مجلة باور بلاي مانجر

Základní část hokejového PPM má za sebou 19. kolo, což znamená, že je přesně ve své polovině. Mnoho z nás se ohlédne zpět a zhodnotí si, zda se vše vyvíjí podle plánu, či není na čase něco změnit a přejít na plán B. Přibližně 30ti procentům českých manažerů se v minulé sezoně podařilo postoupit o úroveň výš a svádí nelehké souboje jak se starousedlíky, tak nováčky-konkurenty dané ligy. A právě na nováčky se zaměříme v tomto článku. Sledovat budeme II.-IV. ligovou úroveň, pochopitelně každou zvlášť.

Do II. ligy postoupilo celkem 25 týmů. Jaké pozice okupují přesně v poločase základní části se podíváme pro pořádek do grafu a tabulky.

Týmy si rozdělíme do skupin podle umístění. Vidíme, že dohromady 16 celků se pohybuje v patrech od 13. do 20. místa a jsou velmi vážně ohroženy sestupem.

Velmi podobně jsou rozprostřeny mančafty v tabulkách třetích lig (93 nováčků) a čtvrtých lig (381 nováčků). Statisticky platí, že do každé ligy postoupí průměrně 6 celků, jeden hraje o play-off, jeden hraje střed tabulky a zbytek bojuje o udržení. Nutno ještě dodat, že poslední příčky (20. a často 19.) bývají obsazeny týmy bez manažera. Pokud by manažeři neodcházeli, koncentrace nováčků ve spodních patrech tabulky by byla ještě větší.

III. úroveň             IV.úroveň

Všechny tři grafy jsou si velmi podobné. Nováčci okupují většinou spodní patra tabulek. Reálná hrozba sestupu je u týmů na pozicích od 13. do 20. místa a ve všech třech případech se týká  dvou třetin hokejových klubů. Z toho nám vyplývá, že se mezi jednotlivými ligovými úrovněmi I. až V. vytvořila jakýsi bariéra. Jednotlivé úrovně se od sebe vzdalují. To prozatím neplatí pro přechod z VI. do V. úrovně, je relativně snadný díky vysokému počtu týmů řízených počítačem a velkou fluktuací přicházejících a odcházejících manažerů. Data z nejvyšší ligy neuvádím, protože jsou velmi snadno dohledatelné, ale i tam je situace prakticky stejná a kopíruje tento stav.

Postupující týmy teď musí vyvinout obrovské úsilí proto, aby se „jen" udrželi v nové lize, často marně. Pokud se udrží, příští sezonu je záchranářské práce čekají nanovo. Jen malá část týmů je schopna hrát v TOP 8 zaručující účast v play-off. A proč tomu tak je? Ano hádáte správně, budou za tím peníze, v menší míře potom ještě (ne)schopnost manažera činit správná rozhodnutí. Během uplynulých 11 sezon se mezi týmy vytvořily rozdíly (zázemí, stadion, hráči), které jsou dnes už tak velké, že automaticky pasují většinu nováčků do role outsiderů. Stává se z nich snadná kořist pro zkušené matadory vyšších lig.

Mnoho týmů se dostává (nebo už tam jsou) do tzv. meziligové pasti, protože v nižší lize dominují a nemají prakticky konkurenci, ale ve vyšší lize nejsou nic víc než rohožka na boty pro starousedlíky. Oba stavy (vyšší liga, nižší liga) způsobují stereotyp hraní (pořád prohrávám nebo pořád vyhrávám) a to vede ke ztrátě zájmu PPM hrát.

Rozdíly mezi vyšší a nižší ligou se budou v budoucnu i nadále prohlubovat a uvězní některé týmy v meziligové pasti. Dokonce si troufám tvrdit, že se po několika sezonách v jednotlivých ligách vytvoří výkonnostní skupiny a postup z jedné skupiny do druhé bude možný dvěma způsoby:  1) vytrvalá a trpělivá práce, kdy budete zvelebovat vlastní tým rychleji než ti nad vámi; 2) někoho to tady přestane bavit a zapíchne to, čímž vám dobrovolně přepustí místo.

K tomuto tématu má velmi blízko Robin Archer, nejznámější český PPM ekonom. Proto jsem jej požádal o komentář. Tento jev určitě není dílem náhody a zcela jistě souvisí s ekonomikou hry.

Už vidím, jak se ti derou na jazyk slova: „Já to říkal, 2. fáze je tady." ale k tomu bylo řečeno určitě dost. Jak vypadá ekonomika nováčků, kterým se podařilo postoupit, jenže narazili na tvrdý odpor soupeřů a krčí v podpalubí ligové tabulky?Mají šanci a tuto situaci zvrátit a ustát?

Já si přece jen myslím, že takto jsem to neříkal. Druhá fáze je opravdu ekonomickým milníkem hry a znamená přeměnou hry na kvalitativně jinou úroveň (ekonomickou i herní), ona přichází naprosto objektivně a zákonitě. Znamená vázání významných příjmů na nutné každodenní výdaje (mzdy a údržba toho, co jsme už vybudovali) a nezbývá tak příliš mnoho volných prostředků především na další investice do infrastruktury. 2. fáze hry je o nějak nastavených příjmech a jejich nějaké výši v porovnání s ostatními v lize, národním stromu lig i celém světě hokeje PPM.

Bohužel nejsou ve 2. fázi dostatečné peníze ani na omlazení a další posílení týmu, přestože právě nejpozději s jejím příchodem je nezbytné zahájit omlazení týmů. V tom je počátek mezifázového posunu ve hře nejzáludnější možný, SV hráčům klesá, tím pádem i jejich možnost trénovat a tím pádem i jejich síla a tedy i cena. Pokud se sejde u konkrétního týmu situace, kdy hráči už nejsou ani výkonní, ani cenní pro trh, bůh tým ochraňuj. Ovšem on je sice prý mocný, ale kráva zajíce stejně nedožene...

Pokud se mohu opravdu zaměřit na příčinu viditelné, malé úspěšnosti nově postupujících týmů, pak to podle mě souvisí s něčím jiným. I to jsem zde již komentoval a dokonce jsem kdysi pomohl řešit první příznaky tohoto jevu návrhem série opatření, která byla částečně přijata a chránila postupující před následnými komplikacemi ve spojitosti s případným okamžitým sestupem. Ta opatření už prakticky neexistují a tak budou logicky následky sestupu po předchozím postupu o to citelnější. Podle mě zabetonování ligového stromu v rámci dané země startuje od Extralig a celý jejich systém je velmi a pozvolna neprostupný víc a více. A tohle opravdu se 2. fází hry souvisí, protože úspěšnost a příjmy se nám v této fázi sloučily v jediný ukazatel a tím je objektivní výkonnost týmu a díky její výši nějak velká schopnost zajistit tým finančně právě úspěšností (růstem TK a dále přes zázemí a stadion k fixním příjmům).

Správně by měli všichni velmi dobře zvážit, kam postupují a zda tam mohou uspět. Systém hry po nových změnách, které už k postupu nevybízejí, nýbrž k němu rovnou nutí, dokonale funguje, jako parní válec, který nakonec vyžene nejednoho hráče z této hry, v důsledku z ekonomických důvodů, které budou jen pokračováním případné další neúspěšnosti týmu ve hře. Sem patří i nový terminus technikus: Meziligová past.

Jak z toho ven? Být úspěšný a to kdekoli, a to co nejdéle. Jak ze hry efektivně pryč? Být neúspěšný, stačí jen nějakou tu sezónu až tři...

No a nyní si řekněme, co je to úspěch. Podle mě, s ohledem na příjmy od sponzorů, pouze SF ligy. Už systémově tak máme daleko více neúspěšných, než úspěšných...

Co dál když se záchrana nepodaří nebo naopak podaří?

To je moc vážná otázka a spousta lidí si sem chodí především hrát. Myslím, že v nižší lize mají navrátilci více šancí uspět. Horší je podle mě, když se tým ještě tak dvě sezóny nějak v lize zachrání, těsně nad čárou ponoru. Tohle je opravdový prediktor bankrotu a podle mě čistá zóna ekonomické smrti týmu (umístění od 13. do 16.míta tak třikrát za sebou).

Na hokeji PPM jsou jen dvě kategorie lidí, hráči bez ambicí na hru až nahoře a hráči s touto ambicí. Každá z nich má jiné cíle, tedy i plány a tedy i motivaci ke hře.

Jen tak si hrát ve kterékoli lize není ale bohužel bezpečné z dlouhodobého hlediska a z pohledu Tvůrců jde o potenciálně ztracené klienty.

Bohužel, příležitost k ambicióznímu hraní dává hra jen významné menšině, cca jen pětině z nás. Tento rozpor je bohužel základem mojí skepse k dalšímu vývoji na hokeji PPM.

Myslíš, že se situace na PPM ještě víc zhorší?

Ani nevíš, jak rád bych napsal, že se to celé jednou změní k lepšímu, opravdu si to ale nemyslím a není ani jediný náznak, že by změna mohla přijít včas. Hokej PPM je zasazen díky konstrukci svojí ekonomiky dokonale do kapitalistického prostředí a vím jistě, že na makroekonomiku hokeje PPM, bude aplikováno Paretovo pravidlo 80/20, které definuje zákonité přerozdělení kapitálu ve funkčních tržních ekonomikách kapitalistického (tedy tržně volného) prostředí. Pokud se nemýlím a rád bych se mýlil, pak se v opravdu dohledné době postupně přesune 80% kapitálu do rukou cca 20% týmů (3. a poslední fáze hry - fáze Velkoklubů) na hokeji PPM a zbylých 20% kapitálu bude držet cca 80% týmů ve hře. Vše k tomu mílovými kroky už dávno směřuje (díky otevřenosti trhu a možnosti vydělat na hráčích majlant, máme Velkokluby dávno předtím, než vůbec byla završena 2. fáze hry). Takže pokud na trhu obchodujeme aktuálně denně jednotlivé hráče za stovky milionů, zatím jen po cca 500M, pro nadpoloviční většinu manažerů hokeje PPM je 20M v hotovosti opravdu velký peníz. Z dlouhodobého hlediska velmi špatná zpráva, protože v reálu musíme žít s tím, co jsme si vybudovali a co máme, zde ovšem živořit nemusíme a tedy nebudeme, že...

Nejde fakt o to, že týmy z nižších lig celého světa už nemohou ani zázrakem dohnat nejbohatší týmy ve hře, jde o to, že jim to právě v této době dochází a stále méně z nich to dokáže též přijmout a hrát dál, jen tak pro zábavu, ve své lize. Cítím ale, že platit už si balík PRO nebudou chtít (a nejen cítím, často slýchám a taky vídám), což projekt může opravdu ohrožovat. Nebo se jen podívejte, jak ochladla diskuze na fórech, zájem o hraní opravdu klesá a já se domnívám, že to souvisí se zřetelným zhoršením hratelnosti hry...

No a teď ta špatná zpráva, podle mě Paretův model vůbec nenastane, manažeři odejdou poněkud masověji dobrovolně. Ze hry ubude díky tomu opravdu velký herní kapitál (aktuálně přerozdělovaný přes trhy, díky jejich dynamizaci vlivem poklesu SV u hráčů a nutnosti obchodovat pro úplně každého, kdo se chce ve hře alespoň udržet). Tento úbytek kapitálu zatřese i s těmi, kteří mají spoustu peněz. Ve hře se dále neúnosně zvýší deflace (cena peněz stoupne) a nastane zajímavá „hospodářská krize" této hry, která postihne úplně všechny (Velkokluby mohou přeci existovat jen díky velkému obratu peněz ve hře, že?).

A proč nepomůže přilít další kapitál do hry? No protože všechny peníze, které do ní nalejeme, skončí nejdříve u cca 20% nejbohatších, přičemž ostatní budou stále chudší, a to zákonitě. No a přilít další a další peníze přinese inflaci, a to by bylo snad to poslední, výměna herního kapitalismu za socialismus, kdy všichni mají vše, co potřebují a plně vybudované a už jen střádají miliardu k miliardě, kdo není lůzr, ten má rovnou „Velkoklub".

 Poměr chudých k bohatým se každopádně i s Paretem stabilizuje, ovšem absolutní rozdíly v příjmech budou už gigantické, tam bude počátek oné „krize" hry, přesněji krize její ekonomiky i hratelnosti v jednom.

Nepomůže už ani peníze odebrat bohatým (třeba dalším výraznějším snížením příjmů do TK s ohledem na rozdíl TK soupeřů), protože nejbohatší už mají vše vybudováno, týmy elitních zabijáků a plné sklady prvotřídního zboží pro trh (v mnoha případech i tučné konto), tohle jim nevezme už nikdy a nikdo. Co kšeft kdysi dal, to už ani čert nevezme...

Pokud „hospodářskou krizi" přečká dostatek týmů, situace by se mohla později stabilizovat a hra by měla i nějakou tu střední třídu (což by znamenalo snížení propasti v příjmech, tedy i v síle týmů), bez ní to tu fungovat nebude.

No a pokud nás zde nezůstane dost...?

Co bys doporučil manažerům, kterých se bude brzy týkat postup, a jaké postupové opatření bys na jejich místě udělal ty? Je nějaká cesta jak se vyhnout meziligové pasti?

1.      Především všem doporučuji, ať se nad tuto hru malinko povznesou a berou ji fakt sportovně (i když je to především velký byznys a ekonomika právě nyní bude už jen a jen na prvním místě, pokud ne tak šmiky-šmiky-šmik). Užívejme si, jak vítězství, tak i prohry. Tohle je totiž poslání této hry, bavit nás, ať už ambice máme, nebo si to sem chodíme jen tak jednorázově užít.

2.      Postup je opravdu čím dál více nezajímavý a nejedná se jen o mě. Je to objektivní a příčinou jsou jak velké rozdíly v příjmech, tak i jejich přenesení do síly týmů. Doufám, že rozumíme tomu, jak peníze souvisí se silou týmu. Meziligová past je pak dokonalým důkazem toho, že ve hře je nejedna fatální logická chyba. Nová opatření, nutící k postupům nepřipravené, jen nelogičnost dále prohloubila. Aktuální „sociální příjmy" skončí do poslední grešle v kapsách nejbohatších, ad Paret. Hráč je zde zbožím, což je prapočátek všech stávajících potíží a možná i genetická vada této hry, kterou nebude jednoduché přežít.

3.      Meziligová past je důsledkem chyb systému hry, chybí zde něco jako platový strop s meziligovou paritou (viz návrh HII), který by svázal nějak pevněji ligový strop. Chybí už dávno zavedené výrazně nižší příjmy do TK za body v zápasech všech typů pro favority a výrazně vyšší pro outsidery zápasu. Meziligová past tak nemá aktuálně žádné řešení, bude však mít důsledek, tedy další zhoršení hratelnosti hry pro velké množství hráčů ve hře (podle Tebe až cca čtvrtina).

Závěr:

1.      Kdo si sem přišel hrát, nemá co řešit a může do postupu rovnýma nohama a uvidí se, jak to dopadne, zahrát si vyšší ligu není nic (reálnému) životu nebezpečného a případný jakýkoli úspěch může být nakonec velmi příjemný. Existují zde i „šťastné sezóny", že. Případný dlouhodobější neúspěch jsem už komentoval výše...

2.      Kdo ale do hokeje PPM šel před třemi a něco reálnými roky s tím, že by rád jednou hrál až nahoře a má tedy zřetelné ambice k dlouhodobému úspěchu ve hře, tomu gratuluji, protože jinudy, než přes úspěšnost týmu cesta k přežití, později i cílovému úspěchu, ve hře neexistuje, protože neúspěch ve hře je zákonitě roven odchodu ze hry, dříve, nebo později, dobrovolně, nebo z ekonomických důvodů objektivně. Zbývá jen stagnace a ta se každopádně časem musí změnit buď v cestu nahoru po spirále, nebo sešup do černočerné tmy v podsvětí této hry (očekávat, že lidé začnou hru znovu, po svém předchozím neúspěchu v ní, je masověji iracionální).

No, a že jsem tak smělý, kam se řadíte Vy...?

Tak to vidíte, budoucnost PPM není zrovna nejrůžovější, ale je třeba, jak říká Robin, to brát jako hru. Nic víc, nic míň. Situace jednotlivých týmů se může ještě zlepšit, i když nelze očekávat nikterak výraznější posuny nahoru v ligové tabulce, spíš ojediněle. Přeju v švem manažerům ať se ji daří, nejen na PPM, a doufám že byl tento článek pro vás aspoň trochu zajímavý.