PowerPlay Magazine

Manažer  Panny pro PP Magazín poskytl článek, který popisuje jeho cestu na Sin Siro na zápas Ligy mistrů, ve kterém se střetl domácí AC Milán s úřadujícím českým mistrem z Plzně. Autorovi děkujeme za jeho příspěvek.

--------------------------------------------------------------------

Absolvoval jsem výjezd na zápas Ligy mistrů a možná vás bude zajímat, jak to vypadalo (úsměv). 

V úterý jsem vynechal ve škole poslední dvě hodiny, abych stihl vlak do Plzně. S kamarádem jsme měli sraz v 15:00, aby jsme stihli spoj. V 15:24 nám odjel vlak. Mírné fandění, těšení a atmosféra začali již ve vlaku, když jsme symbolicky na každé druhé zastávce připlácli šálu na okno vlaku. 

V 17:24 jsme dorazili do Plzně, kde na nás čekal kamarádův děda, který nás odvezl do jeho bytu. Tam jsme se najedli a připravili potřebné věci. Ve 21:00 jsme již stáli před Štruncovými sady a čekali jsme, do jakého busu si sednout. Nakonec jsme si sedli do autobusu číslo 12, ve kterém jsme strávili něco kolem 21 hodin.

Při cestě jsme zastavili přibližně na 4-5 benzinových pumpách, kde jsme měli přestávky.

Když jsme se ráno probudili, projížděli jsme okolo úžasné krajiny v Bolzanu, kde byly vidět nádherné Alpy. Když jsme dorazili do Milána, byli už všichni vzhůru. Blízko San Sira nás ale zastavili italští policisté a čekali jsme kolem deseti minut, než pustí zaparkovat naše autobusy. Když jsme zastavili, tak jsme se připravovali vyrazit do centra města. Za mohutného fandění jsme probudili všechny důchodce v Miláně (úsměv). Náš další cíl bylo náměstí, ale jak se tam dostat?

Jednoduše. Řekli jsme si, že nám v početné skupince (cca 30 lidí) nebudou kontrolovat jízdenky v autobuse, tak jsme jeli zadarmo. Fandění neznalo mezí, my ale přidávali a přidávali na hlasitosti. Když jsme došli na náměstí kolem 13:00, tak jsme měli rozchod. Sraz byl naplánován na 16:30. První naše cesta spolu s kamarádem byla pizzerie (co jiného v Itálii hledat, že?). Tam jsme se před velkolepým zápasem řádně najedli. Prošli jsme Milán a odpočívali v parku. Když jsme přišli na náměstí, atmosféra byla cítit ve vzduchu, protože skákala celá Plzeň.

Pak už následoval pochod na slavný stadion jménem San Siro. Vyšli jsme kolem 17:20 a na stadion jsme došli v 19:30! Pochod byl celou dobu v klidu. Tedy až na to, že nás zastavili těžkooděnci, kteří zbržďovali provoz, ale na druhou stranu nás chránili před šílencema z Milána. Když jsme byli na stadioně, všichni se kochali, i já (úsměv). Třeba komentátorem, nebo stadionem!

Jak zápas dopadl všichni víme, takže netřeba zmiňovat. Cesta domů byla pohodlná a většinu z ní jsem opět prospal.

(hodinu před zápasem...)