PowerPlay περιοδικό

 V tomto článku se pokusím rozebrat taktické možnosti, které nám nabízí PPM házená. Protože však probíhá pouze druhá sezona, ne vše co je zde psáno musí 100% platit a berte tedy tento článek prosím spíše jako příspěvek do diskuze.

Důležitost

 Tato taktická možnost je, jak všichni víme, u všech sportů na PPM. Na rozdíl od fotbalu či hokeje je v házené za sezonu více soutěžní zápasů a tak energie klesá rychleji. To ovšem jen za předpokladu, že daný hráč odehraje celý zápas. Na modelovém příkladu kdy jsem vybral 16 nejlepších týmů v Lize mistrů (LM) a 16 nejlepších tým v Pohárů vítězů pohárů (PVP) vyplynulo, že tyto týmy nejčastěji začínají na normální (v 32% případů) či na nízké (v 30,5%) důležitosti. Osobně ale velmi souhlasím s kolegou JTB, který psal v taktických možnostech pro fotbal, že: "zvlášť týmy, které nepatří k favoritům ligy, by měly mít na paměti ono risk je zisk.  3 body v prvním kole mají úplně stejnou hodnotu jako 3 body v kole posledním". V házené se samozřejmě jedná o body dva.

Počet nastavených hráčů v sestavě

 Úbytek energie v házené však kompenzuje fakt, že maximimální úbytek 1,5 sezonní síly za zápas je nastaven na 60 odehraných minut. To, že by hráč odehrál všech 60 minut se zde stává velmi zřídka. Na modelu 200 zápasů těch nejlepších týmu jsem zjistil, že nejčastěji zde týmy za zápas vystřídají 10-11 hráčů a to v zhruba 42% případů. Naopak 7-8 jen v 12% případů, maximálních 14 hráčů pak v 20% případů. Nutné je ale také rozmyslet si jak a kdy hráče prostřídat. K tomu nám slouží několik možnosti. Jak možnost nastavení speciální sestav, které je možné za sezonu neomezně prostřídat, tak možnost nastavení různých formací, které se vymění v určitém čase a za určitého stavu. Je tu možnost také nastavení speciálních formací na obranu a útok. Při této taktické možnosti je ovšem nutné myslet na jednu zásadní věc a to protiútoky. Pokud budete mít na hřišti jen specialisty na obranu a dostanete se do protiútoku, snižujete tak šanci proměnění tohoto protiútoku, protože daní "obránci" nebudou mít zřejmě dobře natrénovanou střelbu a techniku. V opačném případě při ztrátě útočné formace hrozí naopak větší riziko inkasované branky, protože oni "útočníci" správně protiútok neubrání. Osobně mi jako hráči házené docela krvácí srdce, když vidím někoho takto hrát. V házené je totiž možné střídat neomezeně v průběhu utkání, ale je nutné doběhnout za čáru a až v ten moment může vstoupit nový hráč. Oproti hokeji tedy tento tah trvá déle a v drtivé většině zde nedochází k pravidelnému střídání všech šestic. Naštěstí se to projevuje i na této hře a řečí statistik ten kdo hraje na speciální obranné a útočné formace většinou inkasuje více branek z protiútoků než tým, který spoléhá spíše na univerzální hráče. Důvod je jednoduchý. Při rychlém protiútoku se nestihnou hráči prostřídat. Samozřejmě, že za příznivého stavu je vhodné na hřiště poslat spíše obranější typ hráčů. Za nepříznivého zas útočnější, rychlejší, techničtější. Správné rozhodnutí poslat v určitý čas na hřiště toho správného hráče může rozhodnout i zvrátit zápas.

Obranná hra

 Hra 6-0 se jde nazvat jako "beton". Hráči při této variantě jsou namačkání u svého brankoviště a nedávají tak pivotům ani dalším hráčům příliš mnoho prostoru se prosadit. Proti této variantě je spíše vhodnější vyvážená hra kdy se bránící hráči musí neustále soustředit na to odkud přijde rána. V utkání kdy oba týmy hraji "beton" zpravidla padá méně branek a tak záleží na každé vstřelené brance.

 Hra 5-1 je spíše obrannou hrou, kdy vzadu u brankoviště zůstává 5 bránících hráčů, rozehrávku soupeře pak napadá jeden hráč. Zpravidla je to střední spojka. Tento systém je zde mezi TOP týmy nejpopulárnější. Znamená totiž jak poměrně důslednou obranu tak i naskytuje možnosti rychlého protiútoku. V ten moment ale vysunutý hráč musí být dobře střelecky vybaven.

 Taktika na dva vysunuté bránící hráče jde nazvat jako pressing. Rozehru soupeře už systematicky ničí dva vysunutí hráči, které se snaží donutit soupeře k chybě a vyrazit do protiútoku. Má však logicky i jasnou nevýhodu a ta více prostoru na brankovišti. Jako protitaktiku bych se tedy v tomto případě nebál přihrávat na konkrétní střelecky kvalitní hráče.

 Hrací styl 3-2-1 už hra na absolutní pressing. Tuto hru bych zvolil za velmi nepříznivého stavu nebo proti hráči jež disponuje výrazně slabším útokem oproti obraně a tak je dobré využít situací kdy soupeř není v obraně zformován.

Útočná hra

 Samotné názvy hovoří za vše a není moc co k nim dodávat. Statistika mi však ukázala jednu velmi zajímavou věc. A to, že téměř u nikoho zde není oblíbená hra na postupné útoky. Na jednu stranu to chápu. Právě postupné útoky dali házené onu nálepku nudného sportu. Hráči pomalu přejdou do útoku, tam si přihrávají a uspávají soupeře. Nutné však ale také dodat jednu zásadní výhodu této taktiky a to je zdržování hry. Pokud tým vede například o tři góly, nemá přece důvod nikam pospíchat a čím méně gólů padne, tím lépe pro daný tým. To ukazuje i statistika. V utkáních kde týmy hrají na postupné útoky padá méně branek. Druhou výhodu této hry je možnost lepší zachycení případných protiútoků což opět přispívá k méně vstřeleným brakám.Tuto variantu bych tedy doporučil týmům s lepší defenzivou a výborným brankařem, to znamená týmům, kteří se nebojí, že v utkání nepadne moc branek. Je také velmi vhodná při výrazném vedení.

 U TOP týmů je nejpopulárnější hra na rychlé protiútoky. Jako hráč a fanda házené mám tento styl také velice rád. Pádá při nich mnoho gólů (a to i na PPM). Nutné však dodat, že ne vždy se hodí a je dobré mít při této hře kvalitního golmana, který vám ledacos zachrání pokud se protiútok nepovede.

Preference střelby

 To je velmi důležitý taktický krok, který může rozhodnout zápas. Ne příliš vhodné je dle mého názoru vytěžování konkrétních hráčů při úporné obraně soupeře (6-0). Při této taktické varientě je však důležité dbát především na kvality svých hráčů. Zkrátka hrát na nejlepší hráče se obvykle vyplácí. Zajímavé je, že tamní manažeři si zřejmě tak trochu zasedli na pivoty. Je pravdou, že pivot má nejtěžší úlohu a to probít se přes střed soupeře. Na druhou stranu ze středu hřiště se ale také nejlépe trefuje branka a pokud je pivot kromě agresivity i šikovný (technika) a je na tom dobře střelecky, určitě bych na něj úplně nezapomínal.