České hokejové legendy - S. Konopásek a B. Modrý
![České hokejové legendy - S. Konopásek a B. Modrý České hokejové legendy - S. Konopásek a B. Modrý](https://appspowerplaymanager.vshcdn.net/images/magazine/thumbs/hockeynews2.jpg)
V dnešním díle seriálu "České hokejové legendy" Vám přinášíme informace o dvou hokejových legendách a spoluhráčích z týmu LTC Praha.
Stanislav Konopásek
Stanislav Konopásek (* 18. dubna 1923 v Hořovicích, Česká republika, † 6. března 2008) byl český hokejista, levý křídelní útočník. Po skončení aktivní hráčské kariéry se stal trenérem.
Během aktivní hráčské kariéry hrál postupně za kluby LTC Praha 1935-1950, Tatru Smíchov 1955-1956, Spartu Praha 1956-1962, Motorlet Praha 1962-1963. Nejvyšší ligovou soutěž hrál od roku 1940, odehrál kolem 130 utkání a nastřílel 92 gólů. Získal 3krát titul mistra ČSR.
Reprezentoval 50krát, za reprezentační mužstvo nastřílel 69 gólů. Nosil dres s číslem 5. Zúčastnil se mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1947, 1948 (hráno jako součást Zimních olympijských her) a 1949. V letech 1947 a 1949 získal titul mistra světa (historicky první dva tituly pro Československo, na MS 1949 střelec rozhodujícího gólu v zápase s Kanadou).
Komunistický režim násilně přerušil jeho hráčskou kariéru, když ho v roce 1950 odsoudil na 12 let odnětí svobody ve vykonstruovaném procesu za velezradu. Propuštěn byl po pěti letech věznění a práce v uranových dolech na Příbramsku v roce 1955.
Stanislav Konopásek paradoxně skonal den před 85. narozeninami svého někdejšího spoluhráče z útoku a kapitána mistrů světa Vladimíra Zábrodského. Vůdce slavné hokejové party, který za dosud nevyjasněných okolností procesu v roce 1950 unikl, žije od roku 1965 ve švédském Stockholmu. Konopásek by 85. narozeniny oslavil 18. dubna 2008.
Reprezentační úspěchy:
Olympijské hry - stříbro 1948
Mistrovství světa - zlato 1947, 1949
Ing. Bohumil Modrý
Ing. Bohumil Modrý (24. září 1916, Praha - 21. července 1963, Praha) byl legendární český hokejový brankář a politický vězeň.
Hrál za před válkou velmi populární klub LTC Praha, společně např. se Stanislavem Konopáskem. Ve své době byl považován za nejlepšího brankáře v Evropě. Jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a stříbrnou olympijskou medaili ve Svatém Mořici ve Švýcarsku (1948). Kromě hokeje hrál i českou házenou za Slavii Praha.
Bóža začal hrát hokej jako dvacetiletý v tehdejším klubu LTC Praha a již rok na to byl díky svým výborným fyzickým disposicím, talentu, uším i vzornému charakteru vybrán do národního mužstva.
Na olympijském turnaji ve Švýcarsku natolik zaujal, že byla Modrému nabídnuta možnost působit v Kanadě. Po návratu mu ministr Kopecký slíbil povolení ke hraní v NHL udělit. Jedinou podmínkou byla Modrého účast na MS ve Švédsku 1949. Ing. Modrý tuto podmínku splnil a přivezl odtud zlaté medaile. Přesto bylo později rozhodnuto jinak. Údajně by svým působením v zámoří ohrozil bezpečnost republiky, a tak Ing. Modrý po tomto vystoupil z reprezentace a přípravy mužstva na MS v Londýně 1950 se již neúčastnil.
Stal se ovšem obětí komunistického režimu. V březnu 1950 byl spolu s dalšími jedenácti spoluhráči zatčen a v tajném, politicky vykonstruovaném procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu. Jednalo se o neslavně proslulou „Causu Modrý," nebo „Případ Modrý." Na jaře 1955 byl po krutém věznění v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech a při těžbě uranové rudy na dole Barbora v Jáchymově bez ochrany proti radioaktivnímu záření propuštěn. Na následky věznění poté předčasně umírá - v roce 1963 ve věku necelých 47 let.
V roce 1968, pět let po své smrti, byl rehabilitován.
Dodnes není plně jasné, o co v kauze Modrý šlo. Vláda se obávala možné emigrace hráčů, o které uvažovali již na olympijských hrách ve Švýcarsku. To by byl obrovský morální políček celému systému - navíc když již předtím emigrovali například mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová a Jaroslav Drobný (mistr světa v hokeji a později i vítěz tenisového Wimbledonu). Dalším důvodem pak mohla být obava Sovětského svazu z československého týmu. SSSR poslal svůj tým na mistrovství až v roce 1954, kde kraloval. Byl by však sovětský tým první, kdyby se proti němu postavili několikanásobní českoslovenští mistři světa, kteří vynikali již před válkou?
Reprezentační úspěchy:
Olympijské hry - stříbro 1948
Mistrovství světa - zlato 1947, 1949; bronz 1938
Sdílej na Facebooku Sdílej na Twitteri Sdílej na MySpace