PowerPlay περιοδικό

Jako malá jsem se často s otcem koukala na záznamy zápasů v hokeji. Mnohé z nich byly ještě černobílé a já se strašně smála tomu, že hráči tenkrát neměli helmy a jezdili prakticky bez výstroje. Až teď mi dochází, jaká to byla úžasná hra, plná cti a hrdosti a úcty k druhým, ale taky fair play. Možná i tím, že se v této branži tenkrát netočily tolik peníze a nebyla to vše jen věc byznysu.

Dnes je to sport, který je sledovaný snad všemi médii světa. Dokonce i v zemích, kde znají sníh jen z pohádek, je možné sledovat hokej v televizi. Aby tento sport zůstal stále tak atraktivní, mění se, dostává mnohem agresivnější podobu a zrychluje.

Bohužel se stává, že občas nevíme, zda sledujeme hokej, či box. V zápasech NHL se běžně stává, že se poperou hráči. Občas to trvá pouhých pár vteřin, někdy to trvá déle, ale velmi často to končí zlomenými nosy a hráči vyřazenými ze hry.

Opravdovými přeborníky v bitkách jsou především Rusové a Kanaďané. Např. v roce 1987 se poprali hráči Ruska a Kanady při zápase na Československé půdě. Vznikla obří hromadná bitka, v které se nenechali zahanbit ani strážci obou svatyní. Celá bitka trvala několik minut a rozhodčí měli plné ruce práce. Ze zápasu není patrné, který z mančaftů vyhrál, ale řekla bych, že ten, kterému dohromady chybělo méně zubů.

Že se tyto obří bitky nestávají pouze na mezinárodních utkáních, ale také v NHL je patrné na tomto videu. Dokázali to hráči týmů Otava Senators a Philadelphia Flyers. Občas to může působit až vtipně

 ovšem zaplatit velké peníze za vstupné a poté vidět místo hokeje něco takového může být i celkem mrzuté.

Nevím, jaký zážitek z hokeje mají fanoušci i samotní hráči, pakliže vstupují na led plni očekávání a místo toho, aby se po rozbruslení pustili do řádné hry, začnou se jejich kolegové pošťuchovat hned v první minutě hokeje.

Ale abych nezůstala u pomlouvání NHL a zahraničních hokejových klubů, musím zamést také před naším prahem. Musím také přiznat, že i chování ze strany fanoušků je mnohdy nejen nevhodné, ale dokonce zavrženíhodné.

V sezóně 2008/2009 se ve velmi špatném světle předvedlo Vrchlabí. V pátém čtvrtfinále první hokejové ligy se mělo utkat se soupeřem z Hradce Králové. Jejich výhodou mělo být domácí prostředí. Hokejový hlasatel se z celého hokejového utkání snažil udělat velkou show a tak pomocí svých poznámek rozdmýchával šarvátky mezi domácími a hosty. Atmosféra byla hustá od začátku až do konce. Pořadatelská služba také nefungovala tak, jak měla, což jen napomohlo všemu, co se odehrálo.

Jeden z domácích fanoušků hodil skleněnou láhev na střídačku hostí. Láhev zasáhla do hlavy hráče, který musel být později převezen s podezřením na otřes mozku do nemocnice. Pořadatelská služba nebyla ani schopna zajistit sanitku. Proto si hokejový klub hostí musel zavolat sanitku sám. "To jsem ještě nezažil a bylo to něco nechutného. Nám lítalo sklo na naší střídačku. Tomáše Buriana zranila láhev hozená na led. Z mého pohledu se měl zápas ukončit," poznamenal Pavel Pazourek, trenér hokejistů Hradce Králové.

"Nepřál bych vrchlabským funkcionářům vidět, jak jim v šatně ztrácí vědomí jejich hráč a záchranka nikde," konstatoval druhý den po utkání manažer hokejového klubu Hradce Králové.

Zranění kolegy roznítilo Hradecké Hokejisty natolik, že na ledě začali téměř okamžitě létat pěsti. Nepříliš vhodně se zachoval i moderátor, který opět pronesl poznámku, která ještě více provokovala rozhořčené hráče.

Hradečtí označili za největšího surovce hráče Gengela. Ten dvakrát během bitky uhodil ležícího hráče, který se nemohl bránit. Gengel si vyjádření trenéra z Hradce Králové nenechal líbit. "Já nikoho nenapadl, nejezdím po ledě s tím, abych někoho napadal. S tímhle cílem jezdí po ledě naopak Zápotočný. Když se podíváte, co na nás pořád pokřikuje a jak provokuje, je to zřejmé" snažil se obhájit hráč Gengel. (celý rozhovor s hráčem)

Ve stejné sezóně napadl rozzuřený dav fanoušků rozhodčí, při hokejovém utkání mezi Jihlavou a Chomutovem. Šlo o třetí čtvrtfinále první hokejové ligy. Sudí podle fanoušků uznali sporný gól, který být uznán neměl. A tak se fanoušci Jihlavy rozhodli, že za třetí prohru v řadě mohou rozhodčí. Vrhly se tedy na ně a rozhodčím nezbylo než utéct na led. Pořadatelská služba vše v rámci možností zvládla a rozhodčí do protokolu zapsali, že incidentu nešlo zabránit. "Incidentu nešlo zabránit, na stadionu bylo v tu chvíli 25 pracovníků ostrahy, což je o osm víc, než je běžné. Bezpečnostní služba chybu neudělala, dav fanoušků byl tak velký a nepříčetný, že se jim je zkrátka přes veškeré úsilí nepodařilo zadržet. Budeme na to reagovat tím, že ještě výrazněji posílíme počet bezpečnostních pracovníků ostrahy." Komentoval utkání manažer Dukly. Je to ale normální? Je toto ještě vůbec sport? Pokud je hokejový klub donucen kvůli fanouškům zvyšovat náklady na bezpečnost, tak to jistě zasáhne do jeho rozpočtu. Fanoušci tím tedy ubližují hlavně svému klubu. Má ještě smysl hrát hokej pro lidi, nebo by se měl hrát za zavřenými bránami stadionů???

Ve stejné sezóně ve vyřazovací části první hokejové ligy se stala další unikátní věc. To když v zápase mezi Olomoucí a Havlíčkovým Brodem rozhodčí rozdali 208 trestných minut. Na tomto „skóre" se opět výrazně podepsala hromadná rvačka.

Když srovnám hokej, který hráli hráči v poválečném období a hokej, který vidím dnes, tak nestačím valit oči. Vždyť bitky se staly stejně běžnou součástí hokeje, jako třeba krosček. Kam se dostaneme ve vývoji tohoto sportu, pokud to tak bude pokračovat dál? Nebudou muset nosit hráči na led různobarevné pásky jako v karate a nebudou muset být pravidla hokeje pozměněna? No jak se říká: „Dočkej času, jako husa klasu".