PowerPlay Magazín

Zdravím všechny příznivce PPM fotbalu. V minulém článku jsme se podívali na základní rozdělení atributů. Dnes bych navázal na poslední odstavec, kdy jsem se zamýšlel nad vlivem ostatních atributů na výkon hráče. Abychom v tom měli jasno, udělal jsem následující obrázek hrací plochy s rozdělení jednotlivých postů, tak jak jsou zde pojmenovány (např. když střídáte). Čísla dole značí pozici, např. může být LM1 nebo LM2 apd. Pravá strana je analogická té levé. K obrázku bude později použito několika příkladů.

Rating

 Často skloňované slůvko, co tedy vůbec znamená? Vyjadřuje víceméně to, jak daný hráč dobře zastává svůj post, na který byl umístěn na začátku (!) zápasu. Rozhodující pro rating je sektor, kterých je celkem 9.  Při držení správného poměru vám roste rating úměrně s CZ, pokud CZ roste a rating se nemění, může to znamenat špatný poměr. Rating je jen takovým vodítkem pro manažery a neodráží přesně roli hráče v zápase!  Příkladem může být střední záložník, který má 9 volitelných pozic. (CDM1-3, CM1-3 a CAM 1-3) Daný hráč však na každé z těch 9 pozic bude mít rating stejný, ačkoliv vliv na zápasový přepočet bude na každé pozici zcela odlišný.  Toto je důležité mít na paměti, rating je opravdu jen vodítkem, i když důležitým. Z ratingů hráčů tak jak nastoupili při úvodním hvizdu se počítá poté sílá týmu (ST), která je pak znázorněna u každého mužstva.

Rating je ještě ovlivněn energií, takže když vám v sezóně neroste, nemusí to být nutně špatným poměrem, ale je to i tím jak hráč ztrácí energii. Ovlivňuje jej samozřejmě i zkušenost a sehranost hráče.

Úvod je za námi a pustíme se dále. Jako základ tohoto článku nám poslouží následující citace z návodu:

„ Každý hráč má jisté pole působnosti a svojí hrou má vliv na dění kolem sebe. Největší vliv má hráč na hru ve svém sektoru. Určitou mírou ovlivňuje i vedlejší a minimálně vzdálené sektory. Například levý obránce má určitý vliv i na hru zálohy (hlavně na levé straně), obrany v středu a malý vliv má i na pravou obranu a levý útok, ale vliv na pravý útok je už zanedbatelný.„

K tomu bych doplnil, že míra ovlivnění sousedního sektoru je dána tím, jak moc s ním hráč sousedí.  (příklad-CDM3 sousedí s úplně jinými sektory než třeba CAM1. Rating hráčů bude ale stejný, protože jsou v jednom sektoru střední záložník! Nicméně jak bylo zmíněno výše, vliv na zápas bude diametrálně odlišný.)

Zároveň platí, že hráč má nějakých imaginárních 100% vlivu na hru. Pokud ho posuneme na hřišti blíže jiném sektoru, zvýší se % vliv na sousední sektor, ale zároveň klesne vliv ve svém vlastním sektoru. Manažery je právě toto velmi podceňováno, přitom to má později zásadní dopad na volbu taktiky, vedení akcí apd., ale o tom až  v nějakém jiném vydání.

Hráči, kteří maximálně ovlivňují svůj sektor, mají pozice: LD1, CD2, RD2, LM1, CM2, RM2, LS1, CS2, RS2. Ostatní jsou již daleko více nějakým kompromisem. Samozřejmě, hlavní vliv stále mají na svůj domovský sektor, ať jsou tam kdekoliv.  Zde je třeba brát v úvahu, že je to jen hra a řídit se dle pravidel a návodu. Opět příklad, hráč na pozici LM 2 a toho samého hráče posuneme na pozici CM1, tudíž je to jen jedno políčko blíže středu. Na první pohled zanedbatelný rozdíl, ale hráč se přesouvá přes celý sektor, takže platí jiné základní atributy pro každý sektor! (Podrobněji viz níže)  Hráče tedy vždy posouvejte jen v rámci svého základního sektoru, pokud je univerzál, tak je samozřejmě jedno, zda-li je to vpravo, či vlevo.

Z výše uvedeného si tedy všimněte, že základní rozestavení, které PPM nabízí, je tak poměrně orientováno na křídelní hru. Krajní beci i záložníci využívají maximum ovlivnění své pozice, naopak střední záložníci a stopeři  jsou maximálně roztaženi do stran, takže mají slušný vliv i na kraje. Naopak rozložení útočníků je takové nijaké. Prostě želé, rozplizlé, oba dva jsou sice na středu, ale na opravdovém středu není ani jeden..

Pokud bychom tedy měli navázat na minulý článek, je třeba položit ještě jeden základ. Tím je to, že pokud hráč ovlivňuje „cizí" pole, využívá tam atributy k tomu potřebné.

Zvlášť patrné tohle je u záložníků, kdy CM mají atribut rychlost až jako kvartérní atribut (zelený), zatímco křídelníci to mají jako sekundární  (červený). Samozřejmě, stejně tak jak se ovlivňují políčka „do boku", tak se prolínají i jednotlivé řady. CAM má vliv na útok, zatímco CDM zase zvedá % v obraně a naopak. Proto v závislosti na kvalitách není na škodu trochu ty „nepotřebné" atributy potrénovat. Např. současný reprezentační záložník Klukan byl u mě trénován s útokem na 40% hlavního atributu, tedy zálohy a plnil roli podhrotového hráče. Loni byl v klubu velmi úspěšný, ale jedna sezóna je příliš málo na nějaké hlubší zhodnocení, uvidíme, až doroste v reprezentaci, jestli svůj potenciál ukáže i tam. K tomu ještě jednu poznáku- s útokem byla v poměru trénována i rychlost, protože v momentně kdy se v přepočtu objevil v poli útočníka, využíval atributy pro útok.

Jednotlivá rozestavení proberu ve zvláštním článku, přeci jen to je také velmi dlouhé povídání. K rozestavení ještě jednu věc, mnoho manažerů nechává některá políčka prázdná a zhušťuje třeba jen jednu stranu apd. Základní otázka tedy zní jaký to má vliv? Podle mě fotbalový přepočet velmi tvrdě trestá vynechání hráče z některé ze základních pozic v obraně a záloze.  Pokud jej vynecháme, soupeř zde získá obrovskou převahu a vyrovnaný zápas to často rozhodne v náš neprospěch. Samozřejmě, jsou výjimky, ale to už je pak onen všudypřítomný náhodný faktor.  Základní pozice tedy jsou levá obrana, střed obrany, pravá obrana, pro zálohu to platí v bleděmodrém. Snad jen, že v záloze to nemá až tak fatální důsledky jako v obraně, ale přesto bych to nedoporučoval.  Opět nám tady poslouží základní rozestavení, kde si všimněte, že křídleníci jsou vždy jen jeden, zatímco na středu jsou hráči dva. Pokud ze středu stáhneme jednoho hráče a zbude nám tam jeden, tak je to sice velké oslabení, ale ten jeden tam pořád zbude a nějakou práci odvede. Pokud stáhneme křídlo, není tam nikdo a tam je pak propad % držení míče opravdu hodně citelný. Podobně to platí i u přidávání hráčů, pokud na střed dám 3, systém to ještě bere, 4 už je podle mě moc a je to penalizované jako špatné rozestavení. Stejně zbytečné je dle mě dávat 2 hráče na kraj do jednoho sektoru.

Co se útoku týká, tady nejsem schopen kvalifikovaně odpovědět, snad jen políčko pro středního útočníka bych opravdu nevynechával. Útočníci jsou jen dva a tak je jasné, že pro ně to platí trochu jinak, než pro beky a záložníky.

Vzhledem k výše řečenému, pokud chceme více zatížit třeba pravou stranu, je lepší hráče jen v rámci sektorů posunout více doprava,  ne jim sektory zcela přeházet.

K čemu to tedy celé je? Pomocí rozestavení jsme schopni ovlivnit % držení míče v jednotlivých sektorech, což je vždy viditelné na konci zápasu. To je základ k nastavení taktiky, ale o tom budou až články budoucí. I proto např. preferuju více hlavičky u krajních beků, aby v případě posunutí blíže středu dobře vykonávali i práci stopera.

Na závěr  si neodpustím jeden komentář k loňskému průběhu naší 1.ligy, kdy právě dle mě špatně zkombinované rozestavení a taktika hráli výraznou roli v neúspěchu týmu. Pardubice loni před sezónou patřily určitě k adeptům boje o titul, minimálně na boj o LM se s nimi počítalo, ale nakonec poměrně vyhořely a během celé sezóny silnou trojici nikdy neohrozily, ačkoliv dle síly týmu měli být síly téměř vyrovnané. Loni hrál manažer Pardubic drtivou většinu zápasů s 2 levými křídly (záložníky), jediným středním a jedním pravým. Útoky byly vedeny „L" a „M". Samozřejmě z pozice pozorovatele zvenku nevím, zda-li nedocházelo ke střídání v průběhu zápasu  a hráči si pak pozice nevyměnili, což z reportu nepoznáte. Nicméně  ve valné většině utkání byly Pardubice hlavně na středním poli slabší než soupeř, což se projevilo nejvíc venku, kde se Pardubicím absolutně nedařilo. Tím, že střed byl oslabený a navíc tudy vedly útoky týmu, tak je jasné, že minimálně tahle část vedení útoků byla dopředu poměrně zabitá.  Letos, aspoň v začátcích kdy jsem ještě byl v lize, se již objevovali oba střední záložníci a Pardubky jsou stále jen kousek za místem nejvyšším.

Pro příště se můžete těšit na analýzu jednotlivých rozestavení,  od základního rozestavení 4-4-2, podíváme se i na ofenzivní rozestavení 3-4-3 a 3-5-2, na defenzivní 4-5-1 a nakousneme i 4-3-3, krátce se vyjádřím i ke zbytku.

P.S. Závěrem chci opět zdůraznit, že jsou to vše jen moje dojmy z hraní, nic není oficiální a 100% dané, že to tak opravdu je. Nemusíte souhlasit, prostě tohle je můj pohled na danou problematiku.

Autor: JTB