PowerPlay Magazín

V nedávné době padlo díky vynikajícímu výzkumu manažera JTB jedno z velkých tabu celého hokeje na PPM. Nebylo tím nic menšího, než rozklíčování toho, jakým způsobem jsou vypočítávány platy zaměstnanců. Toto zjištění, respektive vzorec pro výpočet platu zaměstnanců, nám dává, spolu s tabulkovými náklady na výstavbu a udržování zázemí, velmi slušný informační základ pro analýzu zaměstnanců - tedy jejich přínosu k efektivitě zázemí, který by bylo hříchem nevyužít pro analýzu toho, jak přistupovat k platům zaměstnanců jako ekonomickému faktoru, který díky své zvyšující se nákladovosti (platy nejlepších zaměstnanců už se nám přehouply přes 100,000 denně) začíná hrát hodně podstatnou roli v našem manažerském rozhodování - ekonomického managementu týmu.

Cílem této analýzy je tak najít optimum mezi postavenou úrovní zazemí a efektivitou zaměstnanců tomuto zázemí přiřazených. Chci zanalyzovat optimum ekonomické - tedy nejvýhodnější bod z pohledu týmových financí, protože existují i jiná optima (většinou podmíněna subjektivním vnímáním manažerů), která nelze obecně odvodit a definovat. Berte prosím tuto analýzu jako pokus o nástřel, neboť jak uvidíte dále, nedává ultimativní a neměnná východiska a byl bych i rád, kdyby ji další manažeři rozvíjeli ku prospěchu všech, které tato problematika zajímá. Jakékoliv části této analýzy volně používejte pro svoji potřebu či šiřte dále.

Vymezení pojmů:

Protože níže budu požívat pojmy, které by třeba pro někoho nemusely být na první pohled jasné, raději je vymezím zde, abych předešel nejasnostem, které by mohly vzniknout.

technická úroveň zázemí: je to taková úroveň zázemí, kterou vám ukazují puky na záložce zázemí, tedy taková, jakou jste postavili

reálná úroveň zázemí: je technická úroveň zázemí navýšená o vliv zaměstnanců

efektivita zaměstnanců: je hodnota uvedená vždy dole pod tabulkou zde.

Část první: vliv zaměstnanců

Spousta manažerů dodnes nemá pořádnou představu o tom, jak zaměstnanci vlastně fungují a jakou měrou zvyšují výkon zázemí, ke kterému jsou přiřazeni. Skutečnost je vlastně hodně jednoduchá. Zaměstnanci svým vlivem reálně ZVYŠUJÍ ÚROVEŇ zázemí. O kolik? Přesně o polovinu efektivity vypsané na stránce zaměstnanci (vždy dole pod tabulkou).

vliv zaměstnanců = efektivita zaměstnanců / 2

Tabulková efektivita zaměstnanců se přitom počítá jako kombinace daného atributu hlavního zaměstnance a jeho asistena v poměru 3:2. Respektive, hlavní zaměstnanec má na výslednou efektivitu vliv 3/5 (60%) a na asistenta tak zbývají 2/5 (40%).

efektivita zaměstnanců = atribut hlavního * 3/5 + atribut asistenta * 2/5

Příklad: Hlavní trenér má atribut "tréning ofenzívy" 30 bodů. Jeho asistent má ten samý atribut 20 bodů. Výsledná efektivita tréningu ofenzívy je pak (30*3/5) + (20*2/5) = 20 + 8 = 28.

Příklad 2: Z předchozího příkladu je efektivita zaměstnanců 28%. Jejich reálný vliv je pak roven 0,28/2 - tedy 14%. Pokud by měl tým k daným zaměstnancům zázemí na technické 10. úrovni (10 puků), pak REÁLNÁ úroveň takového zázemí při takových zaměstnancích je 11,4.

Výše uvedené informace mi byly několikrát osobně potvrzeny přímo od tvůrců na srazech, takže nemám důvod jim nevěrit. Také nemá smysl kalkulovat se zaměstnanci a jejich vlivem na zázemí jinak, než jej přímo přepočítávat na reálnou úroveň zázemí.

V následující tabulce jsou uvedeny některé reálné úrovně zázemí při dané kombinaci efektivity zaměstnanců a technické úrovně zázemí:

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

Co tedy zřejmé, že pokud máte postaveno 15 puků zázemí a k tomu máte oba zaměstnance na jednom z atributů na 100, reálná úroveň vašeho zázemí je 22,5! Nejvyšší možná úroveň zázemí na PPM je tedy 22,5 puku. Zároveň z toho vyplývá, že reálná úroveň zázemí například pro tréningové prostory je jiná pro tréning ofenzívy a tréning defenzívy kdykoliv, kdy oba zaměstnanci nemají vyrovnané atributy.

Příklad: Pokud bychom měli dva trenéry s atributy 0/100 a 0/100 a technickou úroveň zázemí na 10, pak reálná úroveň zázemí pro tréning defenzívy zůstává 10 (puků), ale pro tréning ofenzívy je 15 (puků).

Takovéto dělení "per partes" - po částech podle atributů, má svůj smysl. Protože existují zázemí, kde má reálně význam uvažovat pouze o jednom atributu (u PeO marketing, u SÚ údržba etc.), je takové rozdělení více flexibilní, protože lze aplikovat i tam, kde jsou evidentně potřeba atributy oba (TP, RP).

Část druhá: platy zaměstnanců

Pokud nás zajímá ekonomické optimum, musíme do výpočtu zahrnout platy zaměstnanců. Zde bych chtěl poděkovat manažerovi JTB za jeho vynikající počin - zjištění vzorce pro výpočet platů zaměstnanců.

Jen pro zopakování, ten vzorec vypadá takto:

plat = (x³/10 + y³/10) * k

kde: x = atribut 1

y = atribut 2

k = koeficient za ligu (I.: k = 1,00; II.: k = 0,95 ... VI: k. = 0,75)

Protože se zaměřujeme vždy na vyšší ze dvou zaměstnancových atributů (můžeme jej nazvat primární), je také potřebné najít nějaký střed všech možných kombinací platů zaměstnance, od kterého se odrazíme. Jinými slovy, pokud nás bude zajímat trenér s tréningem defenzívy 100, pak existuje 101 různých kombinací jeho platu (platy pro 100/0 až do 100/100). Na první pohled by mnozí z vás vzali jako střed trenéra 100/50, jenže důležité je zdůraznit, že protože platy nerostou lineárně (přímá úměra), nýbrž exponenciálně (co je to exponenciála najdete například zde). Proto se nespokojíme s pouhým (aritmetickým) průměrem ale nějakou takovou tu "prostřední" hodnotu platu spočítáme jako tzv. střední hodnotu všech daných funkcí platu.

Také bych všechny zaměstnance rozdělil do následujících třech skupin podle toho, jakým způsobem potřebujeme pracovat s jejich primárním a sekundárním atributem, respektive jaký poměr atributů je pro nás zajímavý. Rozdělení jsem provedl následovně:

a) zaměstnanec obecný (ZO)

- Je takový zaměstnanec, který je nějakým způsobem "zprůměrován", či "znormován" tak, že je nejpodobnější všem zaměstnancům, které lze na trhu koupit nebo dostat z PeO při tahu. V tabulce č. 2.1 je vidět výpočet platů takového "nejprůměrnějšího" zaměstnance na PPM v poměru jeho primárního a sekundárního atributu (poměr od 0,1 do 1,0 výše hlavního atributu) a zprůměrování výsledných platů.

b) zaměstnanec X (ZX)

- Je zaměstnanec, u kterého nás zajímá pouze jeden atribut (manažer - atr. marketing; sportovní ředitel - atr. výchova mládeže atd.). V tabulce 2.2 jsem spočítal jeho průměrný plat maximálně do výše jedné desetiny hlavního atributu (max. tedy 100/10).

c) zaměstnanec Y (ZY)

- Je zaměstnanec, u kterého nás zajímají vyrovnaný primární a sekundární atribut (tradičně trenéři, fyzioterapeuti, lektoři...). V tabulce 2.3 je provedený výpočet od vyrovnaného sekundárního atributu po poměr 9,1/10. (tedy v rozmezí 100/91 - 100/100 u nejvyšších hodnot)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

Odtud je nejdůležitější ten fakt, že vždy, když budu chtít ve výpočtu použít jakéhokoliv zaměstnance s hodnotou primárního atributu 100, pak mu přiřadím odpovídající plat z jedné z těchto tabulek dle toho, jaký typ zaměstnance zkoumáme.

Situace je ovšem trochu složitější. Nahoře jsem uvedl, že hlavní a asistent přispívají různě do společné efektivity. Potřebujeme tedy nějakým způsobem zjistit, s jakými platy pro dané efektivity zaměstnanců máme počítat. Respektive, jak nejefektivněji nakombinovat hlavního a asistenta tak, abychom dostali ekonomicky nejvýhodnější poměr za nejlepší cenu (tedy nejnižší součet platů)? Řešení je v následujících tabulkách:

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

Prakticky se zde jedná o to, že dáváme dohromady tři tabulky - tabulku platů zaměstnanců (při dané kombinaci jejich primárních atributů), tabulku kombinace aitributů a tabulku výsledné efektivity zaměstnanců (jako podíl platu a kombinace atributů ze dvou předcházejících tabulek). Ve výsledné tabulce je křivka všech optimálních poměrů. Je důležité uvědomit si, že musíme postupovat takto, protože ve chvíli, kdy nám do hry vstupují dva platy, dvě efektivity a jejich výsledná kombinace, tak už hledáme prakticky extrém pětirozměrného prostoru (což samozřejmě početně jde), ale protože nás zajímá stejně jeho obraz v rovině hlavní - asistent, postačí takováto simplifikace problému. Stejně tak počátkem křivky se nemá moc cenu zabývat, protože tam jsou platy obou zaměstnanců tak extrémně nízké a jejich vliv tak zanedbatelný, že tam nás prakticky přesná data nemusí trápit.

Výpočet jsem provedl pouze pro "zaměstnance obecného", ovšem rozdíly jsou dle mého skromného názoru tak zanedbatelné, že není potřeba hledat optimální kombinaci i pro zaměstnance X a Y, ovšem pokud vás to bude kohokoliv zajímat, v přiložených tabulkách si určitě pohraje a spočítá sám.

Závislost platu na lize

Celý výpočet platů kombinace zaměstnanců ovšem ještě není u konce. Z výše uvedeného vzorce pro výpočet zaměstnance vyplývá, že i liga, ve které váš tým hraje, má podstatný vliv na hledání optima. Praktický důsledek toho je, že v čím nižší lize hrajete, pak se vám vyplatí dražší zaměstnanci. Tento na první pohled paradox je tak jedním ze stabilizátorů hry, které jistým způsobem korigují vertikální rozdíly mezi ligami (jinými slovy, dávají výhodu nižším ligám oproti ligám vyšším).

Tabulky s výpočtem platů zaměstnanců podle jejich typu (O,X,Y) v závislosti na lize, ve které váš tým hraje, naleznete v tabulkách 4.1, 4.2 a 4.3:

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

V dalších výpočtech budu brát v potaz pouze první a šestou ligu, protože to jsou mezní případy. Opět, v přiložených tabulkách ale máte data pro vlastní výpočty. Také budu z těchto tabulek používat výsledný efekt kombinace hlavního a vedlejšího zaměstnance, na ten jsem přišel z tabulky 3.3.

Část třetí: Hledání efektivního ekonomického optima

Nejdříve budeme hledat takzvané ekonomické optimum - tedy takový bod, kde je lokální minimum nákladů - jinak řečeno, kde máme nejlevnější kombinaci zaměstnanců a zázemí. Postup je následující: zajímají mě nejnižší denní náklady na provoz zázemí na jednu reálnou úroveň zázemí (kolik nás vlastně denně stojí jeden puk zázemí).

V následujících tabulkách tedy vidíte jednak denní náklady na údržbu zázemí, jednak jsem ale musel počítat s amortisací - tento ekonomický termín se používá pro "opotřebení" majetku v čase. V tomto jednom konkrétním případě používám amortisaci právě jako vyjádření toho, že i zázemí samo o sobě nás stojí poměrně dost peněz. Pokud tyto peníze vezmu a pravidelně je rozpočítám na 5 sezon (560 dní), pak dostáváme částku, kterou nás každý z těch 560 dní stála výstavba. Zde chci ještě poznamenat, že by eventuelně mohlo být zajímavé vytvořit třísezonní amortisaci nebo dokonce tabulky bez ní. Lokální minima, která hledáme, by se jistě posunovala a tak měla vliv na ideální kombinaci zaměstnanců, ale protože mi připadá logičtější s amortisací pracovat, nátáhnul jsem ji právě na pět sezon jako vyjádření dlouhodobosti (mám za to, že zázemí, které si postavíte, nebudete v dohledné době bourat).

V horní části každé tabulky je tedy proveden výpočet souhrnných denních nákladů a po straně každé tabulky jsou uvedeni zaměstnanci (jejich kombinace) a jejich platy pro daný typ zaměstnance (O,X,Y) a pak příslušná suma jejich platů dle tabulky 4. V tabulce 5.1 je pak proveden prostý součet nákladů. V tabulce 5.2 uvádím při daných zaměstnancích znovu reálné úrovně zázemí podle vlivu zaměstnanců. V tabulce 5.3 je podíl prvních dvou tabulek, čiliže počítám reálné denní náklady na jednu úroveň zázemí. Lokální minima jsou zvýrazněna. Při dané kombinaci zaměstnanců (dle typu), technické úrovně zázemí a ligy jsou právě toto nejvýhodnější kombinace zaměstnanců a zázemí.

Pásmo efektivity:

Protože nejvýhodnější kombinace není zrovna lehké dosáhnout přesně na chlup a kolikrát máme i při daném zázemí zájem na jeho vyšším výkonu, zavádím proto tzv. pásmo efektivity, tedy kombinace zaměstnanců (dle typu) a zázemí, které je ještě přípustné a postačující. Pakliže byste měli zaměstnance lepší, než jsou v uvedeném pásmu, pak jste v situaci, kdy se vyplatí postavit vyšší úroveň zázemí. Pakliže naopak máte zaměstnance horší než je pásmo, pak by se vyplatilo zauvažovat nad pořízením kvalitnějších zaměstnanců.

Při používání pásma efektivity je nutné dbát na to, že vychazím z předpokladu, že je jednodušší nakoupit či vychovat zaměstnance, než postavit další level zázemí. Při konstrukci pásma efektivity jsem tedy počítal se všemi kombinacemi, které dávají denní náklady nižší než je ekonomické optimum na vyšším technickém levelu zázemí, ale zvažoval jsem pouze lepší kombinace - tedy ty, které dávají vyšší reálný výstup (tzn. pouze kombinace POD ekonomickým optimem na dané úrovni zázemí).

V tabulkách 5A a 5B je konstrukt optima pro zaměstnance obecného:

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

V tomto přiloženém souboru naleznete stejné konstrukty pro zaměstnance X a Y a to na listech 6A, 6B, 7A, 7B, heslo je: pubjenej.

Finální tabulka:

Pakliže dám všechna výsledná pásma efektivity do jediné tabulky, která by se mohla stát návodem pro všechny, kteří souhlasí s mojí konstrukcí a chtějí se jí řídit, pak ji uvádím zde:

(klikněte na tabulku, otevře se v plné velikosti v novém okně)

Znovu připomínám, že uvádím krajní hodnoty - tedy I. a pak až VI. ligu, ale v přiloženém souboru je každý schopen dát si dohromady údaje pro svojí ligovou příslušnost. Dále chci zdůraznit, že se jedná o přibližný odhad (dělal jsem jej bodově) a zcela nejpřesnější hodnoty by vyplivnula nějaká funkce, pokud by ji dal někdo dohromady.

Závěrem

Moje konstrukce zahrnuje následující parametry:

• denní náklady na provoz zázemí

• úroveň zázemí

• náklady na výstavbu zázemí

• platy zaměstnanců

• rozdělení zaměstnanců (O,X,Y)

• efektivní kombinaci platů zaměstnanců

• ligová příslušnost týmu

Nezahrnuje následující parametry:

• vzdělávání zaměstnanců (časem se zlepšují, ovšem plat se určuje jednou za 112 dní)

• středisko údržby (snižuje denní náklady na zázemí)

Do budoucna bych se chtěl zaměřit i na parametry, které jsem do této analýzy nezahrnul, ovšem nyní nemám dostatek dat, abych to mohl provést.

Ještě jednou tedy odkaz na soubor s kompletní analýzou - [ZDE], heslo: pubjenej

Přeji hodně zdaru.

----------

Pokud se vám článek líbil a byl pro vás přínosem, můžete autora podpořit a zaslat mu kredity.