مجلة باور بلاي مانجر

Celkem krásného slunečného dne mi přišla do pošty zpráva. Zdennal píše. Odešel moderátor z týmu a hledají náhradu. Prý jsem zkušený a uznávaný manažer čtu ve zprávě. Zda-li mám zájem stát se členem modů. Moc jsem neváhal. Já jsem člověk zvědavý,diskuzi mám rád a času habafuk.

            Ozval se Miloš, znám pod nickem kvasnice, ten nejvyšší „mazátor“. Zřídit skype, přihlásit se do skupiny, pročíst pravidla, zkouknout kodex, odsouhlasit a vzhůru do víru diskuze. Teda, tak rychlé to nebylo. Do toho všeho vlezla ta nepěkná věc s letadlem s hráči Jaroslavle. Spousta emocí, názorů - čekal jsem křest ohněm. Naštěstí jsem v to odpoledne ještě pravomocemi nedisponoval.

            Na druhý den(asi tak nějak) jsem se nalogoval a hle, mám u jména „toaleťák“. "Hurá, jde se mazat!." Teda, nejdřív jsem musel vyzkoušet všechno, co jsem měl nově k dispozici. Tak jak ostatní manažeři vidí smazané příspěvky - Příspěvek byl vymazán moderátorem. Super, zas nevím, co tam bylo. Diskuze se rozjede, emoce létají na všechny strany, paráda! A já vidím stránku šedivého textu. Jak litujeme, že jsme to neviděli LIVE.. A teď přijdu...A vidím, všechno si to přečtu, super. Taky se párkrát při psaní příspěvku ukliknu, takže někdy se to tam jednoduše nechá, nebo dalším příspěvkem opravit. Co hůř, občas si část mozku hlídající pravopis dá volno. To vás hned ostatní sekýrují. Nebo napíšete nějakou hloupost, pod vlivem to jde prakticky samo a píšete pouze hlouposti. Sláva nazdar(nezdravím Puba), přibylo políčko "upravit". Nebo rovnou smazat. Paráda. Moje hlouposti mám najednou pod palcem.

            Dobře, plusy mám za sebou. Teď vůbec k smyslu naší "práce". Mažeme příspěvky, může se na první pohled zdát. Ale v náplni práce je i spousta jiných úkolů. Hlavně musíme manažery usměrňovat. Někteří ani neví, co napsat mohou či nemohou. Pravdou zůstává, někteří to vědět nechtějí nebo to ví a stejně si jedou z plna hrdla. Samozřejmě musím přiznat, i já mluvím sprostě. Ale tam, kde můžu. Snažíme se tady držet nějakou úroveň diskuze. Jasně, argument "hrají to i mladší a nemůžeme je učit sprostým slovům" je už trochu passé. Iluze si nedělám. Ale mysleme na to, že diskuze není hospoda. Ono se to nezdá, ale vštěpovat lidem pravidla je fajné věc. Občas něco někoho naštve, postupem času už víte, že v pondělí, středu a pátek se naštve tenhle, támhleten, tuten a občas i ten vedle. Ale to je "pouze" o sprostých slovech. Relativně pohoda, to lidem ujede. Řekne se jim, že sprostě by to nešlo a problém vyřešen. Co je problém, to je různé urážení druhých. Tam nastupuje ovoce a posíláme manažery na plantáže sbírat banány (trest - ban, pozn. autor). Další nepříjemnou věcí, které jsem si zatím všiml je naše krásná vlastnost, starání se o ostatní. Jeden poruší pravidla, druhý se začne zajímat, třetí začne naše rozhodnutí komentovat. My si každé vážnější rozhodnutí rozebereme na našem fóru, je to houfní práce. Nejednáme každý z vlastního rozmaru. Důležitá je u nás sebereflexe. Občas někdo z nás (aj my jsme lidé) požádá jiného moderátora, aby nastoupil na nějaké vlákno, protože sám se blíží ke své hranici s nervy. Stane se.

            Zapsat službu, všechno přečíst. Nezkušeným pomoct, komunikovat, spolupracovat, kontrolovat. Neznalost u nás omlouvá. Nejsme provokatéři, nezasedáváme si na ostatní, nesnažíme se škodit. Červené políčko je v diskuzi rušivé, jenže nechat příspěvek viditelný někdy znamená stránku následných rušivých odpovědí. Všechno má svá pro a proti.

Taky se omlouvám všem, co to celé přečetli. Spisovatelem nejsem, radši sleduji diskuze, ale vážení čtenáři pozor, kdo se vyjádří v negativním tónu, nebojím se šáhnout do šuplíčku s ovocem(úsměv).