PowerPlay Ajakiri

Píše se 22.prosinec roku 2011 a šéf fotbalové Sparty se rozhodne říznout do živého, odvolává generálního sportovního manažera Jozefa Chovance během zimní přestávky. Klub z Letné v tu chvíli trůní na prvním místě Gambrinus ligy s luxusním náskokem, do skupinové fáze Evropské ligy však v této sezoně nezasáhl, v posledním předkole mu plány překazila rumunská Vaslui. Byla to velká blamáž, která hnula „žlučí“ majiteli Sparty Danielu Křetínskému a spolu s dvěma ostudnými domácími porážkami od Mladé Boleslavi a Liberce(oba 0:3)  napjatá situace vyeskalovala v příchod nového realizačního týmu.  Ústředním mužem byl Jaroslav Hřebík, který měl za sebou čerstvý úspěch s mládežnickou reprezentací tvořenou především sparťanskými odchovanci. Sliboval novou Spartu, která má spoléhat na své odchovance doplněné o kvalitní posily a hrát moderní fotbal, kterým se prosadí i v Evropě.

Je to už rok a půl, co přišel GSM, nyní sportovní ředitel, Jaroslav Hřebík do Sparty a jediný úspěch, jakého letenští během té doby dosáhli, byl ten nervydrásající souboj s Londýnskou Chelsea, pozdějším vítězem, v prvním kole vyřazovacích bojů Evropské ligy. Žádnou trofej během té doby Sparta nezískala a svými poměrně nevyrovnanými výkony nedělá svým fanouškům zrovna radost. Fanoušci už jsou tedy nervózní a v posledním domácím zápase to dali jasně najevo svým skandováním cíleným právě na sportovního ředitele Jaroslava Hřebíka.

Slyšel jsem to na vlastní uši, nemohl jsem tomu uvěřit, stejně jako část ostatních fanoušků, kterým nešel tento pokřik přes ústa. Skutečně si někdo myslí, že je ostudné vypadnutí s BK Häckenem vina někoho, kdo si v kanceláři dělá „čachry“ s mládeží, plní roli tichého poradce majitele klubu a stráží dlouhodobou filozofii klubu? Troufám si říct, že ti, co se takto angažují proti jeho osobě se buď přidávají k těm více iniciativním, nebo zkrátka vůbec nic neví o tom, jak jsou na Letné nastaveny mantinely pravomocí.

Víte, obecně se sparťanští fanoušci dělí na „hřebíkovce“ a „antihřebíkovce“, já se hlásím k té první skupině. Přišel Jaroslav Hřebík a jeho plány se Spartou byly sice velmi smělé, nicméně každý musí uznat, že zajímavé. Problém však nastal, že hned od začátku se přesně nevědělo, co ve Spartě bude dělat. Já očekával, že přirozeně nahradí Chovance na lavičce, on však v úvodu zaujal místo na tribuně. Po odvolání Haška jsem pak nechápal, proč se hledá náhrada, však přišel Hřebík, ne? Nakonec angažovali Vítězslava Lavičku, velkého sympaťáka se sparťanskou minulostí, ten si získal velkou oblibu fanoušků pro své vystupování na veřejnosti a jednání s hráči. Nicméně je to stále hlavní trenér Sparty, který měl dosud velmi silnou pozici a konečné slovo co se týče složení kádru a přestupové politiky. Je tedy naprosto liché přehlížet jeho zodpovědnost za pohárové selhání, které se on sám ani nezříká, sám moc dobře totiž ví, že před sezónou si musel současnou soupisku před vedením hodně obhajovat.

Jaký je závěr? Noční můra jménem BK Häcken bude Spartu strašit ještě dlouho, ovšem je to jen dvojzápas, který sparta ztratila v několika minutách domácího utkání, je naprosto zbytečné z něj vyvozovat nějaké důsledky, protože Spartě by to nijak nepomohlo. Upřímně řečeno, Spartě vyhovuje, že v realizačním týmu má tak populárního trenéra, kterému fanoušci odpustí téměř vše. Je jen otázkou, jak moc je Lavička „tvárný“, pak by totiž bylo možné, že skutečně jen plní pokyny, protože je pravda, že současný herní styl Sparty není vůbec podobný žádnému z týmu za Lavičkovy éry. Na konci článku jsme tedy zjistili, že jsme opět na začátku. Sparta by zkrátka měla zjednodušit svoji strukturu. Příklad si může vzít z Plzně, která má nesrovnatelně nižší počet zaměstnanců a klub funguje na vysoké úrovni!