PowerPlay περιοδικό

XXI. zimní olympijské hry 2010 konané ve Vancouveru se blíží a my jsme se rozhodli vám přiblížit všechny sporty ZOH 2010. Olympijských sportů je 15: alpské lyžování, biatlon, boby, běh na lyžích, curling, krasobruslení, akrobatické lyžování, lední hokej, saně, severská kombinace, skeleton, rychlobruslení, rychlobruslení na krátké dráze, skoky na lyžích a snowboarding. Jako první si představíme boby. 

O sportu

Každý z nás určitě někdy boboval, ale závodní boby jsou o něčem jiném. Bobové družstvo má dva nebo čtyři členy. První sedí pilot, který dává povely a řídí bob během jízdy. Poslední je brzdař, jehož úlohou je po překonání cíle zatáhnout za brzdu. Závodí se v ledových korytech, kterou jsou kromě dráhy ve Svatém Mořici všechny umělé s vlastním chlazením. Pouze švýcarská dráha se staví každý rok z kostek ledu přivezených z nedalekých jezer. Bob tvoří dvě samostatné sekce, které jsou postavené na nožích a spojené polopružnou deskou, na níž sedí posádka. Pořadí na startu určuje los. První pozice jsou nejvýhodnější kvůli neporušenosti ledu. Bobisté jsou statní muži s váhou okolo metráku. Mají velký podíl svalové hmoty, jsou rychlí a výbušní. Kromě svalové síly zachovávají chladnou hlavu, rychlý postřeh a musí mít nervy z oceli.

Závodníci mají za úkol sjet závodní dráhu v co nejkratším čase, k čemu jim napomáhá:

1. Co nejrychlejší start
2. Materiál (kvalita bobu a nožů)
3. Zkušenosti pilota

Říká se, že rozdíl desetiny vteřiny na startu dělá při zachování stejných podmínek (stejná jízda i materiál) tři desetiny rozdílu v cíli. Rychlost posádky ve čtyřbobu dosahuje za optimálních podmínek nejvyšší rychlosti v Sant Moritz, kde se jezdí až 145 km/h a na bobisty působí v "ostrých" zatáčkách přetížení až 5G, což se rovná přetížení leteckých stíhačů. Vzhledem k extrémní náročnosti na organismus se smí v bobu závodit až od 18 let.

Historie

Ačkoli sáně jako způsob dopravy existují již stovky let, závodit na bobech se začalo až na konci 19. století. V roce 1897 byl založen první bobový klub ve švýcarském Svatém Mořici, což předznamenalo růst zájmu o tento sport v zimních střediscích po celé Evropě. Již roku 1914 se závody v bobování konaly na mnoha různých přírodních tratích. První závodní boby byly vyrobeny ze dřeva, avšak byly brzy nahrazeny ocelovými boby, podobným těm, jaké známe dnes.

V roce 1923 byla ustavena Mezinárodní federace bobování a toboganingu (FIBT) a následujícího roku se v rámci prvních zimních olympijských her ve francouzském Chamonix konal první závod čtyřbobů. Závody čtyřbobů byly do programu přidány roku 1932 na zimní olympiádě v americkém Lake Placid a tento formát byl zachován dodnes. V padesátých letech dvacátého století se sport začal utvářet do podoby, jakou známe dnes. Jelikož pro úspěch posádky je zásadní rychlý start, tento sport začal postupně lákat silné a rychlé sportovce z jiných odvětví. Nejžádanějšími se stali atleti, ragbisté, gymnasté i zástupci jiných odvětvi, kteří byli schopni vyvinout dostatečnou rychlost a výbušnost při roztlačeni bobu.

V roce 1952 bylo zavedeno zásadní pravidlo omezující celkovou váhu posádky, což ukončilo éru bobistů těžké váhy a učinilo ze závodů na bobech atletické klání nejtěžšího kalibru. Atletičtější posádky šly ruku v ruce s pokroky v oblasti bobů a tratí. Dnešní posádky trénují celý rok a soutěží většinou v umělých ledových korytech v elegantních bobech vyrobených z laminátu a oceli za použití nejmodernějších technologií.

Česká účast

Českou republiku bude v bobech zastupovat 9 zdatných mužů: Martin Bohman, Ivo Danilevič, Vladimír Hladík, Jan Kobian, Ondřej Kozlovský, Miloš Veselý, Jan Vrba, Jan Stokláska, Dominik Suchý. Mimochodem Jan Kobian je nejzkušenější člen české olympijské výpravy, jede na svoji pátou olympiádu.

A jaké jsou šance na výraznější úspěch? Jen jeden dvojbob, ale dva čtyřboby. Před třemi lety Danilevič s Gomolou senzačně dobyli titul mistrů Evropy. Jenže ta doba je pryč. Danilevičův čtyřbob je ve Světovém poháru na 15. místě, Vrbův na 27. příčce. Šance jsou tedy malé, ale rádi se necháme překvapit.

Program na ZOH