PowerPlay Ajakiri

Sedm dlouhých let trvalo čekání na světovou basketbalovou medaili u naší nejmladší kategorie U17, až to konečně přišlo! Po několika nadějných i marných pokusech v minulosti se to povedlo až nyní. Proto jsem si nemohl nechat ujít tento rozhovor... Do redakce dorazil hajnej007. Místo šampusu jsem připravil starou mysliveckou a šlo se na věc.

Tak konečně medaile a hned zlatá! Jak velká je úleva? Nebo dokonce zadostiučinění?

Hlavně radost! Z toho, že spoustu času, vynaloženého na věc mimo reálný život, nebyla úplně zbytečná. Na PPM jsem více než 6 let a trvalo mi celkem dlouho dobu, než jsem pochopil, že to pro mě má být hlavně zábava.

Úleva je tam taky. V době, kdy přišla od Terezky (Terry85) nabídka asistenta k U17, jsem začal koketovat s myšlenkou, že bych zkusil poprvé kandidovat k reprezentaci, ale v házené. Basketbal jako sport jsem chtěl zrušit. Potom jsem si řekl, že taková nabídka se neodmítá a začal se basketu a taktikám více věnovat. Když jsem po Terezce přebíral reprezentaci, tak jsem si uvědomil, že tu jakási zodpovědnost vůči komunitě je. Ale to by manažera reprezentace nemělo stresovat. Vždyť zápasový report ze semifinále MS vidělo 116 lidí ze dvou nejsilnějších komunit na PPM!

Pokud nebudu počítat přáteláky, tak jste prohráli jen jeden zápas v kvalifikaci a je jeden zápas na MS. Jak si toho zpětně ceníš?

V kvalifikaci jde jen o to postoupit na Mistrovství světa a ušetřit co nejvíce energie. Měli jsme po pěti zápasech postup jistý a proto jsme si mohli dovolit na poslední tři zápasy nasadit jen 16-leté hráče. Prohra s Tureckem byla podle mě stejně nesmyslná. Turci odehráli celou kvalifikaci na VV a jen se 6-7 hráči. A jejich jediný pivot v zápase s námi nasbíral 4 osobní chyby za 8 minut. Stejně odehrál celý zápas a vlastně ho rozhodl.
Na MS nám pomohla výhra v první zápase proti Argentině. Mohli jsme si dovolit v jediném prohraném zápase proti Slovensku hrát na VN a pošetřit tři hráče základní sestavy. Tak že nám vlastně vyšlo všechno podle plánu. (úsměv)

Každý potřebuje i spoustu štěstí, ale věděli jste vždy, co na soupeře hrát?

Potřebné štěstí jsme měli v kvalifikaci při domácí výhře s Tureckem a hned v následujícím zápase ve Švýcarsku. Je pravda, že kvalifikaci jsme měli s Petrem rozdělenou, tak jsme analýzy a nastavení moc neřešili, protože jsme byli přesvědčení, že postoupíme silou i na VN..
Ve skupině na mistrovství světa už jsme si dělali důkladné analýzy soupeřů a vždycky jsme se snažili najít nějakou slabinu. Podle výsledků se nám to celkem dařilo. (zase úsměv) (a není to tou mysliveckou - pozn.red.)

Jaká byla spolupráce s Petrem (Piotr Balszoi)? V čem spočívaly vaše debaty?

Co myslíš Ty? Jaká mohla být spolupráce, když vedla k zisku zlaté medaile??
S Petrem soupeříme v lize II.1 a potkáváme se i na ligové diskuzi. Vzhledem k tomu, že vedl i reprezentaci Chile ve stejné věkové kategorii, tak jsem jeho práci sledoval. Bohužel jen těsně nepostoupil na MS. Nejdříve jsem ho poprosil, jestli by nám na diskuzi neokomentoval zápasy českého týmu na MS, on souhlasil a odvedl skvělou práci. Protože práce managera U17 je hodně časově náročná, rozhodl jsem se, že ji povedu maximálně tři sezóny. Po konci sezóny a po volbách jsem Petra kontaktoval znovu s nabídkou asistenta, s tím, že by začal s průzkumem patnáctiletých hráčů a v další sezóně si postupně přebíral reprezentaci. Tím byla jasně daná spolupráce už na začátku sezóny.
Po neúspěchu na předchozím MS jsem věděl, že potřebujeme daleko více času na rozbory soupeřů. Rozdělili jsme si zápasy kvalifikace a hlídali souhru jednotlivých hráčů. Za výsledek na mistrovství světa nese zodpovědnost manažer. Proto jsme se dohodli, že Petr u vybraných týmů udělá důkladné analýzy, sestavy a taktiky na jednotlivé zápasy budu nastavovat já.. Tak že se vlastně moc nedebatovalo. Pokud si vzpomínám, tak u dvou zápasů jsem si nebyl jistý nastavením, tak že jsem ho požádal o názor a upravil taktiku.

Shodovali jste se, nebo musel občas jeden nebo druhý ustoupit?
Kůži na trh nese manažer. Jak se píše v návodu, asistenti pomáhají manažerům. A manažer může asistenta kdykoliv vyměnit. Teď vážně, pokud někdo vyhraje volby, tak má podporu komunity, zodpovídá za výsledek. A po vyřazení v minulé sezóně jsem se rozhodl změnit přístup k reprezentaci U17. Proto jsem měl už před začátkem kvalifikace jasně danou koncepci, ze které bych ustoupil jen v krajním případě. Petr s koncepcí souhlasil a vše běželo jak po drátku, tak nebylo kam a proč ustupovat. Asistent má jako odměnu za práci pro manažera reprezentace ve svém profilu medaili, tedy pokud se nějaká získá. (smích)

A teď trochu odbočíme. Petr odešel trénovat konkurenčí U17 - Nizozemí. Musel jsi mu to schvalovat?

Tak teď jsi mě dostal do úzkých. Za prvé jsem počítal s tím, že Petr po mě převezme reprezentaci. A za druhé jsem vůbec nevěděl, že kandiduje v Nizozemí. Tak že to Petrovi schválili asi někde v Amsterdamu. Naznačil mi, že z časových důvodů reprezentaci nepřevezme a že vyzkouší méně náročnou U17 v jiné zemi. (tomu já osobně rozumím - úsměv) Ale nečekal jsem, že už pro tuto sezónu, kdy jsem s ním počítal na pozici asistenta. Těžko se mi to vysvětluje a jelikož tady s námi nesedí, mohl by si mu zavolat a požádat ho o vyjádření.

*** A tak jsem nelenil a zavolal Piotrovi. ***

Ahoj Petře, právě tu debatím s Hajným a potřebovali bychom něco vědět..

Kdy jsi se rozhodl odejít k Holanďanum?

Tak spíš to bylo takové rozhodnutí narychlo, kdy po prvním kole voleb v ČR U17 to nevypadalo, že by Hajnýho zvolili, a já mu slíbil, že spolu budeme pokračovat, tak jsem chvilku před skončením 1 kola voleb hodil kandidátku u Nizozemska U17, kde byli další tři kandidáti a tak jsem ani nepočítal, že bych byl zvolen. Nakonec to všechno dopadlo úplně jinak, zvolili Hajnýho i mě.

Připravoval jsi na to Hajnýho?

Bohužel, jak to bylo vše narychlo, tak to Hajny netušil a byl trošku zaskočen. Proto se mu tímto ještě jednou omlouvám. Ani já nepočítal, že to tak dopadne. Ale byl jsem připraven mu pomoct, jak jsem slíbil, ale pochopitelně Hajnej potřeboval asistenta na plný úvazek a tak se rozhodl pro Marwina. (o tom níže)

Měl na tebe Hajnej vysoké nároky?

To bych ani neřekl, myslím, že jsem si to rozdělili dobře, průzkum hráčů byl napůl, nějaké přáteláky jsem si odkoučoval plus nějaké zápasy v kvaldě. Na MS už vše bylo jasně dané, taktiku a sestavu jsme konzultovali spolu, ale hlavní slovo již měl Hajnej. Takže hlavní podíl na zlatu má jednoznačně Hajnej. (úsměv)

*** Po pár minutách jsem Piotrovi hezky pěkně poděkoval a mohli jsme pokračovat. ***

No a jak již tedy víme, tak máš nového asistenta. Proč padla volba na Fandu (Marwin123)?

Protože všechno dopadne tak, jak má. Chvíli jsem uvažoval, koho oslovit a potom jsem se rozhodl, že tomu nechám volný průběh. A v poště se objevil dotaz od Marwina, jak dlouho ještě chci otravovat u nejmladší reprezentace. Po odchodu Petra do Nizozemí, to pro mě byla ideální varianta. Tak jsem Marwinovi napsal, že je to moje poslední sezóna a nabídl mu místo asistenta. S tím, že si reprezentaci převezme. Pokud teda bude mít „koule“ a uteče od Tomáše a U 19. (smích) No, a druhý den už klepal na dveře kanceláře.

Je tvůj konec u U17 definitivní nebo i u tebe platí "Nikdy neříkej nikdy!"? Nezmění tvůj názor ani případná další medaile?

Určitě nebudu kandidovat k reprezentaci U17 v další sezóně! Samozřejmě, že uděláme s Marwinem v této sezóně všechno, abychom medaili dovezli, ale určitě by to nezměnilo moje rozhodnutí. Už dobře vím, co je potřeba obětovat tomu, aby jste nejmladší basketbalovou reprezentaci dovedli k medaili, tak to opravdu vypadá na definitivní konec.

*** No a jelikož s Fandou chodím do zaměstnání, tak jeho názory znám a poskytl mi k tomu malé vyjádření: ***

Marwin: "Co bych ti na to řekl?!? Prostě jsem se jako asistent U19 nudil, protože mě Tom moc nevyužíval. A tak jsem zkoušel najít nějaký tým, kde bych byl svým pánem. Jasný, más svůj tým, ale v lize se mi nedaří probojovat do první ligy a tak se snažím prosadit jinde. Kandidoval jsem v USA U17, kde už manager taky neměl pokračovat, ale nakonec mě vypekl! Po volbách jsem napsal Hajnýmu a téměř bleskově jsme se dohodli! Pak už šlo jen o to, jak to sdělit Tomovi. (tomu to bylo jedno - pozn.red.) No a tehdy mě napadlo, že by jsi mohl asistenta u U19 dělat ty, Gajdy! Aspoň se ty, chudáčku malej třetiligovej, přiučíš něco ve velkým basketbalu. (smích)"

*** Typickej Fanda! ***

Nyní si připomeneme záverečnou cestu národního týmu ke zlatému vrcholu s drobným komentářem hlavního trenéra..

Už při rozlosování základních skupin bylo jasné, že cesta k medaili povede přes domácí výběr Slovenska. Petr sice udělal důkladnou analýzu už na zápas základní skupiny, ale tam jsme nastavili úmyslně jinou taktiku, než jsme chtěli hrát v semifinále. A až po vítězném semifinále mi došlo, že jsem se celou dobu soustředil pouze na tento zápas a vůbec jsem si nepřipouštěl, že by nás někdo vyřadil dříve..

osmifinále Mistrovství světa: ČR - Rusko 83:75 (51:39)

Podle vývoje 2. skupiny jsme se připravovali na silné Španělsko. Poslední zápasy ve skupině nám však přisoudili slabší Rusko. Asi i pod tímto dojmem jsem nastavil normální důležitost. Podařilo se nám pokrýt nízké hráče. Sice nás to stálo více faulů, ale zase z toho nebyl ani jeden koš za 3 body. Rozhodující náskok jsme si udělali v 1. čtvrtině a zbytek zápasu už jsme udržovali vedení.

čtvrtfinále Mistrovství světa: ČR - Francie 102:78 (63:37)

Opět jsem se v duchu připravoval na jiného soupeře, a to na nepříjemné Chorvatsko vedené manažerem Kubou (pankubak). S tímto kamarádem jsme se dlouho potkávali v lize a věřím, že se brzy do II.1. vrátí. A protože mi Kuba v začátcích pomáhal i s taktikou a dobře se známe i ze vzájemných zápasů mezi reprezentacemi, zahlodal poprvé červíček pochybností. Naštěstí (promiň Kubo) nám Chorvaty odklidila z cesty Francie, která hrála celé Mistrovství světa téměř to samé. Takže, stačilo nastavit stejnou taktiku jako v zápase ve skupině a zvednout důležitost. Trochu jsme to pojistili pro případnou změnu, ale ta nenastala, tak že pohodový zápas s ušetřenou energií v posledních dvou čtvrtinách.

semifinále Mistrovství světa: ČR - Slovensko 89:80 (45:39)

A přišel den D.. Jak už jsem odpovídal dříve, příprava na tento zápas trvala měsíc.
Slovenský výběr měl na všech postech vyrovnané, nebo lepší hráče mimo druhého pivota. Jasně dominovali na pozici SG. Důkladně jsme prostudovali poslední zápas ve skupině, kde jsme si vyzkoušeli proti soupeři různé taktiky s oslabeným týmem.
V tomto zápase jsme s Petrem využili všechno, co jsme ušetřili za celou sezónu. Poprvé jsme změnili nastavení střídání hráčů a dali tak 1. pětce konečně pořádný čas ve hře. Což Slováci neudělali. Byli přesvědčení, že nás porazí, jak jsem vyčetl z diskuze. Proto ani moc neexperimentovali s taktikou. Dobře jsme odhadli, že začnou zónovou obranou, když se jim v prvním zápase neosvědčila kombinace a to spolu s nastavením našeho útoku a tempa hry rozhodlo zápas. Musím přiznat, že jsem se snažil si co nejdéle protáhnout atmosféru u vánočního stromku a na report ze zápasu jsem se podíval až někdy kolem půl desáté večer. A byl to poslední dárek pod stromeček.. (úsměv)

FINÁLE MISTROVSTVÍ SVĚTA: ČR - Itálie 70:69 (40:44)

Tak to byl jediný zápas, který jsem viděl v přímém přenosu a v poslední čtvrtině jsem jen nevěřícně zíral. (úsměv)
Ráno jsem si rozklikl zápasy Itálie a nevěděl, co vlastně dělat. Medaile jistá, největší soupeř, na kterého jsem se připravoval, poražen a motivace byla pryč.

Napsal jsem Kubovi a on mi odpověděl, že jestli potřebuju motivaci, tak ať Italy smáznu na velmi nízkou..
Vzal jsem rodičům psa a šel na dlouhou procházku do lesa. Cestou zpátky si dal 2 panáčky na srovnání mysli a znovu si k tomu sednul. Vzhledem k tomu, že jsme s Itálií minulou sezónu vypadli v OF Mistrovství světa a byla to moje chyba v nastavení, tentokrát jsem to důkladněji zkonzultoval s Petrem. Oba dva manažeři Italské reprezentace odvádějí skvělou práci a měl jsem před nimi opravdu respekt. Což se možná projevilo i na konečném nastavení taktiky na zápas. V zápase nepadlo moc bodů, a všechno vyšperkovala poslední čtvrtina s výsledkem 8:13 a naší úspěšností 28,6%. Naštěstí jsme silou v závěru zápas otočili a mohli tak slavit první medaili pro výběr do 17 let a to hned zlatou.. (véélký úsměv)

A co říci na závěr?? Nechám slovo mému hostu, který má jistě ještě něco na srdci a na jazyku..

V první řadě bych chtěl poděkovat Terezce a popřát jí brzké uzdravení. Bez ní bych u nejmladší reprezentace a pravděpodobně ani basketu nebyl. A s Petrem by jsme neslavili zlato z Mistrovství světa my, ale možná někdo jiný.. Tím děkuji i Petrovi, který se zhostil role asistenta a odvedl práci přesně tak, jak jsme se domluvili.

Na začátku sezóny se na diskuzi U 17 objevili názory, že styl, kterým chceme vést reprezentaci tuto sezónu je špatný a že nemůžeme uspět. Tak bych ještě chtěl poděkovat všem, kteří nám věřili, fandili a stáli za námi. Jo, a ještě Tobě děkuji za pozvání k rozhovoru..

A jaké mám plány? Neudělat ostudu na letošním MS a dál už si tuto hru jen užívat..

Já samozřejmě taky děkuju za velmi vstřícný přístup, pohodovou atmosféru, vypitou láhev myslivce a trpělivost, se kterou jsi odpověděl na všechny mé dotazy. Na úplný závěr tobě a tvému asákovy (mimochodem bez licence!) přeji úspěšnou basketbalovou sezónu u národního týmu. A ať se ti daří nejen ve světe PPM, ale i doma.