PowerPlay Ajakiri

Od vydání prvního dílu nové rubriky Oddaný hokejový fanoušek již uplynuly dva týdny. S radostí vám mohu oznámit, že se mi podařilo najít dalšího oddaného hokejového fanouška. Shodou náhod je i tento fanoušek z Moravy, avšak ze zcela jiné části. Tentokrát se za naším oddaným hokejovým fanouškem vydáme na úplný východ Moravy, konkrétně do Českého Těšína, který je nedaleko česko-polských hranic. Tímto fanouškem je čtrnáctiletý Patrik, který zde na PPM vystupuje pod přezdívkou varaďa. Přeji příjemné počtení.

varaďa, vlastním jménem Patrik, má 14 let a v současné době bydlí v Českém Těšíně. Patrik je oddaným fanouškem extraligového týmu HC Oceláři Třínec. Jen pro zajímavost, Patrik to nemá na domácí zápasy svého oblíbeného klubu příliš daleko, neboť Třinec je od Českého Těšína vzdálen pouhých 7 kilometrů.

Patrik v současné době studuje na jednom gymnáziu v Českém Těšíně a po úspěšném dostudování by chtěl jít na vysokou školu. „Mým vysněným oborem je Žurnalistika,“ napsal mi v e-mailu.

Ke sledování hokeje ho přivedl jeho dědeček. „Svůj první zápas jsem (na živo) viděl v sezóně 2003/2004, tedy přesně před nástupem do školy. Nic moc si z tohoto mého premiérového utkání nepamatuji, ale na jednu věc si vzpomínám až moc dobře. První gól v síti soupeře, (respektive situace po něm) který jsem viděl „na živo“ – od té doby jsem jich spatřil ještě stovky. Zůstal jsem sedět chvíli jako zkamenělý, ale pak mi děda povídá: „Vstávej!“, a já to tak začal dělat při každém gólu,“ prozradil varaďa.

Na prvopočátky svého fandění Třinci vzpomíná varaďa rád. „Třebaže Třinec dlouho nepatřil mezi favority na titul, na hokej jsem vždy chodil rád. Počet shlédnutých zápasů stále stoupal a nakonec vygradoval v letošní sezóně, kdy se mi podařilo navštívit všechny zápasy základní části na domácím stadionu (Werk Aréně pozn. red.). „Venku“ jsem ještě nebyl, což mě docela mrzí. Jenže je třeba brát v potaz, že mi je teprve 14 let a nemám mnoho možností, jak se na venkovní zápasy dostat,“ prohlásil varaďa.

„Když mi bylo pět, šest let a neměl jsem možnost se osobně dostat na utkání, sledoval jsem hokej alespoň v televizi. Nevadilo mi, zda v televizním utkání hrál Třinec, Litvínov, Kladno nebo Slavie, ta hra mě prostě naplňovala takovým pocitem, že něco takového budu sledovat ještě hodně dlouho. Rychlost, tvrdost a krásné akce se mi líbily asi nejvíce ze všech aspektů této hry,“ uvedl varaďa.

„Ještě v předškolním věku jsem chtěl tuhle hru zkusit na vlastní kůži, avšak když jsem se šel podívat na těšínský stadion a viděl jsem tam ty padající bruslaře, položil jsem hokej na hřebík ještě dřív, než jsem se poprvé postavil na brusle (mimochodem dodnes jsem na nich nestál). Jenže hokej mě bavil (z pohledu fanouška), a tak jsem si už jako malý klučina řekl, že musím dělat něco okolo něj. No a protože se mi to komentování v televizi líbilo, rozhodl jsem se, že jednou bych se chtěl stát sportovním  komentátorem. No a to mi zůstalo až dodnes, jen s tou výjimkou, že k mému prvotnímu cíli přibylo i psaní hokejových článků,“ uvedl s úsměvem varaďa.

Ohledně sezón, na které varaďa jen tak nezapomene, se vyjádřil následovně. „Když tak s odstupem času vzpomínám, asi nejvíc si pamatuji vyřazovací část, kde naše hokejisty poslal předčasně na dovolenou Liberec. Těsně před play-off se začalo Třinci nedařit. Trenér se tenkrát rozhodl pro určitou změnu na pozici brankářů. Do branky Třince byl těsně před koncem základní části angažován Roman Čechmánek. Ten nás skvělými výkony dokázal dostat přes předkolo. Avšak ve čtvrtfinále na Oceláře čekal vítěz základní části, Liberec. V této sérii jsme byli Liberci vyrovnaným soupeřem, přičemž jsme ji dokonce protáhli na sedm zápasů. Byli jsme blízko poražení velkého favorita. O post reprezentační jedničky se v této sérii přetahovali již zmíněný Čechmánek s Milanem Hniličkou, a právě proto byl tento duel ještě pikantnější. Bohužel pro mě , co by fanouška Třince, byli nakonec úspěšnější Bílí tygři,“ dodal smutně varaďa.

Samozřejmě, že v jeho paměti nejvíce utkvěla mistrovská sezóna 2010/2011, kterou Třinec senzačně ovládl a to jak v základní části, tak i v play-off. „Skvělé výkony Martina Růžičky v play-off, neuvěřitelní hráči v naší sestavě, jako byl třeba Krajíček z Philadelphie, a v neposlední řadě skvělá atmosféra v klubu i hledišti – to všechno bylo k vidění v této senzační sezóně. Všechno nasvědčovalo tomu, že se Třinci bude skvěle dařit. A taky že jo. Třinec nakonec získal Prezidentský pohár a celkový titul pro vítěze,“ uvedl varaďa.

Rozhovor s varaďou

V rámci rubriky Oddaný hokejový fanoušek se mnou spolupracuje mírumilovné prasátko Ludvík, které plní funkci maskota. Minule jsem ho vyslal do vesničky Vnorovy, kde měl za úkol udělat rozhovor s Noum3nem. Protentokrát jsem se rozhodl, že dalšího oddaného hokejového fanouška navštívím osobně, Ludvíka jsem sice sebou vzal, ale jen jako tichého pozorovatele. Hodil jsem ho do kufru u auta a vyrazil jsem směrem Český Těšín. Jelikož Český Těšín je od mého bydliště, Havířova, vzdálen nějakých 20 kilometrů, tak to pro mě nebyl žádný problém. S varaďou jsem se sešel v jedné těšínské pizzérii, kde také proběhl tento rozhovor.

Ve svém příběhu ses zmínil, že tě ke sledování hokeje přivedl tvůj děda, navštěvuješ s ním zápasy i v současné době?

Ano, i v současné době chodím na hokej se svým dědou. Ve svém příběhu jsem zapomněl zmínit, že na hokej se mnou chodí i můj taťka, který mě nás na zápasy vozí autem.

Chodíš na zápasy i s ostatními členy rodiny?

Často ne, občas se stane, že na hokej zavítám třeba s bratrancem, ale ve většině případů chodím na hokej s dědou a se svým taťkou.

Jaký má tvoje mamka názor na to, že chodíš na hokej? Podporuje tě v tom?

Někdy se naštve z toho důvodu, že třeba o víkendu nemůžeme kvůli hokeji někam jet. Ale jinak si myslím, že ji má účast na domácích zápasech nevadí.

Vzpomínáš si, kdo se střetl na třineckém ledě během prvního utkání, které jsi v životě navštívil?

Myslím si, že to byla Plzeň. Ale nejsem si jistý.

Vyhrál Třinec toto utkání?

Myslím si, že tento zápas jsme prohráli. Přesný výsledek si nepamatuji.

Plánuješ v dohledné době účast na nějakém venkovním utkání Třince? Pokud ano, kam bys nejraději zavítal?

Bude to problematické. V dohledné době to nejspíše nehrozí. Musel bych přemluvit rodiče, aby jsme zavítali třeba do Ostravy (Vítkovice). Rád bych zašel na derby Vítkovice vs. Třinec.

Ve svém příběhu ses zmiňoval, že jsi chtěl začít hrát hokej, ale nakonec jsi s tím vůbec nezačal. Děláš v současné době nějaký sport? Pokud ano, který?

Závodně nedělám žádný sport, ale občas si zahraji ve škole florbal nebo nějaký jiný sport. Avšak do žádného sportovního kroužku nechodím.

Kterého z českých sportovních komentátorů nejvíce obdivuješ?

Nejvíce obdivuji Roberta Zárubu, protože už dlouho působí v České televizi, přičemž jeho styl komentování se mi nejvíce líbí. Také se mi líbí jeho emotivní způsob komentování.

Chtěl by ses s ním někdy osobně setkat?

Tak určitě. Možná i přímo v České televizi jako jeho kolega (smích). Osobně jsem ho viděl ve Werk Aréně, kde byl na komentátorském stanovišti. Ale že bych s ním někdy osobně mluvil, tak to se mi ještě nikdy nestalo.

Na co by ses ho zeptal, kdyby ses s ním setkal?

Určitě bych se ho zeptal na nějaké rady, ale nic konkrétního mě nenapadá.

Ve svém příběhu jsi vzpomínal na „zlatou“ sezónu 2010/2011. Jak by jsi zhodnotil tehdejší výkony brankáře Petera Hamerlíka?

Ano, zúčastnil jsem se všech domácích zápasů. Peter Hamerlík byl v té době ve své životní formě, chytal dobře a právě on byl jedním ze strůjců tohoto senzačního vítězství. Hamerlík chytá stále dobře, letošní play-off slušně odchytal a právě díky němu jsme se dostali přes Spartu.

Zúčastnil ses tehdy všech finálových zápasů na domácím ledě?

Ano, byl jsem na všech utkáních.

Vyzdvihl bys nějaký moment z této mistrovské sezóny?

Nic konkrétního mě nyní nenapadá, ale to, že tam bylo tolik lidí, kteří se mnohdy doslova „mačkali“ i na schodech, na to jen tak nezapomenu a navždy na to budu vzpomínat. Dokonce ani roztleskávačky na nemohly být na těch schodech, neboť tam bylo doslova „narváno“ (smích). Atmosféra byla jedním slovem úžasná.

Nyní odbočíme od hokeje. Jak ses dostal k psaní článků pro slovenský PP magazín?

Znal jsem se s jedním mým vrstevníkem, který psal pro slovenský PP magazín. Když nestíhal, tak jsem pro něj třeba napsal jeden, dva články a on mě poté na základě této výpomoci doporučil šéfredaktorovi. Tím jsem se vlastně dostal k častějšímu psaní, i když jen jako externí redaktor (novinářským slangem - externista pozn. red.).

Dovedeš si představit, že bys někdy měl být stálým redaktorem v PP magazínu?

Tak určitě si to dovedu představit. Sice by to bylo náročné s tím překladem článků do slovenštiny, ale myslím si, že by se to dalo zvládnout. Pokud budu mít důvěru čtenářů a především šéfredaktora, tak si to určitě dovedu představit.

Jaký vidíš rozdíl v těchto dvou verzích PP magazínu (česká a slovenská)?

Dle mého názoru, v české verzi se více píše o dění na PPM než o reálných sportech. Skoro 80% veškerých článku ve slovenské verzi PP magazínu se věnuje reálném sportu. Avšak já zde píšu o dění na PPM.

Sleduješ třeba slovenskou hokejovou scénu (extraliga, reprezentace apod.)?

Reprezentaci víc. Jakmile se hrají nějaké mezinárodní zápasy, tak se je snažím sledovat. Co se týče tamější extraligy, tak vím, jak na tom který tým je výkonostně. Ale jinak slovenskou extraligu pravidelně nesleduji.

Jak jsi na tom se slovenštinou, dokázal by jsi postupem času ty články sám překládat?

Já si myslím, že docela dobře. Občas si vypomohu internetovým překladačem, ale článek z češtiny do slovenštiny bych určitě dokázal přeložit. Je jasné, že nějaké ty chyby by se tam vyskytly, ale ty by případně po mě opravil šéfredaktor.

Kdyby se ti podařilo dostat na VŠ a tam bys studoval Žurnalistiku, neměl bys problém psát o něčem jiném než o sportu (například černá kronika, investigativní žurnalistika nebo třeba nějaké fejetony)?

Myslím si, že ani ne. Navíc ty témata si většinou umím přepracovat tak, aby mě psaní o nich bavilo. Například když dostaneme ve škole zadání slohové práce. Vždy si to nějak přepracuji tak, aby mě to bavilo. Nikdy nedělám takové věci, že bych třeba někde z internetu zkopíroval nějakou slohovou práci a tu pak vydával pod svým jménem.

Jaký máš názor na rubriku Oddaný hokejový fanoušek? Líbí se ti náš maskot, mírumilovné prasátko Ludvík?

Maskot je zajímavý (smích). Krásného čuníka jste vybrali. Líbí se mi, že se čtenáři PP magazínu dozví, který manažer fandí kterému hokejovému klubu. Baví mě ta rubrika a líbí se mi.

Jaké vidíš šance české hokejové reprezentace na květnovém MS a následně na ZOH v Soči? Myslíš, že do těchto zápasů zasáhne i Jaromír Jágr?

Co se týče MS, tak si myslím, že by jsme mohli zase získat nějaké ty medaile, což je také takové tradiční očekávání. Tým docela omládl, ale myslím si, že i přesto máme šanci na medailové umístění. ZOH v Soči jsou ještě docela daleko. Uvidíme, jaké změny v sestavě budou do těchto ZOH. Myslím si, že pokud budeme mít štěstí, které také k hokeji potřebujeme, tak by z toho mohly být medaile. Co se týče Jaromíra Jágra, tak na MS bude startovat nejspíše jen v případě, že se Dallasu nepodaří probojovat do play-off NHL. V souvislosti se ZOH v Soči se Jágr nechal slyšet, že by před tím musel alespoň půl roku hrát na širším kluzišti, aby si zvykl. Takže uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Jak bys hodnotil trenérské výkony Aloise Hadamczika?

Myslím si, že je docela dobrý trenér. Jedna generace hokejistů odchází a on má nelehký úkol, musí tyto hokejisty nahrazovat, což se mu zatím daří. Minulý rok na MS v Bratislavě jsme měli docela dlouhou šňůru vítězných zápasů, přičemž jsme hráli s docela mladým kádrem. Myslím si, že Hadamczik trénuje reprezentaci dobrým způsobem, a také ji vede dobrým směrem.

Jak bys hodnotil přípravné turnaje, kterých se česká hokejová reprezentace zúčastnila?

U těchto turnajů je to individuální. V prosinci jsme třeba na Channel One Cupu obdrželi od Rusů velký gólový debakl. Na druhou stranu jsme třeba ale vyhráli Švédské hokejové hry, což se nám povedlo vlastně poprvé v historii. U mě tedy panují smíšené pocity, uvidíme, jak se bude dařit Čechům v zápasech na MS.

Jak bys tipoval výsledky české hokejové reprezentace na posledním přípravném turnaji, Kajot Hockey Games, který se uskuteční na konci dubna?

V Brně je česká hokejová reprezentace vždy hnaná kupředu brněnskými fanoušky. Bude to vlastně taková generálka před MS, takže určitě máme na vítězství v tomto turnaji.

Máš doma nějaké autogramy třineckých hráčů? Pokud ano, od kterých?

Ano, mám nějaké autogramy. Paradoxně jsem si je nesehnal já, ale sehnala mi je má sestřenice, když během mistrovské sezóny zavítali hokejisté Třince do její školy. Co si tak matně vzpomínám, tak mám autogram od Davida Květoně, Honzy Peterka, Martina Vojtka, a také od našeho „fantoma“ Martina Růžičky.

Kam chodíš fandit, do kotle nebo na tribunu?

Chodím fandit na tribunu. Pro mě je to výhoda, protože zde mohu o mnohem více vyniknout. Ne každý tam „huláká“ tak, jako já (smích). Každý zápas si užívám. Zapomenu na všední starosti, na školu a to je na tom skvělé.

Byl jsi už někdy v kotli?

Ano, ale bylo to ojedinělé. Nesehnali jsme lístky na tribunu, tak jsme museli jít do kotle. Bylo to tehdy, kdy nás vyřadily ve čtvrtfinále Pardubice.

Jsi majitelem permanentky?

Ano, mám ji přímo na své jméno.

Jak hodnotíš návštěvnost na domácích utkáních?

Vždy to může být lepší, není to samozřejmě jako v Brně, ale ta návštěvnost je docela obstojná, zvlášť v případě, když se nám daří. Navíc musíme brát v potaz, že Třinec není žádné velkoměsto. V letošní sezóně ještě nebylo vyprodáno, přičemž návštěva se obvykle pohybuje od tří do čtyřech tisíc diváků. Což si myslím, že je optimální.

Chodí s tebou na zápasy i tví spolužáci?

Že by jsme se sešli přímo na stadiónu, to se zatím nestalo. Ale někdy mi ve škole říkají, že byli na zápase a viděli mě v hledišti. Já je ale zatím ještě nikdy neviděl (smích).

Děkuji ti za příjemný rozhovor a přeji ti mnoho úspěchů jak ve škole, tak při fandění Třinci.

Taktéž děkuji, že jsi mě „vyzpovídal“.

Fotogalerie

 Permanentní vstupenky, které v současné době vlastní varaďa

Náš oddaný hokejový fanoušek varaďa na stadiónu

Varaďa je také kompletně fanouškovsky vybaven

! Pokud se ti tento článek líbil a máš zájem stát se dalším oddaným hokejovým fanouškem, neváhej a čti následující řádky !

* Zájemci mohou zasílat své příběhy na e-mailovou adresu vendetta2011@seznam.cz, přičemž nejzajímavější příběhy dostanou prostor zde, v PP magazínu. V příloze e-mailu navíc můžeš posílat i zajímavé fotografie týkající se tvého vztahu k hokejovému klubu, kterému fandíš. Své příběhy můžeš posílat neustále. Poděl se i ty s ostatními manažery o svůj příběh *