PowerPlay περιοδικό

Před pár dny skončila první reprezentační sezóna ve fotbale, ve které českou reprezentaci vedl manažer AntonGorodecky. Jelikož mu komunita vyjádřila podporu, tak u kormidla zůstane i další sezónu, a bude tak moci dokončit svoji započatou práci. Jaká tedy byla premiérová sezóna reprezentace pod jeho vedením?

Začneme popořadě. Po úspěšně vyhraných volbách čekal na Antona a jeho realizační tým výběr reprezentantů a domlouvání přátelských utkání. Na první zápas s našimi východními sousedy bylo povoláno 22 hráčů. Úvod sezóny obstarala štafeta šesti přípravných zápasů. Jak dopadly můžete vidět v první tabulce.

Česká republika	2:2	Slovensko
Česká republika	2:0	Španělsko
Česká republika	2:3	Polsko
Česká republika	1:0	Brazílie
Česká republika	4:2	Maďarsko
Česká republika	2:1	Chorvatsko

V přípravě si čeští fotbalisté počínali úspěšně, když prohráli pouze jediný zápas. Dále jednou remizovali a zbytek vyhráli. Postupem času byli povoláváni další a další hráči. Většina z nich byla odzkoušena v některém z přáteláků.

Dále byla na programu první část kvalifikace na mistrovství světa. Jak jistě víte z předchozích článků, tak byla velmi úspěšná. Pokud jste je nečetli, tak v následující tabulce naleznete výsledky našeho týmu.

Česká republika	2:0	Peru
Česká republika	2:0	Španělsko
Ukrajina	0:1	Česká republika
Česká republika	2:0	Litva
Dánsko	1:1	Česká republika

Češi si přehledem zajistili první místo po polovině kvalifikace, když poprvé inkasovali až v posledním duelu s Dánskem. Do druhé poloviny tak vkročí se slušným náskokem.

Po kvalifikaci následovala opět série přáteláků. Tentokráte ale pouze tří. Mezi nimi byli opět i Slováci. A jak že dopadly?

Česká republika	2:1	Argentina
Slovensko	0:1	Česká republika
Česká republika	0:4	Rusko

V posledním týdnu následoval první reprezentační turnaj - PPM Football Challenge Cup. V základní skupině, ze které postupovaly dva celky, narazila naše reprezentace na Německo, Srbsko a Maďarsko.

Česká republika	2:0	Německo
Česká republika	2:0	Srbsko
Maďarsko	2:2	Česká republika
Česká republika	1:0	Brazílie
Bulharsko	0:1	Česká republika
Česká republika	1:0	Německo

Česká reprezentace postoupila ze skupiny z prvního místa. V play-off nejprve narazila na silné Brazilce. O svém vítězství rozhodla již v první minutě. V semifinále na Antonův výběr čekala jedna z nejsilnějších reprezentací, Bulharsko. O postupujícím rozhodl až penaltový rozstřel, ve kterém šla většina pokusů mimo branku, popřípadě do golmana. Ve finále čekal na náše reprezentanty opět Německo. Rozhodnout o vítězi muselo až prodloužení.

Jak je s tímto turnajem spokojen reprezentační manažer AntonGorodecky?

Na turnaji jsem se rozhodl využít spíše náhradníky a hráče, co během turnaje nebudou v kempu a dostanou tak tréninkový bonus (narozdíl od mnohých konkurentů, kteří hráli i turnaj se svou nejsilnější sestavou). Doma tak zůstali z kvalifikačních opor například Vůjtek či Vilímek. Z hráčů, kteří pravidelně nastupují v základu v důležitých utkání, odehráli alespoň polovinu turnaje jen Sýkora a Záhorský. V každém zápase nastoupil mix náhradníků doplněný sehranějšími borci. Nedostatek sehranosti byl tak jednak vyvažován těmito hráči a jednak vyšší SE náhradníků. Před turnajem bych byl asi spokojen s postupem ze základní skupiny, protože, jak už bylo zmíněno, nehráli jsme s top sestavou, a rovněž měl pro mne turnaj přece jen nižší důležitost než třeba kvalifikace na MS. Nicméně z důvodu možné vyšší sehranosti a více repre bonusů pro hráče bylo velmi výhodné vydržet na turnaji co nejdéle. Nakonec jsme vydrželi opravdu až do posledního zápasu turnaje, dokonce jsme celý turnaj vyhráli. Kde byly dle mého základní kameny úspěchu? Podařilo se nám dobře operovat se sestavou, šetřit a využívat hráče ve správnou chvíli. Tak jsme měli pod kontrolou SE jednotlivých reprezentantů. Mohli jsme si dovolit vypustit poslední zápas ve skupině a odehráli ho tak na nízkou důležitost (proti maďarské velmi vysoké). Tento krok byl na turnaji docela raritou, všechny ostatní týmy odehráli celý turnaj na vysokou či velmi vysokou. Ušetřená energie nám pak byla vhod. Zmíněný zápas s Maďarskem jsme jako jediný na turnaji nevyhráli, když jsme vstřelili vyrovnávací branku v nastaveném čase. Zároveň to bylo jediné utkání na turnaji, ve kterém jsme inkasovali. Tím se dostávám k dalšímu důležitému bodu – obraně. Celý turnaj jsme dobře bránili, soupeře jsme k ničemu vážnějšímu nepustili, vždy jsme byli aktivnější ve střelbě. I jsme hráli čistě, viz poměr karet, které byly 8:23 v náš prospěch. K tomu se ještě soupeřům 3x vykartoval hráč v průběhu utkání, kopali jsme 3 penalty… takže na rozhodčí se taky nemůžeme zlobit (smích). Ale je vidno, že soupeři měli s hlídáním našich hráčů velké problémy… Myslím, že se povedla i dodatečná nominace krajního obránce Kaufmana, který se připojil k týmu jako poslední až na čtvrtfinále, které rozhodl brankou hned v úvodní minutě, ve finále zase nahrál na vítěznou branku Palovčíka. Kaufman sice byl v době turnaje v kempu, ale rozhodl jsem se ho využít jako žolíka, který nahradil spolehlivého, ale už unavenějšího Taflíře. A když bylo třeba, tak konečně podržel v brance Hynšt. Tomu se zatím v repre dresu moc nedařilo, úspěšnost zákroků měl dokonce pod 50%, ale jak v semifinále, tak ve finále předvedl velmi důležité zákroky a chycenou penaltou proti Bulharům se velmi zasloužil na konečném triumfu. Snad ho to konečně nastartuje ke stabilním výkonům. Takže jedinou kaňkou na turnaji vidím trápení Kobližky, jenž během 5ti utkání ve kterých nastoupil, jen 3x vystřelil na bránu, bez gólu. Na útočníka tristní bilance, tím spíše, že na turnaji dostal více prostoru předvést se jen obránce Poledna… Ale jinak tedy s turnajem naprostá spokojenost.

Sečteno, podtrženo, bilance naší reprezentace v první sezóně je následující. Z dvaceti zápasů dvakrát prohrála a třikrát remizovala. Zbytek, čili 15 utkání, dokázala vyhrát! Svým soupeřům nasázela celkem 33 gólů a inkasovala pouze šestnáctkrát. Našimi nejlepšími střelci jsou Lumír Palovčík a Daniel Rejchrt, kteří oba vsítili osm branek. Jejich nejbližším pronásledovatelem je další útočník Michal Žamboch, který má na svém kontě pět přesných zásahů.

Našim nejlepším hráčem je podle ostatních trenérů brankář Bruno Hácha, který v hlasování obsadil celkově 13. místo s 9 body.

Svoji premiérovou sezónu v reprezentačním křesle zhodnotil Anton takto:

A jak hodnotím svoji první sezónu na postě repre trenéra? Jako pohádkovou (smích). Opravdu, jsem velmi spokojen, myslím, že o moc lépe to zvládnout nešlo. Alespoň co se týče výsledků. 20 zápasů, 15 výher, 3 remízy, 2 prohry, to je moc pěkná bilance (má osobní bilance je pro přesnost 18Z, 14W, 3T, 1L, 2 zápasy totiž odkoučovali mí asistenti). Navíc pokud se podíváte na týmy s kterými jsme hráli, tak ty, až na Peru, nejsou žádné ořezávátka. O to více si té bilance vážím. A když ještě ty prohry byly jen v přátelících, z toho ta s Ruskem byla očekávaná, poněvadž proti našemu výběru poskládaných i z hráčů B a C výběru (prostě hrál skoro každý, kdo nebyl v kempu) a hrajícího velmi nízkou nasadili Rusové docela silný výběr hrající na normální důležitost… Pokud se podívám na pořadí zemí, tak zase, nádhera. Mít za sezónu víc jak 13 000 bodů, tedy více jak o 2 000 více než druhý nejlepší tým a skoro 2x tolik co například silné Slovensko… zkrátka pohádka (úsměv). Nicméně nic není dokonalé, ještě je co zlepšovat. Trochu mne třeba trápí úroveň zázemí a zaměstnanců některých hráčů. A na některých postech nám stále poněkud schází kvalitní hráči. Někteří potenciální či současní reprezentanti přestoupili do slabších týmů, z toho taky nemám radost. A co nás bude čekat v nové sezóně? Nyní mne čeká analýza současného kádru, ale i potenciálních reprezentantů. Je možné, že pár hráčů opustí kádr, ale ještě nechci nic předjímat. Na druhou stranu, nějaké zásadnější řezy asi nebudou, kostra týmu ještě pro tuto sezónu zůstane neměnná. Za sebou už mám domlouvání přáteláků. S tím jsem spokojen o poznání méně než v minulé sezóně, nepodařilo se mi domluvit úplně všechny přáteláky přesně podle mých představ, ať už to bylo z důvodu technických problémů či že se nás soupeři báli (rozeslal jsem celkem 51 výzev… z nichž jen 6 bylo přijato). Nicméně cíl, a to hrát spíše s průměrnými celky, kde je větší šance na výhru, ale zároveň nejsou v pořadí zemí někde u dna, se nakonec poměrně podařilo splnit. Je totiž možné, že v 2. části kvalifikace budeme hodně šetřit energii, tudíž asi nebudeme získávat body po hrstech. A tak chci získat nějaké ty bodíky do pořadí zemí (z něhož bude vycházet rozlosování skupin MS) v přátelících. A na konci máme MS, kam se tedy snad brzy kvalifikujeme. Tam budeme hlavně potřebovat hodně štěstí, protože silných týmů a aspirantů na medaile tam bude více. Byla by chyba mít růžové brýle a vidět se už ve finále, budou nás čekat velmi těžké boje, některé týmy už začínají vypadat opravdu velmi silně. Takže, nám držte palce.

A jak se vyřádil přepočet na sportovní výdrži našich reprezentantů? To ukazuje poslední tabulka.

Jak je vidět, jedná se o 2 obránce, 3 záložníky a 2 útočníky. A co na to říká reprezentační manažer?

A ještě jedna věc už je za námi, sezónní přepočet a padání SV. Hned 25 hráčů bylo v ohrožení pádu SV, nakonec k tomu došlo jen v 7mi případech. Což je poměrně pozitivní, bál jsem se, že to bude horší. Na druhou stranu, máme v týmu už jen 4 hráče se SV 6/6. Ale popořadě.

Nejprve se podíváme na hráče se SV 6/6, kteří mohli klesnout, ale neklesli:

• Samuel Kop
• Marek Mezírka
• Petr Nuzík
• Marek Mokrejš

Hráči, kteří na 5/6 už museli klesnout:

• Štěpán Budiš
• Lumír Palovčík

Nevynucené pády SV na 5/6:

• Luboš Klukan
• Jaromír Domecký

Všichni, kteří udrželi 6/6 mne samozřejmě potěšili, tím spíše, že jde hlavně o naše naděje pro budoucnost. A takový Mezírka se tím asi zachránil v repre kádru. Naopak zklamaný jsem z pádu Klukana, tam jsem si přál 6/6 rozhodně déle. Domeckého budoucnost v repre je nejistá, tudíž pád SV mne tu až tak nebolí. Přejdeme na hráče, co měli 5/6.

Hráče se SV 5/6, kteří mohli klesnout, ale neklesli:

• Drahoslav Záhorský
• Alois "K a l i b r" Vůjtek
• Zdeněk Poledna
• Bruno "Cruder Save" Hácha
• Radomil Šprinc
• Sebastián Maršoun
• Ilja "Hynek" Hynšt
• Jáchym "Neymar" Polinský
• Michal Žamboch
• Jiří "Mazlíček" Mazánek
• Aleš "Cole" Taflíř
• Bohuslav Matocha
• František Tomaštík
• Vlastislav Havelka

Nevynucené pády SV na 4/6:

• Imrich Vilímek
• Robert Fňukal
• Ladislav Kobližka

U některých hráčů už se s poklesem SV tak nějak počítalo a už jsme s tím byli i smíření…ale nakonec k tomu nedošlo. Tím mám na mysli třeba Maršouna, Mazánka, Žambocha, Záhorského… Hodně jsem měl obavy z Polinského, jenž je náš nekvalitnější útočník, navíc ještě hodně mladý, ale SV 4/6 visela ve vzduchu. Nakonec to však dobře dopadlo. To se ovšem nedá říct o Kobližkovi, Fňukalovi a Vilímkovi. U těchto hráčů jsem byl naopak spíše optimista co se týče pádu SV, ale osud tomu přál jinak. Musím přiznat, že tyto pády SV mi poněkud zkomplikovaly plány a přidělaly mi vrásky na čele. Vilímek byl členem základní jedenáctky, Fňukal se jím mohl stát v blízké budoucnosti a Kobližka zase byl v minulé sezóně žolíkem na lavičce… Ale nějak se s tím budeme muset vypořádat.