PowerPlay Ajakiri

Do nové rubriky Můj hokejový hráč nám od vás přišlo mnoho článků. Za vámi zaslané články vám děkujeme, přičemž slibujeme, že brzy se zveřejnění svých článků dočkají i manažeři, kteří nebyli vybráni. Na základě všech došlých článků jsem vybrali článek od prvoligového manažera Ezziho.

Hlavním hrdinou tohoto článku je hráč Toms "Pamel" Andriksons, který v současné době působí v  I.1 lize, kde hraje za Ezziho tým  HC Brnopuci.

Dětství

Psal se rok 1986, když se chudému Nikitovi a jeho ženě Yowerině Andricksonům v hlubokých lesích sibiřských nehostinných podmínek, kde široko daleko nebylo jiné lidské duše, narodil malý Toms. Avšak jeho rodičům tato obvykle radostná událost přílišné úsměvy na tváři nevykouzlila. Maminka malého Tomse byla rodilá Uganďanka, otec statný ruský pastevec, který to s pasením zvěře v ruských mrazivých lesích neměl vůbec jednoduché. Po narození prvního syna bílé pleti, podezíral manželku, jež byla původem z Afriky, z nevěry.

Toms "Pamel" Andriksons

Mládí

Zpočátku měli rodiče o šilhavého a věčně hladového Tomse velkou starost, neboť nevěděli, zda vůbec dokáží svého syna uživit. Ovšem ten se i přesto měl čile k světu. I přes jeho neustálý hlad a silnou šilhavost, které se nedalo nevšimnout na desítky metrů daleko, si našel v hlubinách lesu zálibu v sestřelování nebohých veverek šiškami, které odpaloval suchou haluzí. Kvůli nedostatku jídla, zimy a taky toho, že chudáci veverky toho už měli taky plné zuby, se rodiče rozhodli, že se vydají napříč rozsáhlou ruskou krajinou na zaslíbený a všemi opěvovaný západ – do Evropy.

Malý Toms si cestou za lepším životem na dálném západě prošel snad vším. V té době ještě netušil, jak moc se mu jeho urputnost a výdrž později vyplatí. Cestou se prodíral přes lesy, křoviny, a nechybělo samozřejmě ani sedmero hor a řek. Přecházel rozsáhlá jezera, díky kterým okusil počátky bruslení a časem zestatněl a stála se z něj doslova pořádná vazba. Po letech kočovného života se nakonec celá tato povedená rodinka usadila v lotyšském Moltilpu, jež se nachází nedaleko hlavního města Lotyšska - Rigy.

Tomsův otec

Tomsovy první krůčky na bruslích

V den Tomsových sedmi let, ho rodiče především díky přesvědčení maminky, (která vždy toužila být krasobruslařkou, ale bohužel kvůli své větší prostorové výraznosti tento sport nikdy dělat nemohla) přihlásili do tamního krasobruslařského kroužku Skákající laňka. Toms se v počátcích své nové životní etapy zrovna necítil ve své kůži, i když v bruslení převyšoval ostatní.

Časem se mu začalo mezi vrstevníky přezdívat „Pamel ze Sibiře“, a to nejen kvůli jeho původu, ale také díky jeho podobnosti příjmení s jednou americkou herečkou. Toms v té době neprožíval šťastné období, častokrát zůstával zamyšlený a po tréninku sedával na tribunách. Avšak dlouho zde vysedávat nemohl, neboť po trénincích musel stíhat ještě strabologické kontroly šilhavosti, na které musel pravidelně docházet.

Toms jako krasobruslař

Začátky hokejové kariéry

Zlom v jeho kariéře přišel v den, kdy na trénink přišel o něco dříve a na ledě spatřil probíhající trénink sportu, který mu měl změnit život. Ano, byl to lední hokej. Tomse zaujala především podobnost hokejek s jeho haluzemi z lesa. Přesně takovými, se kterými si společně s lesními zvířátky jako malý hrával. Inu zaradoval se. Téhož dne spěchal domů, aby se pochlubil rodičům a následně je přemluvil k zápisu na lední hokej.

Rodiče docela odolně a dlouho vzdorovali a vůbec mu nechtěli tento tvrdý sport dovolit. Nicméně malému Tomsovi se je díky šikovným lstím a dlouhodobému vydírání, podařilo přeci jen přesvědčit. Trenér hokejové akademie byl z Tomse doslova nadšený a okamžitě ho začal stavět do útoku, kde se Toms našel a prosazoval se i díky jeho výborné „mušce“, kterou měl natrénovanou již od svého raného mládí ze sibiřských lesů. Život malého Tomse se ze dne na den změnil a na ledě byl ve svém živlu. Brzy si jej vyhlédl jeden čtyřligový lotyšský tým v akademii a následně jej doporučil do „A“ mužstva.

Tomsova matka, původem Uganďanka, musela také snášet z Tomsovy strany dlouhodobé vydírání

Vzestup a nové vyhlídky

Toms sice nebyl v mužstvu nejlepším hráčem, nicméně díky přicházející pubertě všech hráčů a sníženému zájmu o trénink a vkládání energie do jiných činností, které byly zábavnější nežli se čtyřikrát týdně potit na ledě, se stával Toms Andriksons postupem času ještě horším. Ano, i on se nechal stáhnout svými vrstevníky a spoluhráči a místo tréninku chodíval na „jedno  vychlazené“ pívečko, jak tomuto svému rituálu s oblibou říkával. Navíc ještě k tomu většinou „pařil“, jako jeden z mála až do rána.

Díky tomuto novému duchu, jehož Toms byl v mužstvu průkopníkem, se vedení v zájmu stabilizace rozpadajícího se mužstva, v němž zavládla absolutní anarchie, panika a chaos, raději rozhodlo na jaře roku 2006 o prodeji (za 3 828 845 PPM MONEY pozn. red.) Andriksona do týmu HC Brnopuci, které v té době hrálo stejnou ligu jako lotyšský tým. Rodiče z tohoto přestupu nebyli nijak nadšení, ovšem dospívající Toms již měl věk na to, aby se osamostatnil a vykročil vstříc novým a snad ostřejším a jasnějším zítřkům.

Tým  HK Moltilp† již své řády nedokázal zachránit a po dlouhém boji o udržení morálky se tým o necelé dva roky později rozpadá. Dodnes se spekuluje, že důvodem mělo být již nezvladatelné zvlčení všech čtyř pětek mužstva, které namísto poctivého tréninku raději holdovaly alkoholu a „pařbám“.

Dosud zachovalé vydání anglicky psaných sportovních novin World Sport, které na titulní straně vítaly své čtenáře otázkou: Je Andrickson dobrým hráčem pro českou ligu?

(Pozn. red. - bohužel pánové redaktoři tehdy docela zkomolili Tomsovo jméno. Ale co už, všichni tehdy věděli, o koho se jedná)

Nové angažmá

Tehdejší americký trenér týmu HC Brnopuci, pan Wes Nolen, o této uhasínající začínající hvězdě prohlásil: „Ten kluk byl absolutně nepoužitelnej. Vlastně ani nevím, proč jsme ho koupili. Nosil každou ponožku jinou, během bruslení se silně zadýchával, trpěl vzdušností a silně šilhal. Také ostatní kluci z týmu si na něj dost stěžovali. Jediný důvod, proč jsme se tehdy nerozhodli ho po pár sezónách prodat, byla ta jeho střela, tu měl oproti ostatním klukům tady, fakt neuvěřitelnou“.

Toms se brzy poté dostal do kondice. Trenéři, fyzioterapeuti, manažeři a dokonce i správci stadionu, se mu tenkrát složili na nové ponožky a vybavení, které bylo zastaralé a opotřebované. Od té doby hvězda tohoto mladého talentu, a brzy jednoho z nejužitečnějších hráčů týmu, s již novým vybavením a čistými ponožkami, už jen stoupala. I přes to, že Toms nikdy nezískal žádné individuální ocenění, podařilo se mu s týmem napříč českými ligami postoupit až do ligy nejvyšší a nasbírat pro tým několik cenných trofejí a úspěchů.

„Vlastně ani nevím, proč jsme ho koupili“, prohlásil tehdejší americký trenér týmu HC Bropuci, pan Wes Nolen.

Ve sportovním deníku Latvia Sport se tehdy řešilo, proč vlastně byl Andriskons prodán do týmu  HC Brnopuci.

Tomsova budoucnost

A co říká sám hráč na svoje působení v týmu? „Prožil jsem tady neuvěřitelný roky, dostával jsem důvěru i když jsem zrovna byl defacto absolutní „looser“, kterej uměl akorát docela slušně střílet. Tak určitě jsme s týmem něco dokázali a já bych tímto chtěl poděkovat mámě a tátovi, kteří mě přivedli na led. Makal jsem na sobě a nakonec to všechno má šťastný konec. Tímto jim patří jedno obrovské díky!“, zamačkával slzu jeden z nejlepších centrů týmu při letmé vzpomínce na své začátky, který se ve své 14. sezóně dočká alespoň nějakého ocenění, neboť vedení týmu HC Brnoupuci se před nedávnem rozhodlo, že tento hráč vstoupí do Síně slávy tohoto týmu.

Toms "Pamel" Andriksons - Hráčovy osobní údaje

______________________________________________________________________________________________________________ 

Zaujal vás tento článek? Chtěli byste se také zúčastnit této rubriky? Pokud ano, tak neváhejte a posílejte příběhy svých hokejových hráčů na e-mailovou adresu: vendetta2011@seznam.cz

Podmínkou pro zařazení do projektu je, aby daný příběh měl alespoň 1,5 strany ve Wordu. V tomto případě počítáme s písmem Times New Roman o velikosti 13. Příběh může klidně obsahovat i rozhovor s daným hráčem – fantazii se zde meze nekladou. Příběh by měl obsahovat představení daného hráče, jeho minulost, současnost apod. Klidně můžete uvést, co vás vedlo k nákupu tohoto hráče, za kolik jste jej koupili a zda třeba s odstupem času považujete tento nákup za výhodný. Další náležitosti již nechávám na vás.