jiného klubu z celého světa? Od hrníčku, přes povlečení až třeba po šálu? Třeba já si koupil v Londýně šálu Chelsea, a má pro mě nevyčíslitelnou hodnotu!(smích)-pozn. redaktora

 otecko: "Ano, mám doma hodně suvenýrů, mám ručník z fanshopu Manchesteru City, čepici z Arsenalu i vlajku, měl jsem také vlajku Manchesteru United, ale tu jsem věnoval bratrancovi, suvenýrů mám ale nejvíce Barcelony, např. dresy, šály, trička a teplákové soupravy. Barcelona má celkově ve sportovních obchodech velmi dobré zboží, i když na anglické kluby nemá, ale z těch zahraničních je prý nejprodávanější(říkal mi to jeden Angličan, se kterým jsem pracoval na skladě). Byl jsem i ve fanshopu Manchesteru United, ale tam jsem kupoval věci jen pro své bratrance."

 PavelUngr:Jaký máš vztah ke klubu Sheffield United, který je ti zeměpisně zřejmě nejbližší? Aktuálně hraje třetí ligu, ale já si myslím, že v Angli můžou být i nízké soutěže velmi zajímavé a kvalitní, chodíš tam občas?

 otecko:"Je tu i Sheffield Wednesday, který hraje 2.ligu, ale nikdy jsem na jeho zápasech nebyl, nemám kontakty na nikoho, kdo by mě na jejich zápasy dostal, protože i tam je to složité s lístky, stále je vyprodáno. Jestli jsou to kvalitní soutěže, to nedokážu posoudit, možná je 2.liga kvalitnější než česká či slovenská první, ale třetí anglická už tak kvalitní podle mě není. Rád bych se někdy dostal na Sheffieldské derby, to mě velmi láká, tam je vždy úžasná atmosféra srovnatelná se zápasy jako jsou Manchester United-Liverpool nebo slavné el clásico."

 PavelUngr:Sleduješ slovenský klubový fotbal? Případně, co na něj říkáš, podle mě totiž šíleně stagnuje...

 otecko: "Slovenský fotbal už dva roky nesleduji, jen občas skočím kouknout alespoň na tabulky naší první ligy, kdo vede atd. Držím palce Slovanu Bratislava, ale netuším, jestli letos vyhrají titul, bude to ještě těžký boj. Sleduji spíše vývoj kolem reprezentace a jsem velmi zklamaný nad tím, jakou hrou se prezentují naši reprezentanti, v klubech hrají úplně jinak než v reprezentaci a to se mi věru nelíbí."

 PavelUngr:Vzhledem k tomu, že fandíš Barceloně, nejlepším hráčem na světě je i pro tebe zřejmě Messi, že? Myslíš, že je to nejlepší fotbalista všech dob?

 otecko: "Netroufám si říct, jestli je Mess nejlepší na světě v historii, neviděl jsem moc hrát Pelého a další skvělé hráče, ale podle mě je určitě nejlepší jakého jsem kdy já viděl na hřišti od roku 1990, když jsem začal dění ve fotbalu intenzivněji sledovat. Dnes málokdo pochybuje, že je skutečně nejlepší hráč současnosti, snad jen fandové  Manchesteru United a Realu Madrid můžou oponovat, že je C.Ronaldo lepší. Nejraději sleduji, jak Messi zakončuje gólové šance. Není to také žádný bouřlivák jako Ronaldo a ani mimo hřiště není žádný D.Rodman nebo Balotelli.(úsměv)"

 PavelUngr:Dovol mi ti poděkovat za příjemný rozhovor a popřát ti hodně štěstí v reálném životě, na konci si dovolím ještě jednu otázku. Řídíš se v životě nějakým mottem nebo citátem, který bys rád řekl i ostatním?

 otecko" "Taky kdysi jsem měl motto: „Nikdy se nevzdávej“ a dlouho jsem se ho držel, ale potom jsem se už párkrát vzdal jistých věcí a tak jsem „přesedlal“na motto: „ Peníze nejsou všechno“

I já ti děkuji za šanci si s tebou napsat, a i já ti přeji mnoho úspěchů v životě i zde na PPM

Všechny zde vystavené fotografie jsou z rodinného alba oteckovi rodiny, vlastní tedy na ně i veškerá autorská práva.(smích)

PPM Střetnutí 

Fotka s tvůrci PPM přímo v centrále PPM v Bratislavě

Sraz PPM ve slovenské Alpinke

Fotbalové foto

Otecko před stadionem Manchesteru City

Před Wembley...

Není to krásný pohled? Wembley při olympijském turnají ve fotbale..

"vylidněný Old Trafford"

S rodinou

Oteckou s dcerou Julií

Otecko se manželkou Danielou

.         .        .        .       .

Líbil se vám tento článek a chtěli byste se sami stát takovým fanouškem?