Sraz v Prostějové "nemám rád", vždy když si na něho vzpomenu tak se mi vybaví jak míša sedí ve spartanském dresu před televizí a křiči gooooooooooooooooooooool, ano bohužel to bylo jen jedenkrát, ostatní goly křičela celá hospoda, tedy ve vyjádření percenta to bylo 99,8 ku 0,2 (Pube díky). Tohle trauma si ponesu až dokonce života a nic na tom nemění ani to, že všichni měli 2 a více porce dobrého guláše a já jen jednu, chápu rasismus je všude ve světě a proto jen jedna porce pro Spartana. Proto jsem se letos rozhodl, že pokud to jen trošku pujde přijedu. Ale dávám tomu malé % něco už mám v plánu a zrovna tento den je v pulce mého plánu. Tedy kdoví, ale víte jak to je, nikdy neříkej nikdy a je to za dlouho...
Viva SPARTA!