Předmět: Sraz PPM v Brně 15.6.2012

Přesně tak, tohle už mám za těch 24 let manželství za sebou, jenom ať si chodí po svých, baba jedna ...

P.S. Tak to Tě na srazu uvidím ještě raději.

však to bylo myšleno s nadhledem....

njn kolem nás mladejch to jde ještě mimo....natož manželství a nosení ženskejch bereme jako srandu...

Synku, tak jsem se na sraz zaregistroval a konečně jsem to vymyslel s tou mojí drahou polovičkou - v Brně toho 17.3. zrovna v Janáčkově divadle dávají Rusalku, tak jí koupím lístky a pošlu vlakem ...
Jinak ve finále se budeme muset domluvit, jak nebo čím na ten sraz pojedeme, o.k. ??

Nošení žen na rukou beru jako romantiku a věc, kterou bych nikdy nepodcenil, ovšem denně není možné to dělat, to by bylo rychle po romantice, kterou bychom takto zabili.

Od oltáře až do slavnostní svatební místnost jsme si v den svojí svatby manželku odnesl na rukou, jen asi cca 400 m, ale už na to nikdo ze svatebčanů nikdy nezapomene, ani moje manželka. Bylo po dešti a úplně by si zničila své nádherné svatební šaty, které byly skoro celé z růžového hedvábí.

Ještě že byla vždycky jako proutek (a je dodnes), ale i tak jsem se pěkně zapotil...

Jasně tati, dohodneme si všechno, co se dohodnout dá.

A od té doby budeme solidně improvizovat po celou dobu srazu.

P.S. Ty jsi ale fikaný, takto odložit do úložny maminu, to je fakt parádička...

no v mým věku a při mém vkusu to nošení na rukou odpadá
nejsu arold...
a svadbu v dnešní době ???

Po svatbě startuje jiná manažerská hra (poněkud realistická), kde se nejen šmelí, ale i riskuje, jako v kasínu, náhodný faktor někdy dokonale čaruje a soupeř si s námi dělá málem co chce. Jmenuje se manželství a má svá vnitřní pravidla a pak i etický kodex, vesměs napsaný oběma soupeři. Pokud neklademe účinný odpor a nesnažíme se alespoň remizovat, zbude po nás jen vzpomínka, přičemž nelichotivá...

Hru vyhraje ten, kdo neprohraje debaklem a přitom se opravdu dlouhodobě bavil a hry nikdy nelitoval trvaleji, nebo definitivně.

P.S. Doporučuji alespoň zkusit.
P.P.S. I ta prohra v této hře je alespoň něco...

ale to je špatně. Ti dva nejsou soupeři, ale spoluhráči. A záleží jak jim ta souhra jde. Protože, kdyby to byli soupeři, tak se vždycky rozejdou po zápase......a pak zase do sebe pustí

Omyl, buď nemáš žádné zkušenosti, nebo jen malé a teoretické znalosti jsou úplně na nic, oproti zkušenostem z boje...

P.S. O moc!
P.P.S. Celé manželství je hrou o to, kdo bude mít nadpoloviční hlas a tedy ovládne company. Jedině plicha, fifty-fifty je zárukou harmonie a pokud jsem nikdy nechtěl (velmi rozumně, protože bych nikdy neuspěl!) vládnout a zabránil všemi svými schopnostmi ovládnout naši společnost manželce, nakonec je doma vybalancovaný systém, který má budoucnost. Disbalance je prvním prediktorem konce štěstí a začátku trablí, vedoucích až ke zrušení společnosti...

...Ergo: hry...

S koncem hry je pak vždy spojeno napětí, vzájemná nemilosrdnost až nevraživost, hra pak logicky nebaví a nakonec litujeme, že jsme si nevybrali jiného soupeře, případně ho rovnou začneme hledat...

Rozumíš? Neprohrát, bavit se a nelitovat, víc už ke štěstí, my rozumní, nepotřebujeme...

A už jen drobná reminiscence s hokejem PPM...

Manželství je prakticky stejnou hrou, jako hokej PPM. V manželství vyhraje ten, kdo je dlouhodobě šťastný, baví ho to a nelituje, že hraje, vítězem bude v hokeji jednou ten, kdo má dost prostředků ke hraní na určité úrovni, která mu vyhovuje, tedy se hrou baví a nelituje, že si s ní kdy začal...

Kámen!

zbytečně drahá záležitost ...
stačí že kvůli jedný su v dluzích (
ještě že mám aspoň trochu zábavy zde ...

A sááákra, to vypadá na prohru, nebavil ses a možná i lituješ. I tak to může skončit...