Asunto: Vtipy

Hvariť rusnak svoji ženi - Mam chuť ťa operti o ckinu!
Ona hvaryť - Nehoden jes byti kuščičko romantickyj?
- taa, ťa mam chuť operti o ckinu ... zos švičkou.

Borovička na rusnackych poľovačkach zachranyla vecej žviriny, jak cilyj Greenpeace dovjedna.

Keby si tie vtipy pisal po slovensky aj by som sa zasmial.

...keby boli po slovensky tak by stratili svoje čaro

prntscr.com/bfzm6

Východoslovenská múdrosť: "Čim vecej pijem, tim som vecej pijani. Čim som vecej pijani, tim še vecej trašem. Čim vecej še trašem, tim vecej viľejem. Čim vecej viľejem, tim menej pijem." Z toho vypľíva ponaučeňe: "ČIM VECEJ PIJEM, TIM MENEJ PIJEM."


Janku, tu maš tri palačinky, zjič kiľko chočeš a dvi zochab ňankovi!

Tak uz iba rok!

Britský přístup k právu a rozhodnutím

1.
V březnu 1995, v rámci přípravy na závěrečné zkoušky z práva, zavítal student John Kendritch do archívu Oxfordské knihovny, kde zjistil, že od roku 1167 má každý student nárok na dvě pinty piva a pečené kuře denně. Usedl tedy k psacímu stroji a sepsal dopis na studijní oddělení, ve kterém vyčíslil, že odepřením tohoto studentského benefitu mu byla školou za pět let studia způsobena škoda přibližně 7.500 liber, a proto žádá, aby mu tuto škodu škola proplatila.
Dopis odeslal a čekal, co se bude dít.
Pět dní před závěrečnými zkouškami mu přišla odpověď ze studijního oddělení. V obálce byl vložen šek na 12.078 liber a dopis:
"Vážený pane Kendritchi,
uznáváme váš právní nárok na vámi zmíněný benefit, a tudíž i námi způsobenou škodu, kterou jsme si dovolili navýšit o složený sankční úrok ve výši 10% ročně. Příjměte, prosím, naši hlubokou omluvu za toto opomenutí, rovněž jako i šek na 12.078 liber, kterým tuto škodu vyrovnáváme.
Zároveň vám však musíme s lítostí oznámit, že jsme nuceni vás vyloučit ze studia pro hrubé porušení studijního řádu, neboť, jak praví kapitola 17 studijního řádi z roku 1205, student je povinen se na zkoušku dostavit se soubojovým kordem a sekundantem, pro případ, že by nebyl spokojen s jejím výsledkem.
Pokud byste si přál, abychom toto rozhodnutí nechali přehodnotit po stránce vhodnosti aplikace historických pravidel na dnešní dobu, je to možné po složení kauce ve výši 12.100 liber.
Zůstáváme ve vší úctě, ..."


2.
V listopadu 1997 zakoupil Matthew McFinney v aukci za 10.000 liber krabici s jedním doutníkem, který měl u sebe Winston Churchill při přebírání Německé kapitulace na konci 2. světové války.
Protože se jednalo o sběratelský předmět značné hodnoty, zašel do pojišťovny Lloyd, která, jak praví její slogan, "Pojistí cokoliv", a nechal doutník pojistit proti zničení na částku 20.000 liber.
Poté, s pojistnou smlouvou v kapse, zamířil do svého domu v tiché Londýnské čtvrti, usedl do lenošky ve své studovně, doutník vybral z krabice, připálil, a během asi 40 minut labužnického potahování jej vykouřil.
Následujícího dne odeslal do pojišťovny zprávu, že žádá pojistné plnění, protože doutník byl zničen během užívání, které nevybočovalo z běžného užití tohoto typu předmětu.
Pojišťovna se mu snažila pochopitelně vysvětlit, že mu přece nemůže zaplatit zničení doutníku, když si ho zničil sám, ale pan McFinney měl jiný názor a pojišťovnu zažaloval.
O několik měsíců později nastalo soudní přelíčení, v rámci nějž pan McFinney předstoupil k svědeckému pultíku a soudu popsal, jak se usadil ve studovně a doutník vykouřil, protože, koneckonců, od toho doutníky jsou, že?
Pojišťovna se marně snažila soud přesvědčit, že je absurdní, aby musela plnit dle smlouvy, ale soud namítl, že pojistná smlouva neobsahovala žádnou klauzuli, která by se vztahovala na řádné užívání a z toho vyplývající zneplatnění, a nařídil, aby pojišťovna vyplatila dohodnutou částku.

Pan McFinney skutečně po krátkém čase obdržel šek na smluvenou částku. Hned dalšího dne však našel ve schráne dopis s předvoláním k občanskoprávnímu sporu, neboť se podle pojišťovny Lloyd, u níž měl pojištěný i svůj dům, dopustil žhářství ve stádiu pokusu. Pojišťovna využila málo známého zákona z 19. století, který jasně stanovoval, že je zakázáno rozdělávat otevřený oheň ve vzdálenosti větší než 30 stop od nejbližšího zdroje tekoucí vody. Z plánů McFinneyho domu, které měla pojišťovna k dispozici, totiž jasně vyplývá, že vzdálenost od lenošky, v níž, jak sam vypověděl u soudu, pan McFinney v době kouření doutníku seděl, k nejbližšímu vodovodnímu kohoutku, který se nacházel v kuchyni, to bylo celých 49 stop, a tedy jeho manipulace s otevřeným ohněm a podpalování doutníku jsou jasným příkladem žhářství.
Předvolání končilo konstatováním, že pokud by se pan McFinney chtěl vyhnout zdlouhavému a nákladnému soudnímu líčení, je možné se dohodnout na mimosoudním vyrovnání v případě, že bude souhlasit s částkou 21.000 liber...

3.
Starý dobrý Bill Sommersby se konečně dočkal! V roce 1944 narukoval jako sedmnáctiletý do Britské armády a pomáhal porazit Němce, a nyní, v roce 1994, konečně obdržel dopis o přiznání veteránské penze, což bude zajisté velmi příjemným přilepšením k celkem nuzné penzi základní.
Když ale Bill otevřel dopis, kterým mu ministerstvo obrany jménem královny sdělovalo, že má nárok na důchod, bylo tam napsáno: "Důchod ve výši 210 liber měsíčně se vám přiznává od 1.3. 1094". Kontinentální Evropan by možná nad zjevným překlepem, nadto snadno pochopitelným při pohledu na klávesnici psacího stroje, mávl rukou, ale v Británii se úřední rozhodnutí berou velmi vážně.

Bill se zamyslel, jak by se této záležitosti dalo využít, a rozhodl se, že koneckonců, slovo úřední v Británii platí jako zákon, a tudíž má na takto stanovený důchod nárok. I požádal obratem ministerstvo, aby mu laskavě vyplatilo důchod za posledních 900 let.

Úřední mašinérie si vzala zákonných 30 dní na rozmyšlenou, načež panu Sommersbymu odpověděla patřičně květnatým způsobem:

"Vážený pane Sommersby,

Máte naprostou pravdu, že přiznavši vám veteránský důchod od roku 1094, zavázala se Její Královská Výsost Královna Alžběta II. vyplatiti vám 2.268.000 (slovy: dva miliony dvěstě šedesát osm tisíc) inflačně neupravených liber.
Její Královská Výsost však připomenouti si dovoluje, že jste zjevně jediným doposud žijícím účastníkem Šmalkaldské války z roku 1547, kterou její předek král Filip I. prohráti ráčil, a protože z rozhodnutí krále Filipa I. za porážku a z ní vyplývající škody jednoznačně mohou - cituji: 'Naši neschopní vojáci, ta banda ušmudlaných budižkničemů' (jakž ráčil konstatovati při návštěvě polního lazaretu) vzniká vám tímto vůči Jejímu veličenstvu dluh ve výši 38 milionů inflačně neupravených liber.
Sdělte nám proto, jakým způsobem hodláte dluh v dohledné době uhraditi.
Pokud byste však dospěl k názoru, že v tomto úředním jednání došlo k nějakému pochybení a byl-li byste ochoten nad tímto omylem mávnout ruku, věříme, že by takový krok mohl v Její Královské výsosti vzbuditi pohnutí ke gestu milosti.
Napjatě očekáváme vaši odpověď!"

„TYPY ŽEN..
Typ VIRUS: Ani si nevšimneš a nastěhuje se ti do bytu a všechno si přivlastní.
Typ INTERNET: Musíš zaplatit za přístup.
Typ USB: Je dobrá jen na zastrčení kabelu.
Typ WIFI: Je zadarmo a přístupná všem s příslušným zařízením.
Typ BLUETOOTH: Chce udržovat přátelství bez kontaktu.
Typ SERVER: Když jí potřebuješ, vždy je obsazená.
Typ WINDOWS: Má spoustu chyb, ale nedovedeš si bez ní představit život.
Typ POWERPOINT: Je atraktivní, můžeš se s ní pochlubit, ale sama o sobě nemá hodnotu.
Typ EXCEL: Říká se, že umí spoustu věcí, ale ty ji používáš jen pro základní úkony.
Typ WORD: Vždy má pro tebe překvapení, ale v podstatě ji nikdo nerozumí.
Typ DOS: Kdysi ji měli všichni a dnes o ní nemá zájem nikdo.
Typ SCANDISK: Je ti jasný, že je užitečná a chce ti pomoct, ale nikdy nevíš, co vlastně dělá.
Typ SCREENSAVER: Nehodí se na nic, ale aspoň tě zabaví .“

Grécko. Záverečná, čašník oznamuje:
- Nech sa páči, pane, váš účet je 93 eur!
Turista flegmaticky:
- OK, napíšte to na Euroval...

V zoologické zahradě umírá steskem velmi vzácná opice.
Zvěrolékař ji vyšetří a oznámí řediteli, že nutně potřebuje > opičáka. Začnou obvolávat všechny ZOO v republice, potom v Evropě,
nakonec v celém světě, ale samec není - je to opravdu vzácná opice.
Tak se zvěrolékař sejde s ředitelem a radí se, co budou dělat.
V tom zvěrolékař dostane nápad: "Víš co, nedávno jsme přibrali tmavozarostlého krmiče Deža, sice vyšel z páté třídy základní školy, ale za tři stovky by to možná udělal."
Tak si Deža zavolají a ředitel povídá: "Dežo, já bych potřeboval, abys za tři stovky osouložil opici."
Dežo po chvíli přemýšlení odpoví: "Tak jo, ale mám tři podmínky."
"Samozřejmě, okamžitě jsou splněny."
"Tak za prvý - že se s ní nebudu líbat." "No to je úplně jasný, opice se přece nelíbají."
"Za druhý - že to s ní můžu dělat zezadu.""To víš že jo, opice to přece ani jinak nedělají.
A za třetí?" "Že vám ty tři stovky dám až po vejplatě...