PowerPlay Magazín

Zdravím všechny PPM fotbalové příznivce.

Možná někteří z vás zaregistrovali, že poslední mistr ČR už to má za sebou a bude coby křížek padat ligami dolů, než dostane nového majitele. Hlavním důvodem mého konce byla ztráta motivace a trochu nuda, když mně osobně přišlo, že valná většina manažerů vůbec nevyužívá docela slušnou spoustu taktických možností, které fotbal na rozdíl od hokeje nabízí.  Poté, co jsem s tímto názorem konfrontoval mojí bývalou ligovou diskuzi, byl jsem označen za arogantního, vola apd. Tato série článků tak bude mít za cíl seznámit vás s mým pohledem na taktiku, jak co fungovalo, co se mně podařilo objevit a co ne. Na závěr si pak každý může udělat obrázek sám.

 Dopředu upozorňuji, že všechny poznatky jsou čistě moje subjektivní dojmy, jakkoliv jsou některé podpořené mnoha pozorováními a pokusy. Na druhou stranu, díky použití spousty právě těchto poznatků se mně v minulé sezóně podařilo ovládnout naší nejvyšší soutěž naprosto suverénním způsobem a přepsat několik historických rekordů. Nepopírám, že jsem měl i tolik potřebné štěstí.. Bez toho to nejde, nicméně jedním z cílů těchto článků bude i to, abyste poznali, kdy jste měli fakt smůlu a kdy jste to naopak blbě nastavili. Zápasové reporty jsou otevřenou knihou přepočtu, stačí správně uchopit a začít číst.

Problematika je poměrně velmi rozsáhlá, takže bychom to vzali od začátku. Od atributů jednotlivých hráčů, potom velmi rozsáhlé téma -rozestavení- a postupně probrat všechny taktické možnosti na stránce taktika.

Poměr atributů

Máme tu hlavní, sekundární (červené), terciální (modré), kvartérní (zelené) a pak atributy, které hráč jakoby nepotřebuje, no čert aby se v tom vyznal řekne si mnohý..Navíc na každé pozici se tento poměr nějak mění. Po spuštění fotbalu samozřejmě bylo cílem nejen mým najít to ideální rozložení atributů. V tomto mně docela silně pomohl jeden Brněnský sraz, kdy na můj cílený dotaz, zdali je poměr 4:3:2:1, odpověděl přímo Tuttle jediným slovem, „Áno." Osobně jsem čekal hodně, ale rozhodně ne tak jednoznačnou odpověď. Spousta manažerů mně říkalo, že tomu nevěří, že by vlastník projektu nikdy toto takhle přímo neřekl. Já osobně jsem přesvědčen, že to pravda byla, i když ne zcela úplná. Ve fotbale totiž, na rozdíl od hokeje, neplatí přesně daný fixní poměr. 4:3:2:1 je prostě takový bazal, základ, ze kterého je třeba vycházet, ale dle mě není vždy to úplně nejlepší. Pokud se s tím nechcete nějak hlouběji zaobírat, tak si myslím, že používáním tohoto poměru rozhodně neprohloupíte. Odchylky si ukážeme na jednotlivých postech. Pro lepší názornost budu používat desetinásobek poměru, tzn 40:30:20:10, protože automat na nastavování nebere desetinná čísla.

Střelba

Ta se tak trochu vymyká a zcela jistě si zaslouží vlastní odstavec. Pro mě jeden z největších „fatalů" většiny kolegů. Trénink střelby u obránců je naprosto k ničemu. Podle mě každý bod ve střelbě u beka je bohapustým mrháním jeho defenzivního talentu. Nikdy se statisticky nepotvrdila vyšší % úspěšnost takových obránců a hlavně se podívejte, kolik střel za sezónu takový obránce vyprodukuje v porovnání s útočníkem. To je naprosto zanedbatelná záležitost, každý bek pár gólů za sezónu dá, ale střela na to vliv rozhodně nemá. (pokud můžeme věřit přenosům, beci velmi často skórují hlavou).

Pro krajní záložníky platí to samé v bledě modrém. Nevidím jediný racionální důvod tréninku střelby až k neuvěřitelným 50% hlavního atributu. 0% a hotovo dvacet.

Pro středové záložníky opět to samé - tady snad s jedinou výjimkou, pokud se rozhodnete hrát s „podhroťákem". (Blíže viz pozdější články) U těch podhrotových si myslím že těch 30% z hlavního atributu je přijatelné, pokud mají na střelbě dobrou kvalitu. Pokud má pod 70, bez milosti netrénovat.

U útočníků-tady spíše dle výšky kvality, u dobré kvality klidně 100% hlavního atributu, když jě nižší tak 75% hlavního atributu. U krajních útočníků bych ani při dobré kvalitě nedával nad 90% hlavního atributu.

Ještě před samotnými posty jedna důležitá poznámka. Protože poměr není zcela fixní, je velmi žádoucí jej upravovat u každého hráče individuálně dle kvalit na jednotlivých postech. Pokud má hráč někde na vedlejším atributu velmi nízkou kvalitu, např. 50,60, tak si myslím, že se nevyplatí trénovat tento atribut do plné výše, kterou udává nějaký „ideální" poměr. Tréninkem atributu s nízkou kvalitou hráč ztrácí a podle mě je lepší raději více potrénovat ty s kvalitou vysokou.

Brankáři

Ti se studovali poměrně velmi dobře, zvlášť v začátcích sezóny, kdy všichni měli energii 100. Dle síly týmu na bráně šlo velmi dobře poznat, jaký poměr se blíží ideálu. U brankářů udělám výjimku a nepoužiji ten klasický poměr, ale jako hlavní atribut dám 100. Technika  a rychlost vyšly poměrně spolehlivě na 70. Otázka nahrávky a hlavičky zůstala u mě trochu otevřená, právě díky nízké kvalitě nahrávky mé jedničky. Rozhodl jsem se tedy pro poměr 100-30-70-70-40 (Brána-náhra-tech-rychl-hlava). U dvojky jsem pak držel 100-35-70-70-35. Jen 30 na obou je dle mě málo, ale tyhle drobné nuance si již můžete vyzkoušet sami.

Obrana

U stoperů pro mě byl jasnou volbou poměr 40:20:20:20:20 bez většího ohledu na kvality jednotlivých atributů.

U krajních to bylo trochu složitější, tady už dost záleželos těch kvalitách. Ale základ byl 40:20:20:28:15 (obr-náhra-tech-rychl-hlava), pokud měla hlava dobrou kvalitu, tak klidně i 17-18. Hlavička se vyplatí při posunování blíže středu, ale o tom jindy.

Záloha

Krajní záloha je obrana v bleděmodrém. Středový záložník  u mě 40:30:30:15:15 (zal-náhra-technika-rychlost-hlava)  jako základní poměr.

Útok

Středový útočník 40:40:15:22:30:18 (zohledňoval jsem kvality, rychlost je možná lehce nadsazená, velmi dobrých ratingů dosahovali i hráči s rychlostí na 25 poměru, )

Krajní útočník-zase hlavně dle kvalit, ale jinak 40:32:18:28:30:13 (út-str-náh-tech-rych-hla)

Ostatní atributy

Poměry výše jsou psané vždy z atributů, které jsou označeny jako důležité pro každou pozici. Nicméně nabízí se otázka, vyplatí se trénovat obráncům útok, zálohu, útočníkům obranu apd.? Tady bych si pomohl návodem, který říká, že každý hráč nehraje celý zápas na té své pozici, ale pohybuje se po hřišti a na každém místě využívá atributy, které jsou na tom daném místě potřebné.

Osobně si myslím, že nemá cenu trénovat bekům útok a útočníkům obranu. O gólmanech nemluvím, tam platí: Brána nade vše. Záleží hodně na rozestavení, které používáte, nicméně dle mě rozhodně není na škodu trénovat sousedící atributy, tzn bekům třeba zálohu, záložníkům naopak obranu či útok.  Ovšem na to již dnes není prostor a rozvedu to příště, kdy bude hlavním tématem rozestavení hráčů na hřišti.

Autor článku: JTB